souhlasím s Danielou. Jen bych chtěla upozornit, že ta mladší začíná přicházet (možná už tam je)do věku, kdy vnímá, že sestřička jezdí s babičkou na výlety a ona nic. Může se cítit odstrčeně.

Tak rozumný chlap by mámu od dětí získával právě přes ty děti. I on by si měl vyzkoušet žít se všemi pohromadě. Takto to na mě dělá dojem, že mu jde o sex a přítomnost dětí se snaží eliminovat. Nevím, nevím, jako matka těch dětí bych byla na takové chování velmi citlivá....

ale ona ta máma asi nechce ani, aby dcera přišla o "přítele". S takovejma věcma, to je pak těžká věc.

Tak u tohoto dotazu opravdu záleží na argumentaci- pokud jim jde o blaho mladší holčičky, tak to celkem chápu. Že ve 3 letech už mí může mrzet, že její ségra s babičkou podniká zajímavé akce, zatímco ona trčí doma. To by se snadno řešilo tak, že navrhneš, že si je budeš brát na střídačku. Pokud tě do toho tlačí jen proto, aby měli volno, argumentovala bych tím, že už teď pro ně děláš víc, než dost. A že něco za něco? Chtějí mít volný večer? Fajn, ale na oplátku ti... (posekají trávník, dojdou nakoupit, víkendy budou trávit všichni u přítele,abys měla klid, přítel se začne podílet na finančním zabezpečení své nové rodiny,... prostě co by se ti zrovna hodilo) No a nebo prostě řekni, že ne, že nechceš. A uvidíš, co se stane. Tipuju, že se nestane nic, protože málokdo kouše do ruky, která ho živí. Dokud bydlí u tebe a zadarmo, tak jejich páka na to, tě vydírat, je dost malá....

Vzhledem k tomu, že jsem hyena a zeť jasně vytyčil program, jak se má jeho dítě-osobnost vychovávat, aniž by přiložil ruku k dílu já jsem zase vytyčila pravidla, že u nás osobnost neosobnost budou vnoučátka poslouchat a jestli se jim to nelíbí, ať si je nechají doma. drze spoléhaje na to, že rodiče si rádi občaas orazej. Pravda, vnoučátka byly u nás každou chvíli a já na ně někdy ječela : osobnost si rozvíjej doma, ale u nás budeš poslouchat

máma nechce, aby dcera přišla o přítele, aby ji měla na krku do smrti? Když si chce přítel vyskakovat, prosím, ať si nastaví pravidla, ale pak ať mne nezatahují do jejich financování, či hlídání. Nejsem žádný dobrák.

Ostatně někdy ani fotři. Pro svý děti a jejich štěstí se obětujem, i kdybysme při tom měli scípnout hladem.
Jistěže ne všichni, ale někteří holt tací jsme, a veškerý rady ignorujem. Radit nepotřebujem, dobře víme, jak bysme se kdy měli zachovat. Ale stejně se nezachováme, dokud to s náma definitivně nesekne.

Marie,Daniela Ti poradila to nejlepší co v tvé věci lze udělat.Nějaký cizí chlápek si nemůže s tebou takto jednat.Ano,tvrdě donuť dceru aby se k "vyvolenému" i s holčičkama nastěhovala.A jako Tvou dobrou vůli ji navrhni,že si obě holčičky budeš brát k sobě .Nyní záleží na Tobě jakou dobu navrhneš.NEUSTUPUJ!

z tvého dopisu cítím velký strach a zklamání. Ale proč vlastně? Dceru jsi zaopatřila. To, že má dvě děti, ale bez otce, snad není tvoje vina. Někdy se tolik bojíme samoty, že děláme další chyby. Nemyslím si, že bys přišla o vnučky nebo o dceru. Pokud s tebou bydlí, vídáš je denně, pokud se již odstěhovali všichni k příteli, máš aspoň chvilku zaslouženého času pro sebe.

Víš, člověk někdy nemusí dělat nebo říkat nic. Ty jsi už svůj postoj vyjádřila a ostatní můžou mít zase svůj. Já bych to vůbec nehrotila. Naopak. Milá dcero, dělej, jak myslíš, ale pak mi tu nebreč. Chtěla jsem ti pomáhat, ty nechceš. Já to přežiju. Mám svůj život a ty svůj. Pokud změníš názor, ráda tě uvidím, pohlídám, pokud budu moci. I obě vnučky mohu někdy ohlídat. Ale nesmíš na mě spoléhat a odkládat mi je, kdykoli potřebuješ, protože i já má svou práci, přátele, koníčky.

Zdá se mi, že si se bojíš o sebe, o dceru, o vnučky. Ale člověk jinak nedospěje, pokud si předtím nenabil drž... ústa. Popisuješ citové vydírání. Na to musí být vždycky dva. Někdy i tři, jak je vidět. Ale pozor. I ty, pokud se cítíš jako oběť, vlastně svou dceru citově vydíráš. I když to myslíš dobře. Nikdy nevíme, v čem bude jednou spočívat štěstí našich dětí.

Píšeš, že dcera bydlí s vámi a vy jí vše hradíte, tak proto se na něj ptám. Taky by mě zajímal důvod, proč berete na výlety jen jednu holčičku, proč ne obě, když jste s manželem na ně dva? Ještě bych pochopila, kdybys byla na to sama a třeba dvě děti najednou nezvládla, měla bys strach brát obě na výlet. Pak tedy by asi bylo na místě to střídání, ono té mladší to opravdu už může být líto, když sestra pořád někam odchází s babičkou a ona nic..

Jinak musím říct, že takové jednání by mě nadzvedlo, a to asi nejvíc to, že to dcera dopustila, že si nabrnkla takového burana a ještě mu dovolí vyskakovat si na její rodiče. Takže bych s nima vyběhla raz dva. Přítel dcery si nemá co vyskakovat, už vůbec ne vás, prarodiče. Vaše vnučky nejsou jeho dcery, on si nemá co určovat podmínky kolem péče o ně. Vaše hlídání je jen na vaší dobré vůli, není to povinnost a jestli to má být nadále radost, nemůže to být vymáháno vydíráním. Přesně tohle bych dceři řekla.
Jemu - nebo jim oběma současně, to podle situace - bych řekla jen to, že jemu nic vysvětlovat nemusíme a nebudeme, když přišel s takovým stylem jednání, a že se o svých vnoučatech budeme bavit jen s jejich rodiči. Až bude žít s jejich matkou ve společné domácnosti, pak to je samozřejmě jiná, pak bude on pro nás člen rodiny. Zatím je to chlap, co chvíli randí s vaší dcerou.

Jsem dost odolná, když jde o děti, pomáhám a tak co jde, ale musí se chovat jako lidi. Takhle sprosté jednání bych nesnesla. To je hajzlovina, Marie, jak hrom.
Vnučkám bych od té chvíle kupovala jen to, co bych chtěla, jako babička, pro svoji a jejich radost. Rozhodně bych dál neplatila všechno to, co platíte. Abych za to sklízela jen hnusné chování od dcery, prostřednictvím jejího současného přítele?
Jak znám manžela, ten by s floutkem vyděračem vyběhl ještě rychleji, i když dělá pro děti maximum i potom, co jsou dávno dospělí.
Kam to povede, když takovému nátlaku ustoupíte?

..děti jsou dospělé, dospělí jsou kluci