O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

A CO MÁ RÁD VÁŠ PES? PDF Tisk E-mail
Úterý, 06 říjen 2015
S příchodem psa do rodiny se změnila spousta věcí. Pro mě asi největším pozitivem bylo, že jsem dostala nové dítě, to nejhodnější a nejoddanější. Pesan u nás našel nový domov, lásku a pravidelnou stravu. A hlavně získal svoji „smečku“, a také spoustu nových stravovacích návyků. A já se zase dozvěděla o psech spoustu jiných věcí, třeba o tom, po čem (po jakém jídle) tajně sní...

 

 

 

 

 

 

 

 

          Tedy kromě toho, že ze všeho nejvíc mu chutná ucho jeho kamarádky Tiffany, to by mohl ožužlávat celé hodiny, ovšem jen pokud mu to ona psí slečna dovolí. Většinou se tak děje poté, co Tiff vybílí jeho misku s granulemi, sežere veškeré piškotky, co z nás vymámí, vychlemtá polovinu misky s vodou a oběhne všechny pokoje, jestli náhodou někde nenajde nějakou dobrůtku.

 

          První den jsem pátrala po internetu, jaké granule jsou pro něj nejlepší, nejvýživnější, nejprospěšnější a jaké rozhodně nekupovat. Desetikilový pytel za nekřesťanské peníze jsme nakonec prodali sousedce, protože mu nechutnaly. O to víc pošilhával po toastech s máslem a meruňkovým džemem, bílé kávě a vepřové pečeni. Játrová paštika se stala předmětem jeho touhy a mocného slinění, pro umělohmotnou krabičku od mandlové paštiky od Veselé pastýřky  byl ochoten vrhnout se do odpadkového koše a riskovat důkladné vytřepání za kůži na krku.

 

 

 

 

     Ovšem po několika měsících odkoukal vegetariánství od dcery a jeho  jídlem nejoblíbenějším - hned po velkých měkkých granulích Chappi - se stala syrová mrkev.

 

     Kdykoliv jsem vzala do ruky onu oranžovou zeleninu, pes si blaženě lehal k mým nohám a sledoval mé ruce s hypnotickým zaujetím. „Spadne jí kousek, spadne… no tak, spadni už, paničko, aspoň kousíček ať ti spadne“!

 

     Dlužno říct, že navzdory jeho úpěnlivým pohledům mi toho moc nepadalo. Když jsem vyhodila okrájené odřezky mrkve do koše, začal někdy lítostivě kníkat, v horším případě se začal ládovat s hlavou v odpadkovém koši a musel být fyzickou silou vykázán na pelech, kde si nesouhlasně pobrukoval.

 

     Další lahůdkou se staly syrové brambory. Jejich slupky ho neskutečně lákaly. Několikrát kvůli nim i převrátil koš s odpadky, jen aby se k té dobrotě nějak dostal. Neumíte si představit jeho šťastný výraz, když se mu povedlo ukrást mi tajně celý brambor přímo z kyblíku ve spíži.

 

 

 

 

 

     Opatrně, jako matka přenáší čerstvě narozená štěnátka, si ho odnesl na pelech a s blaženým výrazem se snažil sežrat brambor dřív, než si toho všimnu...

 

     O tom, že jsme zřejmě dostali psa s přímo sebevražednými sklony, svědčí i skutečnost, že je samonakládací. Nedej bože, když mi při loupání česneku upadne kousek na zem. V tu chvíli je u něho a jak mu, pane, chutná. Nepomůže mé varování, že to nesmí, že je to nebezpečné, protože je to stejné jako nakladač k okurkám.

 

        Česnek v jakékoliv podobě, ať už pomazánka, polévka nebo v omáčce, ho láká víc než maso. Ještě že si ho neumí sám vzít z lednice, to by mohl riskovat, že bude mít brzy masíčko naložené a provoněné a stane se kořistí hladových bezdomovců, sídlících v brlohu pod mostem.

 

      Ovšem, je tu jedna věc, kterou nesežere a nesežere. Zpočátku mu nechutnal meloun a banán, i když někdy svýma psíma očima od dětí vyloudil kousek, tak ho vždy jen ožmoulal, poválel v hubě a zase vyplivl. No, asi se z něho časem stává labužník a meloun ani banán už nevyplivuje.

 

      Zato s olivami se před ním nemusíme ubírat do soukromí. Mé oblíbené plněné papričkami nebo mandlemi mu nejedou. Takže, shrnuto na závěr, není kousek jídla, který by našemu zlatíčku nechutnal, až na olivy. No, já jsem se je taky naučila jíst až v pětatřiceti letech. I když, přepočítáno na roky psí, by je ten náš už od loňských narozenin měl mít rád taky… ale nemá.

 

       Nebo i u psů přicházejí tyto choutky až v pozdějším věku?

 

 PAVLA VODOMĚRKA

 

TAK NAPIŠTE:

co vaši čtyřnozí spolubydlící  - jaké mají chutě?

 

 

 

Komentáře (22)add feed
Náš pes... : Aggitta
drsnosrstý jezevčík, miluje: 1. hryzání kostí. Kupujeme mu balík z Globusu, čerstvé neocení. Dám je do mrazáku, po 1 vyndavám cca 2x denně. A on si nejprve hlídá tu zmrzlou kost, průběžně kontroluje stupeň rozmrznutí, pak když je spokojen, se do ní pustí...
2. ořechy, celé nebo vyloupané. Ty celé si sám rozlouskne
říjen 06, 2015 08:30
Co má rád váš pes. : Pepa
Náš má rád fenky. Díky absolutní černé barvě je náš mini. knírače ve městečku s 18 tis. obyvateli jediný. Je velice přátelský a já lituji, že mi není osmnáct. To by se to balilo. Takto jej krásné běžkyně v legínách jež při procházkách potkáváme pohladí, věnují mi hezký úsměv a jsou pryč.
říjen 06, 2015 09:38
jako dítě : Nona
jsem vyrůstala se žíhaným boxerem. Miloval mléčné výrobky typu Pribináček, tvaroh, jogurt, ale ze všeho nejvíce nejsmradlavější syrečky (Olomoucké tvarůžky). To byl tedy puch!!
říjen 06, 2015 09:41
naše čtyřnohá spolubydlící ... : Hanka1
je 4 letá fenka tollera a momentálně miluje papriky a rajčata, co máme na zahradě. Mrkev ze záhonu obehnaného pletivem s většími oky už "vyndala", kam dosáhla - čistá práce. Jinak ovoce miluje všechno, jablka, banány i meloun, švestky a broskve si trhá přímo ze stromů. A tvaroh, nebo pribináček, to je lahoda. Když o tom přemýšlím, nepřijdu asi na nic, co by jí nechutnalo. Musíme být hodně ostražití, aby nesežrala, co by jí uškodilo. Jednou jsem jí neuhlídala a sebrala mi použitou drátěnku. Když jsem na to přišla, už byla v ní. Naštěstí vše dobře dopadlo.
říjen 06, 2015 10:28
:-) : Myška
Jeden pes miloval tvarůžky, vařené nožky, sýry, syrová vajíčka...
Další pes miloval všechno. Velkou radostí, spíše nezbytností, byl každodenně rohlík, který dokázal zhltnout na dvě kousnutí. Miloval piškoty, sežral klidně celý pytlík naráz. Syrová vajíčka, tvaroh, sýry, buchty,... Měl rád mrkev - jednou nám vyhrabal kus záhonku mrkve a nacpal se...
Dalšímu psovi rohlíky nic neříkaly, ale k piškotům měl stejný vztah jako předchozí pes. Miloval ořechy, syrová vajíčka, tvaroh, sýry,... zelenina mi nejela.
Další pes miloval černý rybíz, okusoval ho přímo z keříků...
říjen 06, 2015 10:33
Marně přemýšlím, : Ketrin
co naši psi neradi. Možná ty olivy. Výhoda je, že se člověk nemusí bát, kdyby se nedejbože někdy ztratili a zaběhli, že snad chudáci pomřou hladem. I v náročném vysokohorském terénu na alpském treku Cora není líná odbočit, seběhnout a vyběhnout spoustu výškových metrů, pokud jí foukne ten správný vítr a ona ucítí někde v dáli pod kamenem něčí loňskou sváču anebo zhaslého sviště. smilies/cool.gif
Historky o sežraném vykynutém těstu na vánočky už jsou méně veselé, ale vždycky to dobře dopadlo.
říjen 06, 2015 10:35
náš pes labrador nejvíc miluje jablka : mila1
Chodí si je sbírat pod stromy, občas na nějaké dosáhne i na větev. Když si okrajuju z jabka slupku, sedí u mne, oči nábožně zvedlé nahoru a čeká, jestli mi nějaká nějaká slupka neupadne... A stejně oddaně na mne zírá, když okrajuju brambory, s tím rozdílem, že slupky od brambor mu nedám, kdežto ty jablíčkové ano. No a potom žere klacky, ty mu taky moc chutnají....
Když byl štěně, chutnaly mu kočičí bobky.. ted naštěstí asi díky kvalitním granulím, hovínka všeho druhu míjí bez zájmu..
říjen 06, 2015 10:40
... : Vodoměrka
Páni, to už je let... naše obluda chlupatá rezatá za tu dobu miluje všechno, včetně pampersek... pravda, to už je taky dávno pradávno, kdy sežral tu pokakanou plenku od tříměsíčního miminka... a já pak nevěřícně zírala, cože to z toho psa leze druhou stranou ven... možná, že jsem to tu psala už někdy před sedmi lety... hahaha...
Nicméně jako vysavač pod lidskými pidotvorečny funguje výborně, žrací repertoár sahá od jogurtů po maso se zeleninou, případně rozlité mléko... pes též funguje výborně, jen už nám chlapec trochu zestárl, čumák mu zešedivěl, leč při venčení stále divočí s fenkami jako mladý jura...
říjen 06, 2015 10:51
Obě naše fenky : Eny
jsou kastrované a tím pádem náběh k tloustnutí, takže bohužel, dostávají light granule a kdykoli by chuděry snědly COKOLI! Takže největší odměnou jim je suchý rohlík.
Samozřejmě že panička někdy ujede a dá paštičku, nebo piškotek....ale prozatím se dieta vyplatila, obě mají nemocné klouby, retrívřice i páteř a moc a podle prognóz už tady neměla být. A je! A chodí a dokonce se i rozběhne a míček přinese. Musí zůstat štíhlá ať nám dlouho chodí. Malou pesanku vezmu do náruče, ale velkou ne.
říjen 06, 2015 11:07
Vodoměrko, : Míša šíša
děkuji za krásný úsměvný článek. smilies/smiley.gif
Nevím čím to je (možná platí to rčení "jaký pán, takový pes"), ale všichni psi, které jsme kdy měli, byli strašně mlsní a v jídle vybíraví. Tamhle to ne a tohle taky ne.... vždycky od misky zvedli ta svoje kukadla s tázavým pohledem: "Proč maso s rejží? Bleeee.... A proč mám dneska vrtule? Vždyť víš, že žeru jen kolínka.... Hele, sorry, ale dnes prostě nemám nějak chuť.... No fůůůůůj, proč mi nabízíš šunku? Víš co je tam soli a stabilizátorů??? To nemůžeš myslet vážně!" apod. Jeden náš německý ovčák miloval všechny doma pečené sladkosti. Od bábovky přes buchty až po dorty. Nikdy ale nevzal do huby žádnou kupovanou sladkost, to si vždy jen čuchnul a znechuceně se odvrátil. A poznal to bezpečně. Náš nynější ovčák nevezme do huby žádný salám (což je samozřejmě dobře), jeho nejmilovanější pochoutkou je suchý rohlík (namazaný už nechce).
Strašně závidím lidem, co mají psy, kteří sežerou úplně všechno a jsou věčně při chuti, takže je člověk nemusí nutit, aby mu udělali tu laskavost a vůbec něco sežrali. Například brácha měl fenku shi-tzu, která byla popelnice a sežrala úplně všechno (česnek, feferonku, všechno ovoce, zeleninu včetně růžičkové kapusty, brokolice, a to i v syrovém stavu) a v jakémkoli množství. Jednou vychlemtala i olej od smažených řízků z pánve odložené neprozřetelně do chodby na dlažbu. Ani se z toho nepos*ala. smilies/grin.gif Teď má brácha další fenu nějakého křížence a je to nemlich to samé. No a pointa: brácha taky sežere úplně všechno. smilies/grin.gif
říjen 06, 2015 11:40
Na psí nechutenství : Ketrin
funguje smečka. Občas hlídáme kamarádům a známým takové psy - jedináčky. Každý zatím rychle pochopil, že pokud bude dělat zagorku a ofrňovat se nad plnou miskou, tak bude mít brzy smůlu, protože další zájemci stojí ve frontě za ním.
říjen 06, 2015 12:19
... : bb.
Psi, co byli nebo jsou s námi v bytě, domě, jsou všichni zmlsaní. Psi venku ne. Platí to všude, u nás, u rodičů, u příbuzných.
Prý psi, co žerou výkaly a různé hnusy, mají nedostatečnou výživu, nevyváženou stravu. Hm. První pes, kterého mi rodiče dovolili do bytu, byl krmen vařeným masem z jatek se zeleninou, vločkama, občas tvaroh se žloutkem, piškoty, psí suchary, doplněnk Roboran. Nejvíc ze všeho miloval výkaly. Lidské. Ale takhle napsané to nezní tak jak to nakonec vypadalo, tak prostě musím napsat, že miloval člověčí hovna :-( zevnitř i zvenku. Lovecká rasa, potřeboval dlouhé túry a spoustu pohybu na volno, v terénu. Chodili jsme s ním proto do bývalého lomu, tam se vyřádil, bohužel i v tom "mlsném" ohledu. Neomylně našel jedno dobře uleželé, část sežral, ve zbytku se vyválel, ale tak důkladně, že ani jedna dírka na obojku nezůstala prázdná...Ze zbarvení trikolor bylo rázem bílé kafe.
A ten smrad! Věděl, že udělal něco velmi nežádoucího, tvářil se jak mučedník na kříži, ale my věděli svoje, byl celej blaženej.
Domů jsme šli na dlouhém vodítku, dbali, aby jeho fanoušci a fanynky, a že jich měl, se k němu nedostali moc blízko, protože každého nadšeně vítal, otíral se o nohy a rozdával hubany.
Doma v paneláku byla prádelna, téměř nepoužívaná, protože každý měl doma svou pračku a v obří bubnové se moc nepralo. Byly tam kameninové vany na namáčení prádla, jedna zastrčená za rohem v koutě, ta se nikdy nepoužívala. Tam chlapi z baráku dali hadici a sprchovala se tam kola, kolečka kočárků, vánoční stromky, no a my našeho zahovněného psa. Odpad z van i pračky vytékal přes podlahu do vpustě, takže se tam chodilo po roštech nebo v holinách. Když jsme psa zbavili hrubého nánosu, ve fázi dvě šel do vany v bytě, teplá voda a šampon, oplach a to celé několikrát po sobě. Nakonec vymýt tlamu, vyfrotýrovat, vyčistit oči a uši, vypustit psa v rauši z toho, že má tu tortúru za sebou, vydrbat vanu, vylít dezinfekcí (elegantní savo sprej ještě nebyl, takže jakýsi ředěný sajrajt, po kterém páchnul byt dva dny), umýt podlahu, dát sprchu a vyprat oblečení. To vše kvůli jednomu tentononc. Docela luxusní pošušňáníčko...
No a když nešťastnou náhodou nenašel opuštěné hovno, dozajista našel dobře uleželou mršinu. Tam se fáze I v prádelně zkrátila, protože hrubých nánosů nebylo tolik, fáze II v koupelně se výrazně prodloužila. Většinou pak pes stejně smrděl, takže ho máma stříkala nějakým parfémem, aby to trochu přebila, a když se tvářil ublíženě, tak se dozvěděl, že se nemá válet v hovnech.
Ve srovnání s tím byli a jsou ostatní psi gurmeti.
Ale abych mu nekřivdila, pochutnal si i na úplně normálních nesmradlavých věcech :-) Měl rád domácí moučníky a pacholek si dobře očíhnul, že návštěva dostává domácí sladkosti a málokdy je sní všechny, takže po odchodu zbývají na stole. Každou návštěvu nadšeně vítal i vyprovázel, pak mu došlo, oč přichází, a už jen vítal. Bylo nám to divné, ale pár zmizelých kousků moučníku si asi nikdo nevšiml. Pak jednou odcházela návštěva, která si sladké nedala a na stole zbyla mj. celá bábovka, z větší části nakrájená. Vyprovodili jsme, zamávali za autem a uvnitř jsme našli psa s obrovským břiche, poklidně odfukujícího v pelechu, a na stole podnos od bábovky s několika drobečky.
To bylo k vzteku, těšili jsme se že si dáme. Přání matky, ve chvíli slabosti důrazně vyslovené - "kdyby ses chtěl udávit nebo aspoň potento.." - nebylo vyslyšeno.

Jiný pes taky miloval sladkosti, taky domácí a navíc zapovězenou čokoládu. Kromě toho v podstatě všechno, co jsme jedli my, protože měl radost, že může jíst to co my. Ovšem moučníky a čokoládu miloval. Moučníky dostal, čokoládu téměř ne, výjimečně jeden bonbon z bonboniéry (chodil oslavenci gratulovat a nosil mu dárky, svoje hračky, to prostě nešlo mu nedat). Tak si poradil jinak. V té době jsme ještě věšeli na stromeček čokoládové kolekce, kvůli dětem. Všimla jsem si, že si to děti začaly trhat způsobem, který nesnáším a nikdy jsem nepochopila, proč to tak v některých rodinách dělají - utrhnout a nechat na větvi zavěšenou nitku se zbytkem obalu, nebo čokoládu vymotat z obalu a prázdný obal nechat zavěšený na niti na větvi. U nás jsme to nikdy takhle nedělali, ani u mých rodičů, u prarodičů, a najednou jsem na stromku nacházela prázdné obaly. Napomínala jsem děti, ty se bránily, že nic takového...No a pak měl pes barevná hovínka s lesklými proužky.
Taky vytahoval z koše odpadky a podrobil je zkoumání, co dobrého by se našlo. Takže místo košíku na pár litrů, který nám stačil, jsme pořídili robustní vysokou skoropopelnici s výklopným víkem, do které se nedostal. Nebyla tak pěkná jako předchozí košík, ale už jsme psovi na procházce při vyměšování netahali ze zadku mikroténové sáčky...

říjen 06, 2015 12:33
Eny, to je dobrý systém, : bb.
plno lidí by potřebovalo tak důsledného páníčky, co by jim v zájmu jejich zdraví předkládal jen light granule :-))
říjen 06, 2015 12:39
bb, : Nona
moc pěkně a barvitě napsáno.... smilies/grin.gif smilies/grin.gif
Jen doufám, že tu mezi námi není žádný veterinář smilies/shocked.gif
říjen 06, 2015 12:42
Nono, : bb.
naši veterináři byli s těmito libůstkami vždy obeznámeni a, zcela neprofesionálně!, si z nás dělali srandu :-))
říjen 06, 2015 12:43
Ketrin, : Míša šíša
já myslím, že náš pes by byl kolikrát vděčnej, kdyby to žrádlo sežral někdo místo něj. Kočku nechává žrát z misky naprosto apaticky.

Jednou syn dostal velikonoční pomlázku - čokoládová vajíčka a čokoládovou slepičku s kohoutkem. Košíček nechal na židli na verandě, a když se pro něj vrátil, tak našel jen prázdný staniol rozcupovaný na kousky. Hrozně jsme se divili, protože jsme věděli, že pes čokoládu nežere, ale posléze byla záhada vyluštěna - čokoládová torza byla zahrabána na záhoně. smilies/smiley.gif
říjen 06, 2015 12:56
Nas pes : Dana788
No, prave v poslednych dnoch riesime problem s granulami Frolic. Nas maly pes mal doteraz vzdy plnu misku a jedol vtedy, ked bol hladny. Bolo to super. Neviem preco, rozhodol sa moj muz kupit nove granule - Frolic. A to, co sa stalo z pokojneho psika, by som nikomu neuverila. Zhltol v priebehu par sekund vsetko, co nasiel v miske. A hned si to zamieril ku mne, aby mi akoze naznacil, ze miska je prazdna. Tak som ju bezmyslienkovite naplnila a odisla. O chvilku bol pri mne a zalizoval sa ostosest. Isla som do kuchyne a miska prazdna! ''To nie je mozne!''- hovorim muzovi. ''On sa musi zastavit!'' ''No, myslim, ze nie''''Urcite ano, ved kde by to nacpal? Je to este male steniatko!'' A tvrdohlavo som naplnila misku s presvedcenim, ze uz sa jej ani nedotkne. Ved predtym mu stacila jedna plna miska na dva dni! Ale kdeze!!! Nacpal do seba tretiu davku. To uz mi muz citoval clanky z internetu, ze tym, ze mu budem stale pridavat, mozem ho zabit! Boli to svedectva ludi, ktorym sa to prihodilo! Ale co som mala robit? Bolo neskoro! Nacpal sa a spokojne odkracal do pelechu v kuchyni. Co som to vyviedla? Co ma caka rano? Bala som sa po noci zist do kuchyne, kde spal nas zrut. Otvorila som dcere. To, co do seba nacpal vecer, preslo jeho traviacim traktom v niekolkych fazach a vysledok bol na dlazke. To uz pachatel utekal von, kde vylucil zbytok uplne prirodzenou cestou. Hoci je cistotny, vydrzi celu noc, teraz to nezvladol. Ale! Bola som rada, ze to prezil v zdravi. A prekvapena, ze pokojne cakal s nadejou pred svojou miskou na dalsiu davku tej dobroty, ktoru moze zrat do prasknutia.
říjen 06, 2015 15:55
... : Mikin
Muj novej pejsek Charley to ma jednoduche. Zere vsechno.
říjen 06, 2015 15:57
Moji psi to takhle měli taky, : Krakonoš
asi jsou po mně, sežrali všechno, až na pár věcí. Čuba si chodí i na jahody, maliny a angrešt. smilies/wink.gif

říjen 06, 2015 18:41
... : Mikin
Kdyz zbirame nekde na tundre brusinky, pripoji se Charley taky..... smilies/smiley.gif
říjen 06, 2015 19:08
... : deeres
Kdysi jsme měli pointerku, ta si běžně chodila do lesa na maliny i ostružiny. S borůvkama jí to šlo hůř, to si vždycky počkala, kde my začneme sbírat a pak tam strčila čumec a obrala nám to pod rukama i s listím. Ta teda žrala všechno, co kde našla, včetně těch výkalů, jak to byla jinak úžasná fenka, tak za tohle byla na zabití.
Vlastně jsme nikdy neměli žádného psa nežravce, spíš všežravce, kromě teď posledního prcka, křížence pinče, ten je teda na rozdíl od toho druhého pěkně zmlsanej, ale jak je něco dobrého na zub, tak to je hodně rychlej a ten druhý nemá šanci.
říjen 07, 2015 11:06
To jsem si početla ! : wendy
a jsem hrozně ráda, že takovou popelnici, co sežere naco přijde, nemáme jen my. Jo, ty olivy, ty taky ne.
A když my sbíráme brusinky nebo borůvky, tak Bobuina se k nám teda nepřidá - sbírání jí nějak nebaví...
říjen 07, 2015 20:47
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]