O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


LÁSKA Z ŘECKA... PDF Tisk E-mail
Pátek, 05 říjen 2007
Přejít na obsah
LÁSKA Z ŘECKA...
Strana 2

Zamilovala jsem se, joj lidičky, zamilovala jsem se na ostrově Thassos.  Řekové jsou srdeční, milí, temperamentní, jsou také známí tím, že rádi oslavují, což se neobejde bez spousty jídla, hudby a tance. A teď mám obrovský problém. Dá se to, co je řecké, nahradit českým? Musím se smířit s tím, že těžko...

 Ale ne, špatně hádáte, není to nějaký „černooký snědý svalnatý Řek", co je mým objevem, ale

 

 

  

 

Lahodný pokrm STIFADO,

 

který jsem úspěšně vyzkoušela i z českých surovin doma a teď vám ho všem nabízím k virtuálnímu ochutnání:

 

     Stifado je řecká klasika, dalo by se říci, že v kuchyni Řeků zaujímá stejně čestné místo jako u nás svíčková omáčka. A stejně tak jako svíčková je pokaždé jiná, tak i stifado má tolik chuťových nuancí, že je na prstech jedné ruky nespočítáte - nikdy neochutnáte ten samý pokrm. A zrovna tak jako jinou svíčkovou vaří vaše maminka a naprosto odlišnou vaše - dejme tomu - tchýně, má se tomu tak i se stifadem: co řecká rodina, tak to jiné provedení.

 

    

 

 

     Ale i v řeckých  restauracích a tavernách dostanete pokaždé jiné stifado. Na toto jídlo existuje celá řada různých receptů a každý Řek vám bude tvrdit, že jen ten jeho recept je zaručeně správný a jedině ten pravý řecký.

 

 

     V podstatě se ale receptury liší pouze v drobnostech a je na každém kuchaři, aby si „vychytal" ty správné ingredience, které budou optimálně lahodit jeho jazýčku. Osobně jsem se nechala inspirovat kuchařkou Marthy Elefteriadu a dalšími dvěma recepty, které jsem si vybrala z několika mála dalších naleznutých na internetu.

 

 

     Pečlivě jsem je přečetla a vybavovala si chuťové vjemy ze stifad mnou ochutnaných. Pak jsem si intuitivně z receptů přebrala a skombinovala to, o čemž jsem byla přesvědčena, že vykouzlí očekávanou chuť. Upozorňuji tedy, že se jedná o jednu z mnoha variant pokrmu a netvrdím o svém receptu, že je univerzální a typicky řecký. Mně ovšem chuť řeckého stifada výrazně připomněl a myslím, že ani v budoucích pokusech na něm nebudu nic moc měnit.

 

     Podstatou stifada je dušené hovězí maso s rajčaty a cibulí. Někdo by jej mohl přirovnat k rajské omáčce, jiný pak ke guláši, není to ovšem ani jedno, ani druhé. Základ názvu stifado pochází ze starořeckého tyfos, což znamená pára. Na vaření je totiž  ideální tzv. „pomalý hrnec", což je litinová nebo keramická nádoba s pokličkou, ve které se jídlo dusí těsně pod bodem varu. Aspoň Řekové tohle jídlo takto připravují.

 

     My se ovšem musíme smířit s faktem, že naše hovězí maso nedosahuje takových kvalit jako to řecké a budeme-li jej dusit v klasickém hrnci, bude nám to do doby změknutí trvat několik hodin a stejně se nebude rozpadat tak jako maso ze „šťastných krav" (rozuměj: skotu pasoucího se ve volné přírodě a zabíjeného humánním způsobem). Pokud tedy nebudete mít ke zpracování hovězí z domácího chovu, pravou svíčkovou či telecí, použijte k přípravě „papiňák".

 

 



 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]