O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

TRUMP - PROHRANÝ BOJ GLOBALISMU PDF Tisk E-mail
Úterý, 15 listopad 2016
Přejít na obsah
TRUMP - PROHRANÝ BOJ GLOBALISMU
Strana 2
Strana 3
Globalisté se snaží zakrýt prohru své skutečné politiky. Trump prý zvítězil proto, že je populista a slibuje nesplnitelné, voliči měli dost dynastií Clintonů a Bushů, dále proto, že je autentický a je opakem dosavadních prezidentů. To vše sice může být do nějaké míry pravda, ale podstatným přínosem byly hlasy ožebračených někdejších pracovníků v průmyslu „rezavého pásu Ameriky“, kteří přece nejsou hloupí, aby se nechali opít nějakým populismem.

 

 

 


 

To je problém, který mají všechny bývalé průmyslové země, a proto potřebují globalisté o něm mlčet. Globalizace přinesla pauperizaci (pauperizace znamená v sociologii proces trvalého relativního nebo absolutního chudnutí společnosti nebo nějaké její části. Stav masové chudoby se někdy označuje jako pauperismus) bývalých techniků a řemeslníků pracujících v průmyslu. Výroba se přesunula do zaostalých zemí.

 

Vina je tedy globalizace a Tramp se proti ní postavil. Někde jsou to rezavějící haly bývalých průmyslových podniků a někde jsou to třeba agresivní přistěhovalci, jinde mizerné, ale levné zboží z druhé strany světa, kterému nelze konkurovat. Samozřejmě, že nepříznivých důsledků globalizace je mnoho, téměř všechny krizové společenské jevy do této sorty spadají, v různých zemích se to či ono projevuje jinak, ale příčina je převážně v globalizačním trendu.

 

 

 

Jak chápat globalizaci jako společenský jev?

 

Globalizace má dva hlavní aspekty – přirozený a ideologický. Přirozený je dán technickým vývojem komunikace a dopravy. Lidé mají k sobě nepochybně blíže, spojuje je internet a televize, cestovat je mnohem snadnější. Lidé různých národů se snadněji stýkají a ti, kteří mají k sobě nějak blízko a rozumí si, navazují přátelství a dokonce i mezinárodní manželství. Některé kultury si ovšem nerozumí a nejspíše rozumět ani nemohou, nicméně cestování vede k určité toleranci, jejíž význam se ovšem přehání.

 

Druhý aspekt je ideologický projekt. Zde jsou opět dvě části tohoto projektu: liberální a marxistický. Liberální volný trh bez hranic, který vypadá jako přirozený princip, je spíše ideologická akce, protože není přirozené, aby rozdílně vyspělé země měly neohraničený obchod nebo dokonce společnou měnu – rezavějící haly bývalého „železného pásu Ameriky“ a řecká krize jsou toho dokladem.

 

Marxistická část tohoto projektu je jaksi zakrývací. Má tlumit nepříjemné dopady liberální části a připravit další vývoj. Peníze z obrovských zisků se mají umisťovat částečně do sociální sféry a vytvářet ve vyspělých zemích prostředí jakési náhradní práce ve službách, budování infrastruktury a její neustálé opravy. Bývalí technici tak prodávají mobilní telefony a nějak živoří. Využít je zapotřebí všech možných rezerv, které vyspělé země mají.

 

Čerpá se především z lidského materiálu. Mladí lidé dlouho studují a užívají života, odkládají a nezakládají rodiny, což zase má za následek pěknou životní úroveň bez velkých nákladů (bydlí u rodičů a sami toho moc nespotřebují). Kdyby měli mít děti v reprodukčním množství v přirozeném věku 20 – 25 let, bylo by to s životní úrovní a celkovým životem podstatně materiálně skromnější.

 

K tomuto vytěžování lidského materiálu na úkor budoucnosti vede samozřejmě i mýtus ženské emancipace, ideologie rovnosti, ve které se ženy přizpůsobují mužskému výdělečnému a promiskuitnímu způsobu života, jejich přirozené rodinné sklony jsou vysmívány jako zaostalé.

 



 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]