O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


CIBULE NENÍ, ČÍM SE ZDÁ BÝT PDF Tisk E-mail
Úterý, 24 říjen 2017
Muži nakupují podle seznamu, kdežto ženy podle hlasu svého srdce. Jen tak lze vysvětlit, že se muži vracejí ze samoobsluhy s tím, co bylo napsané na papírku, kdežto ženy s novým párem bot. Jedna moje kamarádka dávala ve společnosti k lepšímu historku, jak její muž dostal za úkol koupit cibuli – a představte si, přinesl domů – no, hádejte – jednu cibuli!

 

 

 


 

Pokud vám to připadá vtipné, jste žena. Pokud jste ale muž, nejspíš vás zajímá, co by měl asi tak člověk domů přinést jiného než cibuli, když je na papírku napsáno „cibule“.

 

Vyrozuměl jsem, že když žena napíše na lísteček „cibule“, myslí tím samozřejmě „neurčitý počet pěkných cibulí, jejichž množství se odvíjí od toho, jak velké ty cibule jsou, kolik cibule zbylo doma ve spíži, co se bude v následujících dvou týdnech vařit, jestli jde o červenou nebo bílou cibuli a za kolik dneska mají kilo“. Je jasné, že shrnout něco takového na papírek s nákupním seznamem je pro ženu nemožné, stejně nemožné, jako je pro muže koupit své ženě správný počet cibulí.

 

Každá žena ví, že vyslat muže na nákup je vůbec tak trochu sázka do loterie. I když mu napíšou úplně přesně, co má koupit, vždycky je čeká nějaké překvapení. Jeden přítel se mi svěřoval, jak dostal papírek s instrukcí přinést domů „kuřecí na polévku“. Chápete? Ne pouhé „kuřecí“, ale jasně a důsledně specifikované „kuřecí na polévku“! Kamarád ale netušil, kolik a hlavně co kuřecího má přinést, a nakonec měli k obědu hrachovku z pytlíku.

 

Jindy jsem se setkal v drogerii s nešťastníkem, který postával před hradbou dámských hygienických potřeb, a s náručí krabiček, už vytahaných z regálu, volal manželce: „Prosím tě, kolik má bejt na krabičce těch kapiček?“ Poté, co dostal patřičné instrukce, zasmušile se odebral k dětským plenkám, které se tyčily až do stropu v různých váhových kategoriích. Když jsem ho míjel, jak zoufalým zrakem přeměřuje ty tuny plen, vyjádřil jsem mu svou soustrast. Trpce poznamenal, že má ještě koupit prací prášek a něco, co se prý jmenuje aviváž. Zasmál se, ale byl to smích zlomeného člověka, těžce zkoušeného životem.

 

Já dostal za úkol koupit toaletní papír. Konfrontován s plným regálem nejrůznějších modelů, vybral jsem velké balení toho nejlacinějšího. Když jsem se u pokladny radoval z ušetřených peněz, bylo to na dlouhé měsíce naposled, co jsem v souvislosti s toaletním papírem zažil nějaké pozitivní emoce. Až do úplného vypotřebování všech osmi ruliček jsem byl totiž nucen den co den zakoušet adrenalinová dobrodružství, spojená s užíváním jednovrstvého toaletního papíru s nízkou pevností a vysokou abrazivitou.

 

Ve světle výše uvedených skutečností asi není s podivem, že navzdory všem rizikům necháváme my, muži, nákupy raději na ženách. A to i přes vědomí, že si k tomu jedinému správnému pracímu prášku možná přibalí ještě nový pár bot. A šátek. A punčocháče. A rtěnku a svetr a roztomilý klobouček.

 

Jan Flaška / autor – 1 ks, muž

 

 

 

Komentáře (6)add feed
... : Josef Kouba
Existuje žena která nerada nakupuje? Myslím že ne. V mém případě použiji veškeré výmluvy, jen abych na velký nákup nemusel. Je to strašná nuda. Pokud ale lákám bytnou na procházku, poděkuje a vymluví se na obě již opravená kolena a kyčelní klouby a vymluví se, že na oné kilometrové trase není lavička, kde by si odpočala. Nejde mi ale do hlavy jak je možné, že dokáže nakupovat 4 hodiny aniž by si někde sedla. Zázraky se dějí, v obchoďáku jí nic nebolí.
říjen 25, 2017 02:49
... : JanaJ.
Josefe,
u nás je to přesně naopak. Já nerada jezdím do obchoďáků, co jde nakupuji přes internet. Manžel rád nakupuje, nechce chodit na procházky, protože ho bolí kyčle, nohy a všechno možný i nemožný. Takže jsem si pořídila pejska se kterým chodím na procházky a manžel courá po obchodech.
říjen 25, 2017 07:07
... : Josef Kouba
Pro mne je největší hrůza Kostko, (foneticky) neskutečně velký obchod kde vyžadují členskou kartu. Jsem členem snad od roku 1985. Jednou si u pokladny mladá prodavačka prohlédla mou již téměř nečitelnou kartu a sdělila mi, že v době kdy jsem se stal členem ještě dlouho po tom nebyla na světě. Parkoviště je 300 x 300 m a je narvané od rána do večera 7 dní v týdnu. Najít parkovací místo je mistrovství. Kde ti lidé berou na to peníze mi celé ty léta nejde do hlavy. Nákup pod 200 dolarů nemá nikdo.
Lehce se tam jeden druhému v tom mumraji ztratí. Pokud se to stane mě, že bytná je k nenalezení, jdu do oddělení oděvů a vždy jí tam bezpečně najdu. Ale nepospíchám k nálezu. Pobaveně a skoro vědecky pozoruji ten ženský mumraj. Fascinuje mě to. Ale kup cibuli se týká skutečně jedné cibule. To je jako kup meloun, přeci jich nepřinesu 5 ks.
říjen 25, 2017 07:34
... : Míša šíša
Honzík Flašků mě opět pobavil. Krásný a naprosto výstižný!! smilies/cheesy.gif

Dřív jsem nakupovala ráda, teď už to je skoro za trest. Tak nějak mi v těch obchodech vadí... lidi.
říjen 25, 2017 08:17
... : *deeres*
Existuje žena která nerada nakupuje?

Ano, já! smilies/grin.gif
říjen 25, 2017 10:28
... : Nona
Hlásím se také jako další žena, která nerada nakupuje. Co jde, objednávám přes internet. Dokonce jsem vyzkoušela takto i nákup potravin.
Nedávno jsem po práci, mé 10-hodinové směně mezi lidmi, stála u pokladny v menším supermarketu (nebyl to ten hyper-). Kolem mne hluk, hudba z repráků, pípání pokladny, hlahol nakupujících a nějaký žoviální hlasný pitomec za mnou se předváděl. V duchu jsem si vizualizovala, jak se nadechnu a z plných plic zařvu: "Ticho!!!"... krásná představa.... smilies/cheesy.gif
říjen 25, 2017 10:58
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]