Má dcera žádala poprvé o zvýšení alimentů na svou 7letou dceru. Otec dítěte jí doposud nic neplatil, nechtěl a nechce se ke své dceři vůbec znát. Platit začal tedy až po pozitivních testech otcovství. Platí 2.500 Kč měsíčně. A dluh nyní splácí v měsíčních splátkách. Otec mé vnučky pracuje u vězeňské služby jako psovod. Jeho měsíční příjem je (bez přesčasů a odměn) 20.000 Kč. Žije s přítelkyní, která má příjem 14.000 Kč (to vím od soudu).
K soudu o zvýšení alimentů se dostavil otec s právníkem. Dcera žádného právníka neměla, jelikož na něj nemá peníze. Chudák holka již dlouhou dobu nemůže najít práci a bydlí v azylovém domě. Podotýkám, že otec si svou dceru nebere, nikdy ji nic nekoupil, nikdy se nepodílel na ničem, co se týká jeho dcery. Pí. soudkyně rozhodla navýšení o 500 Kč měsíčně. Dceři bylo pí. soudkyní řečeno, pokud s tím nebude souhlasit a nepodepíše to, zaplatí právníka otce, což by znamenalo 20.000 Kč. Je jasné, že toto v zápisu nebylo uvedeno, ale připadá mi to nejen tlačení ke zdi, ale i jako výsměch. Soud by měl jednat v zájmu dítěte, což v tomto případě se určitě nestalo. Jak se může bránit proti takovému rozhodnutí? Nikdo ho nechce nutit, aby si svou dceru bral, nebo aby ji měl rád, ale své povinnosti by měl plnit beze zbytku. Děkuji za vaše rady, ZDENA
|