O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

ZAŠLÁ SLÁVA – DIVADLO URANIE PDF Tisk E-mail
Pondělí, 30 říjen 2017
Přejít na obsah
ZAŠLÁ SLÁVA – DIVADLO URANIE
Strana 2
Strana 3
Po delší odmlce bych ráda dnešním článkem navázala na několik vypravování o časech minulých, která jsem před pár lety uvedla na Kudlance pod záhlavím Zašlá sláva. Dnes chci připomenout slávu pražských dřevěných divadelních arén a konec poslední  fungující arény -  Lidového divadla Uranie.

 

 

 

 


Pražské divadelní arény (Aréna ve Pštrossce, Novoměstské divadlo, Aréna v Kravíně, Aréna na Komotovce, atd.) vznikaly v první polovině 19. století a kromě umění divadelního, byly rovněž  ukázkou mistrného řemesla truhlářského a tesařského. Většinou byly nekryté a dokázaly pojmout až 1000 diváků. Těšily se obrovskému zájmu diváků, jejich repertoár byl vybírán s ohledem na tehdejší vkus obecenstva. Divadelní herci zde byli buď ve stálém angažmá, nebo zde hostovali přední čeští herci a herečky. 

 

 

 


 

 

 

Roku 1898 se konala na pražském Výstavišti u Královské obory výstava architektury a inženýrství. Díky ní spatřila světlo světa i aréna Uranie, o které bude řeč. Již v době příprav se počítalo s tím, že tato budova bude využita i k jiným účelům než pouze divadelním. Počítalo se s využitím pro přednášky, sjezdy, různé hudební produkce.  Rovněž byla později využita k promítání Kříženeckého filmů.

 

 

Výsledek obrázku pro divadelní plakát uranie

 

 

Nejen kulturním zážitkem živ jest člověk, proto byla tehdy postavena i kavárna a restaurace, aby diváci mohli zaplnit své hladové a žíznivé útroby.

 

A sluší se samozřejmě připomenout jméno architekta, kterého oslovil výstavní výbor za účelem zhotovení stavebních plánů. Byl jím známý architekt Osvald Polívka (1859-1931). Tenhle pán opravdu uměl. Co projekt, to krása. Však také zkušenosti sbíral od slavného architekta Josefa Zítka.

 

Budova Uranie byla dřevěná, na podezdívce, krytá, se zaskleným světlíkem v prostoru hlediště, které pojmulo 750 diváků. Ke stání bylo k dispozici dalších 140 míst. Elektrické zařízení dodala firma Františka Křižíka, oponu namaloval František Hlaváček a dekorace Karel Piperger, o kterém bude ještě v článku zmínka. 

 

Budova divadla měla 11 východů.

 

 



 
Další >
[CNW:Counter]