 Naší Natálce jsme od září 2014 začali říkat "malá Klausová". Nemá to s politikou nic společného, jde o tu známou a veskrze vydařenou scénku Kaisera a Lábuse... snad ji všichni znáte. Přišla první školní týden domů ze školy, byl čtvrtek, a přednesla rodičům stížnost, že všichni pořád jen chodí s učitelkou po škole aby trefili, učí se zamykat a odmykat skřínku, zařazovat se v jídelně do fronty…. Ten její tón a dikce - přesně klausovsky. „To už umím, to je zbytečný, proč tam chodím...“
Nastaly hodiny čtení. A že je z rodiny čtenářů, číst už uměla. A to bylo – „Jsi na správné stránce, Maruško? A nechceš pomoct, Pepo? A co ty?“ Učitelé tohle nemají rádi, protože to ruší. Tak paní učitelka povídá: „Natálie vstane!“ Ta se vyděsila, vstala a poslouchala: "Natálka si zamkne slabikář do skřínky, nebude ho nosit na hodiny ani domů, ale přinese si nějakou svoji knížku, sedne si támhle do poslední lavice, a nebude vyrušovat." A byl klid. x x x Když měli jet na horskou školu, pár dětí nemohlo z finančních důvodů, mezi nimi i její kamarádka, co spolu seděly. Tak to nemohla skousnout. Chtěla jsem ji trochu rozptýlit a povídám jí - naučím tě karetní kouzlo a ty ho pak na horách předvedeš dětem, až budete mít volno.“ Pak jsem mluvila s Michalem, jestli jí nezapomněli dát sebou karty. A on na to: "To si myslíš, že čekala až na hory? Hned v pondělí ráno nastoupila před katedru, rozhodila karty a pravila paní učitelce - předvedu vám kouzlo!" x x x Malý Filip je studentem školky od září. Protože tam jezdil s maminkou a Naty, nebyl celkem problém. Jednou paní učitelka stála u skříně a vyskakovala, protože potřebovala na něco nahoře dohlédnout. Filda jí přinesl stoličku, podíval se na ni, rozhodil rukama a odešel středem. Ono psané to nevypadá, ale učitelky byly mrtvý smíchy.. Prostě - maličkej frajer… Tak se s vámi zase na čas loučím, hory volají!!! WENDY
|