 Když je v Praze abnormální hic, tak já určitě do Měchenic nejedu. Ve skutečnosti tam už desítky let žádný bazén není. Plovárna v Měchenicích je jenom název hospody; původní plovárnu, která vznikla na ústí Bojovského potoka v roce 1935 po vybudování Vranovské přehrady, si já vůbec nevybavuji. Možná, že Mládek se v ní kdysi koupal, ale já ne.
Dnes se tam můžete vykoupat leda tak ve špinavé Vltavě a stejně tak v ne moc čistém Bojovském potoce. A nepojedu ani do toho bazénu v Podolí, protože jen nerada jsem za lidskou sardinku.
Bojovský potok Celá naše rodina se skvěle opaluje, jenom já ne. Tedy ne, že bych se nikdy neopálila, ale nejdříve mně naskáčou pihy, pak mezi nima další pihy a tak to pokračuje, až mám jednu velkou pihu po celém těle a to už jsem opálená i já. Ale dá to fušku. A proto mám traumatizující zážitky z dětství, kdy já, máma a ségra jsme za horkého počasí vyrážely k vodě do Braníka k Mostu Inteligence. Máma a ségra se plácly u vody, natřely se žlutou indulonou a grilovaly se, zatímco já jsem někde ve vrbičkách kňourala, jestli už konečně pojedeme domů. K večeru, když jsme konečně šly na tramvaj, máma i ségra měly barvu jako Ray Koranteng, já vypadala jako jeden červenej puchejř. A tak když udeří vlna veder, já zalezu doma, zatáhnu žaluzie, nohy strčím do lavóru se studenou vodou, za krk si dám pytlík s mraženým hráškem, pustím si film „Mystery, Aljaška“ a prohlížím si dobové fotografie bruslařů na Vltavě pod Vyšehradem a u Žofína, a reprodukce vánočních trhů na Starém Městě.
Mám ráda zimu a sníh, ale teď už třetím rokem nic, v okolí Prahy to není ani na běžky. A tak si říkám, jestli to tak bylo i dříve? Já si přece pamatuji, jak jsem v dětství na jazyk chytala první sněhové vločky. A to bylo teprve 11.listopadu, sv.Martina. To si to ti malíři vymýšleli, když malovali zasněženou Prahu a zamrzlou Vltavu? Je příčinou letošních veder globální oteplování, konec studené války, či Prague Pride, že na nás Sahara funí svůj žhavý dech? V půlce července je tráva vypálená, jako by byl konec srpna, ze stromů padá suché listí a v lese nenajdu ani mochomůrku. I dřív byla vedra, ale ne tak dlouho a letos padají teplotní rekordy jeden za druhým. Včera jsem se dočetla, že v roce 2030 přijde malá doba ledová. Tak než to tu definitivně zabalím, tak si snad ještě užiji sněhové závěje a drkotajíc zuby, budu vzpomínat na červenec 2015, kdy v Dobřichovicích naměřili 40°C nad nulou. 
DEERES
|