O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

DĚS - RADOST - BUDOUCNOST PDF Tisk E-mail
Středa, 05 březen 2014
Přejít na obsah
DĚS - RADOST - BUDOUCNOST
Strana 2

Je mi šestačtyřicet, podle ostatních i nesebekriticky sebe, na to vůbec nevypadám. Nejsem hubená ani tlustá, ani malá, ani moc velká, se životem už docela spokojená. Mám dvě dospělé děti, jednoho exmanžela, který se postupem času (jak si zvykl platit alimenty) stal téměř kamarádem. A mám  taky už delší dobu (pět let) partnera, se kterým bydlíme. Zaměstnání mi vyhovuje. Tak nač si stěžuju?

 

 

 

 

 

 

 

 

      Já si vlastně nestěžuju, já sem totiž totálně mimo. Prožila jsem si docela velký děs. To, že mi vynechalo menses, jsem brala tak, že holt už mám věk a že "co se dá dělat". Jenže pak mi začaly nejrůznější potíže. Lékařka (obvoďačka) mne konejšila, že menopauza, alespoň ze začátku, není nic moc, ale že zase budu mít výhodu, že už se nemusíme obtěžovat žádnou ochranou :-)). Pak to tedy bylo docela fajn, jen poměrně nedávno mi kamarádky v práci řekly, že vypadám nějak žlutozeleně a že bych asi měla jít k lékaři, že to bude žlučníkem, játry... atd.

 

      Ano, je fakt, že jsem si uvědomila, že moje babička zemřela na rakovinu žaludku a že by to nakonec mohlo být něco podobného. Bylo mi totiž čím dál hůř. Tak mě partner nakonec dotáhl k nějakému svému  známému specialistovi, že mi udělají nějaké testy atd. Neumíte si představit, co jsem do té doby, než jsem na to vyšetření došla, co jsem prožila. Já už si pomalu psala poslední vůli.

 

      Vyšetření bylo velice nepříjemné, tedy zprvu, když mi pan primář začal promačkávat břicho. Jenže pak nějak pokroutil hlavou a řekl, abych chvilku vydržela, nechal mne tam ležet a odešel. Vrátil se s dalším lékařem, ten mi taky začal promačkávat břicho, ale byl podstatně příjemnější a jemnější. Po velmi krátké chvilce se podíval na pana primáře a řekl, že tedy má pravdu, a co jako s tím?

 

      To už jsem věděla, že se domů nedostanu, že asi když ne hned druhý den, tak co nejdřív umřu, že děti už neuvidím, že je konec se vším. Začaly mi téct slzy a tak jsem se zvládla jen zeptat, kdy tedy asi bude konec...

 



 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]