Nevšimla jsem si toho... A přitom, všude kolem mne, vlastně kolem nás, je jich tolik, tolik. Některé ještě žijí - některé jsou jen náznakově nemocné, některé už se nebrání. Stojí, a my jim neumíme pomoci. Tu smutnou věc má prý na svědomí především počasí v posledních letech. Velké teplotní výkyvy, odlišný průběh teplotních křivek v jednotlivých měsících v porovnání v dlouhodobými průměry, sucho a horko v jarních měsících, větrné počasí, bezmrazé zimy.
 Umírají nám borovice. Určitě i kolem vás je nějaký ten smutný jehličnánek, který podlehl. Příčinou jsou houbová onemocnění. Borovici lesní napadá Cenangium ferruginozum a borovici černou Sphaeropsis sapinea, k tomu se u borovice černé přidává ještě další choroba, sypavka červená. V posledních letech toto onemocnění napadá ve velkém rozsahu i borovice pěstované na zahradách a dokonce i na balkonech. Pěstitelé jsou vždy trochu zmateni a nejsou si vědomi nějaké chyby, protože se o stromy obvykle velmi pečlivě starají, hnojí je a zalévají a stromy jim přesto před očima chřadnou.
Parazit napadne oslabený strom, ten začne rezavět, až zcela uschne. Podle odborníků z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti se nemoc borovic začíná ukazovat prakticky v celé republice. Někde víc, někde míň, ale vypadá to tak, že nám borovice dávají sbohem. A jediným řešením prý je, že se nemocné stromy musí co nejrychleji vykácet a spálit, aby se zabránilo šíření choroby. Jiná ochrana možná není…Mj. jak jsem si tak hledala na internetu nějaké ty informace, bylo mi čím dál tím víc smutno - protože ono se nejedná jen o borovice... Nemocných stromů máme plno. Nemocí stromů tu máme plno. Ještě že máme fotky a filmy, tak naše pra pra pra vnoučata poznají lesy i háje alespoň tak. Nebo že by se nakonec někdo přeci jen probudil, a začal jednat? d@niela
|