O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

SOUŽITÍ DVOU ODLIŠNÝCH KULTUR PDF Tisk E-mail
Středa, 07 květen 2014
Přejít na obsah
SOUŽITÍ DVOU ODLIŠNÝCH KULTUR
Strana 2

 
 
 
 
O D P O V Ě Ď :
 
 
 
Milá Simonko,
 
       nedá se jednoznačně říct, že když si „něco začneš“ s partnerem z odlišného světa, ze země s jinými zvyklostmi, jinou mentalitou, že to musí zákonitě dopadnout špatně. Ono opravdu nejvíc záleží na těch dvou, na jejich schopnosti tolerance a chápání nejen toho druhého, ale i jeho rodiny, kamarádů.
 
       Měla jsem jednu spolužačku, která se vdala do Damašku. Vzala si jednoho ze syrských mládenců, kteří tu tehdy studovali. Měla to hodně těžké, neboť oni tenkrát měli dokonce i snad „nedoporučeno“, aby si brali zdejší dívky za manželky. Ale povedlo se a ona dokonce vědomě a ráda s ním odjela do jeho země, rodiny. Když mi pak při jedné z jejích návštěv Prahy líčila, co ji tehdy čekalo, tak jsem „valila oči“ a obdivovala ji.
 
       Jak říkám, záleží na každém jednotlivci. To, co tenkrát Jana dokázala překousnout, přejít, by jiná nedokázala, a zase naopak věřím, že málokterá Češka pak měla tak velký vliv na jejich rodinu, jako ona. Dá se říci, že ona tam tehdy perfektně zapadla a přitom ještě dokázala šířit českou kulturu. Ale – není každá tak silná osobnost...
 
       Podívej, velké nepříjemnosti můžeš v životě mít stejně tak z Čechem, který vyrůstal jen ve vedlejším domě – to záleží na tom, koho si k sobě vybereš a jak se budete navzájem chovat.
 
       Velký – co říkám – největší – zádrhel vidím v tom, že o něm nevíš zhola nic, jen že se ti moooc líbí, že jsi do něho zamilovaná. To jsou ti krásní jižní princové, ohniví muži s tmavým snivým pohledem... Kolik českých děvčat už podlehlo tomuto mámení smyslů... Zkus si zachovat trochu rozumu v tom krásném nerozumu, neříkat si jen, že by to mohlo mizerně dopadnout – ale snažit se poznat, dozvědět se... Ale nesmíš zase jen „špiónovat“, bav se s ním o jeho dětství, o jeho příbuzných, o tom, proč se rozhodl odjet… A uvidíš.
 
       Nejen odlišná kultura může způsobit hodně trápení – dva zamilovaní se málokdy navzájem vyptávají, kdo jaké má závažné či dědičné nemoce v rodině, jaké větší problémy se tam skrývají ... Až přijde na pověstné lámání chleba, je pak už většinou dost pozdě. Držím ti palce, budeš-li potřebovat, ozvi se.
 
 
d@niela
 
 
 
 
 
Komentáře (16)add feed
Stačí přečíst knížku Bez dcerky neodejdu... : Myška
Tam dotyčný cizinec žijící v USA taky prohlašoval, že se už do domoviny nechce vrátit a jak to pak dopadlo...
Simono, píšeš, že už teď tě "něco" varuje, tak na to dej, poslechni ten vnitřní hlas.
květen 07, 2014 07:09
Taky bych dala na intuici, : Petronila
a to i kdyby to byl Čech.

U cizince tuplem. Ne že bych byla xenofob, ale myslím, že fušku dá už sžívání dvou lidí jedné kultury, natožpak pokud jsou z kultur úplně odlišných.
květen 07, 2014 08:07
... : Sandra.
Tak minimálně bych na příští návštěvu rodiny odjela s ním. Myslím, že hodně napoví to, v čem ten kluk vyrůstal- jak se muži v jeho rodině chovají k ženám, jak vezmou to, že by si měl vzít cizinku, jak se on chová ke svým blízkým i jak se chová k tobě před rodinou...prostě bych jela, pozorovala a podle toho bych se rozhodovala.
Rozhodně bych se nerozhodovala podle knížky Bez dcerky neodejdu- Indie není Írán, i když oba státy začínají na I:-)
květen 07, 2014 08:45
myslím si, : katka *
že hodně záleží i na tom, jakého je vyznání. Jestli je to vyznavač islámu - tak bych do toho opravdu nešla! Hinduismus naopak může být docela v pohodě...
Líbí se mí názor Sandry s tou návštěvou. A prozatím se nevdávat, případně nepomýšlet na dítě, dokud se situace malinko nevyjasní...
květen 07, 2014 09:20
tak vono : mura1
návštěva určitě napoví, ale "plnohodnotně vypovídající" to taky nebude. ale určitě lepší, než se hrůzou třást v čechách. alespoň se simona trochu víc dozví. mi přijde divný, že ho tak strašně miluje a chce s ním bejt a při tom "neznám jejich kulturu, že vůbec nic o nich nevím" (cituju)

jinak mám známou, co si vzala japonce. dobrý dokud žili v čechách, v japonsku k nesnesení. taky to není žádnej írán, ale postavení japonské manželky taky není nic, po čem by středoevropanka toužila. tak, aby to bylo spravedlivý, žijou v USA :-)
květen 07, 2014 09:31
.. : kolemjdoucí
klidně si ho vem, už prej vdovy neupalujou. ram ram ram ram....
květen 07, 2014 10:43
Tak vono je velká votázka, : Krakonoš
jestli ty tvoje strachy jsou skutečně podložený intuicí, nebo je to taková ta kolektivní paranoia z "multikulti", který se v posledních letech nejni dost dobře možný vyhnout. To je hodně důležitý, protože jedna věc je poslouchat varovnání intuice, druhá věc je bejt "připos*anej". Láska a strach nejdou dohromady, je dokonce jedna dobrá knížka, která se jmenuje "Láska znamená zbavit se strachu". Kdo se bojí, nemiluje a všechno to jde nakonec do háje. Takže milej Ind může klidně bejt ten "pravej" a ty si to svejma strachama parádně pohnojíš (možná už se stalo nebo děje). Já vosobně, bejt mladej a bezdětnej, bych se do toho klidně pustil, ale vzal bych to za jinej konec - né se snažit umřít na vyděšení, ale navopak se vrhnout na poznání tý druhý kultury (protože nejvíc se bojíme nepoznanýho a protože je nesmyslný snažit se vo vztah s někým, vo jehož kultuře nic nevím). Vočekával bych vod svý multikulti partnerky stejnej zájem vo kulturu mojí (pokud teda nějakou vlastní kulturu mám; jestliže se můj duchovní svět pohybuje v mantinelech "plzeň-vepřoknedlo-baník-michal david", bude z její strany to poznávání mojí kultury záležitost tak na jedno vodpoledne smilies/grin.gif). Klidně bych si vyzkoušel společný soužití, jen bych se nehnal do svatby a hlavně do dětí. Vykašlal bych se na strachy a řešil bych jen každodenní realitu s tím partnerem - buď to bude stát za to, nebo se s nim rozejdu.
P.S. Nejen Hinduista, ale ani Muslim nerovná se ve všech případech "bezdcerkynevodejdu". V každým náboženství jsou proudy umírněný až vlažný a na druhým pólu fanatický extrémisti. No a pak ještě - kdo se bojí, má sedět doma na p*deli a hledat si českýho chlapce. Nevodpustim si ale poznámku, že naprostá většina (pokud né všechny) zavražděnejch českejch děvčat svejma partnerama si ty svý vrahy našla v český kultůře. smilies/wink.gif
květen 07, 2014 11:55
Mám vlastní zkušenost : Oliva
člověk nikdy není vytržený z toho, v čem vyrůstal. nikdy bych do toho nešla, pokud o jeho kultuře nic nevíš, pokud jsi tam nikdy ani nežila dost dlouho, v případě že je tak zdaleka. Já se zamilovala do jedný země, odjela tam, žila si podle svých snů, a tak bylo logické, že jsem i časem našla přítele tam. Jenže jednoho dne jsem došla nakonec svých možností i sil a věděla jsem, že tam pomalu končím a chci zpět domů. Kdo by si to pomyslel..ale prostě jsem si splnila sen a ono mě to vrátilo domů. A ten vztah jsem tomu nakonec obětovala, protože on by nebyl schopný tady žít. Nechtěl, nezkusil to, a upřímně, protože jsem ho znala, tak jsem věděla že by to bylo jako chtít po rybě žít na souši...určitě jsem udělala dobře, než se tam vdát a mít děti, když bych tam byla nešťastná. A to jsem ho opravdu milovala. Jenže láska hory nepřenáší. A on by celkově tomu vztahu přinesl daleko menší oběti, časem by to nemohlo fungovat, byla bych tam nešťastná. Víš, ten Ind může tvrdit co chce, ale také může zatoužit jet najednou domů, nebo ne najednou, ale postupně. To je tisíc a jedna věc, co musí člověk v cizině překousnout. Klidně to může být dobrý člověk. Ten můj taky byl, ale ne bezchybný, to určitě ne. Rozuměli jsme si na takové úrovni, jako nikdy s nikým, ale přesto to bylo hrozně těžké. Mysím, že i když je vztah takový fatálně hluboký, ještě vůbec to nemusí být ten správný vztah pro to, aby spolu dva setrvali. Někdy je lepší milovat někoho ale nebýt s ním....
květen 07, 2014 14:33
... : bb2
Znám pár, kterému to vyšlo. 19letá Češka si vzala Inda o pár let staršího, nevím přesně ani kolik mu je. Přišel sem studovat, ani nevím co, a zůstal tady, protoře se zamiloval. Moc fajn lidi. Začínali v pidi garsonce, ona prodávala a on si hledal uplatnění. Práci nenašel, tak začal s malým grilem. Neuměl moc česky,žena mu chodila po práci pomáhat. Z domu,kde měli pronajatý prostor na svůj malý gril, museli odejít,majitel jim nabídnul větší prostory v jiném domě. Větší nájemné, kauce na čtvrt roku dopředu a velká investice do prostoru, aby hygiena a ostatní povolili provozovnu. Do toho neplánovaně otěhotněla a následně přišla o práci. Její rodina byla proti vztahu a odmítla jí proto jakkoli pomoct. Její manžel, tehdy ještě přítel, se rozhodl vypůjčit si od své rodiny. Slíbili mu to s podmínkou, že si pro peníze přijede, na otočku, aby ho rodina viděla. Odjel na dva týdny, nevracel se, dlouho se neozýval, ona neměla mobil (je to už asi 18 let), ona zůstala a sama, těhotná, dvacetiletá, bez práce. Pak se mu po známých, co tu podnikají a byli zrovna v Indii, vraceli se do Čech, vzkázat, že se to protáhne tak na 2-3 měsíce. Nerozuměla situaci, ale neměla jak zjistit, co se děje. Napůjčovala si peníze z několik spotřebitelských úvěrů, udělala rychle a co nejlevněji to nejnutnější aby mohla otevřít, sama si vymalovala, vykachlíčkovala, umyla provozovnu a s dítětem v břiše rozjela jejich gril. Vstávala v pět, aby v deset mohla otevřít, do šesti prodávala, pak hned popadla obrovský ruksak a tašku a jela tramvají a trolejbusem do Makra, aby stihla do osmi nakoupit. Zpátky se zásobama do grilu, pak domů, padla do postele a ráno nanovo. Jen se modlila, aby se přítel vrátil a nejlépe dřív než porodí, aby gril mohl fungovat dál. Nakonec musela gril na dva měsíce zavřít, naštěstí majitel objektu znal její příběh a vyšel jí velmi vstříc. Přítel se vrátil, když jejich dítěti byly asi dva měsíce. Jeho rodina v Indii mu zabavila pas a rozhodla, že musí zůstat doma, protože coby nejstarší syn se musí postarat o rodiče, sourozence. Zajímavé bylo, že zatímco jeho budoucí žena netušila co s ním je, jestli žije a "jen" se na ni vykašlal, nebo jestli někde umřel, tak jeho rodina o ní a o tom, jak si vede, věděla všechno. Indická komunita tady drží asi dost při sobě a když jedou do Indie, se kterou tady obchodují, tak informují tam žijící o těch žijících tady. Zlom nastal, když rodina zjistila, že ona tady čeká dítě jejich syna, bratra, a že je velmi pracovitá a maká na jejich "podniku". Tak pustili syna zpátky do Čech, bez peněz. Jsou velmi chudí a žádné nemají, byla to jen záminka dostat ho zpátky. Nevím přesně, v kterém z indických států žijí, ale říkala mi, že je to jeden z nejchudších a je tam běžné, že nejstarší syn se postará o svou původní rodinu, živí své sourozence, rodiče.
Takže on se vrátil, převzal a znovu rozjel gril, vzali se, a pak už to šlo jen k lepšímu, jsou to dříči, mají se rádi - ona je hodně tolerantní, protože on má ji i děti velmi rád a je to dříč, všechno pro svou rodinu. Ke své ženě chová docela značnou úctu - to je další zajímavost, před lidmi to najevo moc nedává, spíš tak zlehýnka jakoby nezávislost, jen tak, aby asi neztratil tvář, ale přitom na své ženě visí, jsou provázaní nejen rodinou a podnikáním. Ona je čilouš, takže kromě práce a rodiny zvládá dost koníčků, hodně sportuje, výtvarničí, s kamarádkama mají běžecký klub a po večerech běhají, dítě dali na rehabilitační jízdu na koních a začala sama jezdit, atd. Pořídili byt, auto, k bistru rozjeli taky restauraci.
Ale musela vzít na vědomí, že on bude celý život, dokud bude žít, podporovat svou rodinu v Indii. Posílá jim peníze. Na české poměry to nejsou závratné částky, asi jako alimenty na dítě, tam je to obrovská suma. K tomu mimořádné částky na brýle, na zubaře, na operaci...bez peněz v Indii k doktorovi nelez. Mají za sebou i pár finančních propadů, krize jim taky sebrala kšefty, přišli o auto, různé problémy kolem financí - ale rodině do Indie jde každý měsíc na účet výživné, přes to vlak prostě nejede.
Mám je oba moc ráda, skvělí lidi. On krásně hraje na kytaru a zpívá u toho indické písně.

Tolik tedy malé nakoukáníčko do kultůry jednoho smíšeného páru :-)
květen 07, 2014 15:44
Multikulti manželství je : micka
... vždycky o problém víc. A jen když se rozhlédnete na Kudlance - a že tu je spousta zajímavého čtení - najdete spoustu problémů v manželství z jedné kultury. A k tomu se přidávají problémy z nesouladu ze dvou kultur.
Pokud navíc píše o nejistotě, pochybách, nesouhlasu a dokonce strachu ... s tím bych nešla ani do vztahu s člověkem s českou/evropskou kulturou.

Nechci říci, že multikulti manželství nemůže vyjít. Říkám jen, že má ještě víc problémů než to "běžné".

Simoně bych radila prostě počkat. Třičtvrtě roku jak píše, no to ještě funguje hormon lásky nebeské. Za půl roku na to bude nahlížet nejspíš jinak.

květen 07, 2014 18:17
určitě : Kamila
bych se zamyslela. Jak píše Krakonoš - zapřemýšlej, zda intuice říká, že je něco blbě nebo zda to je pocit na základě jeho odlišnosti. Pak určitě navštívit rodinu, je-li to možné a pak se i bavit o tom, kde případně žít. Protože přesně jak píše můra - v některé zemi, v USA, u nás atd... on může být v pohodě, kdybyste se přestěhovali (vím,že nechce), může to být mnohem horší.
Každopádně radím neházet flintu do obilí, není vám dvacet a super lásek za život člověk zas tak moc nepotká... Nebrat se, neotěhotnět a zkoumat. I tu jeho a tvou kulturu, to prostě je kus skládanky.
Hodně štěstí!
květen 07, 2014 19:56
... : Mikin
Vetsinu veci uz napsali jini. Ja bych jen dodal, ze zavisi jednak na lidech, jednak na kulture a zvycich.
Indie je spis svetadil nez zeme. Mezi buddhistickymi Ghurkhy na severu a hinduisty nebo muslimy na jihu je obrovsky rozdil. Ja tam na konci minuleho roku prozil mesic a kdybych nebyl zenatej, tak si nejakou buddhistickou horalku z Himalaji klidne namluvim. smilies/smiley.gif
Ve zbytku Indie je ten kulturni rozdil opravdu velikej. Hlavne kdyz prijde na rovnopravnost zen. Ale jak rika Krakonos, zalezi to hlavne na lidech. Chtelo by to se tam rozjet, vsechno poznat a treba i zjistit, jak to bude s tou podporou rodicu o ktere pise bb2.
Ja bych svou kanadskou manzelku nemenil. smilies/cool.gif
květen 07, 2014 20:03
Záleží na konkrétních lidech, : Faidra
byť kulturní vlivy nepodceňuju a jejich poznáváním člověk nic nezkazí.
Znám páry, u kterých mezikulturní soužití funguje bez problémů a občas mě napadá, že při soužití s cizincem člověk spíš očekává rozdíly a je připraven s nimi pracovat, zatímco Mařenka a Pepa mohou být vzájemnými kulturními rozdíly zaskočeni spíš smilies/wink.gif Ale to je jenom taková soukromá vsuvka.
Mikin pravdu dí, já bych svého manžela německo-dánského původu nevyměnila za nic na světě.
květen 08, 2014 10:02
Indové. : Pepa Kouba
Ind se může oženit s bílou ženou ale Indické ženy se nesmí vdát za bílého. Zde ve Vancouvru to v některých případech došlo tak daleko, že táta zabil vlastní dceru jelikož se přiznala že chodí s bílím klukem. Není to ojedinělý případ. Mladým dívkám se ve věku 8 let drasticky odřezává klitoris. Vláda to řeší, je to zakázané, ale stále to dělají.
Která skupina Indů to dělá nevím.
V každém případě má míchané manžel větší procento rizika k nedorozumění.


květen 08, 2014 10:13
36 letý Ind : kim
napadlo mě jestli nemá svou založenou rodinu s 5 dětma doma. Jinak to brutální znásilnění, které tam brobíhá podle novin každých 20 minut a tresty většinou žádné? Pro Inda je žena jen užitečnou potřebou.
květen 08, 2014 18:59
strach : kordulinka
a jelikož Ti strach brání, tak rozum velí a láska se schovává pod postelí..
dej na svou intuici. Neradím se rozcházet, ale jak píše Daniela nejen odlišná kultura může znamenat mnoho trápení, ale tady je to o malinko větší šance na větší trápení. Dej tomu čas a jeď na návštěvu a pozorně se dívej tou svou intuicí.

květen 09, 2014 14:24
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy

 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]