O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

MYŠ V NOHAVICI PDF Tisk E-mail
Úterý, 21 červen 2016
Náš kocour Černobog, zvaný Hustouš, se ve svých pěti letech rozlovil a zhruba dvakrát týdně pyšně přinese domů nějakou myš. Bohužel většinou živou a docela čilou. Vyloženě si ji šetří, takže ji zpravidla v obýváku pustí, se zájmem sleduje, jak myška zaběhne pod nějaký nábytek, a pak na ni trpělivě číhá.


 

 

 

 

 

 

 

 

Jakmile myška vyleze (což udělá dost brzy, asi z vyčerpání, ze stresu nebo z celkové zmatenosti), vrhne se na ni, začne kolem ní tančit a pohánět ji tlapkami k většímu výkonu. Takhle si s ní hraje celé hodiny a ráno ji obvykle najdeme bezduchou na koberci.

 

Jednou nám ale myšku vypustil v ložnici, což jsme netušili. Normálně kočky na noc do ložnice nepouštíme a než jdeme spát, zavřeme dveře. Tím jsme myš nevědomky před kocourem ochránili. Nechápala jsem, co mi to přejelo přes obličej a vzbudilo mě – bylo to lehoučké, jako by mě kočka švihla ocáskem. Po chvíli znovu – ne, nezdálo se mi to! To už se probudil i můj přítel, rozsvítil... a dlouho jsme hledali za nábytkem a pod radiátorem topení, ale marně. Konečně jsme myšku uviděli. Vykukovala mezi žebry radiátoru a valila na nás korálková očka. Roztomilé zvířátko!

 

Přinesla jsem kocoura přímo k radiátoru, nechala dveře ložnice otevřené, přítel odešel spát do pracovny a já jsem zhasla a pokoušela jsem se usnout. Za chvíli jsem uslyšela kocourův typický taneček a mohutné dusání... konečně myš ulovil. Rychle, dokud ji držel v tlamě, jsem ho vynesla z ložnice ven.

 

Podruhé to bylo ještě otřesnější – zoufalá myška hledala nějakou díru, kde by se spasila, a jak jsem zrovna seděla u stolu, vyběhla mi vzhůru do nohavice džínů. Jelikož jsem ji vůbec necítila, divila jsem se, kam se kocourův úlovek poděl, a on ji napřed taky hledal marně... až mi začal drápat po noze a já jsem si v tom místě nahmatala myš! Hystericky jsem se vyděsila, že mě kousne, strhala jsem ze sebe džíny, vyklepala myš na koberec, hodila džíny do koše s prádlem... to byl tedy šok! Myslela jsem si, že netrpím fobií z myší ani jiných zvířátek, ale tenhle úzký kontakt byl na mě přece jenom moc.

 

 

 

 Zdá se mi, že ve svých pěti letech si náš kocour teprve rozvinul svůj plný potenciál. Je hodně velký, huňatý, elegantní a sebevědomý. Se svými úlovky vyloženě machří.

 

Jelikož rádi sledujeme staré filmy, shodli jsme se, že nám nejvíc připomíná takového Raoula Schránila, případně možná Svatopluka Beneše v roli nadporučíka Lukáše, nebo cynického důstojníka v Nočním motýlovi. Zato jeho drobná a roztomilá sestřička Mokoška je jednoznačná Věra Ferbasová. Kočky, které prošly naším domovem dřív, měly také své vyhraněné charaktery: Sofinka by mohla být taková Zdenka Baldová, Grušenka Vlasta Fabianová ve zralejší verzi, třeba v Srpnové neděli... a kocour Trofim, takový zoufalec, až trochu komický, byl vyložený Václav Trégl.


Možná že pejskařům připadají všechny kočky podobné, ale my kočkaři víme, jakou úžasnou škálu povah mohou tahle decentní, nevtíravá zvířátka mít. Jsou pravou studnicí překvapivých objevů, psychologicko-etologických pozorování a neustálých překvapení!

 

Takže nezbývá než se smířit i s občasnou myší v nohavici...

 

 

 

 

EVA HAUSEROVÁ  

 

 

 

 

 

Komentáře (4)add feed
... : *deeres*
Fobie na myši se projevuje různě. Někdejší moje kolegyně dostala z myšky hysterický záchvat. Pro mne nepochopitelný. Dcera si myšku vzala do školky, já jí zabavila a v práci postavila na stůl. Jo, a to jsem ještě nenapsala, ta myška byla bakelitová a na setrvačník.
červen 21, 2016 10:12
hahaha....... : doktor
....jen malá vzpomínka.Myš a Já.Svého času,ještě jako mladík jsem sloužil v malém zapadákově a své pracovní doupě bylo v přízemí malého domku v krásné zahradě.Upozorňuji,že myší se nebojím,ale mám k nim děsný odpor.Proč?Nevím,ale je to tak do dnes.Jedné letní noci jsem si,kolem půlnoci,mohl konečně natáhnou nohy a zavřít oči.Ta slast.Po chvilce mne něco lezlo po noze v nohavici.Šahám coto je....hýbalo se to.Na nic jsem nečekal a fofrem rozepnul kalhoty....věřte či nikoli obloukem vylítla malá myška.No to byl odporněj pocit....hnus.Do konce směny jsem se ničeho nedotkl.Sám sebe jsem se štítil.Doma jsem se půl hodiny drhnul kartáčem a mydlem,ale pocit hnusu ne a ne smýt.Hezký den.
červen 22, 2016 14:12
Džíny. : Pepa
Džíny jsou velice těsné, takže myška mohla maximálně tak nad kotníček, ale i tak musel být zábavný pohled při spěšném svlékání.

červen 23, 2016 10:28
No, že má někdo doma kočku, : Sidon
či několik, to mě nepřekvapuje, ale že je nechá tahat si domů myši a pak je nahánět po příbytku, to už mne malinko nutí kroutit hlavou. Někteří lidé by si nejradši udělali z bytu takovou malou, zoologickou zahradu, a někteří ji i dokonce mají, viděl jsem už leccos, ale já si radši do té přírody zajdu, nebo zajedu, než bych se ji snažil vytvářet ve svém příbytku. Ono je taky dost podstatné, kde a v čem člověk žije.
červen 27, 2016 01:42
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]