O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


ZAŠLÁ SLÁVA - ŽENA V SEDLE PDF Tisk E-mail
Neděle, 26 listopad 2017
Přejít na obsah
ZAŠLÁ SLÁVA - ŽENA V SEDLE
Strana 2
Strana 3

Norma

Dnešní vypravování bude patřit k příběhům, které jsou svědectvím o lidské píli, vytrvalosti a pokoře. Ve své době hrdinové z příběhů Zašlé slávy vynikali svojí houževnatostí a je dobré si je připomenout s respektem k jejich nezdolnému entusiasmu a odvaze čelit nepřízni osudu. Velká pardubická steeplechace je nejstarší a nejtěžší překážkový závod v Evropě. Jeho historie sahá do konce 19. století. V jeho dlouhé historii vyhrála závod pouze jedenkrát žena.

 

 

 

 

 

Stalo se tak před 80 lety, v pohnuté předválečné době, 17. října 1937. Právě o této vítězce budou následující řádky.

 

Jmenovala se Immaculata Brandisová, narodila se 26. černa 1895 v Úmoníně u Kutné Hory do početné rodiny husarského důstojníka z Tyrol Leopolda Brandise (1854-1928) a jeho ženy Johanny von Schaffer (1871-1927). Společně s ní přišla na svět i sestra Kristýna. Nikdo  ale dvojčatům  jinak neřekl než Lata a Týna. Nejdříve žili manželé s prvními potomky v Úmoníně ,  později se početná rodina přestěhovala do Řitky (okr. Praha-západ), kde hraběnka Johanna dostala věnem zámeček, pivovar, lihovar, dva statky, pole, louky, rybníky a lesy.

 

Lata odmalička milovala zvířata, především koně.  Rodina byla z matčiny strany spřízněna s rodem Kinských. Hrabě Oktavián Kinský (1813-1896) byl dokonce v roce 1874 jedním ze tří spoluzakladatelů Velké pardubické.  Latu také často otec  Leopold Brandis brával na dostihy do Chuchle. V 21 letech se Lata poprvé objevila v sedle na pardubickém závodišti. Bohužel doba byla jiná než dnes a žena závodící po boku mužů? Nemyslitelné. Proto mohla tehdy mladá žena závodit jen v  handicapovém závodě.

 

 

Lata Brandisová nad Taxisem

 

 

První světová válka znamenala pro rodinu bolestné odloučení. Šedesátiletý hrabě Brandis vstoupil dobrovolně do armády a na frontě se ocitl i syn Mikuláš. Na statku v Řitce tak zůstala matka se sedmi dcerami. Druhý syn Brandisových, desetiletý Leopold,  zemřel na spálu a Mikuláš padl na italské frontě.  Po skončení války  a následném  vzniku Československé republiky se majetek Brandisových zmenšil v důsledku pozemkové reformy.   Tehdy Latě zůstala jen jedna slepá  klisna a tak trénovala v Chuchli. V roce 1921 tam v rovinových dámských dostizích získala první a dvě druhá místa.

 

Pak ale přišel v životě mladé ženy zvrat.  Ten kdo se o něj přičinil byl její bratranec Zdenko Radslav Kinský (1896-1975).  Z. R. Kinský pocházel z chlumeckého panství v Čechách, které zdědil po bezdětném bratru F. X. Kinském. Za první světové války strávil dva roky v ruském zajetí. Po vzniku Československa vstoupil do armády a byl ve státních službách zahraničního úřadu podřízenému Karlu Kramářovi.  Sňatkem s vdovou po Karlu V. Schwarzenbergovi,  Eleonorou roz. Clam-Gallasovou, došlo k propojení slavných rodů. A právě na Orlík patřící Schwarzenbergům pozval Zdenko R. Kinský Latu, protože zde připravoval koně z chlumeckého chovu  pro překážkové dostihy. Právě zde se zrodil nápad, že se Lata  přihlásí na Velkou pardubickou.

 



 
Další >
[CNW:Counter]