O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

BREXIT - PERSPEKTIVY PDF Tisk E-mail
Středa, 06 červenec 2016
Přejít na obsah
BREXIT - PERSPEKTIVY
Strana 2
Strana 3
Strana 4

 

 

 

 

 

 

Situace je tedy tristní, internacionalisté mají značnou moc, pokud vládnou ve státech, jsou vlastně z jistého hlediska jakýmisi „zrádci“, protože zájem státu řádně nehájí, ale zároveň nic jiného než stát dnes není. Nesloužit státním zájmům a zároveň nemít k disposici nic jiného než stát, je rozpor dneška.

 

To je typický postoj A. Merkelové:

 

·       Slouží ideologické internacionalistické vizi multikulturní společnosti, přijímá migranty, aby vytvořila menšiny a „duhovou společnost“, ale k tomu potřebuje stát; ovšem jeho bytostné zájmy zároveň zrazuje. Internacionalismus a stát to nejde dohromady. Stát musí řídit nacionalisté, kteří s ním identifikují a mají k němu emotivní vztah, jinak stát existovat nemůže.

 

Tito lidé, které můžeme též nazvat „vnitřní reakce“, jsou aktéry organizací, které jsou nazývány nacionalistické a které se momentálně nalézají napříč Evropou. Jsou to jakési „síly zodpovědnosti“ s domovem a jeho odkazem. Jsou si vědomi toho, co vlastně domov přináší, jak důležité je zachování historických vazeb a kontinuity kultury. Obvykle jsou to potomci původních obyvatel nebo s nimi nějak spříznění a solidární.

 

Zároveň se jedná obvykle o starší lidi, o rodiny s dětmi, o lidi usedlé na místě, o lidi zakořeněné ve svém prostředí. Momentálně tito lidé zachraňují stát, čímž konají pro budoucnost rozhodující akt, protože bez státu nemůže existovat společnost.

 

Jiná vize než plnohodnotný stát není reálná, to si uvědomují síly brexitu, prezidentský kandidát Trump, Pegida a ostatní. Rozhodujícím momentem překlopení tohoto vědomí jsou problémy s nepřizpůsobivými migranty a různé sociální výdaje na migranty. Co doutnalo, se náhle projevilo migrační krizí. Avšak ten doutnající ohýnek byla především zodpovědnost za svoji zem a její kulturu, přežívající dlouho „pod pantoflem“ výhod z globalizace, svobodného obchodu a volného pohybu.

   

 

 

Charakter sporu: 

Můžeme říci, že obě strany mají svoje argumenty, které jsou k situaci zcela relevantní:

 

 

Internacionalisté

 

a příznivci „otevřenosti“ mají pravdu, že technická globalizace je na postupu stále intenzivnějšími komunikačními prostředky.

 

·         Mezinárodní obchod je velmi výhodný zvláště dovozem levného zboží ze zaostalých států.

·         Kapitál raději investuje v otevřených zemích, protože může snadněji z nich odejít, ale hlavně převádět svoje zisky do zahraničí, tunelovat dceřiné společnosti a platit daně v daňových rájích nebo v zemích sídla holdingu.

·         Dá se ještě argumentovat snadnějším cestováním bez pasů, ale to je jen podpůrný argument, protože ani v uzavřeném státě být pasy nemusí.

·         Argumentace, že uzavřené státy jsou hnízdem útočného nacionalismu proti ostatním národům, nemá v současné době nějakou relevanci. Záruky míru jsou v mezinárodní oblasti, v obranných společenstvích apod.

 

Nevýhody:

 

Vývoj k internacionalizaci nese sebou ony záporné prvky, které vyplývají z podstaty věci – z rozkladu států a národních společenstev, což přináší přehnanou individualizaci života (escapismus), odloučení od společenských zájmů, neschopnost poctivé a pro národ nezištné politiky. Jaká má být společnost (spíše pouze nějaký soubor lidí) není jasné. Pokud by to měla být sjednocená Evropa, ani zde není jasné, jaký model by byl vlastně demokratický, životaschopný a nediktátorský.



 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]