O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

JAKPAK JE DNES U NÁS DOMA? - STÍHÁTE VŠECHNO? PDF Tisk E-mail
Úterý, 31 leden 2017
U nás doma jest poněkud neuklizeno - ale o tom až příště. Dnes o čase - o čase na život. Mám pár mladých kamarádek, maminek. Když se s nimi potkávám a povídáme si, podotýkám, že to je většinou buď brzy ráno, nebo později večer, když se loudám se psem na nutnou exkrementovací vycházku, a zůstávám mnohdy docela paf, když mi povídají, co všechno musejí. Jsou většinou velmi unavené, a tahle procházka je chvilka, kdy výjimečně nemusejí nic jiného.

 

 

 

 

 

 

 

Jenže, ono se to netýká jen dospělých. Teď nejrůznějšími aktivitami mají nabitý den už i děti. A to někdy od prvních školních roků. Jedna z těch „starších“ kamarádek, babiček, mi vyprávěla, že se její dcera přestěhovala do jistého krajského města, a tam se po krátkém seznámení se sousedy, zeptala jedné maminky, zda by si jejich holčičky mohly spolu hrát, kamarádit se. No, a ta druhá maminka vytáhla mobil, začala v něm listovat – měla tam kalendář s náplní dne všech členů rodiny - a řekla: „No, tak určitě ano, ale přesně ani nevím kdy, protože ta naše holka má  snad jen dvakrát týdně víc volna - zbytek času je gymnastika, klavír, angličtina, výtvarka, pěvecký kroužek, turistický kroužek. Ona je prostě .... hodně zaneprázdněná“, odpověděla se smíchem.

 

A tak si uvědomuju, že se všichni snaží toho zvládnout co nejvíc, co nejrychleji, že je čím dál tím míň času, aby si mohli spolu jen tak popovídat, nebáli se, že tou případnou hodinkou něco prošvihnou.

 

Kde jsou ty časy, kdy mladí spolu sedávali v parku na lavičkách a jen si tak povídali… Nebo jen spolu mlčeli? Co se to stalo se světem, v němž jen málokdy můžeme volně a bez tichých výčitek posedět s lidmi, které máme rádi a jen spolu přemýšlet – o sobě, o svých myšlenkách, přáních… o stavu srdce a duše…  Co se stalo, že je čím dál méně volného času - pro své okolí, na svou reflexi, na to, jen tak obyčejně „být“.

 

 

 

Image result for vintage family


        Vzpomínám na mou babičku a dědu – měli pět dětí a vždy po pár letech se stěhovali do jiného místa, protože děda byl železniční inženýr – stavitel. A tak, sotva dostavěl někde nějaké to nádraží, stěhovali se zase dál. 

 

Neměli žádné auto. Ale babiččiny dny byly naplněny smíchem dětí, vyprávěla mi o hrách, které spolu hráli, co všechno s nimi podnikala, učila se s nimi, i jen s nimi seděla  a mluvila. Že dělala mnoho nejrůznějších ručních prací – pletla, háčkovala, vyšívala, šila i přešívala.

 

Povídala mi o tom, jak vedla svou domácnost, co všechno vařila – a že to byly tehdy extra složité recepty. Ano, ona musela udělat mnohem více práce, než my, protože neměla ty všechny technické vymoženosti , které jsou k dispozici nyní, a které nám poskytují možnost, stihnout ještě něco navíc ... a rychleji.

 

Ale, je to všechno opravdu tak nutné?

 

 

 

 

Babička uměla i odpočívat, vyprávěla mi, jak v neděli chodili s dědou na procházku městem, na kávu do cukrárny… Chodili do divadel i tančit. Jak jen to všechno zvládla?  Ti současní rodičové a jejich děti svůj život vlastně proběhnou, prožijí ve spěchu… Proč?

 

Přeju vám jeden čarovný den – tři sta šedesátý šestý – den, kdy nebudete „muset“ nic, ale naopak moci všechno. Jo – kdyby to tak opravdu šlo…

 

Mějte se a nehoňte se tak…

d@niela

 

 

Komentáře (9)add feed
Ve vší úctě k našim babiškám a všemu, co stíhaly, : Eva
i bez techniky, ale ony fakt byly zpravidla celý život v domácnosti, což zřejmě přinášelo to poklidné zázemí pro celou rodinu.
únor 01, 2017 05:05
.... : Nona
.....pro mě to byl největší pracovní "záhul", když děti nastoupily do školky a já do práce. V 6:30hod. jsme stáli u školky a čekali na paní učitelku. Děti jsem nasoukala do tepláčků a utíkala do práce. V 15:30 jsem odcházela z práce a utíkala pro děti do školky, později do družiny. Unavené, zpocené a špinavé jsem je vláčela sídlištěm k domovu. Tam umýt, převléct, svačina, pohrát, udělat úkoly ...... Čas na normální život byl o víkendu, ale v případě, že jsem během soboty zvládla úklid. V neděli jsme se zase už připravovali do školy - úkoly....
Kdy bych měla čas na vyšívání, to opravdu nevím....

únor 01, 2017 07:47
Dani : mia I
kde jsi vzala tak krásnou a vtipnou fotku? to jsi musela googlit než se Ti podařil takový úlovek..

Když jsem dělala výstavu obecních fotografií, obcházela jsem lidi a získala tak plno krásných fotek, kde byla rodina po kupě. Dřívější děti přicházely domů a vždycky doma někoho našly, nemusely chodit s klíčkem na krku. Rodiny byly vícegenerační, staří pohlídali mladým, mladí se postarali o staré. Jenže ne vždy takové soužití je o. k., vyžaduje hodně vzájemné tolerance.

Byla jiná doba , nebyl internet, nebyla televize a hlavně nastavení ve společnosti bylo takové, že ženy, rodiče dokázali upozadit své já a věděly, že doba dětství jejich potomků se už nikdy nevrátí. Snažili se dětem něco vštěpit. Dnes si rodiče ulevují tím, že dětem platí kvantum kroužků a dítě je pak zbytečně zahlcené. Taky si vezmi kolik rodin je bez otce, neúplných, žena prostě musí zařezávat v práci, aby utáhla veškeré náklady.

Já jsem se dětem snažila vymýšlet zábavu sama . Třeba jsem navěsila na Den dětí tatranky na nízké stromy v zahradě,ony projížděly na kole, utrhávaly. Pozvali jsme i kamarády, máme fotky.Nebo jsem jim udělala před vánoci večer při svíčkách, povídaly jsme jaké kdo má v životě přání, co ho trápí, děti na to dodnes vzpomínají. Na druhé straně děti pomáhaly odmalička, když se sušilo seno pro králíky, vyrobil tchán troje menší hrábě a děti pomáhaly, obracely seno, máme i fotku. Kluk měl v devíti letech na starosti kolem šedesáti králíků, sousedi o něm s uznáním hovořili. No puberta udělala své, ale nevadí. Taky máme plnou knihovničku knížek s věnováním, vždy děti dostávaly knihy, aby rozvíjely slovní zásobu a po letech když otvírám ty samé knihy vnoučatům, je milé zavzpomínat a najít tam věnování.

Taky s přáteli a příbuznými se moc ráda setkávám, muž má každý den návštěvu, však jsem Ti psala v meilu, jakou má psychickou podporu kamarádů v tom stavu v jakém se nachází. Na březen už mám zase pozvání od příbuzných na ochotnické divadlo, které sestřenice muž vede. Takže když se chce, dá se. Je to spíš o tom co člověk upřednostňuje, jak si nastaví životní spotřebu, aby se nemusel honit od rána do noci. Ale je třeba si uvědomit, že životní náklady vzrůstají, odměna za práci není taková , aby si rodina mohla dovolit různé služby zaplatit (úklid,..). Kroužky pro děti dříve vedli bezplatně nadšenci, dnes se za ně platí. Také postavení žen ve společnosti se změnilo, jejich životní vize je jiná než v dobách Tvé babičky.
únor 01, 2017 08:05
Jó bývaly to krásné časy. : Michal
To je celé. smilies/cool.gif
únor 01, 2017 10:08
Žili : alka..
Jsme v domku,který postavil můj děda. V jedné místnosti praděda s prababičkou,v druhé babička s dědou,ve třetí mamka, táta,já a brácha.A jednu tu největší,tátův svobodný bratr.Tam jsme měli i hernu.Nikdy nezapomenu na večery,kdy se z úsporných důvodů(nesvítilo se a tam se zapalovala petrolejka) celá tato společnost scházela u prababičky a povídalo se.(říkalo se deme do chaloupky) Když se Tátův brácha oženil,přišli jsme o hernu a naši si postavili domek. Ale na kopec do chaloupky jsme chodili pořád,dokud prababička s pradědou žili.
únor 01, 2017 11:04
Dnes maminy : kim
neumí jen tak být. Mateřská je pro ně nuda tak si ji krátí vodkou. Možná právě proto, že jim byl čas v dětství plánován a sama to neumí. Nevím proč hodně žen ztratilo mateřský pud.
únor 01, 2017 11:11
... : bb2
mateřskou si krátí vodkou?
:-)
únor 01, 2017 13:06
... : doktor
Vypadá to,že alka je má krevní skupina.Též vzpomínám na černé hodinky plné povídání ,hlavně všelijakých příběhu ze života rodičů,svícení petrolejkou,vaření sirupu z cukrové řepy,pečení topinek s česnekem na kamnech zvaných "autobus",měly ještě pec .Prostě, Jooo, to bývaly krásné časy.
únor 01, 2017 13:28
Kamna autobus neznám. : alka..
U nás byly kaborky,U prababičky byla klasická pec a bubínek. Strejda už měl sporák. Popiš prosím autobus.
únor 01, 2017 18:59
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]