O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

THEREMIN - ZPĚV ELEKTŘINY PDF Tisk E-mail
Pondělí, 19 září 2016
Přejít na obsah
THEREMIN - ZPĚV ELEKTŘINY
Strana 2
   

 

 

 

 

 

 

Theremin je tvořen dřevěnou skříní se dvěma anténami a je ovládán pouze pohybem paží, dlaní a prstů. Vzdálenost ruky od příslušné antény ovlivňuje vlastnost zvuku. Pravá ruka ovládá výšku tónu (frekvenci), levá jeho sílu (amplitudu). Zvuková barva thereminu je podobná zvuku smyčcových nástrojů nebo lidskému hlasu. U prvních nástrojů byla zvuková barva neměnná, u novějších nástrojů ji často lze regulovat. Zvukový projev thereminu je velmi charakteristický, je pro něj typické glissando a vibráto. Staccato lze zahrát také, ale je to velmi obtížné.

 

Kromě občasného využití ve vážné hudbě se theremin objevuje především v hudbě experimentální, populární a filmové. Zvláště oblíbené bylo jeho používání v polovině 20. století v hudbě k hororům a fantastickým filmům. Theremin ovšem používali ve svých skladbách někteří skladatelé vážné hudby, mezi nimi Edgard Varèse, Alfred Schnittke, John Cage a Bohuslav Martinů.

 

 

 

Image result for theremin jimmy page

 

 

 

 

Theremin se objevil např. v nahrávkách skupin Led Zeppelin (skladba „Whole Lotta Love“), Jean Ven Robert Hal, Riverside, Portishead, Plastic People of the Universe či u Toma Waitse nebo Jean-Michel Jarre. Theremin inspiroval též americkou skupinu Beach Boys, která si pro svou skladbu Good Vibrations z roku 1966 nechala postavit snáze ovladatelný nástroj s podobným charakterem zvuku Tannerin (Electro-theremin).

 

Theremin byl použit i ve znělce seriálu Vraždy v Midsomeru, kde hraje hlavní melodii, stejně tak je pro něj byla složena úvodní melodie ke hře The Legend of Zelda.

 

Vzhledem k tomu, že se jedná o elektronický nástroj, zvuk vzniká jako elektrické kmity. Theremin pracuje na záznějovém principu - elektrické kmity s frekvencí ve slyšitelné oblasti vznikají jako zázněj (rozdílová složka) mezi kmity dvojice nesynchronizovaných oscilátorů, nejčastěji tvořených LC obvody, které kmitají na frekvenci několika set kHz. Frekvence jednoho oscilátoru je pevná, frekvence druhého se mění přibližováním pravé ruky k anténě připojené k laděnému LC obvodu.

 

Signály z obou oscilátorů jsou vedeny do směšovače, ve kterém se oba signály sloučí. Vytvoří se zde tzv. zázněj, jehož frekvence je rovna rozdílu frekvencí vstupních signálů. Pokud jsou oba oscilátory naladěny na shodnou frekvenci, zázněj zanikne. Malým rozladěním jednoho z oscilátorů lze přelaďovat výstupní zvukový signál v širokém rozsahu. Zvukový signál je dále veden do obvodu, který ovládá amplitudu signálu. Je řízen třetím oscilátorem s vlastní anténou určenou pro levou ruku.

 

 

 

 

 

 

A zde ukázka: "Tenkrát na Západě", na theremin hraje Katica Illenyi

 

MICHAL,

přeju příjemné poslouchání ...

 

 

 


 

 

Komentáře (11)add feed
Moc pěkné, díky Michale! : Sidon
Tato nádherná skladba Enia Morricona, se dá bezesporu považovat za novodobou klasiku. Pamatuju si, že když se dostal film Tenkrát na západě, do našich kin, někdy začátkem sedmdesátých let, tak jsme na to šli s kamošema několikrát po sobě. Taky nahrávka s harmonikou byla ceněna, jako poklad. Je zajímavé, že ta píseň, kterou nazpívala Věra Špinarová, ležela dlouho v archívu, než ji komančové povolili hrát v éteru. Řekl bych, že je to snad nejzdařilejší písnička Věry Špinarové, opravdový hudební zážitek, ta ostatní podání a přednesy jiných zpěvaček, jsou jen odvarem tohoto díla.

To, co předvádí Katica, je zajisté taky nádhera, ale to je dáno hlavně hudební kompozicí, která bude stále pěkná, i když to bude někdo hrát (dobře) na okarínu, nebo pannovu flétnu. Chvílemi se zdá být to zvukové zabarvení jako zvuk violy, někdy jako lidský(ženský) hlas. Já, jako správný lokální patriot (Jižní Morava), však upřednostňuju i tuto verzi v podání hudebního tělěsa GRANDE MORAVIA Ladislava Pavluše -

https://www.youtube.com/watch?v=geaMwQmCms8
září 19, 2016 02:31
Krasa : Mikin1
dik Michale. Rekl bych sice, ze tomu v pripadech kdy se to pouziva jako nahrazka lidskeho hlasu, ba i hudebnich instrumentu cosi chybi, ale to neni podstatne. Misto mezi hudebnimi nastroji to jiste ma.
Nakonec - vsechno zalezi na muzikantovi ktery na to hraje......
září 19, 2016 03:45
Dost dobrý, Michale. Dík : *NČ*
Tenhle nástroj jsem fakt neznal a obrazovej záznam mě zezačátku dočista zmátl. Chvíli jsem nechápal, jak sama z toho může tvořit ty všechny dvojhlasy a akordy (jak ta mašina pozná, voco jí zrovna jde...?). Nojo, jasně, živě to vyluzuje jednohlas do pouštěnýho playbacku. Stejně jako živej zpěvák. Technicky teda zcela jistě zajímavej synťák, přesto bych osobně dal přednost spíš třeba Stradivárkám, nebo co já vim.
Zato muj ohromnej obdiv patří tý překrásný holce a jejim uším, který, vzhledem k přirozenýmu ladění nástroje a zřejmě bez možnosti orientace polohy ruky nad smyčkou, musej bejt naprosto dokonalý. Též obdiv k jejímu citu pro barvu a vibráto.
Skvělý! Ještě jednou dík! Pro mě osobně je tenhle článek za 100 bodou....

září 19, 2016 07:32
Michale : mia I
je to asi současný hit internetu. Taky mi přišlo od kamarádu v emailu. smilies/wink.gif
září 19, 2016 08:03
Trošku mimo mísu, : Sidon
září 19, 2016 08:15
Mio, : Michal
Mně na facebooku. Tak jsem k tomu trochu zapátral, považoval jsem to za zajímavé.
září 19, 2016 11:49
Michale..... : doktor
.... Michale velké díky.Hudbu "Tenkrát na západě" zbožňuji,zbožňuji i film.Konečně jsem se dověděl co tu tklivou krásu vydává.
září 19, 2016 13:29
Já : Milene
jsem se s tímto neobvyklým nástrojem setkala v Dejvickém divadle. Představení se jmenovalo Teremin a bylo to o vynálezci tohoto nástroje a jeho pobytu v USA. Ve hře exceloval Ivan Trojan. Po představení jsem si musela na internetu ověřit, že takový nástroj skutečně existuje a že hra je podle skutečnosti, protože v Dejvickém se nikdy neví, co na diváka přichystají za kulišárny. smilies/wink.gif smilies/wink.gif
září 19, 2016 16:31
... : Mikin1
Vynalezce mel podle vseho zajimavy zivot. Byl francouzsko - nemeckeho puvodu, svuj vynalez nakonec patentoval v Americe, odkud se nakonec vratil (podle manzelky byl unesen) zpet do SSSR. Tam byl nejakou dobu ve Stalinovych koncentracich. Byl omilostnen v roce 1956, trikrat zenat (jedna z manzelek byla cernoska) a dozil se 97 let.
září 19, 2016 19:55
Tak to : Michal
jsem zas nevědě já.

Tahle melodie z Tenkrát na západě patří podle mně do klasické hudby třefba jako Yesterday. A právem.
září 20, 2016 07:29
v melodii tenkrát na západě : šídlo
podle wiki opravdu zpívala operní zpěvačka - Edda Dell'Orso.
září 20, 2016 21:57
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy

 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]