Právo v tomhle ohledu mluví dosti mlhavě, tyhle věci se rozhodují případ od případu - hodně záleží na posouzení soudce.
Nicméně už se množí rozhodnutí, která "věčným studentům" nepřejí.
Třeba tady http://www.novinky.cz/domaci/349940-vecny-student-pozadoval-po-otci-vyzivne-podle-us-ma-smulu.html
Pokud si chlapec vybral i napotřetí "nevhodnou školu" (bez možnosti maturity), a to v poměrně zralém věku (17?), asi by měl nést následky svého rozhodnutí.
Podala bych na Vašem místě návrh na zrušení výživného. Snažte se uvést co nejvíc informací, zvažte využití právních služeb.

Můj syn, ačkoliv má maturitu v jiném oboru, si chtěl dodělat střední vzdělání na střední stavební průmyslovce v Brně. Tehdy se v republice neotvíralo dálkové studium na žádné střední stavební škole. Zjišťovala jsem to i ve spolupráci s vedením školy. Jen na Slovensku. Jako alternativa mu byla doporučena vysoká škola.
Co tím chci říct? Že třeba Antonínův syn nemá jinou možnost, jak si udělat maturitu v oboru, ve kterém bude vyučen, jinak, než na denním studiu. V tom případě bych stiskla zuby a umožnila mu to. Abych si do budoucna nevyčítala, že syn kvůli mně nemá maturitu.
Antoníne, ty sám, jak píšeš, jsi několik let marně hledal práci, teď horko těžko rozjíždíš živnost. Myslíš si, že by syn našel práci ihned? Nebo brigádu? Mám dojem, že si to představuješ tak trochu jak Hurvínek válku. Já nejsem zastánce toho, aby děti studovaly neomezeně dlouho, ale když už syn dorazil k vyučení a má chuť si udělat maturitu (a má na to známky), tak bych ho podpořila.

Zrovna o tom jsem se synem nedávno bavil. Prakticky neví, co chce studovat dál. Momentálně studuje na automechanika s tím, že tu práci dělat stejně nechce (jak říkal nechce si "špinit ruce". Celkově nechápu, proč si tu školu tedy vybral). Ani moc netuší, co chce dělat, tak sám nevím, dle čeho si nástavbu vybere. Každopádně chce zůstat na dosavadní škole prý proto, že už zná učitele- nic společného s obsahem výuky.
Práci nevím, jestli by našel hned, brigádu určitě. Už takhle když chce si nárazově brigádu najde vždy. Práce se nebojí, většinou jsou to manuální těžké práce. A minule mi zrovna vyprávěl o spolužákovi, který chodí s ním do třídy a zároveň pracuje ve stavební firmě. Akorát syn moc nemá k tomuhle řešení chuť, protože koníček je pro něj přednější a vzal si do hlavy, že v něm prorazí.(což bych nerad, je to dost agresivní sport)
Kdyby to bylo jak říkáte- měl zájem o studium s budoucností, které třeba jinak studovat než denní formou nejde, tak neváhám. Takhle mi to od něj přijde jako čistý rozmar a nevidím důvod, proč by už si neměl začít vydělávat a místo čekání na peníze od rodičů si je naopak vydělávat a ideálně přispívat matce na bydlení. V jeho věku mi to přijde přirozené.

..... nad vším, co zde bylo napsáno, je mi dost smutno.... nemají to vůbec lehké děti z rozvedených rodin.... zatímco jiní rodiče je podporují i v těch koníčkách, rozvedení rodiče koukají do prázdných kapes a děti jsou jim na obtíž!.... bohužel....

Vidíte, tak na to máme pohled různý. Dle mě syn je ve svých 20 letech už dospělý mladý muž, který by se o sebe měl začít starat sám a mít za sebe zodpovědnost. Nikoliv malé dítě neschopné péče o sebe, kterému bych měl dávat peníze na vše, co si umane. Ale prosím, pokud někdo svým dětem v jejich 20 doma dělá mamahotel a financuje jim vše, oč si řeknou, je to samozřejmě čistě jeho věc.

Předpokládám, že jsi bral od státu peníze, že? Jak se to slučuje s tvými slovy?
Tvůj syn studuje (učí se), takže se nefláká, připravuje se na zaměstnání. Má koníčka, jehož vadou je, že se ti nelíbí. A nelíbí se ti proto, že stojí peníze. Taky se ti nelíbí, že po příchodu ze školy nehodí tašku se školními věcmi do kouta nejde makat třeba do stavební firmy. Platíš měsíčně 2800,-- Kč, což není nic moc. Kdybys žil s ním ve společné domácnosti, bude tě stát tvůj syn mnohem mnohem víc. Takhle tu větší část nákladů táhne tvá bývalá žena. A přesto nemá takový problém se živením vlastního syna jako máš ty. Po tvých posledních dvou reakcích říkám - styď se, vždyť je to TVOJE dítě!

Jak říkám. Můj syn je dospělý jedinec, který kdyby nekašlal na školu, již má 2 roky maturitu hotovu. Mimochodem koníček je jeden z nejlevnějších co existuje, nelíbí se mi jen, že ho tam mlátí do hlavy, nic víc v tom vážně není. Jestli Vás to uklidní, tak dceři dávám peníze když si řekne (a když mám samozřejmě),kupuji jí věci apod. neb studuje řádně a pilně, není plnoletá- nemám s tím problém.
Nerad bych, aby se to zas strhlo v hádku samoživitelek, jaký jsem chamtivec.
Primární pro mě je ta informace, že syn je dospělý a NESTUDUJE ŘÁDNĚ JAK MÁ. Na školu KAŠLE a sám se nijak nesnaží se osamostatnit, což v jeho věku je dle mě už na čase. Nevím, jak lépe to vysvětlit. Sám jsem si od 18 jako sirotek už vydělával a stál na vlastních nohou, dokonce jsem odjel pracovat ve 20 do jiné země za prací. Takže z toho pramení i můj pohled na věc.

Taky nechci zabředávat do zcela zbytečné diskuze. Takže pokud se syn fláká, tak se sotva vyučí. A těžko bude moci pomýšlet na další studium - dodělání maturity. Tím bude tvůj problém vyřešen, nebudeš muset ze zákona své dítě živit. Je vidět, že k němu moc blízký vztah nemáš. Je to ale tvoje věc. Tím končím.

Nikdy mě nepřestane udivovat, jak někteří jsou z pár odstavců schopni poznat vztah mezi lidmi, charakter, poměry v rodině apod. Musím tě zklamat, ale vztah máme velmi dobrý, minulý rok jsme spolu byli sami 2 na dovolené(abych tě uklidnil, platil jsem vše já), syn za mnou chodí na návštěvy, voláme si apod.. Něco jiného je však chtít vychovat soběstačné dítě schopné života, které si nese následky svého jednání a něco jiného je chtít vychovat mamánka opičí láskou, za kterého budu řešit vše do jeho 50 (viz dnešní generace mladých mužů). Já mám radši tu první variantu a o tu se snažím celý jeho život.

Tak to jo, no...

No za partnera bych taky raději tu první variantu, co píše Antonín, to druhé je hrůza. Takže chápu, jak ho chce vychovat. Ale není na výchovu už pozdě? Jestli máte k sobě blízko, ví syn o vašem pohledu na věc z nějakého delšího a klidného pohovoru nebo vše vnímá jen jako nátlak? Nepřijde mi to ztracený, ale ohledně pohledu soudu neporadím. A ano, chápu o co Vám jde, nevím proč se stydět. Ale přesto je tu jedna osoba, kterou tedy obdivuju, a to Vaší přítelkyni na VŠ, která toho tolik táhne z přivýdělku...palec nahoru.

Na výchovu si myslím není nikdy pozdě! Už jsme o tom s ním i s přítelkyní mluvili. Nic se zatím nenaznačovalo a ještě jsme mu tenhle pohled neřekli, jen jsme se ptali, jak to vidí dál. Právě řekl, že by rád studoval na maturitu dál. Právě váhám, zda mu to říct, nebo ne. Trochu se bojím, aby se na maturitu přece jen úplně nevykašlal a místo toho nepracoval a já bych si to pak vyčítal. Na druhou stránku bych vážně rád, aby se "osamostatnil" a nějak si uvědomil, že už není dítě, ale dospělák, co se má začít starat sám, nebo že má minimálně věk na to najít si spíš nějakou brigádu a pomáhat finančně matce. Což by mi přišlo jako nejlepší varianta. A ono taková brigáda za 4-5tis/měsíc není zas tak časově náročná

dřív nebo později nastane v každé rodině, i té úplné - nerozvedené, jakási "vzpoura rodičů", pokud tedy dítko samo od sebe nestudovalo tak dlouho jak mělo, nedosáhlo plánovaného stupně vzdělání a po ukončení studia samo nepřišlo za rodiči - fajn, mám první výplatu, kolik mám dát na bydlení a stravu?
Sám musíš vědět (to ti kudlanky neporadí), jestli už syn dospěl k rozumu a stojí hodně o tu maturitu, nebo jen odkládá vstup do samostatného života - což, jak píšeš, je pravděpodobnější.
A pokud tedy už mu další studování opravdu platit nechceš, tak se připrav na vyčítky, zlobu a jiné negativní emoce post-puberťáka. Ale pokud má zdravý kořínek, za pár let ocení, žes ho donutil postavit se na vlastní nohy. A koneckonců, když opravdu bude chtít, může něco později vystudovat při zaměstnání...
I když - musí mít každý člověk maturitu?

já jako rodič bych byla raději, kdyby můj syn nebo dcera si v takovém případě udělali maturitu hned po škole během dvouletého studia, než potom při nějakém horším zaměstnání ještě museli pět let studovat, než ji budou mít... a jako že jen s učňákem si nebudou moct vybírat a jejich zaměstnavatel třeba taky nebude chtít vyjít jim se studiem vstříc... a navíc je tu šance, že po maturitě si ještě udělá i vysokou školu, když bude chtít... není zrovna ideální a uskutečnitelné pro každého, aby studoval později při zaměstnání... třeba můj bývalý zaměstnavatel odmítl mě každé dva týdny uvolňovat v pátek kvůli studiu, které mi sám nenařídil... ale zase já jsem matka, která ty děti má na krku a živí je a udělám všechno pro to, aby aspoň ten start do života měli o fous jednodušší...
Jasně, že každý nemusí mít maturitu, někdo taky musí vyvážet odpadky nebo dělat pomocnou sílu v kuchyni...

že není problém najít brigádu za 5 tisíc měsíčně? No asi jak kde a jak pro koho... ale jestli o nějaké takové práci víš, tak sem hoď info... určitě se najde spousta těch, komu by se to hodilo...

náš syn musel opakovat čtvrťák, než se dohrabal k maturitě... takže ano, když to trochu jde, jsem pro podporu dítěte. Nevím ale, jestli je Antonínův případ.
A že si kluk nebude moc vybírat práci? Na to měl myslet včas on sám.
Prý si nechce špinit ruce, tak nechce dělat řemeslo (nebo jako vyučený automechanik třebas řidiče, dělníka ve fabrice), ale chtěl by získat práci jako maturant, nejlépe nějakou čistou?
Kolik maturantů nemá práci. Kolik vysokoškoláků. Dost často absolventi gymnázia nebo VŠ humanitního směru, protože kolik filosofů potřebujete? Ale auto občas opravit kde kdo.
Kluk zkoušel 2 střední školy, nešlo mu to. Teď bude končit učňák. Možná je to jeho hranice studijních možností? Já nevím, kluka neznám. Antonín ano, takže je to na něm, jestli to zkousne a do kluka ještě 2 roky investuje, nebo ne a hodí ho "do vody plavat".

i z toho mála, co jste tady napsal si klidně troufnu říct, že mám stejný pohled na věc, jako Vy. A pokud bude kluk o tu maturitu jednou opravdu stát, pak si ji dodělá. Protože jak se zdá, jedině "špinavé ruce" ho posunou správným směrem.

... já myslím, Antoníne, že se tu zbytečně obhajuješ. U někoho máš sympatie, u někoho nemáš. Když chceš přestat na kluka platit, požádej si soud o zrušení vyživovací povinnosti. Pak nám tu můžeš napsat výsledek, jak na to soud nahlížel, jaké máš dále vztahy se synem, jak dále občas rád dáš svým dětem něco navíc, jak nekoukáš na korunu, když to dáváš "své krvi".... znovu opakuji, je mi z Tebe smutno

kdybych se měla vůči studiu dětí ohánět tím, že jsem byla od ranýho mládí nucena se starat sama o sebe, možná by dneska měly akorát ten výuční list. Takhle ho sice mají taky, ovšem navíc další vzdělání až po VŠ - hezky stupeň po stupínku i když něco bylo pak i při zaměstnání.
Tvůj synek by měl mít(budu-li se snažit bejt objektivní a ten úraz uznat jako "omluvu") studium k maturitě prodloužený o dva roky... samozřejmě se necejtím oprávněná ti radit, ale bejt to mý dítě, tak bych mu tu maturu "dopřála". Třeba už jen proto, aby měl odrazovej můstek k případnýmu dalšímu vzdělání.

Smutno je mi z kluka, co se mu nechce ani pracovat ani studovat. To je zde podstata problému. Jestli rodiče žijí spolu nebo ne je vedlejší.
Třetí SŠ je poněkud síla. I kdybych vzala v potaz, že první školu opustil z mladické nerozvážnosti, protože úraz nohy ve studiu nevadí a konflikt s učitelkou patrně někdo vyvolal. A třeba si jí i špatně vybral. Tím spíš si měl lépe vybírat druhou školu a víc se snažit. Ale nechat se živit na třetí a ještě nebýt spokojen?

..... Antoníne, zmiňuješ společnou dovolenou ve dvou jen se synem a holedbáš se tím, jak jsi vše platil ty sám.... tak to na medaili zrovna není, to by mělo být samozřejmé, když otec vezme 19-letého syna na dovolenou, že vše financuje!?? Nebo by si měl syn dovolenou s tátou zaplatit?.... fakt nechápu!!
Asi žiju mezi mimozemšťany, ale u nás v rodině je jaksi samozřejmé, že se obdarováváme napříč generacemi!!

Má koníčka, kterému se zřejmě hodně věnuje, trénuje, když pomýšlí na profesionální dráhu. Nechlastá a nefetuje, protože pokud jo, tak by ses o této skutečnosti jistě neopomněl zmínit. Umí zamakat, práce se nebojí.
Ty vidíš jen to, že se kluk v pubertě hledal trochu víc než jiní, a nedokázal se rozhodnout pro vhodnou školu napoprvé. Jo, netrefil se ani napodruhé a zřejmě ani na potřetí. Zřejmě je pro něj velmi prioritní jeho sport. Přesto se vyučí a chce si udělat maturitu. Dodělání maturity při zaměstnání je mnohem náročnější než při denním navazujícím studiu. A pokud mu zaměstnavatel nebude vycházet vstříc, nebude mít možnost si ji dodělat.
Proto si myslím, že bys měl syna podpořit a ty dva roky studia mu dopřát. Vždyť, pokud ti tak moc jde o prachy a já myslím, že ti o ně jde hodně, s ním můžeš uzavřít dohodu, že budeš platit až do maturity, ale pokud ji neudělá nebo studium nedokončí, bude ti ty prachy splácet.

Moc by mě zajímal pohled z hlediska práva

tak se na to zástupce práva, tedy soudu, zeptej,ne? Požádej o snížení nebo zrušení vyživovací povinnosti, vysvětli své důvody. Soud dotáže syna, ten se taky vyjádří, soud pak rozhodne. Možná ti vyhoví, možná ne. Může být, že syn se zamyslí a dojde k tomu, že jeho živobytí stojí víc než 2x 2800 Kč, tudíž máma na něj dost doplácí, a požádá tedy o zvýšení výživného od otce. Atd.
Možná to neudělá, možná se na to vykašle, záleží na jeho založení a na jeho možnostech výdělku.
Budeš prostě ten, komu bylo zatěžko dávat synovi, kterého jsi opustil (v očích dítěte, kterými jsme tak trochu celý život, když jde o některé věci), který nejel životem přesně podle tvých kolejí, ačkoli nejel nijak špatně. Zatímco poslušné šprtající tatínkovo holčičce ti není zatěžko dát oč si řekne. Protože ta jede podle tvých představ.

O nějaké osamostatnění ti tedy nejde, jde ti hlavně o to,aby bylo po tvém. Pokud dcerka bude podle tvých pravidel v pořádku, budeš ji podporovat zřejmě dál, ne? nebudeš trvat na tom, aby si ve 20 vydělávala, protože ty jsi byl sirotek v cizině a makals. Nestáhneš ji z prváku vysoké proto, aby šla makat někam na stavbu jak přidavačka, aby se osamostatnila, že? Samozřejmě, pokud se nezvrhne k nějakému fujky hobby.

Primární pro mě je ta informace, že syn je dospělý a NESTUDUJE ŘÁDNĚ JAK MÁ. Na školu KAŠLE a sám se nijak nesnaží se osamostatnit, což v jeho věku je dle mě už na čase. Nevím, jak lépe to vysvětlit. Sám jsem si od 18 jako sirotek už vydělával a stál na vlastních nohou, dokonce jsem odjel pracovat ve 20 do jiné země za prací. Takže z toho pramení i můj pohled na věc.

No, a proč jsi sem vlastně psal? Vždyť to máš všechno v hlavě srovnané, tak konej.

Ale, ty bys asi rád, aby to synek sám uznal, došel sám k tomu, že tvé prachy nepotřebuje, že si půjde vydělávat, že to vlastně s tou školou nemyslel tak vážně, a ty bys nemusel nikam k soudu a nebyl bys pak ten ošklivý táta, kterému bylo zatěžko ve 20 podporovat dítě na studiu ohromující částkou 2800 Kč.
Budeš asi namítat, že to tak rozhodně není, ale pak teda nevím, proč kolem toho tolik řečí, dotazů na Kudlanku, vysvětlování jaké máte skvělé vztahy, jak dceři dopřáváš horem dolem, tudíž v penězích to není, a jaký jsi byl pracovitý sirota.
Tohle vše, předpokládám, slyšel již i syn. A nic, co? hlava paličatá, nechce jít sfárat do dolů sám od sebe, mazánek?

Nojo, hochu, jen někdo umí manipulovat a jen někdo s grácií a elegantně, takže si nikdo ani nevšimne...

P.S. nejsem a nebyla jsem samoživitelka, děti jsme podporovali ve studiu a u obou to bylo s dvěma mezipokusy. Včetně roční pauzy, kterou oba tedy vyplnili brigádou, pobytem v cizině, učením se jazyka atd. Ale - pořád nás stáli víc, jeden každý, než tvých umrněných 2800 kč.
Jenže my nejsme dokonalí, takže nechceme dokonalost ani po nich a chápeme, že ve 14 a 18 má člověk jiné představy o světě, než ve 20, ano, takové velké skoky může v tom věku člověk udělat v názorech, náhledu na život. Až během studia, brigád, stáží, praxí atd. zjistili, kudy by měla vést jejich cesta, a my jim v tom pomáhali a pomáháme. Jo, taky jsme váhali, obávali se, aby to nevedlo k mama hotelu do 35, k povalečství doma v teple u počítače apod. Spoléhali jsme na nějaký základ, dílem zděděný, dílem vložený výchovou. Nezklamali. No a kdyby jo, mama hotel by se nekonal, museli by se začít živit a šmytec.

Asi jsi přehlédla v Antonínově nářku, že :
" Po několika letech marného hledání práce jsem se rozhodl živit se jako živnostník. Zatím se to rozjíždí a tak moc nevydělávám - a ještě asi několik let takhle bude. Víceméně domácnost táhne finančně má přítelkyně (jako studentka VŠ pracující na poloviční úvazek)".
Antonín si zřejmě hodlá zachovat vztah s dívčinou, která bude hádám přibližně ve stejném věku jako jeho syn a která už nehodlá ze svého polovičního úvazku sponzorovat Antonína i jeho syna.
Pak je mi ovšem záhadou, proč si Antonín nenajde nějakou brigádu, když je to u nich tak snadné a nestydí se viset na krku studující přítelkyni.

a jestli tu jeho studující přítelkyni s brigádou náhodou taky ještě neživí její rodiče, co?

Jo.
A na dovolenou se synem jim přidal Děda Mráz...

.....a Antonín byl rozmetán !

Antonín se už určitě radši neozve .

... jen ale aby jste i v tom ostatním měly pravdu. Takových dospělých dětiček je, co jim pánbu do hlavy nenadělit a na ruce jsou levý. Takže nejlíp je nechat se živit rodiči. Nejdřív flákám učení a když užuž to vypadá skoro na práci, tak to se radši vrátím do školy.
Ono to Antoníne asi ani jinak nedopadne. Ty si poplatíš i nadále. Synek bude "studovat" a pokud pánbu dá a Chládek nevytáhne maturitu z matiky, tak i maturitu dostane. Práci nesežene, protože nemakačenků je všady dost. A obživit se bojovým sportem? Těžko. Snad kdyby měl úspěch, medaile a pak jako trenér.
No a rodiče jsou povinný živit děti, dokud nejsou obživyschopný.
Jó, jiná by byla, kdyby ses tehdy před lety nerozvedl. To by se k tomu na Kudle jinak postavili. Takhle máš prostě pech.

a zřejmě by zde neřešil, jestli syna živit na škole než si udělá maturitu. Připadalo by mu to samozřejmé.

Antonín se ptá celkem normálně a jeho pohnutky jsou pochopitelné. Většina bab, co tu jste, byste asi rády živily věčně studující, flákačská a vychcaná dítka, je to ostatně vaše věc, ale nesnažte se namlouvat někomu, že je to normální. Není.

Ale pokud by můj syn byl stejně jako syn Antonínův ve třeťáku, s nadějí, že se tímto třeťákem vyučí a po prázdninách začne studovat ty dva roky na dodělání maturity, tak mu to umožním a budu ho ty dva roky živit. Budu ráda, že si chce kluk tu maturitu udělat. Podmínkou by bylo řádné studium a složení maturity. Pokud by to flákal, neučila se, tak bych to řešila.
Myslím, že už jsem za tu dobu co sem na Kudlu chodím, dostatečně popsala, jak to mám se syny, ale připomenu - jeden se odstěhoval v jednadvaceti, a to už předtím pracoval, druhý v devatenácti, protože považoval za svou povinnost postarat se o rodinu - svou partnerku a její dítě. Určitě jim bylo doma dobře, ale dospěli a osamostatnění považovali za samozřejmost.
Těžko mne tedy lze nařknout z toho, že bych vychovala mamánka.

... ale co kdyby ti syn,vyučený automechanik, přišel sdělit, že sice ho jeho obor nezajímá, o znalosti ani práci zájem nemá, ruce si špinit nechce, přivýdělek ho nezajímá, ale chce tu maturitu. Ale moc se k tomu snažit nebude, protože hobby.

Brala bych to tak, že pokud se mu nechce makat rukama, špinit se, je ta maturita nezbytná. Nechala bych bokem, že třeba jednou se těma rukama bude muset živit, ale tu maturu bych mu dopřála!
Nevím, proč je trnem v oku některým jeho koníček - sport, kterému se věnuje asi denně. Vždyť je to fajn, zřejmě nevysedává po hospodách, nefetuje, ale bouchá do pytle. Tady je to fakt někdy a s některými na palici - nemá koníčky - špatně, má koníčka - zase špatně.

Teda, divím se, že ještě někdo nachází odvahu sem napsat a dotázat se. To je prostě hrůza, jak všichni (omlouvám se, většina) všechno ví, tuší, podsouvají, srovnávají, podle sebe soudím tebe atd...ze dvou slov, neviditelné intonace, mezi řádky... To je virtuální svět, a někdo si prostě nedá a nedá vysvětlit, že nemusí mít pravdu.

Souhlasím s vámi a celkem s úsměvem pozoruji, kolik je tu lidí, kteří pozřeli Šalamounovo .. (víte co). Bez souvislostí mají potřebu poučovat, analyzovat a moralizovat, skoro dělat psychologický rozbor osoby už od dětství z pár odstavců a aniž by věděli souvislosti.
A přitom otázka byla zcela jasná- jak to z pohledu práva, nikoliv "co si o tom myslíte" či "jak byste se zachovali". A na tuto otázku mám dojem jedna odpověď...asi ze 30
Ale tohle je takové typické u každé diskuse na internetu (obzvlášť s převahou žen)..člověk se doví co vůbec nechtěl..a nedoví oč žádal

Opravdu by mě zajímalo, jak by se Vám líbilo, kdyby váš syn měl sport, při kterém ho mlátí jiní do krve. Jestli by jste to viděla stejně "sportovně" a měla z toho dokonce radost, že dítko sportuje.
Takže za mě koníček-prima, sport- ještě lepší, ale takový, kde nehrozí, že mi zmrzačí dítě.

Jinak pokud by měl někdo odpověď na původní otázku, rád si ho přečtu. Ideálně pokud má někdo s tímto osobní zkušenosti, nebo zná podobný příklad z praxe.
Na ostatní "výlevy" nemá smysl reagovat, dotyčným přeju úspěšný a plnohodnotný život, nebo třeba nějakého koníčka, aby neměli potřebu pitvat se v cizích životech a moralizovat a užívali si radši života

A přitom otázka byla zcela jasná- jak to z pohledu práva,

... : bb2.


Moc by mě zajímal pohled z hlediska práva
tak se na to zástupce práva, tedy soudu, zeptej,ne? Požádej o snížení nebo zrušení vyživovací povinnosti, vysvětli své důvody. Soud dotáže syna, ten se taky vyjádří, soud pak rozhodne. Možná ti vyhoví, možná ne.
....listopad 12, 2014 12:22

A nebo, když chceš právní pohled a nechceš zatím podávat žalobu, zeptej se právníka.

Nejsme tu právní kancelář, je to tady diskuzní fórum a když odpovíme, jak umíme, tak si o tom, co tu kdo naplácá, i poklábosíme. Tak už to na diskuzích chodí, víme?

No a když nenapíšeš jasně - třeba co na ten jeho nápad jeho matka, nebo proč tak moc lpíš na tom, aby si neudělal maturitu a osamostatnil se, když je mu 20, což není tak moc - a o peníze ti nejde, jak píšeš - tak se holt lidi domýšlejí.

a zajdi za právníkem

A taky ti napsala, co máš udělat, abys právní názor získal.

Jaký hrozný sport tedy tvůj syn provozuje? Píšeš někde nahoře v diskuzi že bojový - tedy kickbox? Nebudeš tomu věřit, ale kickbox dělal několik let můj mladší syn, když skončil s hokejem. Občas nějaké menší zranění inkasoval, ale že by chodil domů pravidelně zmlácený do krve, to ne.
Asi ti to bude připadat neuvěřitelné, ale já svým dětem nemám potřebu lajnovat život podle svých představ, diktovat jim jakého mohou a nemohou dělat koníčka, jaký sport je vhodný a jaký nevhodný, a co mají a nemají v životě dělat. Beru je takové jací jsou, podporuji je v jejich snažení, jejich neúspěchy mne mrzí a nad jejich úspěchy se s nimi raduji.

A přitom otázka byla zcela jasná- jak to z pohledu práva, nikoliv "co si o tom myslíte" či "jak byste se zachovali".

takže za prvé: jak již výše zmíněno, špatný výběr webu. což je ostatně poměrně častej problém. to jako fakt, když někdo chce "právní radu", otevře namátkou první webový stránky, aniž se rozhládne nalevo a napravo z fleku na ně plácne dotaz a očekává, že se mu tý právní rady dostane a je pobouřen, když ne?

a za druhé: uvedu-li ve svém příběhu rozporuplná fakta, stává se celý můj příběh a moje osoba poněkud nedůvěrohodným (dlouhodobě nezaměstnaný, podnikání v začátcích, žijete z polovičního platu přítelkyně a jedeš s jedním dítětem na zahraniční dovolenou a druhé dotuješ, co ti síly stačí...). jak říká pan horníček - pohrdám krátkozrakou lží právě pro její krátkozrakost.

Dokonce si to dovedu představit. Být nezaměstnaný, dokonce i dlouhodobě dneska není žádná výjimka. Nicméně během té doby se dá žít na brigádách, dohodách nebo přímo práci "na černo". Prostě se snažit.
I ušetřit na zahraniční dovolenou, když chci být se synem nebo mu udělat radost. Však asi nebyla v Karibiku.
Dotovat, co síly stačí ... někdy je sil málo, tak sice člověk dotuje, co síly stačí, ale není to kostýmek za 6T, ale triko za 200.
O právní rady nebo porady si tu říká leckdo. Tak nechápu, proč je Antonín zrovna výjimka.
A nakonec ... hobby ať má kluk jaký chce, to je jeho věc. Ale věnovat se denně koníčku a nevěnovat se škole ... to je přesně to oč tu běží. Otec by byl ochoten hradit školu. Ale není ochoten hradit stav, kdy škola slouží jako zástěrka a doba odpočinku před aktivním uplatněním se v rámci hobby.

protože tvůj syn nemá ještě tu maturitu. Ale dneska jsem zahlédla toto http://www.finance.cz/zpravy/finance/431749-vyzivovaci-povinnost-rodicu-se-nevztahuje-na-vecne-studenty/ .

A na místní lidičky se nezlob. Jsou to Kudlanky, tak mají více zkušeností s otci, co nechtějí přispět na vlastní děcka.
Já mám na druhou stranu více zkušeností s vychytralými dětičkami, co se ve škole schovávají před životem.

Možná jsem to přehlédla, ale já jsem četla, že Antonínovi vadí, že se syn věnuje sportu a tím mu nezbývá čas ne na školu, ale na brigády. Kdyby se totiž synek nevěnoval sportu, kterému Antonín rozhodně nefandí, mohl by si vydělávat a Antonín by mohl přestat platit výživné...

- Syn (20) studoval SŠ, kterou následně opustill
- poté zkusil další SŠ, kterou rovněž nechal po roce.
- Teď již třetím rokem studuje třetí SŠ, kterou bude letos končit výučním listem. Samozřejmě chce pokračovat v dalším studiu, další dva roky (pokud vše půjde dobře), aby měl maturitu, kterou by měl dokončit ve svých 22 letech.
- Vzhledem k tomu, že bude studovat vlastně střední školu víc jak dvakrát déle než je běžné...

fajn, prošustroval 2 roky. to je 2x delší doba studia, než je běžné?

sorry, ale pro mě JE antonín nedůvěryhodná osoba. ON by rád přestal platit alimenty (fakt netuším, proč se ptá na kudlance a nepodá si návrh k soudu), ale vysvětluje nám tu, jak mu jde ve skutečnosti o blaho synovo MATKY
o jeho výdělcích tu nepadlo slovo, naopak tu zduraznil, že ho živí přítelkyně z polovičního platu
se synem má výborné vztahy, ale ohledně školy nějak spolu nenechází společnou řeč. pokud se o tom rteda vůbec bavili
a teď ještě tu o karkulce...

ona je tu poněkud matoucí kolonka "Právník", která může vyvolat mylný dojem, že tu někdo právu rozumí a je v něm dokonce vzdělán.

Antoníne, pro právní názor se zkuste podívat na judikaturu Ústavního soudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Judikát - odkazy dole). Mám dojem, že několik rozhodnutí na podobná témata tam je. Rozhodující patrně bude, jak syn obhájí své přestupy mezi školami a jak bude jeho touha po dalším vzdělání korespondovat s aktuálními výsledky.

Vůbec si nedovedu představit, že bych dala své děti k soudu za takové situace - to zdůrazňuji (já si to teda nedovedu představit vůbec) a hrdlila bych se o závratných 2800,--. Totálně by to pohřbilo náš vztah. To může udělat jen ten, komu na jeho dítěti a vztahu s ním nezáleží.

Antoním jasně píše, že sám nic moc nevydělává, jeho domácnost táhne jeho mladá VŠ partnerka z polovičního úvazku při studiu, takže těch 2800,- je asi v současnosti pro jeho domácnost (jeho partnerku) závratných - ber na dlani chlup, když tam nic není. Svět je jinde, protože já si vůbec nedovedu představit, když mi bylo 20, že bych se nemohl "najít" a nedokončil jakoukoliv učňovskou školu - jsem vyučený instalatér a dobře vím, že vyučit se není nic těžkého v jakémkoliv oboru a to i když tě to nebaví, když víš, že něčím se musí každý živit. Možná bych zamhouřil oko nad druhou školou, ale NEDOKONČIT ani tuhle, je pro mě nepřijatelný. No a dělat dokonce třetí různou školu, to bych nepodporoval. Ať si klidně studuje celej život, když se nemůže pořád "najít" :-), ale - ZA SVÝ. Možná by mu to pomohlo se rychle najít :-) - a o to přece jde . . .

Taky nechápu přístup otce, ale vysvětlení je možná ta "studující přítelkyně".
24x2800=67200 Kč. Málo (ale zatím dostačující) na to, aby měl vlastní syn slušné vzdělání, ale dost třeba na slušnou dovolenou s pěknou mladou přítelkyní.
Kvůli téhle částce zazdít vlastního syna ?
Možná je trochu vzpurný a neskáče tak, jak si otec představuje, ale i když spolu zřejmě už delší dobu nežijí, pořád je to Antonínův syn, jeho krev a pokračovatel rodu.
Možná dělá tátovi i trochu naschvály, protože děti prostě rozvod rodičů vnímají jako zradu. A pokud máma se sama stará o dvě studující děti se vším všudy a táta si užívá se "studentkou", tak to syn třeba těžce rozdýchává.

Tvé komentáře v těchto diskuzích znějí logicky, ale neopovídají úplně současnosti, což je přirozené, když nemáš vlastní větší děti a v tvém mládí to bylo všechno trochu jinsk, i v mém :-)

Dnešní děti si budou vydělávat do cca 75 let, má dcera nepůjde do předčasné penze v 53 jako moje mamka, ani syn nepůjde do penze v 60 jako jeho dědeček, který si pak léta k důchodu pěkně přivydělával. Je moc důležité připravit se na pracovní budoucnost, najít nejlepší možnosti.
Dnešní děti končí ZŠ často v 16, když běžně nastupují v 7 a vyjdou z devítky. Takže ve 20 toho nemají za sebou tolik. Ve 20 může jít dělat přidavače na stavbu, makat za dva a vydělat si. V 55 už to nemusí zvládat a přitom před sebou bude mít 15-20 let, kdy se bude muset nějak živit.
Takhle se na to rodiče dívají, a proto v těch prvních letech děti podpoří, i když udělají nějaký ten kotrmelec a hned nezvolí dobře. Málokterý mladý člověk ví jasně od 13 let, co chce dělat a čím se celý život živit. Jsou takoví, jo, ale je jich málo.

Dcera je vystudovaná, ale studuje dál při práci, protože co se v mládí naučíš, může se v 60 hodit :-)
Když skončila denní studium a hledala práci, dostala nabídku do polostátní organizace. Ale jen na třetinu úvazku a tabulkový plat, takže víc projela na benzinu, než si vydělala. Nejdřív uvažovala čistě ekonomicky tak, že tu práci nevezme. Řekli jsme, ať to kouká bafnout, protože získá nějakou praxi, rok to nějak překlepeme, pak může odejít, protože si mezitím najde jinou práci, kde už bude moct v CV mávat nějakou delší souvislou praxí. A kdoví, jak se to mezitím vyvrbí.
Vyvrbilo se tak, že po zkušební lhůtě přešla na půl úvazku a za další měsíc na celý úvazek. Přidali kapku na osobním ohodnocení a nějaká prémie byla, takže už nebere almužnu, k tomu získává praxi a má to i praktické výhody jako delší dovolená, stravenky, bez problémů může jít k lékaři, marodit bez výčitek, studovat.

Kdybych k tomu přistupovali od začátku jako Antonín, tak teď s maturitou doplňovala regály v tescu.

kdo jiný by měl mít pro tohle pochopení než otec, co několik let nemohl sehnat práci, teď bez koruny rozjíždí podnikání a živí ho (a alimenty na dvě děti za něj platí?) studující přítelkyně z brigády?
Mimochodem, to musí být brigáda jak tučné prase..

z něhož plyne co největší možnost uplatnění. Jenže, když nemáš z čeho podporovat děti, protože tebe samotného podporuje někdo jiný, tak je holt nemůžeš podporovat - zejména když se ve dvaceti ani na potřetí stále nemohou "najít". Jo když na to máš peníze, podporovat je můžeš, než se "najdou" klidně do čtyřiceti, vyplatí se to, pokud je to ochrání před drogami a jiným zlem dnešní doby. Ale ve dvaceti už musí vědět mladí, že za všechno v životě se platí a zadarmo je to jenom v reklamách. Dvakrát sis vybral špatně a nedokázal něco dokončit, dostal jsi ještě třetí možnost, ale to všechno nebylo zadarmo, to musíš zaplatit, splatit. Nemůžeš žít na úkor jiných, nechat se živit a věnovat se svým zálibám. Tak život NORMÁLNĚ nefunguje. Samozřejmě, jsou tu skupiny lidí, kteří takhle žijí celý život, společnost je živí, ale pokud jsi normální, pak není normální se nechat živit.
Mě taky naši živili od 15ti 3 roky na učňáku (i když poslední rok už jsem si na sebe vydělal a peníze nepotřeboval), 3 roky na průmyslovce a 5 let na vš, ale pořád to byl podobnej strojírenskej obor k černýmu řemeslu, nenapadlo by mě, že školu, na kterou stačím, nedodělám a začnu jinou, protože si na mě zasedl učitel :-). No a kdybych viděl, že mě naši podporovat nemohou, tak bych žádnou školu prostě při denním studiu nedělal. Život je někdy tvrdej a čím dřív na to přijdeš, tím dřív se můžeš přizpůsobit, abys přežil :-). Samozřejmě není dneska lehký všude sehnat slušnou práci.

Ten hodlá dokončit výučním listem a studovat dál - dodělat si maturitu. Zřejmě na té stejné střední škole (středním odborném učilišti, nebo jak se ta škola správně nazývá) což obnáší dva roky denního studia. Tedy bude rozvíjet svůj obor - zvyšovat vzdělání v oboru.

Já si třeba neumím představit, že bych několik let bez práce, čili život z dávek nebo na účet partnera, uzavřela rozjezdem podnikání s tím, že několik let budu víceméně na nule, čili opět život na účet partnera, který by při studiu vydělával na brigádě na nás oba, a současně přitom mít vyživovací povinnost ke dvěma dětem.
Chápu, že když je málo peněz, jsou tři tísce obrovská suma, ale pak se měl Antonín již před lety přestěhovat přes týden do Prahy, najít si práci tam (a jde to, pokud člověk ubere ze svých představ, syn má momentálně práci za 24 čistého a není to žádné otročení na stavbě ani nic vysoce odborného, na to by, při vší lásce k němu, zatím rozhodně neměl), když doma to nešlo, domů dojíždět na víkendy a mohl jak živit své děti, tak si něco našetřit. Dělá to tak spousta lidí.

Antonín se nechová moc zodpovědně (pokud teda beru za bernou minci jím sdělená fakta, jinak souhlas s Murou, nepůsobí to na mě moc důvěryhodně), ale vlastní dítě, o cca 25 let mladší, k zodpovědnosti žene už od plnoletosti.

jak Myška upřesnila, Antonínův syn končí učiliště, takže vyučený už bude, jen si chce udělat maturitu, tedy další 2 roky studia.
Proč ho otec chce utnout teď, když se kluk tak nějak srovnal? Jo, má za sebou dva kotrmelce, ale to bylo před lety, teď končí 3. rok učiliště.

Maturita k výučnímu listu se velice hodí, i kdyby z jiného oboru, protože časy se mění a tam kde dřív na lepší pozici stačilo vyučení a praxe, požaduje se dnes i vyšší vzdělání.
Tak jako mnoho úředníků si zcela nesmyslně po desítkách let praxe dodělávalo Bc. na zemědělských a pedagogických fakultách, tak si spousta lidí dohání nějakou pseudomaturitu, aby mohli dělat vedoucího směny, mistra apod.

neměl by spíš otec roku možnost/nemožnost dalšího studia, ať už z důvodů finančních nebo výchovných, probrat dřív se synem, než hledat na netu "pohled z hlediska práva"?

no protože v případě, že by pohled z hlediska práva vyhovoval jeho názorům, pak by se mu evidentně lepší přesvědčovalo syna, když by svý názory měl vyfutrovaný paragrafy :-), jak by řekl klasik.

bb, my nevíme, co může Antonín nabídnout, aby dostal bez problémů práci v Praze za 24 tisíc čistého. Já nevím, jestli taková práce je i pro 45 a víc leté. Myslím, kdyby to bylo tak snadné, že by v severních Čechách a na Moravě moc mladých a nezaměstnaných aspoň s maturitou nezbylo. Mladí určitě nemají problém s přestěhováním.
Jinak, jsem pro vzdělání, jenže, když ho má pro mý dítě platit za mě cizí . . .

Děkuju za názor. Přesně jste to vystihl!
Jinak osobně žiji celý život v Praze a jsem vyučený s maturitou. Jenže očividně ti, co tu nežijí stále žijí v bludu, že práce je v Praze všude a nejmíň za 30 tis. čistého. Krutá realita je v mém oboru 14 tis. hrubého pokud se se mnou v kategorii 45 vůbec baví. Práci jsem měl stálou a dobrou až do zlomeniny lokte, dlouhé nemocenské a tedy vyhazovu z práce. Teď už se snad něco rýsuje..po 3 letech inzenzivního hledání.
Souhlasím právě s vámi v tom, že kde nic není, ani smrt nebere. Kdybych na to měl, rád ho budu podporovat (za určitých podmínek studia- budeš na to kašlat/opakovat= živ se sám). Vzhledem k tomu, že s přítelkyní tak tak vyžijeme (ne, opravdu nejezdíme na dovolenou na Seychely a nijak si ji nevydržuji), tak si myslím, že by se měl syn, jakožto dospělý jedinec sám snažit. Každý máme jiné podmínky startu do života. Někdo má při studiu kapesné 10 tis a k 18 dostane auto a někdo má rodiče, kteří na to nemají a holt se musí snažit i sám (tak jsem to měl třeba já a nepřijdu si nijak ochuzen, dokonce mě to otrkalo a nebál jsem se vyjet pracovat ven). Ostatně znám dost vš studentů, kterým rodiče nepřišpívají a oni sami si vydělávají kompletně na život, protože rodiče prostě peníze nemají. Tak to prostě je. Bohužel.
Nevidím rozdíl v tom, že rodiče jsou spolu, nemají, dítě se stará samo (je to ok) a rodiče jsou rozvedení, rodiče nejsou přu penězích, nemají na podporu dítěte (jsou to chamtivci, co si chtějí užívat peněz pro sebe). Trochu dvojí metr. Za mě jde o stejnou situaci ať jsou rozvedeni či ne.

v bludu nežiju, syn si práci našel, protože chtěl studovat v Praze a nás jeho studium tam stálo deset tisíc a to si nemohl nijak vyskakovat, pokud se chtěl bavit, koupit si něco víc než nejnutnější potřeby, musel si přivydělat.
Když nechtěl víkendy trávit doma v Kotěhůlkách s maminkou a bydlet trvale v malém kolejním pokoji se dvěma cizími kluky z jiné školy, musel si najít jinou práci, aby si vydělal na privát a nějakou tu zábavu, hobby, prostě lepší živobytí.

Zatím jsi nenapsal, jak se k tvému výchovnému postoji (dcera v 17-18 není dospělá a chci ji podporovat, syn ve 20 je dospělák a ať se stará, osamostatní se a najde si časově nenáročnou brigádu za 4-5 tisíc, jak píšeš nahoře

Na druhou stránku bych vážně rád, aby se "osamostatnil" a nějak si uvědomil, že už není dítě, ale dospělák, co se má začít starat sám, nebo že má minimálně věk na to najít si spíš nějakou brigádu a pomáhat finančně matce. Což by mi přišlo jako nejlepší varianta. A ono taková brigáda za 4-5tis/měsíc není zas tak časově náročná

Taky jsi nenapsal, zda dceru ve 20 taky utneš, aby se osamostatnila?

A nenapsal jsi ani, proč si třeba nenajdeš časově nenáročnou brigádu za 4-5 tisíc sám, když tě musí živit studující přítelkyně.

A konečně, jak naložíš s tím právním názorem, až jej zjistíš? Zaplatíš právníkovi za konzultaci, necháš si vytisknout jeho názor a pak ho předložíš synovi, či co?

Zatím jsi nenapsal, jak se k tvému výchovnému postoji (dcera v 17-18 není dospělá a chci ji podporovat, syn ve 20 je dospělák a ať se stará, osamostatní se a najde si časově nenáročnou brigádu za 4-5 tisíc, jak píšeš nahoře

...jak se k tomu staví synova matka

Nejde mi o věk 20. Není to o tom, že jsem si řekl, že budu podporovat děti jen do 20. Věřte, že kdyby syn studoval teď ve svých 20 vš (jak by to mělo být v jeho věku), budu se snažit ho podporovat. Jde tu o ten fakt, že ve svých 20 měl mít hotovu školu nebo studovat vš a ne, že kvůli svému rozmaru a blbosti teprve dodělává pouhý výuční list. To je to, co tu stále píši dokola a to je to, co řeším. Jde mi o to, že by si svůj hloupý výběr, kašlání na školu a nesmyslné prodloužení měl uvědomit, praštit se přes nos a víceméně si to "odpykat". Nebo si aspoň uvědomit a nějak se začít sám snažit být osamostněný (ideální případ), což by už byl v případě maturity a kdyby nešel na vš (na kterou nechce).
Jinak o věku dceři jsem nic nepsal, má do plnoletosti dost daleko. Takže opět se ukazuje vaše touha vymýšlení pohádek a příběhů.

Ne, o věku dcery jsi nic nepsal, 17-18 jsem použila pro názornost toho, jak zvláštně to vyznívá - do kdy jo, od kdy ne.
Teď tedy píšeš, že to nevztahuješ ani k věku, ani k penězům, ale k odpovědnosti a jde ti o to, že si má svůj přešlap odpykat.

Proč, když po přešlapu se třetím rokem učí a vyučí? Zjevně se narovnal, když školu dokončuje, tak proč ho ještě chceš trestat? když tedy nejde o peníze.

jak ta to vidí?

zní fakt divně, když ti jde jen o výchovu, o to, aby se synek chytil za nos a převzal odpovědnost.

Kromě toho, že neříkáš, co na to jeho matka, neříkáš ani, jak s tím získaným právním pohledem naložíš. Pokud to chceš využít jako podpůrný argument do debaty se synem, tak jen pokud ti nevadí, že vaše vztahy ochladnou, jemně řečeno.

Podívej se na to jeho očima. Udělal dva přešlapy, potřetí už ne, učí se a doučí. Přišel tedy k rozumu. Uvědomuje si formální význam maturity a chce si ji udělat. A teď za ním přijde jeho otec a poví mu něco o tom, že by si měl odpykat to, jak předtím dvakrát seknul se školou a na důkaz, že to tak je, mu před nosem zamává právním pohledem...

Vám tohle téma očividně nedá spát. Že by nějaká osobní zkušenost, nebo snad snaha o zlepšení světa a celkové dobro lidstva?
A k čemu Vám bude vědět, jak s tím naložím? K čemu Vám bude vědět, co na to matka? Mám dojem, že otázku výživy rozhoduje u zletilého čistě soud a matka v tom nemá žádné slovo. Otázka zněla jasně- jak je to z pohledu práva. Jak já s odpovědí naložím je dle mě irelevantní a proto nechápu, co na tom řešíte.
Jen by mě zajímalo, zda má někdo osobní zkušenost(nebo z okolí- rozumějte reálný případ) a ví, jak takovouto věc soud rozhoduje, případně z jakého hlediska. Nebo zda tu někdo pracuje jako právník/soudce a ví něco bližšího.
Milion věcí okolo, na které se ptáte a hryže Vás zvědavost a máte potřebu z toho sestavovat můj psychologický profil (z vašeho pohledu přinejmenším vraha, nebo trýznitele) vážně nejsou dle mě třeba k odpovědi na tuto otázku. Pokud se bojíte "zneužití" odpovědi z mé strany, abych ze syna udělal bezdomovce a za uspořené peníze z alimentů jel s přítelkyní do Karibiku či na cestu kolem světa, tak neodpovídejte. Jak snadné.

Nejde mi o věk 20. Není to o tom, že jsem si řekl, že budu podporovat děti jen do 20. Věřte, že kdyby syn studoval teď ve svých 20 vš (jak by to mělo být v jeho věku), budu se snažit ho podporovat.
A neměl by mít chlap ve tvém věku práci, kterou by uživil sebe a své děti, místo toho, aby se nechal živit studující vysokoškolačkou? A když neuživí prací, neměl by si sehnat tu časově nenáročnou brigádu za 4 - 5 tis/měsíčně sám? Jak si svou neschopnost odpykáš ty? A myslíš, žejsi synovi dobrým příkladem?
Je mi líto tvého syna...

ne, věc se má tak, že se dneska z důvodu zraněného kotníku povaluji celý den u počítače, a tak mám čas si tu klábosit.
Osobní zkušenost tohoto druhu díkybohu nemám.
Tvé ani nikoho jiného cizího problémy mě nehryžou, ale když už je tu předkládáš k diskuzi a mám tenhle línej den, tak se o tom pobavím. Jako kdybych skákla do hospody na jedno, kdybych teda chodila do hospody na jedno :-)

Jak je to s tebou požadovaným "právním pohledem na věc" jsme ti tu opakovaně objasnili, tak ještě jednou - tady právní pohled nenajdeš, tohle je internetové diskuzní fórum, najdi si právníka a toho se zeptej.

Pokud nechceš, aby tu někdo tvůj dotaz rozebral a ptal se, pak holt nesmíš zveřejňovat svoje dotazy v diskuzním fóru, víme. Obzvlášť, když ti tak moc záleží na image slušného člověka, dobrého otce (kdyby to tak nebylo, už dávno by ses vykašlal na vysvětlování, proč svému synovi nechceš příští dva roky dotovat studium částkou 2800 Kč měsíčně).

ráci jsem měl stálou a dobrou až do zlomeniny lokte, dlouhé nemocenské a tedy vyhazovu z práce.

smůla

studoval SŠ, kterou následně opustill (prý za to může úraz nohy a především učitelka, která si na něj zasedla - jinak řečeno vykašlal se na školu)

flákač

O tom, že zde právní pohled nenajdu tu jedete jako kolovrátek snad jen vy. Všiml jsem si, že i v jiném tématu zjistili, že vlastníte křišťálovou kouli, ovšem na kouzla nevěřím a tak nechápu, jak můžete tvrdit, že zde na portálu není a nepřispěje nikdo, kdo by třeba nebyl ve stejné situaci či o dané problematice ze své práce neví. To, že vy nevíte již jste podotkla několikrát. Já umím číst, beru to v potaz ( a oceňuji, že si vůbec přiznáte, že něco nevíte), ale neznamená to, že to neví nikdo. Pokud bych se chtěl ptát právníka, zeptám se právníka, víte?

No vidíte a já měl dojem, že dospělé logicky smýšlející osoby používající orgán uložený v lebce jsou schopni odpovědět na jednoduchou otázku (ke které nic rozebírat není třeba- prostě buď s tím mám zkušenosti a napíšu, nebo nemám a nepíšu) bez toho, aniž by měli potřebu něco rozebírat, co s danou otázkou nesouvisí. Tak nějak jsem předpokládal, že napíšu-li na diskusi jasný dotaz, tak nebude tak složité na něj odpovědět (od těch, kteří odpověď znají) bez plkání okolo. Ale asi jsem se mýlil..

Vážně Vám přijde srovnatelné činnost učení (tedy manuálně a fyzicky nenáročná)x zlomená noha a činnost manuální (tedy řemeslná s nutností použít obě ruce)x zlomenina lokte?
Doporučuji si najít obrázek anatomie člověka..třeba budete překvapena, na jaké končetině se loket nachází a dokážete se představit, jak se s tím asi manuálně pracuje a kupříkladu zvedají 50kg věci

proč, když chceš přestat platit alimenty, si nepodáš žádost k soudu, ale potřebuješ k tomu požehnání od úplně cizích lidí z netového diskuzního fóra?

když si přečtete pořádně otázku, kde se vůbec neptám na názor cizích lidí k této situaci a jejich subjektivní výlevy, nýbrž mi jde o fakta, případně zkušenosti a příklady z praxe.. To, že si tady z toho někdo udělal zábavu na dlouhé večery a má rád detektivky, za to vážně nemohu.
A nebudete muset už dumat..nebo budete alespoň moci dumat zase nad něčím jiným..třeba i zajímavějším...

Ale nechce se mu platit za konzultaci u právníka. A tak se snaží získat pohled z hlediska práva na anonymní internetové diskuzi, kde i kdyby nějaký takový názor někdo uvedl, nebude mít Antonín jistotu, zda je to opravdu právní názor, nebo jen něčí vlastní tvorba. Jistotu může mít pouze u právníka nebo u soudu.
Zcela to koresponduje s tím, že i přes všechny krásné řečičky o výchově k osamostatnění, podpoře synovy matky a dalších, co zde zazněly, jde Antonínovi o peníze až v první řadě.

Právní názor účastníka diskuze na netu je pouze jeho soukromým názorem, subjektivním pohledem na výklad práva. Relevantní právní názor by snad šlo získat v internetové právní poradně nebo dotazem v právnické diskuzi.

http://kareljanuska.blog.idnes.cz/c/350799/Zakon-nebo-zavazny-pravni-nazor.html
"...Samotný termín „právní názor“ rozhodně nepatří do žádného právního předpisu. Podle právního názoru, že existuje jistá třída nadlidí, vznikla druhá světová válka. V nedávné minulosti za právní názor, že dělnická třída nezvítězí na celém světě, posílali naši soudci občany do uranových dolů...."

to se nesmí říkat.

Čím dál tím lepší Samozřejmě, máte pravdu (jak jinak, VY se snad ani mýlit neumíte)! Ještě jsem tu po Vás chtěl pomoct vyplnit formulář a sepsat žádost k soudu o zrušení výživného. Ale to jsem si chtěl nechat až na zítra, sám si s tím nevím rady. To víte, právník je dneska drahá sranda a má mladá přítelkyně chtěla koupit vuitonku.. tak někde se na to ušetřit musí..víte..

Ale mimochodem těší mě, že máte tak vysoké sebevědomí. Myslet si, že vašemi radami lze nahradit u právníka..to se jen tak nevidí... Ale tak zas lepší než se podceňovat, že
Děkuju za pobavení dobrou noc..tohle mi vážně dnes zlepšilo náladu! Bez legrace..

s bc. alešem a tím 50-ti letým nezamestnaným, co ze zoufalství nastoupil na vš a musí ho živit matka důchodkyně, založit klub jak přes kopírák

tvé reakce svědčí o tom, že jsem se trefila.

"Otázka zněla jasně- jak je to z pohledu práva."
Viz § 910 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

"mi jde o fakta, případně zkušenosti a příklady z praxe"
To ale není "z pohledu práva", že
Dovol, abych tě upozornila, že každý případ se posuzuju individuálně a jakýmisi "příklady z praxe" těžko můžeš jakkoli operovat. To, že pan Vopička se vyživovací povinnosti úspěšně zbavil neznamená, že pan Nožička dosáhne téhož, i když výchozí situace může být velmi podobná.

"Jde mi o to, že by si svůj hloupý výběr, kašlání na školu a nesmyslné prodloužení měl uvědomit, praštit se přes nos a víceméně si to "odpykat"."
Možná, že až si přečteš výše uvedené paragrafy, zjistíš, že vyživovací povinnost rodičů a dětí je vzájemná...

Však ano, trefila! Jak říkám, dnes mělo dojít k prosbě na tomto foru o sepsání žádosti pro soud.
Protože vy jste tak chytrá a všechno víte, že právník netřeba! Třeba se dohodneme i na nějaké té stovečce za sepsání, ne?

Mura1- někdy přemýšlím, co lidi jako vy jsou ve skutečnosti zač. Nějaká frustrovaná opuštěná paní, kterou baví vysmívat se ostatním a shazovat je? Ve skutečnosti asi nešťastná osoba..fakt nevím... Házíte tu stále nějaké výsměchy, zcela mimo téma, ničím užitečným nepřispějete... Asi jako s tím přirovnáním zlomené nohy a lokte. Stále jste neodpověděla, zda vám to přijde opravdu srovnatelné. Pokud nepřijde, proč to tu plevelíte? Vás maminka neučila, že když nevíte, je někdy lepší mlčet?
Představuju si Vás jako osobu, která v práci neustále drbe a řeší kolegy a po práci zas sousedy.. Ale co, každý jsme nějaký, že..

A celkově co jsem koukal na pár témat, tak je tu takovýchle "chytraček", co snědly moudrost světa několik..

Jestliže nejsi schopen ani napsat žádost k soudu, tak to budeš muset nějakou tu kačku obětovat. Ale nikoliv mně, já pomáhám jen lidem, kteří pomoc potřebují a takovým pomáhám zadarmo.

Věřte, že mé nervy nijak nepovolují. Asi mi to nebudete věřit, ale já se tady celkem dobře bavím (už jsem pochopil, že odpovědi se zde opravdu nedočkám, zato nevyžádaných analýz si tu počtu dost)
Škoda, že i když si z řádků domyslíte vše možné a fantazii máte očividně bujnou, tak ironii (která tam je a domýšlet si ji ani nemusíte) tam nevidíte.. Jak říkám..zdravé sebevědomí..

Tvůj příspěvek z 14.11.2014 08:51 není ironický, ale zlý.

Že ne? V tom případě buď špatně čteš nebo přečtenýmu nerozumíš.

Tak víte co...jing a jang. Když na světě existují lidé křišťálově čistí a božsky hodní jako vy, kteří konají dobro pro lidstvo a jsou tak milí na ostatní a nemají potřebu je hodnotit, shazovat a pranýřovat... tak musíme existovat i my, zlí zaporňáci, co by se za sebe měli stydět, že jo!
Ale divím se Vám, že máte chuť ztrácet s takovým člověkem čas.. Asi ta touha změnit svět na lepší je silnější..

tady ta diskuze s tebou je už pouhá zábava.

.... tady už chybí jen výzva na souboj???

vyjádření od Antonínovy přítelkyně, že by si chtěli pořídit miminko a kvůli Antonínovým alimentům na syna si to nemůžou dovolit...

no, a Judr. Bubikopf nikdo neocení. Zlej, zlej internet.

že tě to ještě baví, diskutovat se zapšklejma bábama, který jsou o svý pravdě stejně přesvědčený a nenaděláš nic..

a nesnese, aby debata končila něčím o něm, co se mu nebude líbit. To tak Antonínové mívají.

teď pochopitelně bude následovat komentář o mně pro mě, aby nikdo nezapochyboval, kdo je Antonín

No popravdě už se začínají dost opakovat a nejsou tak "drsné", tak to tak zábavné už není, jak bývalo..

To by bylo, abychom tu stovku neatakovali...
Tak si to shrňme :
Antonín zřejmě už delší dobu nemá na svého syna výchovný vliv, což se projevilo tím, že kluk neví, čí je a co by chtěl v životě dělat. Máma samou starostí o dvě děti neví kam dřív skočit, takže mu taky moc neporadí a radši ho živí a doufá, že syn už konečně aspoň něco dostuduje.
Antonín zatím spokojeně žije se "studentkou", která "táhne domácnost" ze svého přivýdělku.
Nedovedu si představit mladou holku, která žije se "starým pardálem", co platí alimenty na dvě děti, dlouhodobě neměl práci a teď, když začal podnikat, tak říká, že "moc nevydělávám - a ještě asi několik let takhle bude".
Jasně, že jsou "neprovdatelné Eulálie Čubíkové", pro které je takový Antonín terno.
Ale být to moje dcera, tak bych se jí pokusila ještě "dovychovat", aby takovýho chlapa pustila jak horkej brambor a našla si někoho perspektivnějšího.
Synek se možná tátovi dle jeho názoru moc nepovedl, ale geny jsou geny. S tím nic nenaděláš.

Je ti 45, nemáš dlouhodobě práci, a sbalil jsi mladou holku na vysoké, která tě ještě živí. Jaks to dokázal?

Zajímá mě to sbalení studentky za těchto výchozích podmínek, to ostatní si umím představit :-)

no studuje vysokou, ale taky to může být U3V

Na Univerzitu třetího věku snad berou jen důchodce, ne ?

od padesáti...

Tak to jó.
Já to plánuju až na důchod...

s tím prosím, chodím na U3V také

U nás ale, je-li zájem, na přednášky mohou chodit i mladí,jen nepředkládají index k podpisu.

My nežertujem. Je chvályhodné, že se vzděláváš.
Třeba budeš mít to životní štěstí a kolem Tvojí školy bude líčit pentličky "nějaký Antonín" ...
Můžeš mu třeba i "táhnout domácnost".

Musím Vás potěšit a uklidnit. Stále totiž existují ženy (i když tady v diskusi to tak třeba nevypadá), pro které obsah Vaší peněženky není prioritou a hlavním kritériem při výběru, ale spíše jen milým bonusem.

Nedovedu si představit mladou holku, která žije se "starým pardálem", co platí alimenty na dvě děti, dlouhodobě neměl práci a teď, když začal podnikat, tak říká, že "moc nevydělávám - a ještě asi několik let takhle bude".

a navíc zafinancuje z polovičního úvazku existenci 2 osob. mám několik singl kamarádů pracujících na plný úvazek (dokončené VŠ vzdělání technického směru) a po zaplacení nájmu, dopravného a stravného jim prachy teda nepřebývají.
inu, vzácná to žena.

že by si mohla zařídit poradenství a toto know-how předávat všem těm samoživitelkám, co nejsou schopny z CELÉHO platu uživit sebe a 2 děti a prudí s nějakými blbými alimenty. a navíc by tento další přivýdělek příjemně vylepšil rodinný rozpočet :-)

On ale Antonín nezmínil, v jakém lukrativním oboru přítelkyně studentka pracuje.
Dneska je tady povídání o "naší Alence", která kdysi vtipně zmínila něco "o práci vleže". A ta je prý placená docela slušně a osvobozená od všech daní. (Teď nemyslím práci zkušebního technika v továrně na válendy či spací pytle).
Na to Tví singl kamarádi s VŠ technického směru zřejmě nemají příslušnou kvalifikaci.

Antonine, musim se te trochu zastat, ty posledni reakce na tebe jsou vazne...kdyz budu neutralni, tak reknu nepochopitelne. A hloupe. Mas pravdu. Nejsou vsechny zeny tak hodne jako tva pritelkyne a nekoho obsah penezenky opravdu nezajima. Myslim, ze ale docasne, tak si na to dej pozor To mluvim z vlastni zkusenosti. No, preju ti, at vam to vydrzi takhle i do budoucna. Co se tyce tveho syna, zkusila bych s nim kompromis. Kdyz ja te budu dal do tve maturity podporovat, tak ty si pujdes alespon jednou tydne privydelat na brigadu. Neslo by to takhle nejak ? Cas by mu zustal jak na skolu,tak na hobby i na sport. Treba, ze by naklady na svuj sport hradil odted on,nebo na ucebnice, nebo...dopln si sam. Zkratka, at se spolupodili na financovani svych zalezitosti, ale zaroven bych mu ty alimenty nechala. Lepsi vydrzet ty dva roky platit, nez si vztahy se synem zbytecne kazit. Ty by se totiz spravovaly mnohem mnohem dele. Tak hodne stesti !

Děkuju za přání. Samozřejmě přítelkyně i já počítáme s tím, že se ten stav brzy zlepší, dnes mě pozvali na pohovor s tím, že mám prý velké šance (tak snad konečně!) a do toho nějaká ta zakázka taky přijde. Docela mě občas zaráží, kolik žen by nejraději dalo ruce pryč od chlapa když ztratí práci (jestli ho snad k něčemu jinému nepotřebují?). Je opravdu smutné, kolik žen by od něj pak dalo očividně ruce pryč, když nepřinese domů dost peněz. Přitom stát se to může každému. Ale tak záleží asi na prioritách každého.
Rád bych to vyřešil takhle nějak. Aspoň ty víkendové brigády. Jenže syn o nich dost často mluví, že by se mu líbily (občas zavolá, jestli něco mám), ale že by proto sám něco dělal, to moc ne. A nějak aktivně se do toho taky nehrne.

z názorů většiny místního dámského osazenstva si nic nedělej, pokud sem nechodíš moc často, tak nevíš, že dámy zásadně stojí na straně žen a chlapi jsou vždy ti špatní. Kdybys byl rozvedená žena ve stejné situaci, tak by se přetrhly v radách, jak dosáhnout snížení výživného plus jak stáhnout o nějaké další peníze bývalého manžela. Prostě: "rozvedl ses a opustil manželku, tak teď trp."

Byť jsem taky žena, tak nesnáším tohle falešné pokrytectví, takže já na tvém místě bych zkusila u soudu podat tu žádost o snížení výživného s doložením všech skutečností, zejména té, že synátor na školu kašle. Uvidíš, zaručit ti nikdo nic nemůže, ale podle mě to za zkoušku stojí.

a kde ses dočetla, že na školu kašle? Protože chodí do školy a chce si ještě dodělat maturitu? A protože má po vyučování i koníčka a nechodí místo toho na brigády?

to v tom, že ve dvaceti studuje už třetí střední školu, přičemž maturita je v nedohlednu. Normálně máš maturitu v 18.

A ano, taky si myslím, že by vydělávání peněz za účelem vlastního zabezpečení mělo mít přednost před zájmovou činností. Pokud je tohle chování synátora - budu studovat třeba do 30 a vy mě živte - výsledkem výchovy jeho matky, tak docela chápu, proč se s ní zakladatel rozvedl.....

když jsem chodila na gymnázium, tak se během těch 4 let (normální doba studia, maturitu jsem měla necelý měsíc před 18. narozeninami) vyskytlo pár smolařů, kteří si zlámali nohy a světe div se, do školy se belhali pořád.

ale časová spojitost výroků
"jsem názoru, že by měl pokračovat dálkovým studiem a začít si vydělávat" a
"dnes mě pozvali na pohovor s tím, že mám prý velké šance (tak snad konečně!) a do toho nějaká ta zakázka taky přijde"
mi přijde přinejmenším... hm... zajímavá.

od doby, kdys navštěvovala školu, došlo k mnohým změnám. například základní škola se z osmi let prodloužila na 9. takže pokud nenastoupíš do první třídy v pěti, což není běžná praxe, tak maturuješ v 19 *-)

prošustruješ 2 roky studia rovná se "prodloužil si střední školu víc jak 2x"
"Chápal bych, kdyby si prodloužil školu o rok kvůli onomu úrazu. Ale prodloužit si ji o 4 roky" rovná se 2 roky nedokončeného studia plus ten 1 z nástavby, ať nežeru
"normálně se maturuje v 18" rovná se 6 )nzahájení školní docházky) plus 9 základní škola plus 4 střední

kolikrát vám budu vysvětlovat, že obě poloviny jsou stejné, když větší polovina z vás neposlouchá

popřemýšlet, kdyby se jednalo stále o jednu a tu samou školu. Nicméně, z popisu, který zakladatel uvedl, je víc než zřejmé, že syn se studiu vyhýbá. Např. že po úrazu nohy do školy prostě nechodil. Na to jsem napsala, že i se zlámanejma nohama se dá do školy chodit a ty, můro, napíšeš jako argument, že se končí v 18, když zahájíš školní docházku v 6. Já o koze a ty o voze.

já reaguju na tvé tvrzení, že "Normálně máš maturitu v 18"

ty víš, o jakou zlomeninu se jednalo, jak se s ní dalo či nedalo chodit a jakou školu studoval, že mu zlomená noha nevadila?

Když to vezmu podle své dcery, narozené na podzim, šla do školy v sedmi, chodila 9 let na základku, to je do šestnácti, pak čtyři roky střední - a najednou měla dvacet, když maturovala...

můj poslední příspěvek. Pro nechápavé opakuji: "O tom by se dalo popřemýšlet, kdyby se jednalo stále o jednu a tu samou školu." Proč pořád úmyslně ignorujete fakt, že syn navštěvuje už třetí školu a co to o něm vypovídá?

Ale je mi jasné, že si zase vymyslíte nějakou překonstruovanou story o tom, že syn je chudák a zakladatel zloduch, který svého syna nemá rád a chce ho okrást. Takže tímto končím.

... v prvním ročníku VŠ. S pomocí spolužáků jsem se dopravila dokonce i na autobus a tím do učebny mimo kampus VŠ. Tenkrát byla školní docházka i na VŠ povinná, a za druhé - byla to recese od těch spolužáků, odměnou jim byl nevěřící úžas kantora, že jsem účastníkem laborek, ač musím při nich sedět :-)
Antoním jistě ví, zda kluk ležel se zlomeninou v nemocnici nebo měl po pár dnech "chodičku" a mohl - jako pak já - absolvovat vše vyjma tělocviku :-)

A chce jít dál - dodělat maturitu na dvouletém studiu. Možná to neměl v dětství a dospívání jednoduché vzhledem k rozvodu rodičů, a možná ho to ovlivnilo právě v tom, že si nebyl schopen vybrat školu a chvíli "se hledal". Ale už třetí rok je na jedné škole, učí se, nefláká se ve volném čase po hospodách, nefetuje, ale naopak intenzivně (denně) provozuje sport. Fakt nevím, co by ještě mohl zrovna Antonín chtít víc.
Asi by bylo dobře, aby Antonín tu žádost o zrušení výživného k soudu dal. Myslím, že po vyslechnutí obou aktérů bude mít soud jasno a výživné nezruší.

tak asi nemá smysl spekulovat, jestli mohl chodi s ortézou do školy, nebo musel ležet a bolest mu nedovolila se učit.

tak pořád vidím kluka, co udělal botu, o dva roky si protáhl školní léta, ale teď už třetím rokem zařezává ve škole bez velkých problémů, školu - učňák pravděpodobně dobře ukončí, když uvažuje o nástavbě - maturitě. Tak není důvod ho trestat pro to, co bylo před 3 lety, ne?
Protože pokud by šlo o finanční tíseň, tak by to Antonín snad řešil už dřív.
Čili jde o peníze. Na tom není nic špatného, vždycky se musí brát v potaz, na co je a na co není. Jenže - doteď na synovy alimenty bylo. Proč tedy syna, který se už 3 roky učí a je bez velkých problémů, nepodpořit? Proč mu nedat najevo, že je táta rád, že syn se snaží, že má nějaký cíl a že ho táta v té snaze podpoří? že to ještě ty dva roky vydrží a synovy ty 2800 bude platit, s podmínkou, že kluk to nebude flinkat.

Proč ne? Když to doteď nějak táta zvládal a teď se mu kromě drobných příjmů z podnikání (to donedávna vůbec neměl, ne? i když je to málo, tak to ale něco je) rýsuje taky zaměstnání.
Proto, že před třemi lety udělal pitomost a o DVA roky si protáhl studia? Není to věčný 30letý student, je to 20letý kluk, co si protáhl školu jen o 2 roky. A táta snad chce, aby mělo jeho dítě co nejlepší podmínky do budoucna, pro start k životu, i vzhledem k tomu, jak se prodlužuje doba odchodu do penze a jak malá ta penze bude.

že se opakuju, že něco v jednom komentáři píšu víckrát. To je úmyslné.

*synovi ty 2800 bude platit

Víte co by bylo bezva? Kdyby sen Antonín napsal za let. Jak se rozhodl, co na to syn a jak to mají dnes mezi sebou...
My jen hádáme, jak moc je kluk flink nebo naopak "se konečně našel", a v podstatě netušíme, co klukovi v dlouhodobějším výhledu pomůže víc - nechat ho flákat na nástavbě, aby tedy byl pak nezaměstnaný ulejvák s vyšším vzděláním? Nebo opravdu mít radost že kluk zabral nejen ve sportu, ale i v učení a má sice za dýl než obvykle, ale maturitu a dobrou práci?
Nebo naopak utnout finance a kluka postavit do opravdového života, když se neučil - naučí ho život? A riskovat, že kluk s tátou "lakomcem", co ho "nechápe" už nikdy nepromluví?
Prostě jsou řešení a obě mají plus a obě mají jisté riziko.

Kdyby seM Antonín napsal za 5 let