O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

POVEL "SEDNI" A PROMRHANÉ DOPOLEDNE PDF Tisk E-mail
Úterý, 08 srpen 2017
Je zvláštní, kolik je na světě pouček a pokynů k správnému chování lidí; a což teprve návodů na všechno, co by mělo umět (a od vás pochytit) takové štěně.  Nedávno jsem našla přímo vyčerpávající postup,  kterak naučit psa povelu „sedni“. To mne přivedlo ke vzpomínce na mladá léta Bonnynky a naše společné učení.

 

 

 

     

 

V  moudré příručce se píše, že s nácvikem můžete začít v době, kdy si štěně samo po hře nebo při ukázání pamlsku sedá. 

 

 

Související obrázek

     

      Je prý nutno  vystihnout moment, kdy si štěně chce sednout a předtím vyslovit povel "Sedni!" Pokud štěně po  vydání povelu opravdu dosedne, pochvalte je a dejte mu pamlsek. V jiných případech nacvičujte tento povel tak, že nad hlavu zvednete ruku s pamlskem a druhou rukou lehce tlačíte psovi na zadek, přičemž hlasitě vyslovíte povel", s důrazem na hlásku s.

 

      Na vodítku cvičte povel tak, že v pravé ruce držíte vodítko a pamlsek, zatáhnete vodítkem nahoru, asi pod úhlem 42 stupňů, přičemž ruka s vodítkem a pamlskem je vzdálena asi 20 cm od hlavy psa tak, aby pes pamlsek dobře viděl.

 

     Vyslovte povel, a zároveň můžete mírně zatlačit psovi na zadní část těla. V době vycházek tento cvik upevňujte tak, že během chůze se zastavíte, dáte psovi povel a současně trhnete vodítkem mírně nahoru tak, abyste mu zamezili v chůzi. Dál pokračujete jako v předchozím případě. Z této pozice vždy štěně uvolněte povelem "Volno!"  

 

     Vždy, když štěně provede správně požadovaný úkon, nezapomeňte je pochválit a odměnit. Tento cvik opakujte maximálně pětkrát, delší opakování psa přestane bavit a nesoustředí se na něj. Dejte štěněti volno, a s odstupem času cvik opakujte. 

 

 

 

     Sotva jsem si přečetla tyto stránky, sebevědomě jsem zvedla obočí a řekla  pro sebe " jdeme na to", a s hrdě vzpřímeným postojem vyšla na dvůr.  Bonnynka (zatim nic netušící) kolem mě vesele hopkala a radostně vrtěla ocáskem. Asi v půlce zahrady jsem se zastavila, obhlédla terén a usoudila, že „tady to bude nejlepší“. V hlavě mi běhalo tisíce myšlenek, jak večer všem ukážu svou úspěšnost při výchově. Přinesla jsem si různé míčky a potřebné pamlsky, a dala jsem se do toho.      

 

      Výsledek? Povel "sedni" jsme nacvičovaly celé dopoledne, přišla jsem o dva sáčky bonbonků a tyčinek pro psa, mé nervy prožily peklo. Nicméně Bonna při povelu sedni zásadně lehá na záda, zvedne nožky a čeká na pamlsek. Buď jsem tedy nepochopila postup, nebo Bonna není vhodný pes na výcvik. Konejšila jsem se myšlenkou, kolik je na světě lidí, které rodiče určitě také vychovávali podle správných a vyčerpávajících „návodů a pravidel“ a také se jim to vůbec nepovedlo…  

 

 

Jak jste úspěšní při výchově "domácí zvěře" i potomků vy?

 

 

Vaše Teta Běta,

L.P. 2007

 

 

 

 

Komentáře (3)add feed
... : Myška
Hlasuji pro možnost, že autorka nepochopila postup. A přitom naučení povelu sedni je jedním z nejlehčích. Autorka by si měla přečíst o výchově a výcviku psa nějakou seriozní literaturu, aby věděla, nejen jak nácvik provádět, ale i to, že nelze nacvičovat celé dopoledne, protože tím psa maximálně otráví.

A jak jsem na tom s výchovou a výcvikem vlastních dětí a psů? Mnohem, mnohem lépe. smilies/wink.gif smilies/cheesy.gif smilies/grin.gif
srpen 09, 2017 06:46
... : *deeres*
Tady v okolí zmizelo přes zimu hodně starých psů a objevila se nová štěňata. Kdo je má na zahradě, na nějaká cvičení kašle, problém je, když jim zdrhne. Několikrát už jsem tady nějakého útěkáře vedla z lesa domů a jednoho shibu dokonce opakovaně. Někteří, co chodí se psy ven, tak místo cvičení na psy pořvávají různé zmatené pokyny, kdy pes ani nepochopí, jak se jmenuje. Marně vysvětluji, že takhle ne. Osobně se mně vyplatilo, že kromě zvukových signálů, jsem vždy používala i pokyny rukou.
Prckovi teď v létě bylo patnáct a od Vánoc je hluchý jako pařez. Na jednu stranu to je výhoda, nehysterčí už při každém výstřelu, na druhou stranu ho pískáním, nebo voláním nemohu upozornit na nebezpečí a já ho mám na volno. Ale evidentně si je vědom toho, že neslyší a kontroluje si mně zrakem a stačí ukázat a mám ho u nohy.
srpen 09, 2017 09:24
... : Lenka1
Nechci se teda chlubit, ale mně sedá na povel 13-tiletej pes, se kterým občas chodím ven. A to je ještě cizí.
srpen 13, 2017 18:05
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
Další >
[CNW:Counter]