O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


DITA PULLMANNOVÁ, NADĚJE NEŠŤASTNÝCH PSŮ PDF Tisk E-mail
Pondělí, 12 červen 2017
Chtěla bych vám dnes představit jednu moc bezvadnou ženskou, Ditu Pullmannovou, zakladatelku úžasné organizace, Dočasky De De, jinak parťáka projektu Se psem mě baví svět. Dočasky se zabývají umístěním pejsků v domácích depozitech, kde je jim poskytnut dočasný domov s veškerou péčí. Ale nejlépe bude, když vám o sobě a své lásce ke zvířatům a především pejskům, povypráví sama:



 

 

 




Celý můj život mě baví svět se psem.... U nás doma se vždy lepily psí chlupy na ponožky, poletovalo peří z papoušků nebo se zapichovaly do koberce piliny z křečků. Každá čtyřnohá bytost z ulice cupitala po našem starém lině v kuchyni a my jsme doma všechny tvorečky milovali. Často jsem postávala u sámošek a hlídala, jestli ten uvázaný pes nečeká náhodou moc dlouho a neodešla jsem, dokud si ho nepřišel pán odvázat. Tak nějak mi docházelo, že moje pozornost a ochranitelský pud patří hlavně pejskům, štěňátkům a všem možným hafanům, zatímco na miminka v kočárku jsem se dívala poněkud rozpačitě.

 

Když moji přátelé cinkali půllitrama v restauraci, seděla jsem na schodech venku a sháněla číslo na odchyt ptáků pro právě z hnízda vypadlé mládě poštolky. Když mi táta v dětství nedovolil psa, kradla jsem mu z lednice turistický salám a krmila tajně sousedovic psa. Zkrátka mě to vždycky táhlo ke studeným čumáčkům a hebkým tlapkám.

 

 Čas plynul a přestalo mi stačit starat se jen o své psy a cítila jsem, že chci svoji pomoc směřovat i těm, kteří nemají takovou havaj, jako ti moji v našich peřinách; hltala jsem příběhy a příspěvky o opuštěných, týraných a nešťastných psech, zírala jsem a nechápala, čeho je schopen člověk a na židli počítače jsem nervózně vymýšlela, jak aspoň některým pomoct.

 

Začalo to pár dekama, pytlem krmení a dobrot, a náhoda mě zavedla do azylu Zvíře v tísni Kateřiny Šimkové, kde jsem s ní a jejími zachráněnými azyláčky strávila asi 3 hodiny, hltala jejich osudy a drbala a mazlila, kam jsem dosáhla. Odjížděla jsem s nedefinovatelným pocitem - ta holčina mi tenkrát učarovala, a to, co z ní vyzařovalo, mě nabilo snad nejvíc v životě. 

 

Vím, že v tento den jsem se postavila na start něčeho, co mému životu dalo smysl s alarmujícím obrovským "S". Pak to začalo. Poznala jsem realitu dnešních útulků, hrůzu a bezmoc těchto koncentráků, místo jedné fenky jsem si odvezla dvě, nešlo to jinak a za týden, kdy jsem nedokázala myslet na nic jiného, než na ty, co zůstali za mříží, jsem jela znova.

 

A zase. A další psi byli doma.

 

Seznámila jsem se s výrazem Dočasná péče, tedy místem, kde je pejsek přechodně umístěn, než najde trvalý domov. Jasně, to je ono! Nemusí být v rezavé kleci a nechat se žrát blechama zaživa. Může být "jako" doma a postupně mu najít ty pravé majitele, ano, tohle je cesta.

 

 

 

 

Fotka uživatele Se psem mě baví svět.
 
 
 
          Do cesty mi vstoupila Dominika, byla zběhlejší, měla zmáknutou inzerci, dělala už dočasky. Dneska už ani nevím jak, ale najednou jsme byly dvě. Hledaly jsme další dočaskáře, lidi, k nimž se dají prozatímně ubytovat nešťastní bezdomáčci. Napsala nám jednou Vlastička, prý vezme "dočasku" - a kdykoliv a cokoliv. Fajn, a už k ní frčel Ferda. Prostě všechno se to rozeběhlo v (bohužel nikdy nekončící) kolotoč záchran. Během dvou let jsme si vybudovaly síť spolehlivých dočaskářek, přijímáme pejsky z útulků, ulice, vyhozené, opuštěné, mladé, staré, nemocné, u nás najdete opravdu od každého něco.

 

Vysoké nároky mám na veterinární péči; pejsci od nás opravdu chodí do svých nových domovů po kompletním veterinárním ošetření, standardně vykastrovaní, očkovaní, čipovaní, odčervení, ošetření proti blechám, mnohdy u nás podstoupí i různé operace, které jsou jednoduše nutné. Máme velmi propracovanou inzertní síť, nové majitele si pečlivě prověřujeme a i v budoucnu zůstáváme v kontaktu.

 

Věřte mi - ta proměna zadredovaného uzlíčku nervů, třesoucího se nešťastně pod stolem a čekajícího ránu, ve zdravého, sebevědomého pejska s úsměvem kolem celé hlavy, je to nejsilnější a nekrásnější, co v naší snaze o lepší život psích bezdomovců, můžete zažít.

 

Víte, to je tak obrovsky smysluplná nádhera, kterou pochopíte, až když ji prožijete na vlastní kůži. To je ten motor, který nás mocně pohání a nikdo mi nikdy nevymluví, že nejupřímnější a nejbezelstnější ksichtík na světě, má právě „čumáček“, kterého jste zachránili. A ano, je mi jasné, že záchranou pejska nezměním svět, ale dobře vím, že jemu změním svět navždy.

 

A to největší smysl našeho počínání.


Vaše Dita

  Kontakt: Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny

 

 

 

Komentáře (1)add feed
Fandim lidem, : Mikin3
kteri pomahaji v nouzi. At uz jsou v nouzi zviratka, nebo lide.
Palec nahoru, Dito.
červen 13, 2017 02:33
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
Další >
[CNW:Counter]