O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

MAMINKA SE STÁVÁ NESNÁŠENLIVÁ PDF Tisk E-mail
Úterý, 12 květen 2015

Dobrý den, milá Kudlanko, mám problémy se svou matkou, které je dnes 71 let.  Matka žije 25 let sama, má za sebou dvě manželství. V posledních letech zaujala proti lidem velmi kritický postoj,  na všech vidí jen to špatné, málokdy něco či někoho pochválí.  Donedávna se stýkala se sousedy, ale když ji sousedka začala často navštěvovat, matka se jí začala vyhýbat. Když jí sousedi zvonili u bytu, neotvírala jim, když jí psali na mobil, neodpovídala, když je měla potkat v obchodě, ztratila se mezi regály.

 

 

 

 

 

      Sousedé po delší době pochopili a dnes s ní kontakt již nevyhledávají. Matka tedy nemá žádné přátele či známé. Několik let je již v důchodu, takže její kontakt s "civilizací" je jen v případě, když si jde nakoupit. Velmi často však sleduje televizi, především různé politické debaty.

 

      Já, jako její dcera, se s ní stýkám jako jediná z rodiny. Ostatní příbuzní žijí hodně daleko. Mám dva syny, kteří se s babičkou nestýkají a její návštěvu u nás doma "nějak přežijí". Vztah mezi mou matkou a mými syny není vřelý, protože matka je hodně kritická i k nim, nedokáže např. "překousnout" nějakou jejich neznalost, neustále se nad nimi povyšuje a vlastně jim ukazuje, jak jsou "podřadní".

 

     Já toto nesu velmi těžce, mrzí mne celá situace kolem matky, že je tak nesnášenlivá. Sama ji navštěvuji většinou jednou  za 14 dní, asi jednou do měsíce přijede na návštěvu ona k nám (žiju se svými dvěma syny - dnes dospělými). Častokrát se však stává i mě, že když jsem u matky na návštěvě, tak ona mi vyčítá moji špatnou výchovu synů, můj špatný výběr životních partnerů, připomíná mi má špatná rozhodnutí, zkrátka neustále mě zraňuje.

 

      Přitom všem je asi nejhorší, že matka si vůbec neuvědomuje, že mě zraňuje, myslí si, že je upřímná a že má zkrátka pravdu. Já jsem však z jejích slovních útoků zdeptaná, z návštěvy se pak odplazím jako "zpráskaný pes". Několik dní mi trvá, než se z toho zklamání trochu proberu a pak už mě čeká další návštěva u matky.  Tím, že matka žije sama, snažím se ji aspoň dvakrát do měsíce navštívit, ale často za ní jedu jen z povinnosti.

 

      Matka je nevyzpytatelná, bojím se, s čím na mne začne zase útočit. Náš vztah není zkrátka o pohodě a lásce mezi nejbližšími. Často vyčítá mou špatnou výchovu synů, přičemž já si vůbec nemyslím, že bych je špatně vychovala. U nás doma cítím lásku a spokojenost, nehádáme se, synové žijí se mnou spokojeně sami téměř deset let, každý máme své zázemí a naše rodina má svůj řád, i když z mé strany hodně demokratický.

 

      Právě proto, že jsem sama zažila hodně kritiky a "diktátorství" ze strany mé matky, dávám svým dětem hodně podpory a pochopení,  pomoci, jsou pro mne smyslem života. Jinak moje matka není vůbec lakomá, snaží se mi občas koupit něco dobrého pro rodinu, občas mi dá jako dárek k Vánocům či narozeninám docela dost peněz, ale připadá mi to, že si mne kupuje. 

 

      Jsem z ní nešťastná, chtěla bych, aby mé návštěvy byly o pohodě a přátelství, ale většinou se na mne "sesype vlna kritiky". Pokud matka nekritizuje mne, kritizuje své okolí nebo znovu a znovu rozebírá dávné křivdy.

 

 

      A tak přemýšlím - má smysl v tomto věku matce říct "na plnou pusu", co mne trápí? Já sama mám strach z konfliktu - a to je možná i "kámen úrazu".

 

Děkuji Vám, děkuji všem,

ASTRID

 

 

 

O D P O V Ě Ď :

 

Milá Astrid,

 

     svět se mění - když bylo Jaroslavu Vrchlickému padesát let, blahopřáli mu se slovy "velebný kmete". Dnes chlápek kolem padesátky se začíná pořádně rozkoukávat. Jeden život má za sebou a tak se mlsně rozhlíží po jiných. Však tohle všichni znají. Takže - ženská, pokud se jen trošku udržuje, tak v sedmdesáti je plně životaschopná, relativně zdravá a rozumná. Takže - brát nějaké ohledy na to, že je jí "už" sedmdesát jedna, to opravdu nemusíš. Zvláště když, jak píšeš, je mimo té věčné kverulantské nálady fit.

 

     Budeš se divit, ale velká chyba je na tvé straně - protože se chováš k mamince stále jako její poslušná holčička - když remcá na lidi kolem, na tebe nebo na tvé syny, tak se jen chabě bráníš, jsi z toho smutná a to je vše. To ty se musíš v první řadě změnit, stát se vůči ní podstatně suverennější.

 

     Astrid, ne, byla by hloupost jí něco "rámcově" vytýkat, ale musíš se naučit bránit při každé příležitosti. Ale ne jako ona, ale asertivně. Uvedu příklad: máma ti třeba řekne, že máš zase mizernej účes, jak to vypadáš, že takhle není divu, že jsi pořád sama... A tvoje odpověď musí být: "Hele, mami, seš moc hodná, že se o to zajímáš, ale mně to takhle vyhovuje. A můj intimní život je můj, takže tohle téma laskavě vynech. Já se tě taky neptám, co děláš po nocích ty..." Asi na tebe vykulí oči, ale ty se jen usměj a když bude pokračovat, tak jí řekni "Mami, změň téma. Raději mi řekni, proč si nenajdeš zas nějakou babu, se kterou bys mohla chodit někam ven, když je teď tak hezky..."

 

     A stejně tak pokud se obuje do tvých synů - "Mami, nekritizuj mou výchovu, protože to bych zas mohla kritizovat tebe. Protože podle tebe jsem děsná, takže jak je vidět, tobě se ta výchova taky nějak nepovedla, co? A vůbec, nechceš vychovávat třeba štěně? Že bys přišla na jiný myšlenky?"

 

     Ano, neboj se. Chovej se k ní stejně, jako kdyby to byla tvá rovnocenná partnerka. Protože nyní už víceméně rovnocenné jste. Obě matky, děti dospělé, obě samy. A ne ty, ale ona se musí trošku bát, že bys taky nemusela chodit... Proto - když bude opravdu a setsakra neústupná, když zase "pojede", tak jí řekni: "Mami, nezlob se, ale já mám ještě práci a tahle debata mi opravdu žádnou náladu nepřidá. Takže pro dnešek to zabalíme, a až budeš mít náladu lepší, tak mi dej vědět, já ráda přijdu. Jo?"

 

     Milá Astrid, co ty na to?

d@niela

rozhodně se ozvi!!!

 

 

 

 

Komentáře (11)add feed
Maminka se nestává nesnášenlivá, ona nesnášenlivá je. : mamča
A nejspíš většinu života. Jenže dřív ty jedy rozprašovala na víc stran a teď už jen na dceru, protože s nikým jiným se nestýká.
Dcera by mohla převzít iniciativu a při další návštěvě začít nadávat jako první. Třeba na politiku - tam se vždycky důvod najde.
A tak si s maminkou pěkně svorně ponadávají a na rodinu a syny už nezbyde čas.
květen 12, 2015 18:57
Mamčo, dobrý nápad... : Aggitta
... nic tak lidi nestmelí, jako společný "nepřítel"!

květen 13, 2015 05:25
Po jedný takovýhle návštěvě : Krakonoš
bych milý mamince řekl, že mě těšilo a že jsem tu byl dnes naposled. A že dokud nezmění svoje chování ke mně a k mejm dětem, tak už si budeme jen esemeskovat. smilies/sad.gif
Von si kdekterej starej blb myslí, že jsou mu všichni povinovaný ouctou jen proto, že je starej. Vo ouctu se musí člověk zasloužit svým chováním k druhejm. A kdy už jindy, než v době "moudrýho" stáří, by měl člověk naplno vochutnat důsledky svýho chování, aby mu došlo, že je čas na změnu?

květen 13, 2015 08:20
... : mia I
tady je každá rada drahá. V žádném případě bych si od maminky nebrala peníze. Když už Vám je vnutí, prokoupila bych je zase za nějakou věc pro ni např. poukaz ke kadeřnici - to ji navíc donutí vylézt z bytu, být aktivnější. Dáte jí tím hlavně najevo, že nejste ke koupení.

Když o ni dříve sousedé stáli, asi nebyla úplně tak nesnesitelná. Když se k ní opakovaně sousedka nutila, asi měla pocit (sousedka), že je maminka hodně sama a potřebovala by rozptýlit. Kde a čím nastal zvrat, že se z maminky stala satorie, těžko říct. Je to těžké, jste dcera, na druhý straně nechat se ničit a zraňovat, navíc vlastní matkou se nenechte. Řekla bych jí vše na plnou pusu. Její frustrace si prostě nemůže na Vás vybíjet. To nestrpte. Navíc, proč se staráte jen Vy? Sourozenci jsou sice daleko, ale v dnešní době není problém , aby Vám nemohli být nápomocni matku zvládnout. Neobětujte se, život a zdraví máte jen jedno.

květen 13, 2015 08:50
No chtělo by to slyšet taky druhou stranu : Zdena
Já taky v poslední době nevyhledávám společnost sousedek, protože bavit se jenom o nemocech se mi fakt nechce, nebo kdy a kde byly u doktora a co jim řekl. Třeba to je její obrana, zmizet mezi regály nebo neotvírat vtíravým sousedkám. Co vy víte. Taky jsem radikální a nesmlouvavá, ale znám mez kam až můžu zajít. A když si mi dcera ztěžuje, že vnučka propadá z němčiny a nechápe proč ji učitelka nedala z milosti čtyřku, když je to poslední vysvědčení, tak ji taky nesmlouvavě řeknu, no holt za to že dítko neumí němčinu může blbá učitelka. Třeba je Astrid jenom moc přecitlivělá a po tom, co zažila v mládí povolila příliš uzdu výchově svých dítek (oba je má pořád doma, že) a maminka to vidí - no a nesouhlasí. Ono je to fakt dvousečné. Akorát já nikoho neuplácím, i když řekla bych, že rady nikoliv, ale prachy by nebyly na škodu.
květen 18, 2015 11:59
Jo a je mi 70 : Zdena
smilies/smiley.gif smilies/wink.gif :-
květen 18, 2015 12:00
Zdeni, : Já
a Tobě se zdá, že Astrid povolila výchovu dítek tím, že je má oba pořád doma? Já na tom nic špatného nevidím. Dříve spolu bydlely celé generace a nikomu to divné nepřipadalo.
Přeci mladí na to, aby začínali brzy samostatný život, potřebují především práci (potažmo peníze, bydlení). Já osobně to mladým dnes vůbec nezávidím.....
květen 18, 2015 13:34
Já - asi tak - Když je mamince 71 : Zdena
předpokládám, že Astrid bude kolem padesátky a jejím dvěma dětičkám přes dvacet. Možná že nemají práci a ani ji nehledají, co víme. Ono se těžko opouští mamaservis a třeba tohle babičce vadí. Mě by to teda vadilo. Jsou i ubytovny, když už nemají na samostatné bydlení, je to divné.
květen 22, 2015 10:49
Zdeni, : Já
neumím si představit, že bych bydlela s dětmi a v době jejich dospělosti jim nařídila, že se musí osamostatnit. Nevím, které dítě má ve 20 letech peníze na byt, ale znám výši platů pro absolventy škol. Na bydlení a stravu to není určitě, podpora rodičů je potřeba.
Ale co my víme, třeba zmiňované děti ještě studují?
Já však propaguji názor, že není nic špatného na tom, když dospělé děti bydlí s rodičem. Mám několik kolegyň, které založily rodinu a bydlí v domě společně se svými rodiči.
S hledáním práce pro mladé a výší ohodnocení mám dost zkušeností, a kdo nezažil, neuvěří, co se dnes děje na trhu práce..... to důchodce nepochopí....
květen 22, 2015 11:03
moje sousedka : Nona
žila dlouho sama, pak se jí provdala dcera a bydlí u ní i s manželem. Všichni jsou moc spokojení, sousedka není sama a všichni se podílejí na nájmu. smilies/smiley.gif
Na ubytovně většinou skončí imigranti, neplatiči a různí jiní sociálové....
květen 22, 2015 11:17
Máte pravdu dámy : Zdena
ale nikdo z nich si tady nestěžuje nebo nepláče. A není pravda, že na ubytovně bydlí jenom ti co uvádíte, moje neteř bydlí na ubytovně a je zdravotní sestra. Holt šla za prací i když neměla na vlastní bydlení.
květen 25, 2015 09:30
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]