Podle mne by měli být 3 dospělí lidé schopni dohody a neřešit maličkosti typu "je-li dítě narozeno 17., jde ten měsíc ještě výživné na účet rodiče?"
Není totiž povinnost, že alimenty MUSÍ dostat dítě na svůj účet, je to právo dítěte, kterého se může vzdát. Já bych uzavřela d o h o d u , třebas takovou: jestliže např. jste si dosud platili třebas tak, že matka platila otci 1500 Kč/ dítě a otec matce 15000 Kč/dítě, že si budete posílat jen alimenty na mladší dítě. U staršího bude matka stále posílat 1500 Kč, když bude dítě u otce, ale přímo dítěti, otec bude dítěti posílat jen přiměřenou část (např. 5000 Kč)a zbylé peníze přímo matce. S tím, že dospělé dítě si z těchto peněz začne platit vše, co je konkrétní částce přiměřené - oblečení, kulturu, sport, stravu ve školní jídelně, pomůcky do školy, telefon atd atd. Nebo bude podíl částky poslané matce jiný dle okolností, popř. se domluvíte, že celé alimenty dostane potomek, ale bude z nich přispívat rodičovi, u kterého zrovna je.
Podle podotázky na jakousi 3 měsíční lhůtu před dospělostí se zdá, že otec dítěte má velký zájem posílat peníze přímo dítěti. Je fakt, že může jít až o desetitisícové částky... Z hlediska budoucího času (vysokoškolské studium a odchod dítěte z domova např. na kolej nebo privát v jiném městě) je toto výhodnější, ale předpokládám, že dítě bude v 18 letech teprve ve 4. ročníku střední školy, a je otázkou, zda bude umět s velkými penězi rozumně zacházet. Doporučila bych otci uzavřít d o h o d u se synem, že část peněz nad míru obvyklou (např. vše nad 6-10 tisíc Kč)otec pošle na stavebko a pod., čímž tyto peníze budou po dokončení VŠ sloužit jako základ pro pořízení vlastního bydlení potomka, ale nebudou zbytečně "prohýřeny".

- výživné patří k rukám dítěte od jeho 18. narozenin. Čistě striktně teoreticky by se asi mělo výživné za měsíc září rozdělit, část na 1.-16. jít k rukám rodiče, 18.-30. k rukám dítěte, ale kdo to takhle blbě dělá, že. Ještě jedna drobnost, záleží na rozhodnutí soudu, ale alimenty se zpravidla platí dopředu (tedy za září by je měl otec poslat někdy po srpnové výplatě). To asi vyčtete z rozsudku, kterým se určuje výživné.

- 3měsíční lhůta: to jako že by měl otec tři měsíce pauzu od placení? Zákonná asi ne, to by odporovalo logice věci, to dítě přece nebude žít ty tři měsíce ze vzduchu (ovšem mohlo by ty tři měsíce žít u otce a ty bys na něj neplatila, to by dohodnout nešlo? ) . Jediné, co mě na toto téma po menším hloubání napadlo, je takový vyčůraný trik: ono se totiž neplacení výživného oznamuje jako trestný čin až po 4 měsících neplacení - do té doby se to bere jako možné zpoždění nebo tak něco. Tak jestli to není ozvuk úvahy, že 3 měsíce si člověk může dovolit neplatit... ale nevím, je to jen divoká dedukce.
Navíc mám neodbytný dojem, že v případě soudního vymáhání by vymožené peníze šly k rukám v době rozsudku již plnoletého dítěte a podle posledního dotazu soudím, že to jaksi peníze neplánuje matce vydat.

- aktuálním podkladem je nový občanský zákoník, konkrétně část pojednávající o rodině a nahrazující původní zákon o rodině. Zkus juknout třeba sem: http://obcanskyzakonik.justice.cz/rodinne-pravo/obecne/ nebo pogooglit, já na to nemám sil. V každém případě je dítě povinno přiměřeně přispívat dle svých sil a možností, to se pokud vím nezměnilo. Pokud si dítko hodlá peníze od otce syslit a není s ním domluva, prostě bych výdaje, které jsem platila z výživného (mobil, oblečení, jídlo apod.) přestala platit a nechala na něm. Problém je, jestli jste to měli z větší části na bydlení - to je pak na stěhování nebo prodej nábytku Nějaké "tabulky výživného naruby" neexistují. Je to vždy dle situace.

- pro radu bych nešla na sociálku, ale k právníkovi. Buď bych tu tisícovku za konzultaci obětovala nebo bych se pídila po bezplatných poradnách, bývají občas při městských úřadech apod. Je vhodné si připravit co nejpřesnější dotazy.

Jak píše Giota, nejlepší verze je dohodnout se. Ovšem vědět, jak je člověk pevný v kramflecích a jak může postupovat v případě nedohody, prudce zlepší vyjednávací pozici.