O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

KAREL PLÍHAL PDF Tisk E-mail
Středa, 01 červen 2016
Známý český kytarista, zpěvák, skladatel, textař, básník, hudební režisér a aranžér. Autor neopakovatelných textů plných poetiky, hledá a nachází zajímavé rýmy a slovní spojení. Poté je s lehkostí doplňuje příjemnými melodiemi, a tak vznikají jeho písně, které spíš pohladí, než nakopnou. Čtyřnásobný držitel ceny soutěžního hudebního festivalu Porta.

 

 

 

 

 

 

     Složil hudbu k řadě inscenací Moravského divadla Olomouc, mimo jiné Zlatovláska, Sluha dvou pánů, Láska dona Perlimplína a vášnivost Belisina, Manon Lescaut, Cyrano de Bergerac, Zimní pohádka, O umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, Giroflé-Giroflá atd.

 

     Zhudebnil některé Kainarovy básně, režíroval nahrávání alb např. Jarka Nohavici, Petra Fialy, bratří Ebenů či Bokomary. 

 

 

 

                                                                                              ŠPÍNA

 

 

Špína je velmi relativní pojem,
někdo je čistej, i když páchne třeba hnojem.
Někomu nepomůžou mejdla ani louhy,
kam sáhne, všude dělá černý šmouhy.

Čistej i špinavej se potkáváme denně,
čistej i špinavej si denně ruku podá.
Bojím se špíny, proto žiju v karanténě,
ač spousta pochybností ve mně hlodá.

Bojím se nákazy, či nechci kazit druhý,
jsem ještě čistej, nebo už mám v duši skládku?
Tak hledím na papír a vztekle lámu tuhy,
nejspíš to vezmu pěkně od začátku.


Člověk se narodí, je voňavej a čistej,
plínky se vyvaří a zbytek spraví olej,
proto je malej člověk sám sebou tak jistej
a velcí, ti si na něj nedovolej'.

 

Jen trošku vyroste, tak překvapeně zjistí,

že na tom nejhůř budou právě lidé čistí.

Kdekdo je pošpiní a pak si ruce meje

a špína v duši, ta se hravě skreje.

 

A proto začíná žít podle těchto zásad,

pochopí, kdy je třeba truchlit, a kdy jásat.

A čistou pravdu denně krmí hrstí mouru,

aby se lépe vešla do žentouru.

 

Čistej i špinavej se koupáme a mejem,

ve vanách zbyde po všech stejně kalná voda.

Ty s*ačky překryjeme drahým intimsprayem

[: a každej každýmu zas ruku podá. :]

 

Karel Plíhal

 

 

 

 

 

Komentáře (15)add feed
Mám rád Nohavicu i Plíhala. : *NČ*
Rozlišuju mezi nima. Zatimco žeru Nohavicu pro skvělý písničky, tak Plíhala daleko víc pro nádhernou kytaru.
Když i ten Nohavica, se svym skvělym kytarovym umem, kdesi prohlásil "chtěl bych zvládat kytaru, jako Plíhal", to mi od něj přišlo jako ohromný Plíhalovo ocenění a současně přesný vystižení mejch dojmů z nich obou.

červen 02, 2016 09:50
... : *deeres*
S mým hudebním sluchem to je vachrlatý, tak neocením kvalifikovaně, kdo je lepší hudebník. Ale texty mají oba dva skvělý. Ale přece jenom mám asi raději Nohavicu, jeho Divné století, třeba Těšínskou.
A jestli minulé století bylo divné a že "člověk naštěstí nikdy neví co ho čeká", tam kam se hrabe na 21. My už máme částečně vymalováno.
červen 02, 2016 11:45
Deeres, když jsem poprvé zaregistroval Nohavicu, : *NČ*
byla to tehdá parodie na Aznavourovu světoznámou písničku:

Vypadám vážně srandovně,
pět let už dělám v knihovně
a je to vážně velký šok,
řadit furt stejný katalog,
vědět že za pět deset let
dostanu třídu T-9.....

Pro mě, tehdá samostatnýho odbornýho referenta s třídou T-10, absolutní nádhera. Od toho momentu jsem ho začal sledovat s tím, že když si někdo může dovolit hned v prvním verši napsat něco tak úžasnýho, nutně to musí bejt borec! A nezmýlil jsem se.
A když pak hned za tím následovala takováhle nádhera:

Až mě zítra ráno v pět
ke zdi postaví
ještě si naposled
dám vodku na zdraví
z očí pásku strhnu si
to abych viděl na nebe
a pak vzpomenu si
lásko na tebe..............

Tak tím už se Nohavica (aspoň pro mě) rovnou postavil přímo vedle J. Suchého.

Plíhala a jeho neskutečně nádhernou kytaru (hudební sluch mě dodneška snad ještě neopustil) jsem začal vnímat až později (folk mě nikdy příliš nebral a ani nezajímal). A když to pak ti dva dali dohromady, nemohlo snad už ani vzniknout nic lepšího.

červen 02, 2016 12:17
Písničku : Míša šíša
"Zítra ráno v pět" zbožňuju.
červen 02, 2016 12:29
NČ : doktor
Jsem na stejné vlně jako NČ.......!!!!!!!!!!!!!!!
červen 02, 2016 13:31
Dík, Míšo i doktore. : *NČ*
Nas mnógo !!!
červen 02, 2016 13:45
Tak jo, : Romana Vaňková
NČ mě přivedl k registraci smilies/cool.gif. Už si zase zpívám Až mě zítra ráno v pět... Je to nádhera. Nohavicu mám ráda a obdivuji za jeho texty a skvěle přebásněné a zazpívané postřehy. Je úžasný češtinář. Plíhala jsem poprvé viděla ještě před revolucí na společném vystoupení s Nohavicou v Č.Těšíně. Oba byli skvělí, i když každý jiný. Plíhal až stydlivý, skromný, Nohavica živel. Pochod marodů byla tehdy naše hymna smilies/grin.gif. A Rok ďábla... má slovní zásoba superlativů je omezená.
červen 02, 2016 16:21
Když se tady : Sidon
kudlankovsky hodnotí ti umělci, tak já se přiznám k tomu, že mi sedí víc Nohavica, než Plíhal. Když jsem poprvé slyšel Plíhalovo Á-maj, tak jsem měl podezření, že 4%ní. Muzikant je ale velmi dobrý.
Jenže nevím, jestli mi toho Nohavicu "schválí" Hutka a taky náš Brouk Pytlík-vševěd severský.

smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif


Tohleto sice není od Nohavici, ale je to tak zajímavé, až neuvěřitelné -

Příběh horníka Jaroslava z Ostravy

http://www.svetkolemnas.info/novinky/domaci/4305-pribeh-ceskeho-hornika-ktery-se-v-roce-1965-propadl-do-podzemniho-mesta

Jestli jste to nečetli, tak doporučuju přečíst. Václav (Vlk) nám k tomu, jako Ostravák, možná řekne něco víc.
červen 02, 2016 18:06
Sidone, : *deeres*
chi,chi, chi! Skvělý jsou tam některý komentáře, třeba tenhle:
Konečně rozumný názor, ale to pochopí jen ti, co jsou tomu otevření, ostatní si musí ještě počkat. Rádiové vlny také nevidíme a rádio nám hraje, zajímavé, co

Mám jednu knížku, ani nevím, kde jsem k ní přišla, asi od někoho je poděděná. Jmenuje se Zakletá země od průkopníka české sci-fi literatury Karla Hlouchy, vydána v roce 1921, už jako druhé vydání a tam to všechno je i s ilustracemi.

červen 02, 2016 18:53
Ono to, Sidone, s tim Hutkou a Nohavicou je to stejný, : *NČ*
jak to bylo dost názorně ukázaný ve Formanově fikci Amadeus (nádhernej film s nádhernou muzikou).
Závist, závist, závist, nenávist, nenávist nenávist, ale současně i nezměrněj obdiv: "Panebože, proč seš tak nespravedlivej, že´s jemu dal všechno a mně ani kousek". A to je ale nutno dodat, že i ten prokletej Salieri měl oproti nýmandovi Hutkovi tisíckrát víc talentu.
červen 02, 2016 19:22
... : *deeres*
Ale Hutka je nedoceněnej, umí vybrnkat a zazpívat Havlíčku,Havle.A pak taky o tom udavači. smilies/grin.gif
červen 02, 2016 19:31
ENČO, : Sidon
pravdu díš, mně se to jeví úplně stejně, a taky si myslím, že Hutka, třebas je hudebník a sluch má, ale jeho hlas, zabarvení a intonace, se mi nelíbí. Jenže, každej jsme ňákej!

A ještě jsem Ti chtěl něco zmínit o pivu, jenže Ty seš odkojenej Kozlem a tohle je o Plzni. Pošlu to Daniele a ona Ti to přepošle. Aspoň doufám. Je to povídka, kterou napsal jeden můj kámoš, taky z Prahy a taky Jozef, ale z Vinohrad. Myslím, že tady kdysi ta povídka taky "visela", takže je možné, že ji znáš.
červen 02, 2016 19:43
Já myslim, Sidone, že v hlase, intonaci, zabarvení, sluchu, to nebude. : *NČ*
Pokud není nápad, může se upotit k smrti, semtam vypatlá upachtěnou rádoby melodii, ale NIKDY to nebude to, co Pánbůh dopřeje jen několika vyvolenejm.

Pokud jde o toho Kozla, je to spíš takovej muj oblíbenec, než jen jedinej, co můžu. Můžu prakticky všechno, ovšem některý pro jistotu jen skutečně jednou (např. po asi 6ti večerních Radegastech jsem časně ráno jen tak tak doběhnul z postele do místnůstky s takovym průjmem, že jsem se pak vypotácel se střevama naruby).
červen 02, 2016 20:12
Hahaha, : Sidon
to musí být ten "Radek" ale vopravdu samoser, tak se říkalo kdysi i rakovnickýmu. Já si ale pamatuju, že když jsem byl na vojně, tak nás tam nahnali celej autobus vojáků (naše posádka nebyla daleko od Nošovic), abysme jim to tam pomohli uklidit a připravit na slavnostní otevření, které měl provést sám Gustík Husákuj. Té jejich dvanáctky jsme tam něco vypili, ale nikdo neměl střevní potíže, akorát mě trošku bolela hlava druhý den, jenže já jsem skoro vůbec nepil a těch piv jsem tam tenkrát vypil asi pět. Teď to vlastní Japonci a serou tam nejspíš tu jejich rejži.
červen 02, 2016 20:40
Hudka. : Pepa
Měl jsem možnost někdy v roce 1970 na Luční boudě poslouchat Hutku pár hodin, žádný konzert. Bylo nás u stolu snad je 5-6. Dodnes si pamatuji začátek jakési písně ze 14 století. ...peče se děťátko jak ryba, jak ryba...vůbec se mi nezamlouval. Ano kytaru ovládal dle mého soudu dokonale ale texty byly divné. Na J. Nohavicu nemá ani náhodou. Má styl který zaujme méně posluchačů.



červen 02, 2016 20:53
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]