O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

SELHÁNÍ ELIT PDF Tisk E-mail
Úterý, 26 červenec 2016
Přejít na obsah
SELHÁNÍ ELIT
Strana 2
Strana 3
Proč lidé nevěří elitám? Proč se stále opakuje totéž: Lidé rozhodují v referendech jinak, než by elity chtěly; pokud existuje přímá demokracie (třeba volba prezidenta), vždy je zvolen někdo navzdory hlavnímu ideovému směru. Stále více se projevuje obliba extrémních stran a hnutí, stále více je nedůvěra k hlavním sdělovacím prostředkům. Proč lidé hledají alternativy?

 

 

 

      Proč lidé nevěří elitám? Proč se stále opakuje totéž: Lidé rozhodují v referendech jinak, než by elity chtěly, pokud existuje přímá demokracie (třeba volba prezidenta), vždy je zvolen někdo navzdory hlavnímu ideovému směru. Stále více se projevuje obliba extrémních stran a hnutí, stále více je nedůvěra k hlavním sdělovacím prostředkům. Proč lidé hledají alternativy?


     Elity se staly nevěrohodnými nejen svými činy, ale především svojí ideologií, od které jsou činy odvozeny. Tato ideologie vede do prázdna, skutečnost ji přestala poslouchat a její výsledky nám už viditelně nastavují špatnou budoucnost. V podstatě jen ten, kterému je vše jedno nebo nemá dosti zkušeností a rozhledu, nevidí zhoubné jevy.


     Nelze se divit lidem, že v přímých politických rozhodováních volí někoho mimo hlavní politický proud, v referendech volí opačný směr, než chce establishment. To se masivně projevilo „startovací situací“ – migrační krizí. Tato situace aktivovala síly „uvědomění“ celého zhoubného paradigmatu.



 Krizové paradigma


   Všechny sociální jevy, které už dnes viditelně podrývají existenci evropské civilizace do budoucnosti: vymírání evropských etnik; nesmyslné přijímání migrantů nesoucích agresivní ideologii; postupný ústup evropské kultury a rozšiřování islámu; nezvládnutelné veřejné rozpočty a zadlužování státu; nemravnost v politice a ve veřejných funkcích atd., jsou následkem paradigmatu způsobeného levicovými ideály šedesátých let. Státní sdělovací prostředky musí hlásat „evropské hodnoty“, to znamená, že se nemohou nějak otevřeně postavit proti zhoubným ideálům, které jsou za evropské hodnoty vydávány.


   Charakterem nosné ideologie současného evropského paradigmatu je sociální jev, který nazývám odloučení od přesahujících hodnot kolektivního charakteru projevující se především adorací jednotlivce a zamítnutím (či omezením) práv kolektivu rodinného, obecního, národního atd. „Odloučení“ je niterné (přehnaně individualistické) přesvědčení lidí, které zbavuje jednotlivce zodpovědnosti za kolektiv rodiny, obce, národa a tím zbavuje i poslušnosti k řádu, k pravidlům, kterými se tyto kolektivy řídily. Zůstávají jen ohledy k jednotlivci a pro ně se hledá nějaký kodex (lidská práva).


     Lidská práva, která se vydávají za řád, řádem nejsou, protože chybí reciproční povinnosti, které musí být vztaženy ke společnosti a jejímu řádu (musely by být definovány povinnosti k rodině, k obci, k národu). Výsledkem je nihilismus obvykle nahrazený nějakou ideologií. V praxi se „odloučení“ projevuje hédonismem a relativismem, které typicky vyzdvihují zájmy a práva jednotlivce bez jeho recipročních povinností ke společnosti.


     Hédonismus obsahuje v sobě snahu o užívání života a odbourávání povinností. Neplní se většinou povinnosti k životu, není dost dětí, mladí lidé rodinu odkládají a minimalizují, legálně se odmítají povinnosti k obci, k národu a ke státu; a to i podnikatelé, kteří odvádí zisky do zahraničí a vyhýbají se placení daní ve státě, kde podnikají. Navyšuje se nadbytečný konzum a tím vyčerpávání zdrojů a ničení životního prostředí.

 

     Relativismus snižuje hodnotné (neodměňuje zásluhy) a vyzdvihuje nehodnotné: neuznává zásluhy matek a otců o budoucnost národa, ale velice se zastává homosexuálního svazku, který nic neplodí; snižuje význam domácí populace, která zplodila výjimečnou civilizaci a zvyšuje význam cizí, která zde nic nevykonala; národní hrdiny relativizuje s nepřáteli; zbavuje se tradic, které provedly národ dějinami a dokázaly jej zachovat, a nahrazují je kosmopolitním nihilismem atd.


     Tento sociální jev „odloučení“ obsahují všechny ideologie, které jsou hlásány avantgardou různých „neziskovek“ a prosazovány establishmentem evropským a národním. Uvědomění lidí a nastolení konzervativní vlády v Polsku, Maďarsku a Británii je důkazem toho, že zhoubnost ideologie „odloučení“ byla prohlédnuta podstatnou částí veřejnosti, je to začátek jakési „konzervativní revoluce“. Tato revoluce má charakter národní obrany především proto, že není známa jiná cesta jak se izolovat od nositelů zhoubné ideologie a navázat na konzervativní ideály spojené obvykle s národní kulturou.




 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]