O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

CO KDYŽ OPRAVDU BYL U STB... PDF Tisk E-mail
Pondělí, 27 srpen 2007

 Milá Kudlanko, ráda bych se s Tebou poradila, protože Tvé názory považuji za rozumné, objektivní a velmi si jich cením. Můj problém se netýká ani mého přítele, ani nevěry (žádná díky bohu není), ani dětí (také zatím nejsou), ale mého otce. Když mi bylo necelých patnáct, umřela maminka na rakovinu tlustého střeva a zůstali jsme sami -

já, můj otec, můj o osm let starší bratr a druhý, o téměř jedenáct let starší bratr, ale ten tou dobou měl již rodinu a malého sviště a bydlel jinde.

 

     Můj otec si po dvou mesících našel přítelkyni, kterou znal již od střední školy, ale řekněme to takhle, nechoval se ní nejlépe (když přijela na víkend, tak "pomož Evce s tímhle a ukliď" a sám si šel číst noviny - nepřeháním). Já jsem ji milovala jako svou vlastní, byla lidská, obětavá a velmi mi chybí. Proč chybí?? Protože dostala asi po třech letech rakovinu dělohy a můj otec i jako v případě maminky nebyl schopen (asi nechtěl) zapůsobit jako milující partner; nedonutil ji zajít k lékaři (byť byla zdravotní sestra) a když už šla, bylo pozdě.

 

     Po dalších dvou měsících si otec našel současnou přítelkyni, kterou si díky bohu nevzal, protože by to byla macecha se vším všudy. Asi je z toho jasné, že spolu nevycházíme. Obří podíl na tom má i můj otec (což souvisí s názvem mého dotazu), který nemohl skousnout mého stávajícího partnera a intenzivně podnikal vše možné, abychom se rozešli, ale především si vyléval této dámě srdíčko, což mělo za příčinu to, že ona nás nemůže ani cítit (je prostě naočkovaná) a já jsem proto ráda, když ji taky nevidím.

 

      Doteď se divím tomu, že ačkoliv jsme jí nikdy ani slůvkem neublížili, nikdy neměla chuť se přesvědčit, jak to s námi opravdu je a vzala 100% za své to, co jí otec navykládal. Ale proč tohle všechno píši. V době, kdy na povrch vyplouvaly první informace o tom, že existuje jistý seznam lidí, kteří spolupracovali se státní bezpečností, jsem se o to začala zajímat, protože mi připadalo, že by to na tátu sedlo. Bohužel, má přesně ty "estébácké" manýry. A našla jsem něco, co mne šokovalo. Byl veden v seznamech jako agent... Nedalo mi to a jeho spisy jsem si vyžádala. Jako jedinou z rodiny to zajímá.

 

     Na přímou otázku, jestli s nimi spolupracoval, mi řekl, že ho několikrát oslovili, ale on nikdy nikomu neublížil (opět pro něj typická vyhýbavá odpověď). Zatím nevím, co v těch spisech je, protože si kopie mám vyzvednout až na počátku září, ale už dopředu se děsím toho, co tam najdu. Jsem hodně citlivá na křivé jednání a zase musím jen napsat, že je to hlavní charakterovou vlastností táty. Žádná dohoda s ním neplatí, dle potřeby ji vždy pozmění, má nadřazené chování (jsem pro něj jen prostředek k uklízení, vaření, praní, tvor bez nároku mít vlastní názor apod. - na rozdíl od mých sourozenců - jsou to ovšem mužští, že??).

 

     Umí výborně citově vydírat - ví, co na mě působí a taky to používá. Do mailu mi napíše po rozmíšce - snad stále ještě Tvůj otec - v ironické nadsázce apod. Musím dodat, že můj přítel se mne zastal na všech frontách a to mi dodalo sílu se vzepřít zaběhlému patriarchátu v naší rodině. Nikdy mu za to asi nebudu dost vděčná. Bohužel, náš postoj se odrazil i na vztazích s mými bratry a jejich rodinami, tzn. jsem teď pro všechny tzv. černý Petr.

 

      A tak můj dotaz zní: Jak se mám zachovat? Snažit se o zlepšení vztahů v rodině (myšleno s mými bratry a jejich rodinami)? Pokud ty svazky Stb, ke kterým se velmi záhy dostanu, budou obsahovat něco, co jen potvrdí tátův charakter a jeho jednání, mám jim to ukázat? Nebo přerušit definitivně kontakt se svou rodinou, snažit se zachovat si tak důstojnost a své již tak dost zchátralé sebevědomí?? Nevím si rady....

 

     Mnohokrát děkuji za odpověď,  Eva

 


 

Od Kudlanky:

 

     Měla jsem připravenou odpověď a chtěla jsem tento dopis původně zařadit do "poradny". Sama mám podobnou zkušenost s naším sousedem, který bydlel v domě, kde jsem vyrůstala. Znala jsem ho tedy od holčičích let - snad pětadvacet let... A to už si něco všimnete. Přesně podobný popis. "Pán a vládce", manželka taková hodná, mírná a klidná myška, dvě děti, které se téměř s nikým nestýkaly. Rodina si žila "pod uzavřením". Přesto ale zdi nejsou ani ve vnitropražském domě zvukotěsné... A tak jsme věděli, že tatínek, pracující jako státní zaměstnanec, je despota jako hrom. Kde je mu dnes konec? O něm vím, že měl "na triku" pěkných pár lidí...

 

     Ale - nejprve nechám diskuzi otevřenou pro vaše názory....

d@niela

 

 

Komentáře (64)add feed
ja myslim : Jasmina
ze jak uz to je ted v rodine nastaveny,-bratri nebudou chtit verit,kdyz jsi uz "cerny Petr",dost se obavam ze si u nich nesplhnes,naopak.
A s otcem bych ukoncila veskere vztahy,-sam neni,ma pritelkyni i syny. Jeho rodicovska povinnost skoncila,deti odletaji z hnizda,jak se rika.Udrzujeme vztah s rodici,protoze je mame radi a oni nas.neudrzuji ale vztah s nikym,kdo mi skodi-otec neotec.
srpen 27, 2007 12:09
Co když opravdu byl...? : NČ
Co jako myslíš, že tohle zjištění, ať pozitivní, tak negativní, na tvém postoji k němu změní?
Sama odsuzuješ jeho jednání doma v rodině, tak se zařiď podle svýho svědomí. Na to nepotřebuješ číst "svazky".
srpen 27, 2007 12:20
Souhlasím s NČ..... : lila
stručné, jasné, výstižné......
srpen 27, 2007 12:51
Souhlas s komentáři přede mnou. : mamča
Podle zkušenosti vím, že s STB většinou spolupracovali lidé neprůbojní, bojácní, kteří se do role donašečů nechali vmanipulovat. To na Tvého otce moc nepasuje.
Chová se k Tobě jako despota, tak si zbytečně nekomplikuj život. Pokud bratři nejsou vychováni ve stejném duchu (JÁ jsem CHLAP a kdo je víc), sami k Tobě najdou cestu, i když se s otcem nebudeš stýkat.
srpen 27, 2007 13:18
Mamčo, : Kráťa
se státní bezpečností spolupracovali lidé bojácní, kteří se nechali vmanipulovat či zastrašit a dostali se tak ke spolupráci z cizí iniciativy. A kromě toho s STB spolupracovali lidé z iniciativy vlastní, kteří to chtěli dělat sami od sebe. Ať již lidé nepřející, závistiví, mstiví nebo jen obyčejní prospěcháři.
Takový nějaký by Ti na toho otce "neseděl"?

A Eva? Myslím, že není nic špatného na tom, že pokud otec spolupracoval, tak že by to bratrům někdy řekla. Jako fakt. Ne to někomu "vpálit" v nějaké vypjaté atmosféře jako "argument", to ne. Prostě jen tak, v klidu, bez sdělování nějakých vlastních závěrů ....
srpen 27, 2007 21:15
Kráťa : To je možné, : mamča
ale žádné takové nepřející, závistivé, mstivé nebo jen obyčejné prospěcháře jsem nepoznala. Jen pár těch moulů, co se nechali ukecat, a občas pustili nějaký ten všeobecně známý drb o svých spolupracovnících, aby měli pokoj. Jak jsme byli překvapeni, když byly zveřejněny "Cibulkovy seznamy", kdo z našich dlouholetých kolegů a kamarádů v nich byl. smilies/angry.gif
Evy otec je zřejmě nesnesitelný despota, a to samo o sobě, bez ohledu na členství či aktivitu v nějaké udavačské organizaci, stačí na to, aby se s ním přestala stýkat.
srpen 27, 2007 21:41
Mamčo, mamčo ... nekoukáš Ty se na svět příliš růžovými brýlemi? : Kráťa
Určitě jsi nějakého takového poznala, ale neprokoukla! Troufnu si tvrdit, že takový je nejméně každý pětadvacátý mezi námi. A možná jich je ještě více.
srpen 27, 2007 22:09
Kráťa : Koukám. : mamča
Já jsem totiž takový prostoduchý blbeček. smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
Na lidech se snažím vidět jen ta pozitiva. Proto si občas nabiju čumec. Ale už takhle žiju docela dlouho, a nehodlám to měnit. smilies/wink.gif
srpen 27, 2007 22:14
U nás : Aknela..
v rodině byl podobný případ, akorát s tím rozdílem, že dotyčný nebyl despota, naopak, byl to relativně vyrovnaný člověk, skvělý manžel, otec...A ještě jeden rozdíl tam byl, nešlo totiž o nějaké práskání v rámci STB, šlo o mnohem horší věci, ze kterých se většině lidí zvedá žaludek.
Když jsem se to dozvěděla, byl ten člověk už po smrti, takže to bylo v tomhle ohledu jednodušší, nemusela jsem řešit zda se s ním budu ještě stýkat, zda to na něj "vybalím" a budu se pídit proč a jak vůbec mohl žít takhle dvojitým životem.
Tohle "odhalení", které proběhlo jenom v rámci rodiny (dotyčný byl moc velké zvíře na to, aby se ocitl v nějakých cibulkových seznamech, bylo smutné a deptající. Museli jsme si sami v sobě každý rozhodnout jaký druh vzpomínek si na toho dotyčného chceme zanechat...ty moje vzpomínky jsou rozporuplné a nikdy jsem mu nedokázala odpustit. A to i když je už hezkých pár let mrtvý.

Evo, tobě bych poradila, aby ses řídila tím, co cítíš. Je to těžké, jedná se o tvého otce, ale popisuješ ho jako despotu, kterého si stejně nevážíš, takže moc ztratit už víc nemůžeš. Jak už tu bylo řečeno, tak není nejlepší řešení vytáhnout spisy před celou rodinou jako munici. Spíš bych v klidu řekla bratrům, že ty kopie mám a že jestli mají zájem, tak se mohou podívat...jestli ne, tak je to jejich věc. A ty se zařiď podle toho co tam najdeš a podle toho co budeš cítit, že je správné. Určitě bys neměla ale skončit jako rodinný soudce, tyhle věci si každý musí vyřešit sám a po svém.
srpen 28, 2007 04:28
taky koukam : Jirka
spoluprace s STB by byla dalsi pritezujici vec vypovidajici o charakteru. Nic vic a nic min.Rozhodne bych pred tim nezaviral oci.
Hodne stesti
srpen 28, 2007 05:44
Seš s tím rychle hotovej : NČ
Ale není všechno černobílý. Dobře se mi o tom píše, naštěstí jsem pro ně nebyl zajímavej.
Ale kdybych byl, těžko bych si hrál na hrdinu, těžko bych odmítnutim vyloučil svý děti z možnosti studovat, těžko bych sebe, a tím i svou rodinu, nechal připravit o jakýs takýs slušný výdělky, potřebný na jakejsi alespoň únosnej život v únosnym bytě, atd atd.
Nechci se omlouvat, naštěstí nemám za co. Naštěstí! Ale nevděčim za to svýmu ryzímu charakteru, nýbrž svý nezajímavosti.
srpen 28, 2007 07:42
V seznamech STB : wendy
řádně prolisovaných a probraných před zveřejněním od prominentů a dále upotřebitelných lidí, je mnoho jmen. A to i těch, kteří byli třeba jen jednou vyslýcháni jako ty zájmové osoby, co event. mohli něco vědět. A nevěděli nebo neřekli, ale už jim pak dali pokoj, ale stačilo jenom jednou a už tam visí. Každou chvíli tak třeba čteme v bulváru, že ten a ten známý člověk "spolupracoval" s STB. Český foklór. O neznámých se nepíše. Ne, nepodceňuju to, můj strýc a jeden bývalý spolupracovník byli skutečně velmi postiženi režimem a viděla jsem to tak zblízka a vím co dovedli lidem dělat, že je mi z toho špatně ještě dnes. Pamatuju na tetu jak jezdívala ubrečená z návštěv, které jí parkrát mnilostivě povolili. Pamatuju na kolegu, který byl když jsem ho poznala nebyl ještě tak starý, ale měl úplně bílé vlasy - byl v Jáchymově. A přitom oba visí v seznamech jako spolupracovíci, takže na tom mum svůj názor - už to začíná být únavné.
Evo, na něco se tě zeptám : kdyby se tvůj otec choval jako normální milující otec a dědeček, jak bys k tomu přistupovala ?
srpen 28, 2007 07:52
PS.: : wendy
bývalým spolupacovníkem myslím kolegu z práce, proboha...slovo spolupracovník má teď takový pejorativní nádech, že?
srpen 28, 2007 07:56
Wen, skvělá otázka na konci. : NČ
Tohle přesně mě taky napadlo.
srpen 28, 2007 08:32
pro Wendy .. a ostatní .. : Eva-autor příspěvku co když opravdu byl u STB
Odpovím nejprve na otázku Wendy .. kdyby byl milující otec, odpustila bych mu, ale není .. je manipulant, křivák a citový vyděrač apod. Mám mu hodně za zlé, že na mou přímou otázku nedokázal říci, ano, je to pravda, řekl a udělal jsem tohle a tohle a tohle a měl jsem k tomu tyhle a tyhle důvody nebo promiňte, nevzpomínám na to rád, nejsem na to hrdý, teď mě suďte, máte na to právo nebo nemáte na to právo, nežili jste v té době, ale on alibisticky řekl, ano, byli za mnou, ale nikomu jsem neublížil. Jistý vysoce postavený člen StB řekl, že kdo je v Cibulkových seznamech, tak spolupracoval a spis mého otce má přes padesát LISTŮ - vím to, protože jsem chtěla znát cenu za kopii. Zatím podrobnosti ze spisu nevím, ale domnívám se, že musel být pro státní bezpečnost jako AGENT velmi zajímavý svými informacemi, které primárně byly používány k manipulaci, zastrašování a vydírání druhých lidí, aby dokázal zaplnit obsah 100 stran A4 a to mě rozpaluje do běla, protože vím, že mi výrokem - nikdy jsem nikomu neublížil - 100% lže. A dám krk na to, že když mu tu kopii jeho spisu předložím, že na to řekne - dělal jsem to kvůli vám dětem a rodině jako takové. Nevěřím mu. Znám ho z jednání ve firmě, kde jsem brigádničila a vím, že dokázal během krátké chvíle neuvěřitelné věci. Dám příklad - byla jsem ve vedlejší místnosti a poslouchám, jak se s někým o někom baví. Ten dotyčný odešel a přišel někdo jiný a táta začal mluvit kriticky o tom, kdo právě odešel a takhle se to opakovalo několikrát. Bylo mi z toho jednání zle. Ptala jsem se ho, jestli nemá strach, že se mu to vrátí a tehdy řekl, že v tom umí chodit. Když říkám, že je otec despota a manipulant, myslím to vážně. Další příklad - šetřil mi na mé jméno stavební spoření z vdoveckého důchodu se slibem, že až mi bude osmnáct, budu to mít jako na rozjezd. Podotýkám, že když jsem něco chtěla do těch osmnácti, bylo mi řečeno, že to nejde, že stavební spoření také něco stojí. Když mi bylo osmnáct a měl mi peníze vyplatit, přišel za mnou, že se staví dům mému prvnímu bratrovi a jestli mi nebude vadit, že se ty peníze použijí jako jistina. Souhlasila jsem. To samé se opakovalo při druhém bratrovi. Když jsem končila na vysoké a potřebovala jsem ty peníze, přičemž oba domy již stály a nebylo jich na jistinu třeba, bylo mi řečeno, že peníze nedostanu, že nemá jistotu, že je správně použiji a že pokud potřebuji peníze, že mi půjčí .. to považuji za kvalifikovaný podraz. Pak přišel s teorií, že peníze mi vyplatí pouze na koupi auta - prostě v 23 letech jsem nebyla podle něj dost zralá na to, abych dokázala schopně využít peněz, které mi střádal a tak zasedla rodinná rada (rozumějte otec a dva bratři) a rozhodovali, které auto je pro mě nejlepší. To už jsem chodila se stávajícím přítelem a pro oba to bylo doslova potupné, tak jsem se naštvala a pořádně se v soukromí obula do otce, že tohle nemám zapotřebí, ať si ty peníze nechá, že jsi půjdu pro půjčku. Po citovém výlevu z jeho strany, že to se mnou myslí dobře (opět to s někým myslel dobře) mi peníze nakonec vyplatit, protože viděl, že se doopravdy zlobím. Ovšem omluvu jsem od něj neslyšela. A to byly první okamžiky, kdy jsem se cítila skutečně jako darebák, protože jsem byla na otce zlá. To, že mě k tomu dohnal, jsem si ale ke své škodě nepřipouštěla, navíc následovala kritika mých bratrů (jaká drzost), že jsem nevychovaný fracek a že peníze nejsou mé, ale mého nejstaršího bratra, kterému je otec slíbil. Další zajímavé zjištění a mohla bych pokračovat dál .. Když maminka umřela, u stolu zazněla dohoda o majetkovém vypořádání. Otec v té době neměl partnerku a tak se dohodlo, že získám polovinu domu, ve kterém jsme bydleli. Ovšem v té době mi jaksi nedošlo, že je to dost velký závazek. Přičemž, přítel je svědkem, že tato dohoda byla několikrát dle aktuální potřeby otce upravena .. např. za mými zády mou polovinu nabídl opět staršímu bratrovi, aniž by mi o tom řekl .. problém je v tom, že jsem v katastru vedená jako poloviční vlastník. A takhle mohu pokračovat dál a dál .. po přečtení všech Vašich příspěvků, za které jsem velmi vděčná, mohu s klidem v duši říci, že to nejlepší, co mohu udělat je, že se svou rodinou přeruším veškerý kontakt. Bratři jsou dokonale vychováni po vzoru otce a pochybuji, že by měli zájem dobrovolně se mnou navázat kontakt, když jsem si dovolila jít proti hlavě rodiny, byť jsem na to měla setsakra pořádný nárok. Jinak ještě taková jedna doplňující informace - kdybych charakterově měla popsat otce, jak na ostatní působí, tak je velmi silná, dominantní osobnost, tzn. že on s Stb musel spolupracovat jedině dobrovolně.
srpen 28, 2007 10:19
... : Eva-autor příspěvku co když opravdu byl u STB
A ještě jedna věc .. nejhorší na podobném vlivu takového rodiče je, že se pak člověk zmítá mezi výčitkami svědomí, že je donucen se chovat zle vůči vlastní rodině a mezi vztekem a bezmocí, protože při každém drobném ústupku a přistoupení na hru rodiny dostanete další, tzv. výchovný záhlavník (podraz), kdy se znovu naštvete a řeknete si - tohle byla poslední kapka .. a takhle to šlo dál až do teď .. kdy jsem si řekla a už žádné další políčky, už žádné další kopance, urážky a podrazy.
srpen 28, 2007 10:25
Možná se pletu, : Míša šíša
ale připadá mi to, že se ti jedná vlastně jen o takovou pomstu otci: omlátit mu ty svazky o hlavu - obrazně řečeno. No nevím ale, jak to pomůže tobě. Myslíš, že se ti nějak uleví?

Ještě bych měla jednu poznámku k tomu stavebnímu spoření. Možná se ti to nebude líbit, ale taky si myslím, že ve 23 letech člověk nemusí být až natolik vyzrálý, aby dokázal správně nakládat s nějakým vyšším obnosem. Není to pravidlo, ale mnoho mladých lidí dokáže peníze dost rychle bezúčelně rozfofrovat, obzvlášť pak, když si tyto peníze sami nevydělali. (Neříkám, že by to měl být zrovna tvůj případ - říkám, že bych dokázala i pochopit otcovy obavy.) A taky si myslím, že není povinnost rodičů předávat dětem nějaké peníze, byť by je šetřili přímo pro ně. Jsou to jejich peníze, které si oni sami vydělali, a podle toho s nimi mohou nakládat. Zdá se mi, že vaše rodinné problémy se točí právě kolem těch peněz, aspoň tedy usuzuju z toho, že se o nich celkem obšírně zmiňuješ.
srpen 28, 2007 10:48
no vidíš : NČ
Sama píšeš, že mu nevěříš, sama se cítíš ukřivďovaná a ponižovaná, tak NA CO SE HO JEŠTĚ POTŘEBUJEŠ PTÁT??????? Vždyť právě na tohle tě Wen upozornila to svou otázkou.
A jinak - buď více hrdá a více sebevědomá!
srpen 28, 2007 10:56
Není to tak trochu schizofrenní : NČ
vynucovat si prachy od nenáviděnýho estébáka?
srpen 28, 2007 11:09
penize : Jasmina
mas Miso pravdu ale zde boli podrazy a nespravedlnost.Kdyz mam 3 deti,obvykle jim rozdelim,kdyz jim nechci ci nemohu nic dat,-nedam nikomu. Kdyz mi dcera konci na vysoke,tak snad uz toto je znamka ze neni lehkomyslny povl,ktery utrati penize treba za chlast ci drogy ci ze je rozda kamaradickum,avsak pokud je uzije pro koupi pozemku nebo pro cestovani kolem sveta,-to zalezi prece na ni.Proste-kdyby trochu lasky a ucty k te dceri bylo,nic vic.
Evo,dle Tveho vypraveni vidno,ze bratri jsou jiz pekne zpracovani,tez je bavi se podilet na ponizovani Tve osoby,takze az dostanes spisy,nech si je pro sebe,nerikam ze o tom nemuzes rici bratrum-ale hlavne neocekavej ze oni se odtrhnou od otce a prilnou k Tobe. Vidim ze jsi byla jiz prakticky rozhodnuta se odriznout od rodiny,jen jsi zde potrebovala posledni podporu,zda jednas spravne. Manipulaci jsem poznala i ja,ten pocit ze at udelam cokoliv,ze nastanou vycitky,to znam taktez.Ja utnula vse a uz je to dlouho,a mohu rici-nikdo z "nich" mi dodnes nechybi,ziju spokojene a mam v dusi cisto,pac uz nic takoveho nemusim resit;krivdy,podrazy,nadeje ze se to zlepsi a po te zas rana pod pas...
NC,za Tvuj prispevek,v 07:42,-ac te osobne neznam,jsem na Tebe hrda,to je slovo muze.
srpen 28, 2007 11:34
Děkuij za odpověď Evo : wendy
myslím si, že tohle bude poslední tečka za kauzou OTEC. Je to síla takhle přijít o rodinu, ale máš svoji.
Míšo, já to vidím teda tak, že peníze byly jen součástí, jak bych to řekla - stylu jednání s dcerou. Rodič nemá povinnost je uspořit a při zletilosti vydat, ale původně byly přece slíbeny na rozjezd. Slib nedodržen.
smilies/undecided.gif smilies/undecided.gif
***************************
srpen 28, 2007 11:47
Wen : NČ
Myslím, že slib dodržen byl! Když otec viděl, že se Evička zlobí, tak jí je dal.
Každej jsme jinej, žejo. Já, kdybych měl takovou averzi k tátovi, jakou má ona, prachy bych si od něj nevzal. V první řadě bych přeci sám sobě (a pak taky i jemu) musel dokázat, že se bez něj obejdu. Podle Evičky bych byl vůl. Prachy přeci nesmrděj...
srpen 28, 2007 12:01
treba si je vzala jeste tehdy : Jasmina
kdy si myslila ze se ty vztahy jeste spravi.....jasne ze ale dnes,odejit od rodiny,znamena-je uz vic nepotrebovat,ani financne a ani v dobe kdy treba prijde nejaka krize. Toto je taktez svoboda.
srpen 28, 2007 12:13
Jo ták, to jsem to špatně pochopil, omlouvám se. : NČ
Takže v době, kdy ještě nevěděla, že je zlej, si prachy vzala. Jo, tojo.
A teď, když ví, že je zlej, tak prachy si pro jistotu nechá, ale všem musí říct, co von je zač. Už chápu.
srpen 28, 2007 12:20
NČ, : Míša šíša
chápu to stejně jako ty.
A taky chápu, jak bude asi tatík potěšen, až mu Eva za to, že jí naspořil, předhodí na stůl tu složku. Jo-jo, jsou to paradoxy.
srpen 28, 2007 12:56
Po podrobném vysvětlení, jak to u nich chodí, : mamča
bych řekla, že Eva má otce celkem v hrsti. Patří jí půlka domu, ve kterém otec bydlí. Má peníze, které jí nakonec otec dal a má vystudovanou VŠ. To není tak málo na start do života.
Teď bude mít ještě ten spis z STB.

srpen 28, 2007 13:13
Jo, přesně, Míšo, Mamí : NČ
Tak mě Eví napadlo. Tvůj otec je křivák, udavač despota. Ty naopak rovná a čestná.
Měla bys ten svazek domů přinést, praštit s ním o stůl, říct o tom všem! A pak dodat, že ty, jako rovná a čestná, si nemůžeš ponechat nic, co pochází od křiváka, udavače, despoty, co pochází třeba ze špinavejch odměn, které jako estébáckej agent obdržel.
Takže: "tady jsou svazky STB, tady jsou zpátky tvý špinavý prachy, tady je zpátky půlka baráku, stejně byl pořízenej z neštěstí udanejch lidí".
srpen 28, 2007 14:05
Nejste trochu nespravedliví? : Petronila
Vždyť to, co Eva dostala, je aspoň zčásti dědictvím po její mamince, proč by se toho měla jen tak vzdát? A to říkám s plným vědomím toho, že jsem se sama vzdala poloviny baráku, na kterou bych měla jinak nárok, jen abych se nemusela stýkat s podobným manipulátorem. A dodnes jsem na to hrdá a nelituji.
srpen 28, 2007 14:21
Jasmíno, : Ája
dovolím si nesouhlasit v bodě, že je zcela na dceři, k jakým účelům peníze, které jí naspořili rodiče, použije. Mě osobně nijak nepohoršovalo, že nějaké peníze, které mi rodiče našetřili, chtěli vázat koupí něčeho "pořádného" (v mém případě to byla pračka). U nás doma se nikdy nerozhazovalo, nežili jsme špatně, ale na vyhazování prostě nebylo, na drahé dovolené taky ne. Přišlo by mi zcela nemorální, kdybych peníze, které mi rodiče naspořili, protože se třeba sami uskrovnili, abych já měla něco DO ZAČÁTKU, tak kdybych tyto peníze rozfofrovala někde na dovolené...
Taky se nějak nemůžu zbavit dojmu, že se Evě toho zas tolik neděje... Nějak jsem ve výčtu křivd čekala větší dardy, než že otec chtěl dohlédnout na použití peněz, které ušetřil, ale když se dcerka naštvala, tak je tedy vysázel na prkno a ještě se, prevít, neomluvil! ...Nechci Evě křivdit, tohle je jen dojem...

srpen 28, 2007 14:36
ok NC : Jasmina
je fakt ze ja toto resit nemusila-vzit si penize nebo nevzit,mne je nikdo nesliboval ani necpal,to spis jeste naopak.
Snazim se do Evy vcitit a jsem presvedcena ze kdyby tatik rozdal lasku vsem trem detem stejne...odstrkovany dite se rve o kus lasky,ev. pozdeji o dil penez,jeste bych ji nevidela jako vypocitavou,porad ma sanci vyzrat v rovnyho cloveka.Ohledne penez,jestli to v te rodine bylo tak nastaveny-kazdy z deti dostane na rozjezd,tak zas vidim logicky ze i Eva to citila tak ze ma pravo ty penize dostat. Ale jinak je pravda,ze odrikam-li se cloveka-odrikam se taktez jeho statku,nebot jedine takto se osvobodim uplne.
srpen 28, 2007 16:29
... : Eva - autor článku
Asi bych měla pro některé, kteří mě odsoudili (i to je život) říci, že od 15-ti, kdy mi umřela maminka, jsem se o tátu a jednoho bratra při studiu střední školy starala jako dospělá, tzn. veškeré práce v domě - úklid, vaření, praní, žehlení, práce na zahradě a to bez pomoci mužských - přišli vždy jen k hotovému a ještě jsem byla peskována za to, jaký jsem fracek a jak jsem povahou celá máma (ta blbá učitelka jí říkali), ale rádi ode mne mé služby brali bez poděkování. Ovšem při debatách u stolu jsem byla dobrá jen na vaření kafe, ale neměla jsem šanci se zúčastnit, protože podle nich jsem nevěděla (asi nevím do dnes) co je v zadku měkkého, tak tomu říkají .. Táta byť měl přítelkyni, tak ji raději do domu k nám nenastěhoval, ze strachu, že si její dva synové budou jednou nárokovat něco z jeho majetku, podotýkám, že oba její synové jsou nesmírně slušní. Ovšem i jí pěkně každý víkend zaúkoloval: ona se trmácela za ním z okresního města vlakem, on jí ani nepřijel naproti (podotýkám, že v tom samém městě pracoval, takže ji klidně mohl v pátek vzít s sebou autem a v neděli odvézt), nechal jí táhnout se s taškou samotnou pěšky z nádraží a když konečně dorazila, tak jí mezi dveřmi vyříkal, co je třeba udělat doma za práce a co bychom měly vařit a šel si číst nebo dělat něco na domě. A nechal ji tam stát s taškou v ruce. Obvykle jsme si uvařily kafe, zanadávaly na něj nebo se dokonce Hanka naštvala a odešla do sousední vesnice, kde měla po manželovi chatu a strávila víkend tam. Kolikrát za ní ani během toho víkendu nezašel a nechal ji prostě jen v neděli odjet. Na vysokou jsem šla až po dvouleté pracovní zkušenosti a byla mi placena ze sirotčího a vdoveckého důchodu. Ale to jen na okraj .. Máte pravdu, člověk by si měl řešit problémy sám a ne je vylévat v krátkých pasážích na internet, kde nikdo neví, jak to v naší rodině chodí a kritizovat je tak snadné .. ale i tak děkuji za názory. Rozhodně se cítím "lépe" .. A co se týče těch peněz, může vám to připadat absorudní, ale pokud vás otec "živí" od patnácti myšlenou, že vám ty peníze jednou přistanou na stole a motivuje vás v šetření (znovu podotýkám, to spoření bylo placeno z vdoveckého důchodu po mamince) a v okamžiku, kdy je potřebujete najednou cukne .. tak to považuji za naprosto nefér. Naprosto. A navíc, o tom, že je veden v seznamech Stb jsem se dozvěděla asi před rokem .. takže taková kritika, jako že ty špinavé peníze si klidně nechám .. ano nechám!! Protože jsem si poctivě oddřela od patnácti, ale nevím jestli NČ (proč se nepředstavíš??) ví, co obnáší ženská práce?? Jo a jinak, k té poznámce ohledně polovičního vlastnictví domu .. ehm, tak kdo drží v hrsti koho ... Kdykoliv chci na domě nebo na zahradě něco změnit, tak nesmím, nedovolí mi to. Prostě mi řekne: já si to nepřeji, mně to takhle vyhovuje. A vzhledem k tomu, že bydlím jinde, tak ho musím respektovat. Takže nám například zatéká do baráku voda, po zdech je plíseň, ale jemu to takhle vyhovuje. Mám z toho alergii a nemohu to udýchat, ale on s tím nic dělat nebude (nabídli jsme se, že to celé opravíme na vlastní náklady - odmítl), protože on kupodivu žádné obtíže nemá. A kdo si myslíte, že tam uklízí?? On to rozhodně není. Celý týden prosedí nad novinami, tzv. študuje, aby byl jako on říká "aptudejt", aby mohl o víkendu při rodinných sešlostech machrovat před klukama a na domácnost nehrábne. Jediné, co dělá je, že chodí odplivávat do umyvadla nebo toalety a ani to po sobě nespláchne!! Prádlo mu pere a žehlí jeho stávající přítelkyně, která ale bydlí jinde a dům uklízím při návštěvách já, protože se na to nemůžu dívat. A on si počká na sobotní oběd a odjede za ní a vrací se v neděli na oběd .. takže má bezva servis, ale já jsem mrcha dcera, která si dovolila nechat si polovinu baráku a navíc peníze ze stavebního spoření, přičemž moji dva bratři mají oba naprosto nové baráky, vyplacené otcem z dluhů a nemusí po nikom uklízet, ani poslouchat, když se člověk chce v sobotu po týdnu v práci trochu vyspat, v půl osmé ráno: co jééé, vy nebudete vstávat nebo co??? Nikdo na ně přes celou zahradu nevyřvává: heléé, je dvanáct, to jako dneska nebudeme obědvat nebo jak?? Já už mám hlad apod. Ale život je boj. Ještě takové doplnění. Já chci otci tu polovinu domu vrátit už asi čtyři roky, ale nesouhlasí. Chtěla jsem ji převést na jeho přítelkyni, zakázal mi to. Jestli se orientujete dobře v právu, tak víte, že někomu darovat nemovitost je dost prekérní, protože ten obdarovaný s tím musí souhlasit!! Tudíž nevím, jak z toho ven. Ani jeden z mých bratrů tu polovinu domu NECHCE. Pracuji v AK a se svým šéfem jsem to probírala a doporučil mi s celou situací nic nedělat a doufat, že se vztahy uklidní. Obávám se, že mi moc neporadil. A svazky, o kterých byla primárně řeč?? Ty si nechám, nepoužiji je, vyžádala jsem si je stejně jen proto, abych svého otce poznala lépe.

Děkuji Jasmíně a Petronile upřímně za jejich příspěvky ..

Tak a teď mě můžete milé kudlanky třeba sežrat .. smilies/wink.gif Hlavně ty NČ ..
srpen 28, 2007 19:48
Evi, : Aknela
nenech se otravit...to vis, kudlancaci a kudlanky zacuchali nejakou senzaci a par si z nich udelalo rychly usudek, ze jsi na prachy. To se na internetu stava...tak se tim netrap, ty vis sama nejlip jak to je.

Cim vic popisujes sveho otce, tim vic to vypada, ze on je opravdu clovek s kterym nestoji udrzovat styky. Je to tezke, je to tvuj otec a urcite nekde uvnitr bys ho chtela mit aspon trochu rada, vazit si ho...ale kde si neni ceho vazit, tam je zbytecne hledat.
Myslim, ze az se jednou rozhodnes udelat ten zasadni krok a prestanes se s nim stykat, nebude to lehke, ale bude to krok kupredu. Zatim se motas v zacarovanem kruhu a jediny kdo ti z nej pomuze ven, jsi ty sama. Drzim palce.
srpen 28, 2007 20:16
Evi : Jasmina
Tu pulku baraku muzes dat do prodeje,kdyz je Tva i papirove.Docela je mozne ze se najde i kupec.Pokud jsi zapsana na katastru jako majitelka poloviny baraku,pak ji mas pravo prodat ikdyby se otec na hlavu stavel.
srpen 28, 2007 20:21
Tak si myslím, : strejda
že Eva to teď vysvětlila velmi podrobně, krásně a srozumitelně a že to není žádná hamižná ženská. A také si myslím, že i když si přečetla několik kritických příspěvků, že proto nezanevře na Kudlanku. Ne vždy méně je více.
A také si myslím, EVO, že by bylo dobré, abys zůstala tzv. nad věcí. Hrdá...ale sama na sebe.
Já jsem byl tehdy také vysazený na podobné aparátčíky, žvanily a vlezdoprdelníky, kteří dělali ještě navíc jakousi nadpráci. Ti byli horší a zákeřnější, než jakási zlanařená oběť, která nemohla couvnout, jak to nahoře popisoval NČ.
Dodnes si vzpomínám na jednoho přeaktivního vola a musím se smát. (To bylo někdy v sedmdesátých letech). Stojím na WC před mušlí a hledím do dlaždiček. On si stoupl vedle mne a při každém výstřiku heknul - nic plynulého, a povídá:"čest práci!"
Odpověděl jsem:"hlavně vaší...já už jsem hotov."

Otevřu-li noviny, rádio či TV, opět byl vyšťourán nějaký agent ve vysoké funkci, senátor byl přeaktivním dozorcem...atd.. Mě už to otravuje, číst to, sledovat, poslouchat...Kdo kde byl, jakou že to zase utvořili komisi, úřad dalších darmožroutů pro vyšetřování toho či onoho případu... Já si zapínám TV už jen na nějakou srandu.
Já vím, že novinářský "póvl" má zase sousta, náplň, drahocenné vysílací minuty, že mají sólokapry... No jo, ale půlka ODSáků byla ve straně, náměstci ministrů v STB - tehdy mě šokoval Tošovský, předseda vlády, jmenovaný Havlem, do kterého by to asi nikdo neřekl. A ti současní si hrajou na zavilé demokraty. Tlučhubové. Už je toho moc a čeho je hodně, toho je
příliš.
Vůbec bych se nečílil, kdyby se za vším udělala tlustá čára, jako to udělali kdysi Španělé za svojí diktaturou a kdybychom slýchávali jen samé příjemné zprávy. I tady, na Kudlance, by se třeba psalo, že Vodoměrce se narodila hezká čestikilová holčička, celá maminka...nebo kluk jako buk, podobný Ebenovi...No nééé?
smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
srpen 28, 2007 21:41
no, jasmino : sasas
Pokud jsi zapsana na katastru jako majitelka poloviny baraku,pak ji mas pravo prodat ikdyby se otec na hlavu stavel.

to tedy nemas. k prodeji ti musi dat souhlas spolumajitel, nevic spolumajitel ma predkupni pravo
srpen 28, 2007 22:37
Ale proč bych měl zežrat? : NČ
To byl můj soukromej názor. Daleko líp ho ovšem vystihla Jasmí:"odrikam-li se cloveka-odrikam se taktez jeho statku..."


srpen 29, 2007 05:46
To si Strejdo představ, : NČ
měli jsme ve vedlejším baráku rodinu, měli v předsíni obrazy Lenina a Stalina a každej večer otec zavelel, celá rodina si před ně stoupla a zazpívala Internacionálu. FAKT, NEKECÁM!!!!
Vím to přímo z první ruky, od kluků z tý rodiny, říkali to, při čutání do balonu na plácku, jako naprosto běžnou věc. Stalina si ale kluci už moc neužili :-(
srpen 29, 2007 05:56
Evi, já si myslím, že je to jasný : wendy
barák by mi rval srdce z toho důvodu, že bych viděla jak mé rodné sídlo chátrá a chátrá a možná i spadne, jsem Kozoroh a tak mám k nemovitostem vztah jako k symbolu bezpečí a rodinné pospolitosti, místu kde bych to chtěla mít útulné a hezké a vítat tam milé návštěvy - ne jako k majetku v penězích. Tak by mi to jedno nebylo, ale v tomto případku bych tam tatíčka nechala shnít. S tím předkupním právem má sasass pravdu, něco podobného jsme řešili se sousedy na chalupě. Ale když spolumajitel předkupního práva nevyužil, šlo to dál, za dalším zájemcem. Sakra, ať ti v té AK poradí ! smilies/angry.gif
srpen 29, 2007 08:21
se mnou kdysi pracovala v bance : alena tečkovaná
nějaká paní Kubánková. Ta s rodinou doma slavila VŘSR, měla děti Vladimíra a Věru, kterým říkala Věročko a Vovko a veškeré dárky nakupovala pouze v obchodě Čajka. Když tenkrát rusáci sestřelili to jihokorejské letadlo - tak jsem se , neznalá poměrů, neb jsem tam byla nová - vyjádřila v tom smyslů, že do toho Rusové nejspíš preventivně práskli a pak se teprve šli podívat, co to je. (A MĚLA JSEM TENKRÁT PRAVDU!!! - jak se posléze ukázalo).A paní Kubánková mi tenkrát dost ošklivě vynadala a dokonce si na mě šla stěžovat. No, le jestliže musela makat jako my ostatní - tak asi byla jen tak máklá - z osobního prospěchářství to zřejmě nedělala. Prostě jen upřímně milovala Sovětský Svaz.
srpen 29, 2007 08:27
Evi, : Míša šíša
tak jak jsi to dodatečně vysvětlila, staví celou věc do jiného obrazu. Omlouvám se, jestli tě nějak ranilo, co jsem napsala.
srpen 29, 2007 08:33
Míšo šíšo : NČ
mě to dodatečný vysvětlení jen utvrdilo v mym původnim názoru
srpen 29, 2007 08:38
Evo, : Petronila
poraď se s právníkem, ale já myslím, že skutečně máš povinnost jenom nabídnout otci k odkupu tu svoji půlku nejdřív, a když ji nebude chtít, tak ji můžeš nabídnout k prodeji někomu jinému. A bylo by vymalováno. Byla bys sice za tu špatnou, ale to jsi takhle stejně.

Podle toho, co píšeš, Ti Tvůj otec hodně ublížil a ještě teď Tě využívá. Když jsem to četla, tak se mi otvírala kudla v kapse. Podívej, mně se před lety stalo, že jsem měla restituovat půlku baráku, ale druhou půlku by měla mít osoba, která mě osobně sice milovala, ale naší rodině hrozně ublížila. Já jsem si představila, že mi to nestojí za to, abych se s ní musela pravidelně stýkat, a odmítla jsem. Mohla jsem si to vzít a prodat, ale to by mi zase přišlo jako podraz ode mě na té osobě, která mi ten podíl sama nabídla (už bylo po termínu restitucí). Někdy je užitečnější přerušit všechny styky i za cenu finanční ztráty. Držím palce.
srpen 29, 2007 08:39
Evo : Petronila
a ještě Ti chci říct, že naprosto chápu, proč považuješ to, co Ti otec udělal s těmi penězi, za podraz (nesplněný slib bych vnímala jako mnohem horší než to, že nedostanu peníze), a jeho chování k Tobě, jak ho popisuješ, je naprosto příšerné.
srpen 29, 2007 08:42
Spolumajitel má předkupní právo, : Míša šíša
ale pokud jej nevyužije, může Eva nabídnout svou část domu jinému zájemci. Pokud by s prodejem či převodem otec nesouhlasil, lze to vyřešit soudní cestou.
srpen 29, 2007 08:43
NČ, : Petronila
JEHO statku ano, ale ty prachy byly JEJÍ, z důchodu po mamince.

A jak byste to řešil s tím barákem, nechal byste ho být ať mu spadne na hlavu? Ze zákona jste tuším odpovědný za to, že vaše nemovitost někoho nepoškodí, tak byste z toho mohl mít ještě sám malér. Zkuste vymyslet nějaké rovné, čestné řešení smilies/wink.gif
srpen 29, 2007 08:47
petronilo : sasas
ale ty prachy byly JEJÍ, z důchodu po mamince.

ty prachy byly z vdoveckeho duchodu, ne ze sirotciho. ci-li to nebyly eviny penize, ale otcovy. to jen pro poradek smilies/grin.gif
srpen 29, 2007 09:01
Petronilo, : Míša šíša
možná NČ vidí rozdíl mezi vdoveckým důchodem a sirotčím důchodem. Eva psala, že spoření bylo placené z vdoveckého důchodu, takže je opravdu otázkou, čí že to byly peníze.
srpen 29, 2007 09:02
Sašo, předběhla jsi mě : Míša šíša
smilies/grin.gif
srpen 29, 2007 09:04
jeste k tomu baraku : sasas
my, kdyz jsme kupovali barak (pred 18ti lety), nejen ze se museli spoluvlastnici vzdat predkupniho prava, navic museli dat souhlas s prodejem "cizi" osobe (co nebyla spoluvlastnik). bez toho to neslo. ale nehadam se, ze to dneska neni jinak.

ze ma eva pulku baraku chapu jako "spravedlive" podeleni sourozencu - bratrum rodice (otec) pomohl s porizenim vlastniho bydleni a naoplatku se vsichni vzdali (otec i oba bratri) podilu po mamince ve prospech evy. ze ma v tom baraku spoluvlastnika je jiny problem, samozrejme to neni zadna vyhra.

tata i brachove jsou holt machos, ale pocitej, ze je nepredelas. takze bud si zvykni (jestli ti to stoji za to), nebo jim to netoleruj.
srpen 29, 2007 09:26
Jasněže vdoveckej, ale i kdyby sirotčí : NČ
O vdoveckym není třeba dál ani psát. Ale i kdyby sirotčí.... z čeho se živila, šatila, študovala? Jasně, on spořil PRO ni, ale docela určitě nespořil JEJÍ prachy. Nebyl to její NÁROK, ale jeho dobrovolný rozhodnutí. A po jejím vynucení jí je dal. Jenže tohle všechno je mimo mísu. O tohle přeci nešlo!
Pokud jsem četl správně, tak ona ho už dávno má za obtížnej hmyz, kterej ji zneužívá a snaží se jí řídit život po svym. A navrch si tenhle názor před rokem potvrdila i jeho agentstvím. A až si přečte agentský podrobnosti, tak už si před nim ani nevodplivne! Tak jsem pochopil její vztah k otci. A já sám za sebe jsem napsal, že od člověka, kterýho bych si takhle ohodnotil, bych nevzal ani kůru vod chleba! That´s Alllllllll !!!!

srpen 29, 2007 09:34
Jedna věc je na co má nárok ze zákona : wendy
a druhá je to, že by všichni sourozenci měli dostat stejným dílem. Prostě lidský přístup. Dodržet slib. Jo, živil ji, šatil, studovala, přídavky na to asi nestačily, ale to je snad ve vztahu rodič-dítě normální. Nebo by mělo být normou. Ona to pak vrátí svým dětem. Nepřipadá mi vyčuraná. Taky se tam něco nadřela. To je zadara, to se nepočítá ? No nevím.
srpen 29, 2007 10:12
ale Wendy : NČ
Jasněže máš pravdu!!! Je to normální ve vztahu normální otec - normální děti, lidský přístup. Jenže tenhle případ právě jako normální a lidskej ona nevidí. Dyť v tom to právě všecko je!
Dřít se vona taky nemusela - dělala to snad dobrovolně. Nebo měli jasnou dohodu, že to bude dělat za ty spořený prachy? Jestli jo, tak pak jo! Ale pochybuju.
Tak teď má konečně zpřízněnou duši - toho skvělýho přítele. Tak snad už se může nad dloubání do fotra svazkama STB vyprdnout a jít si SVYM vlastnim životem, do kerýho si od táty a bráchů už nenechá kecat. I když, zrovna od toho jejího přítele, bych čekal slovo chlapa, že on bude první, kerej jí řekne: "dost děvče, přestaň se v tom už babrat, jsme oba zdraví, práceschopní, nemáme zapotřebí bejt někomu vděční za milodary!"
srpen 29, 2007 10:57
Jenže odmítaný děti o tu lásku a přízeň žebrávají : wendy
a to asi doznívá i zde. Možná si řekne - tak a teď to mám i písemně, že otec je hajzlík - a třeba jí to pomůže k ukončení takovýhodle vztahu. A že má svoji rodinu, to jsem jí psala, aby se soustředila na ni, to bude teď nejlepší. Jinak je jasný, že neustálé vytahování kdo kde byl vepsaný už unavuje. Ať je potrestají, pověsej, dají na černou tabuli, ale ty skutečný práskače. A pak ať už je pokoj. Takže tak.
srpen 29, 2007 11:35
Wen, jo, děti jo. : NČ
Ale tahle není dítě!!!!!!!!!
Je dospělá, samostatná, svéprávná, vysokoškolsky granulovaná. Tak snad už má načase říct si DOST!
srpen 29, 2007 11:56
... : krucinál!
Když budu chtít svýmu dospělýmu dítěti DAROVAT nějaký prachy, tak mu je daruju a nebudu mu pindat do toho, co s nima chce udělat. Nebudu ho nutit, aby si koupilo auto (a ještě určovat, co to má bejt za model, sic!), když pro něj může mít daleko větší hodnotu (a víc mu do života přinese) třeba cesta kolem světa nebo koncertní křídlo. A nebo mu žádný prachy darovat nechci, tak mu to nebudu ani slibovat, že až mu bude 18 blablabla.
To jen taková zbytečná poznámka ke zbytečný diskusi o prachách, o který tu vůbec nejde.
srpen 29, 2007 12:43
NČ, je pořád dítě - něčí dítě : wendy
jinak samostatná rozumná, ale tohle jen tak nepřebolí. To co jsme dostali v dětství máme v sobě po celý život...
srpen 29, 2007 13:24
NČ, : Petronila
wendy má pravdu v tom, že rodič zkrátka musí své dítě živit, je to jeho povinnost, když ho zplodil. A věcí slušnosti by mělo být podělit svoje děti zhruba stejně a ne jednomu dát a druhému slíbit, pak mu zase říct, že nedáte, pak zas, že jo...

"Dřít se vona taky nemusela" - to jste tedy dost nespravedlivý, ona byla pokud se dobře pamatuji nezletilá, takže na jednu stranu musela tatíka poslouchat, na druhou stranu by to v normálním vztahu asi dělala taky, protože byli v dost blbé situaci. Vy byste tátovi a rodině nepomohl? Minimálně do těch 18. Vidím to tak, že se Eva zachovala normálně lidsky a svou povinnost vůči rodině si splnila vrchovatě. Otec to určitě objektivně neměl lehké, ale určité věci v jeho chování vidím jako podraz, a bratři podle popisu Evy dost selhali.

Já bych asi volila to, co říkáte - když byly z mé strany vyčerpané všechny pokusy o smír, práskla bych dveřmi s tím, ať si majetek nacpou do krku. Ale to si myslím teď s nadhledem a odstupem, protože mě se to netýká. Přece jenom je ten táta a bráchové její nejbližší příbuzní, tak se nedivte, že se v tom tak plácá.

A pak zbývá ještě jedna čistě praktická věc - jak byste řešil to s tím barákem - patří Vám půlka, druhý vlastník odmítá spolupracovat, Vy s ním nechcete mít nic společného, ale zároveň na něj taky nechcete ušít nějakou habaďůru, i když víte, že on by ji na Vás možná ušil docela klidně - už kvůli Vašemu čistému svědomí. Když si barák necháte a on spadne někomu na hlavu, tak budou popotahovat Vás. Jak byste tohle řešil? Ale konkrétní návrhy, prosím.
srpen 29, 2007 13:38
krucinál : NČ
Jenže tady se snad neřeší charakter jejího otce. Ten vona má vyřešenej. Takže je zbytečný řikat "když já budu chtít darovat.....". To je jasný KAŽDÝMU. JÁ TAKY, když daruju, tak daruju bez podmínek!!! Ale i von to nakonec uznal, že to přepísk.
Petro, jasněže bych rodině pomohl, co bych mohl, ale nepovyšoval bych to na zásluhu s nárkem na odměnu. Pomohl bych proto, že bych chtěl, ne proto, že bych musel! A kdybych přitom jedinkrát uslyšel slovo - musíš - pomoc by skončila v tý sekundě.
srpen 29, 2007 14:06
Nojo NČ : wendy
to jsi ty, ale ona byla ještě holka...a nerozčiluj se, neb tě trefí Josefa.
srpen 29, 2007 14:09
Dobrý, v dospělosti beru, : Petronila
jako nezletilá musela držet ústa a krok.

A teď - co s tím barákem ?
srpen 29, 2007 14:29
ja bych ja bych : Jasmina
v patnacti bych....leda tak houno s dominantnim otcem zvykla od mala ze baby doma poslouchaji na slovo,takze bych drela jako blbec taky,ne ze bych,ja kdysi v 15 drela taky a drzela hubu.
V 18ti padla,budiz,Eva si udelala vejsku,takze chce "padla" ted,kdyz uz pohar pretekl,kdy se ji udelalo jasno. Myslis NC ze manipulovany clovek ma hned jasno? Kez by.
Eva se sem vypsala,protoze to co citi halt potrebuje jeste "potvrdit" od nas dospelych.
A ted,co s tim barakem?
srpen 29, 2007 15:16
co s tim barakem je uplne jednoduchy : sasas
1/ zjistit, jestli skutecne muzu prodat svou polovinu, kdyz k tomu neda spoluvlastnik souhlas (po te, co se vzdal predkupniho prava) a poku ano,
2/ rozhodnout se, jestli to chci udelat za kazdou cenu
3a/ nechci, tak necham veci tak, jak jsou a bud se nadale snazim o jakous takous udrzbu nebo se na to vybodnu uplne. vono nez barak uplne spadne, to par desetileti trva. pripadne muzu pozadat o vyjadreni statika, pokud barak hrozi zricenim, vyda prikaz ke strzeni
3b/ jo chci se ho zbavit za kazdou cenu, pak postavim otce pred hotovou vec - polovinu odkoupis, prijmes darem nebo to prodam nekomu dalsimu (otazka je, jestli je to vubec prodejne, bych chtela videt nekoho, kdo koupi barak se spoluvlastnikem)
4/ evu netrapi problem s barakem, chce jen vedet, co je v tech spisech. a na to si holt bude muset mesic pockat.
srpen 29, 2007 15:36
Sasas, : Petronila
já mám pocit, že si Eva těmi spisy jen potřebuje potvrdit to, že se otec objektivně nechoval hezky a že to, že s ním nechce mít nic společného, není jen nějaký její kapric. POkud tam bude, že skutečně udával, bude mít černé na bílém, že se prokazatelně choval jako sv*ně. Kdo se kdy v životě setkal s manipulátorem, tomu to asi bude jasné - pokud mu na manipulaci a na to, že vás vlastně zneužívá, přijdete, tak udělá toho špatného z vás a pokud jste v jeho vleku, tak mu na to možná i skočíte.

Evo, jestli je tenhle předpoklad správný a pokud to, co o otci píšeš, je pravda, tak si myslím, že ty svazky ani nepotřebuješ, ten člověk se opravdu choval hnusně a do budoucna bude lepší mít s ním toho co nejmíň společného.

Napadá mě, že elegantní řešení by bylo nabídnout mu tu svoji půlku baráku darem (samozřejmě pokud uznáš, že je to nejlepší řešení) a jestli ho odmítne, nechat si to od něho dát písemně. To abys měla do budoucna pro sebe i případné svoje potomky černé na bílém, jak to doopravdy bylo, kdyby se třeba bráchové pokusili tě u nich nějak očernit, že jsi se k otci nezachovala dobře (možná je to domyšlené až moc do důsledků, ale znám lidi a vím, čeho jsou občas schopní).
srpen 29, 2007 18:34
Já : .
bych to neviděla jako nedodrženej slib, hlavní problém je to, že řodič tě bezdůvodně odkopne - nic ti nedá, když sourozencům dal, a ty ses přitom chovala celej život přinejmenším stejně slušně jako oni. Taky to znám, manipulaci, citový vydírání a opakovaný "darování" peněz za účelem zavázat si toho druhýho a mít nad ním moc......

Hlavně se osamostatni, nemusíš ho úplně utnout, můžeš tam jezdit občas na zdvořilostní návštěvu, ale NIC mu tam neuklízej, když to neocení, nepracuj, neinvestuj do domu, kde nic nemůžeš a nakonec stejně možná nebude tvůj a hlavně, až budou děti, nenechávej s ním samotný, aby nezažívaly to co ty....

Hodně štěstí
srpen 30, 2007 01:21
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]