O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

O DOBRÝCH LIDECH, JÍDLE I PITÍ PDF Tisk E-mail
Úterý, 18 září 2007

Nebývá to obvyklé, že by na svátek svátků, jak Židé nazývají šabat, byl pozván nefalšovaný křtený katolík z Valašska. Mně se to poštěstilo. A stálo vám to za to. Vše zahájil stařešina místních jeruzalémských chasidů ze čtvrti Mea´shearim. Byl to pořád statný muž, až na pevná ramena, přes která měl přehozený modlitební plášť talit, mu sahaly šedivé vlasy.

 

 

 

 

 

     Vždycky v pátek, těsně před tím, než se na nebi objevila první hvězda, mu je na skráních pečlivě naondulovala jeho žena Ráchel. Nad baňatým orlím nosem a zšedle pichlavýma očima se mu čepýřilo srostlé obočí, jehož chlupy trčely každý jinam. Skoro celou tvář mu halil mnohaletý střapatý plnovous, jenž byl nepřirozeně bílý, jako odbarvený. Knír, zcela zakrývající jeho rty, si při jídle vždy bezděčně namočil v mléčné omáčce milchig a rozverná vnoučata čekala na tu směšnou chvíli s marně zadržovaným smíchem.

 

     Na oslavu šabatu vždy pěl před třetím denním jídlem se´uda šlišit posvátnou píseň Šabat ha-malka. Zpíval procítěně, se zavřenýma očima, jako by se chtěl rozplakat a čišela z něho nezměrná pokora; ale jakmile dozpíval a začal řečnit, probudil své velikášství a zapomněl, že Židé byli vyvoleni před Bohem, nikoli před ostatními národy. „Cur mišelo achalnu..." zahlaholil svým chvějivým barytonem i další šabatovou píseň. „Skála, z jejíhož bohatství jsme pojedli..."

 

     Slavnostní tabule byla bohatá. Jídlo se povedlo. Bar micva, slavnostní vstup třináctiletých Židů mezi dospělé, o svátku jom kipur,  bylo něco jako ramadán, nebo spíš ramadán by klidně mohl mít svůj původ v židovském svátku smíření. Matka mého přítele Davida usmažila z beraní kýty, zeleniny, koření a česneku masové kuličky, o nichž mezi muži kolovala povzbudivá pověst. Ženy s nedoplými korzety daly přednost jehněčím kotletám se žlutou rýží, ochucenou šafránem, plody moruší a višněmi. Slabé povahy, pokrmy kombinující, rozbolela břicha.

 

     Teta Ráchel brala vážně košerní motto: Nepožiješ kůzle vařené v mléce jeho matky! a smažila dietně; žádné maso s mléčnými produkty, jen tradiční jídlo ze soleného hrachu a fazolí, k němu trojhranné koláčky Hamanovy uši, nazvané podle dávného tyrana. Byl to pokrm nejprostší, avšak tradice byla tradice, proto nebo přesto vydržel na stole nejdéle. Líp na tom byly její koblihy plněné sladkou směsí ze švestek, máku a datlí, nejlíp pak cholent ragú z hovězího masa, brambor a fazolí. Blažil i mandlový pudink mehalabiya s pistáciemi a růžovou vodou.

 

     Všichni si užívali, jen podsaditý strýc Benjamin z matčiny strany byl bez chuti; zakřiknutý a mrzutý. Nejraději by se opil, ale na bar micva to nešlo. Nehodilo se to ani na chanuku, pesach a roš hošana. Proto se těšíval na purim, kdy byla ovíněnost mužů povinností. Stával se pak obzvláště rozšafný. Před i po každém poháru blahořečil Noemu, že vymyslel tak opojně zkvašenou hroznovou šťávou. Dokola odříkával přípitek jajin ha-mešumar bore, aby zdravil víno dochované od Stvoření, ale když už nevybreptal ani poklonu peri ha-gafen tomu, kdo jsi stvořil víno, bylo to znamení pro tetu Juditu, že si ho má odvést domů. Naplnil přece předpis, že se muži musejí na purim opít tak, aby se nepoznalo, kdo z nich je požehnaný mordechaj, a kdo prokletý haman. U strýce Benjamina se to skutečně nikdy nepoznalo. O to víc byl hrdý, že je Žid a naivně si namlouval, že na něho a jeho rodinu jsou pyšní i všichni počestní občané Česka, jak to říkal děda.

 

     Byli to přece kdysi Židé v diaspoře, kteří ze své azylové české zemičky udělali nejschopnější stát v Evropě. Bratři Gutmannové a strýc Rothschild dali přece tomuto splašenému národu Severní dráhu, železárny ve Vítkovicích i ostravské kamenouhelné doly, skvělý Žid Moser mu věnoval rodinné stříbro, když postavil továrnu na karlovarské sklo, vynálezce Kolben byl zase u zrodu ČKD, Waldes přidal Koh-i-noor, Zucker textilku Fezko ve Strakonicích a Jelinek lihovary a likérku ve Vizovicích...

 

     Byl to příjemný a přívětivý den. Nikdo nevykonal žádnou ze tří tuctů zakázaných prací, nesmělo se kouřit, jezdit autem či mačkat knoflíky ve výtahu, ani otočit vypínačem...

 

     Od té doby si během každé valašské soboty na tuto lenošivou chvíli s láskou vzpomenu.

 

 

Břetislav Olšer

 

 

Komentáře (16)add feed
to říkám celý život : AlenaT
lidi by měli slavit VŠECHNY SVÁTKY - ať jsou čí jsou., Když už nás média mohou informovat o barvě spodního prádla kdejaké hvězdičky, nebo potentáta, Mohli by si udělat čas na vysvětlení a poučení - co který svátek pro koho znamená, jak vznikl, jaký je jeho původní smysl a účel a jak se slaví nyní a proč.Slavení je příjemná činnost pro kohokoli, jakéhokoli vyznání, jazyka, barvy pleti atd. A Slavení znamená - pro všechny lidi jednotně - nemuset makat a nemuset se nechávat buzerovat od šéfů, nemuset brzy ráno vstávat - a třeba i pojíst něco dobrého.
Mňam.
Zvláště prožraný český národ by to zajisté přijal s povděkem. Holt by se zas až tolik nepracovalo - ale lidi by byli dobře naložený, nehádali se a nervali a víc by chápali jeden druhého. Tedy jak kdo. Ale těch dobře naladěných by zajisté byla většina. Vždyť si představte, kolik už u nás žije národů a národností - každý má svoje zvyky a oslavy. A svoje národní sváteční jídla.
Opět mňam.
Vláda by byla zajisté proti tomu, protože naši panovníci by nejradši zrušili všechny svátky a možná i soboty a neděle - kdyby jim to strach dovolil. Prošustrovali co mohli, státní kasa prázná, schodek jak blázen - a kde pak vezmou na své platy a příplatky na cokoli?! Jim by se nejlíp líbil takový občan, který by makal od nevidím do nevidím, nemarodil, neslavil a v den odchodu do penze ho trefil šlak.
Ale my bychom slavit mohli - cokoli - třeba to, že dneska krásně prší. Mám venku na šňůře od rána prádlo a už je tím pádem několikrát "vymáchané".
Tak.
Mám doma italský červený a nový scífko, tak si jdu nalít sklničku, kočky a pes již čekají v posteli - a budem slavit.
Dobrou noc. smilies/grin.gif

září 18, 2007 22:18
scifko vo cem? : Jasmina
to ja taky rada,ted se prave probouzim po vynikajicim chardonnay smilies/grin.gif
Od zidu bychom se meli naucit nektere vynatky z jejich zivota.
Rodina drzi pri sobe,narod drzi pri sobe coz vzdycky bylo pro system tohoto sveta dulezite.
Protoze ostatni nezide maji bohuzel v platnosti prislovi ze "rodinu si najdes mezi cizimi"
Ostatne sam Jezis Kristus je toho dukazem,nejen tim jak dopadl,on uz to rekl predem ze to tak je. Rikam bohuzel,protoze mi vzdycky prijde moc smutne,kdyz je zavist mezi bratry,sestramy,vic lidi z jedne matky a otce a presto si jsou kolikrat tak cizi!
Zidovska rodina se vetsinou podpori;kdyz jeden padne,jiny ho zvedne a ten pak az zase stoji,tak mu to oplati. V tom je jejich sila,proto mnozi rikaji-"chudy zid-hloupy zid",protoze si mezi sebou davaji sanci.Vsichni vime ze padnout muze v zivote kazdy.
Ja jsem poznala par lidi,co maji dobrou schopnost-cehokoliv,ale proste nemaji sanci az nakonec po letech pak ztraceji energii a delaj neco jinyho.
Ale abych jen nechvalila rodinny system-v nekterych zidovskych rodinach panuje tak prisna politika,ze bych takto zit nechtela.
A bohuzel semite-maji velke sklony k fanatismu,bo Hospodin vedel proc si vybira Abrama,on se neptal a vykazoval poslusnost.Nu,chtela bych jen dodat ze..."Hospodin" neni "Otec" a tak v tomto narode se objevil Jezis a proc zrovna v tomto? Protoze presne tento narod ho nejvic potreboval. Velka skoda,ze to nepochopili protoze vyvoleni opravdu jsou. Na nich zalezi veskera celosvetova situace ale jsou rozdeleni na dve casti;dali nam to dobre i zle.
Tyhle jejich svatky je ztmeluji ale zaroven poutaji.Nezapominaji svou historii ale zaroven na ni lpi.
A pak....kasher by se mi nechtelo varit,denodenne,mam malou kuchyn a kdyz se mi nechce moc varit,tak takove sunkfleky,vejce na sunce,uzena sunkova kyta,sunkovy salat nebo jen chleba se sunkou -jsou stale k dispozici.
září 18, 2007 23:30
... : bb
k babiččině kamarádce jsme chodívali na husu v šouletu a matjesky, a takové sladké kynuté smažené pečivo, slazené medem, strašně dobré
zda vařila košer netuším
ale mám doma košer víno, červené, a dodnes nevím a neumím si představit, jak vypadá košer výroba vína
září 19, 2007 00:43
no vařit košer jídlo není složitější : AlenaT
než vařit jakékoli jiné jídlo. V r. 1968 jsem rok dělala Au-Pair v Londýnské rodině židovského vyznání. Měli extra příbory na "mléko", extra na maso, extra na ryby. Většina věcí se dala (a dá) běžně koupit. Jinak dlabali lečo, gulášek, (to jsem tam zavedla já) a smaženej květák byl každý týden (ten si zvlášť oblíbili), když jsem je byla před lety navštívit, stále na něj vzpomínali. Taky jim chutnal štrúdl, babiččin rakouský linecký koláč a naše vánoční linecký cukroví.Oni zase dělali fantastický mandlový sušenky a takový všelijaký strašně dobrý věci ze všelijak naložených, nebo marinovaných rybiček.Takže vařit a jíst můžou prakticky - až na pár vyjímek jako např. vepřový - prakticky všecko. Akorát se musí dodržet pár zásad.
září 19, 2007 04:28
***Akorát se musí dodržet pár zásad.*** : mura
jo, treba nesmis to nadobi smichat. to ho pak musis ritualne zakopat na zahrade. kamoska delala au pair v izreli a po 14 dnech nemela v cem varit.
září 19, 2007 08:16
no to je fakt : alena tečkovaná
talíře na "mlíko" a talíře na "maso" byly extra, to jo - ale byli jsme v Londýně - takže jsem za celou tu dobu nic zakopávat nemusela. Mluvím o běžném životě, ne o extrémech a fanatismu.Ten je na škodu všude.
září 19, 2007 08:20
kasher vino : Jasmina
vyrobu vidim uz jen vagne,v Izraeli urcite neni problem.Vyroba je stejna.
Ale kdyz napr. ve Francii prijdou zide se svou revou k obyc. francouzum co maji lis.V nekterych rodinnych podnicich proste rekli,ze zidy uz nikdy.
Na revu nesmi sahnout nikdo necisty.Na pripravu veskereho jidla ci vina jsou k tou urceni specialni lide,muzi,ktere k tomu vybral Hosodin.A samozrejmne musi u toho byt rabin.
Ti francouzi nesmeli sahnout ani na ty nadoby,videli ze ti vybrani muzi zase tem masinam nerozumi,chteli ukazat jak a co a byli okriknuti-proste chaos,tudiz stali opodal a divali se jak se tam v tom patlaji.
Ale jinak,ti zide,co maji vinici,lis,sklep a vse co potreba-delaji vino jako kazdy jiny,jen u toho musi byt rabin.Ten dohlizi a pozehna a to je kasher.

září 19, 2007 09:09
aha : bb
dík
září 19, 2007 12:05
ještě bych prosila, jelikož jsem pohodlná to hledat : bb
na netu- jaký význam má pro Žida koupit si třeba košer potraviny či víno ?
nebo si je tak vyrobit
proč je důležité, že dle jejich pravidel jsou čisté a požehnané?
září 19, 2007 12:07
je to z náboženských důvodů : alena tečkovaná
jako třeba muslimové nejedí vepřové a nepijí alkoholo (teda neměli by), někteří Indové zas nesmějí hovězí - ale proč přesně, to nevím - já jsem pohan, já můžu všecko. Ale soudím, že to byla prvotní hygienická opatření,možná i etická a zdravotní. Když se v určitých klimatických podmínkách nedodržují určité hygienické zásady, mohou vzniknout otravy, epidemie a tak....no a znáš lidi, kdyby jim tohle řekl nějaký člověk, tak by se na to většina lidí vykašlala a už bychom tu třeba nebyli. Ale když to nařídil Bůh - jo, to je jiný kafe - to se prostě uposlechnout musí. A tak lidstvo přese všechny nástrahy matky přírody přežilo.
září 19, 2007 12:46
... : bb
hm, logické
většina "božích" přikázání má smysl i pro bezvěrce...kdyby se jich drželi
září 19, 2007 13:13
... : bb
dík za vysvětlení, jdeme na oběd - asi ne košer, ale mňamózní smilies/wink.gif
září 19, 2007 13:13
je to tak jak pise AlenaT : Jasmina
ani zide nesmi veprove a skutecne z historie jsou podklady ze kdysi davno se zrejmne vyskytla nejaka nakazliva nemoc u prasat ale nejen u nich,protoze zide nesmi jist mnohem vice zzvirat,napr; psi,vubec masozrave dravce a z ryb pouze to co ma supiny,protoze takova otrava z morskych plodu se obcas vyskytne i dodnes,ikdyz vyjimecne,protoze mame chladirny ale ze ta otrava stoji za to!
proc nemichat nic z masa a mleka a ani se toho nedotknout vzniklo z jednoho prikazu-"nepovaris kuzle v mlece jeho matky". Dodnes nechapu jak se ten prikaz mohl vyvinout do takoveho extremu.
Mam za to ze varit kuzle v mlece jeho matky ma bud eticky nebo chovatelsky duvod jako napr; nezabijet kuzle dokud saje mleko,nevim a nebo nam vedci mozna zjisti nejake negativni chemicke reakce styku masa ditete s mlekem jeho matky.
A nebo mozna nekdo zde zna zidovskou kulturu natolik dobre,ze nam to objasni .
září 19, 2007 15:30
jestli to nebude tím, : alena tečkovaná
že maso a mléko majírozdílnou trvanlivost - a v tom vedru....
září 19, 2007 16:11
AlenaT : Jasmina
vidis-to mne nenapadlo.
září 19, 2007 16:16
mleko,maso : rachel
mleko se z masem nekombinuje take z duvodu velmi pomaleho traveni,...v drivejsi dobe bylo zvykem se co mozna nejrychleji najíst a odejit zase pracovat
košer potraviny jsou jedny z nejlepsich,protoze jsou peclive vybirany,jsou cerstve,zdravotne nezavadne atd.
od doby,co jsem v Izraeli,mam pocit,ze se mi lehce zpravil zdravotni stav
prosinec 05, 2007 10:45
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]