Dlouhá léta při svých cestách ze Šumavy do Prahy míjím pravidelně vysoký kopec s honosnou vilou, které společně tvoří výraznou dominantu oblasti na rozhraní Smíchova a Radlic. Vila je vidět z mnoha koutů Prahy, prostě ji nelze přehlédnout. Působí tak trochu tajemně, neunikla mé zvědavosti a právě sem vás dnes zvu.

Kopec,  na kterém vila stojí, se jmenuje Paví vrch a z Nikolajky, o které bylo nedávné povídání, je to sem blízko. Výchozím bodem cesty bude tedy opět zastávka Santoška autobusu 137. Od zastávky Santoška jsou dobře vidět dva kostely. Ten více utopený v terénu je kostel ČCE, zhotovený dle návrhu arch. Filipa Křížka v letech 1930-1931. 

Členkou zdejšího sboru  byla i Dr. Milada Horáková. Právě k její poctě vytvořil sochař Olbram Zoubek působivou sochu skloněné postavy (postava je anonymní, nejedná se přímo o podobu MH), která hledí na pomník s růží a oprátkou. Pomník s děkovným textem byl slavnostně odhalen r. 2010, a sochař O. Zoubek se zřekl honoráře za jeho zhotovení.

Na Praze 5 je to tak druhý pomník věnovaný této statečné ženě. Další pamětní desku jsem objevila v Mošnově ul.; zmíním ji  v budoucnu v povídání o pražských Hřebenkách.

Pod kostelem stojí v Bieblově ulici č. 15 vzorně opravená usedlost Doubková, s krásnou valbovou střechou, opodál vidíme sochu sv. Jana Nepomuckého, patřící k této usedlosti.  K ulici přiléhají opravené sady Na Skalce.

Kdysi v těchto místech stávala usedlost a lom.  Kolem r. 1813 získala pozemek rodina Doubků. R. 1889 daroval rytíř Eduard Daubek (Doubek) pozemek se zušlechtěným parkem smíchovské obci. Ta jej nechala v letech 1890-1894 přestavět za přispění známého zahradního architekta Františka Thomayera, o kterém už na Kudlance byla také zmínka. Přibyl i litinový altán.