O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

POTKANI - TI NA MAZLENÍ PDF Tisk E-mail
Úterý, 23 říjen 2007

Už dávno pradávno mi učarovali potkaníci. Mám doma päť (vlastne s mojím Jankom šesť) chlapov. Maroško je môj úplne prvý potkaník. Keďže mamina sa akosi týchto zvieratiek bojí, kým som bývala doma, nehrozilo žiadne mať (aj keď musím uznať, že robí pokroky, keď som bola s ostatnými u nej na chalupe týždeň na dovolenke, už sa odvážila ich aj pohladkať).

 

 

 

 

 

     Ako som sa ale odsťahovala kvôli robote do Košíc, nič mi nebránilo v sťahovaní sa s potkaníkom. Takže som zašla do zverimexu, kde môj dedko zvykol kupovať granule pre psov a vybrala som si krásne mimino, black hooded. Narodilo sa niekedy koncom decembra 2005 alebo začiatkom januára 2006.

 

     O chove potkanov som toho vtedy veľa nevedela, ale rozhodne som sa do Maroška zamilovala a bola z nás skvelá dvojka. Kazila to trošku len moja spolubývajúca, ktorá síce tvrdila, že jej nevadí, ale štítila sa ho. A zvieratko nie je hlúpe, vycíti to...  Kamarátka, ktorá robí v tom zverimexe, ma koncom leta ukecala na to, aby som jej Maroška doniesla nazad, pretože to bol výstavný kus potkaníka a ona ho chcela na krytie. Nasľubovala mi, že sa o neho bude vzorne starať a bude ho venčiť a venovať sa mu. Tak som sa nakoniec dala ukecať, dnes už ani sama neviem prečo.

 

 


     Po pár mesiacoch tam zašla Axie, ktorá tiež chová potkaníky, a ja som jej ten zverimex ospevovala, ako sa starajú o zvieratká, sú v čistom, a tak. Hneď v ten deň mi písala do ICQ, v akom strašnom stave Maroško je, v akej je malej klietke a hlavne, nemajú pre neho samičku, takže ho chcú dať hadovi! Keďže sme mali v tej dobe doma, už v Blave, štyroch dospelých samcov (a definitívny stop stav), nejako som nevedela, čo v tej chvíli urobiť.

 

     Ale bolo mi jasné, že Maroška hadovi nenechám. Hneď ďalší víkend som utekala domov a do zverimexu. Radka sa mi zoširoka vyhla, radšej. Bola tam jej kolegyňa, zhodou okolností dcéra dedkovho brata. Takže problém s tým, že si chcem Maroška zobrať nazad, na šťastie nebol.

 

     U mamy som ho hneď okúpala antiparazitným šampónom, vysušila, dala som mu piškótku a hladkala som ho do zblbnutia. Chvíľu mu trvalo, kým sa ukľudnil a pochopil, že mu nikto nechce ublížiť. A kým ma spoznal. Zvieratká sú v tomto úžasné. Keď sme odchádzali z Martina, už to bol ten starý Maroško, ktorého som poznala pred tým. Igor nám poslal poštou klietku, pretože sa nám nepodarilo Maroška dať dokopy s chalanmi (našimi ostatnými potkanmi) a vlastne po tom, ako môjmu Jankovi prekusol sval na ruke, sme to vzdali.


     Teraz si Maroško nažíva v pohodičke a kľude, má vlastnú klietku, behá po celom byte a je spokojný. Ustali dokonca aj prejavy nadradenosti, ktoré na mňa skúšal ešte kým sme boli v Košiciach. Je to neskutočný maznoš a ja fakt nechápem, ako som ho mohla dať preč....

 

Martina

 

 

Komentáře (7)add feed
meli jsme potkanka : Polarka
bilej s cervenyma ocickama jak koralky. kdyz si je clovek ochoci,jsou nesmirne mazlivi a clovek je muze brat sebou vsude na rameni. Jedine co je neprijemne je ze se tezko uci aby necuralia nekakali treba zrovna na to ramnosmilies/smiley.gif
říjen 23, 2007 13:02
No jestli chcete potkánky zdarma : alena tečkovaná
zajeďte si do Pardubic. Když půjdete zvečera kol popelnic, je jich tam velký výběr smilies/grin.gif
říjen 23, 2007 15:04
nic proti potkanum : Jasmina
ale mym detskym snem je terarko s krajtou smilies/grin.gif
říjen 23, 2007 21:18
mým dětským snem byl : alena tečkovaná
Bagheera - černý panter.Nakonec jsem to postupně zredukovala na bílou myš - ale ani ta doma peprošla, moje máma se totiž hrozně bála myší. Ta myš se jmenovala Kiki, už slyšela na jméno a nechala se krmit z ruky. Musela jsem ji dát kamarádce, která jinak měla naprosto všechno - akorát ne tu myš - a tu mi hrozně záviděla.Mně to tenkrát přišlo jako hrozná křivda na mě spáchaná. Takže moje děti pak měly všechno, co dotáhly domů - rybičky, strašilky, křečka Andulku Pepíčka a kocoura Mindíčka. No, pavouk by jim vlastně taky nebyl prošel....Slabost poro šelmy kočkovité mi ovšem zůstala doživotně.
říjen 24, 2007 09:53
jasmino : mura
terarko s krajtou sice nemame, mame jen s uzovkou. takovouhle

říjen 24, 2007 21:49
jeje : Jasmina
Uzovka cervena? I ji bych brala.)))) Mas ji peknou,lesklou,jak je stara?
říjen 25, 2007 10:26
tahle neni moje : mura
ta je jen ilustracni
ale i nase je leskla :-)
stara je 8 roku, ma neco pres metr
říjen 25, 2007 20:11
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]