O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

TRÁPENÍ S VLASTNÍ ORIENTACÍ PDF Tisk E-mail
Úterý, 11 prosinec 2012

Zdravím, milá Kudlanko, koukám, že lidem různě radíte s jejich problémama. A chtěla bych vás požádat taky o radu (pomoc). Ve zkratce vám napíšu můj-náš příběh. Jsem plnoletá a mám sedmnáctiletou přítelkyni stejně orientovanou. Ano, obě jsme "na ženské". Její máti o její orientaci ví už delší dobu, a akceptovala to. Ovšem - dokud jsem se neobjevila já.

 

 

 

 

       Jsem pro ní hrozba, protože náš vztah má opravdu budoucnost. Možná si právě říkáte...tak mladá dívka přece nemůže vědět co chce, a není ještě dospělá. Ale věřte mi, že je to právě naopak. Je chytrá, bezproblémová, skvěle se učí a my bychom chtěly být spolu.. Ale nemůžeme. Její rodiče dělají vše proto, aby nás zničili. Zakázali nám veškerý kontakt a dokonce mi její máti volala a vyhrožovala policií apod..

 

     Přitom já jsem zajištěna a vím, že bych se o ni do jejích 18ti dokázala hravě postarat. Samozřejmě, její studium je pro nás na prvním místě. Nedávno, když se svěřila svém otci se svoji orientaci, tak ji vyhodil z domů. A ona odešla ke mě... Pár hodin na to ji volal, že si pro ni přijede a nasliboval, že to vyřeší a že mě budou akceptovat.  Že přece jen je to jejich jediná dcera a vše je jen o domluvě. Ale byla to léčka. Otec si moc dobře uvědomil, že pokud svoji dceru vyhodil, nemohl by jít na policii a získat ji lehce zpět. A tak přítelkyně dojela domů a tím vše začalo. Ani nevím, co vše vám mám napsat, abyste pochopila těžkost naší situace. Kéž bych ji mohla z toho pekla vytáhnout!

 

      Jenomže se obávám, že odchod z domu by pro ni měl vážně následky. Obě jsme rozumné a proto hledáme různé odpovědi a doufáme, že s něčí pomoci na něco přijdeme. Musí to být šíleně žít s lidma, kteří vás nemají rádi jen proto, že jste to, co jste. Samozřejmě padly i "výchovné" facky. Nadávky do buzerantů apod... Už pomalu ani nemůže ve svých letech vykročit z domu, jen aby se se mnou někde nesešla. Kvůli klidnější domácnosti z její strany jsme přistoupili na jejich podmínky a já osobně jakože odešla... ani nevím, kdy ji opět spatřím. Za rok  jí bude 18 a já pevně věřím, že stále budeme spolu. I když jen natajno...

 

      Už jsem získala rady stylu: musíte to prostě vydržet do její plnoletosti. A ono by to i šlo, jenomže oni mi ji zničí.  Navíc má problémy s plicema. Svírají se ji cévy a neprokrvuji plíce a díky tomuto stresu se to čím dál tím zhoršuje a ona mívá několikrát denně záchvaty a  najednou nedýchá! Přitom byla na dobré cestě se z toho dostat. A myslíte, že na to rodiče myslí? Řeší se tam pouze toto: "Ublížila jsi matce, protože jsi na holky." A otec samozřejmě drží se svojí ženou. Stále má na talíři: "Dokud té živíme, budeš nás poslouchat na slovo". Od nového roku ji zařizují paušál a budou si nechávat měsíčně zasílat podrobně výpisy, aby si pohlídali, že si ani nepíšeme popřípadě nevoláme.

 

      Už nevíme, kudy kam. Co dělat, jak nás z toho vyhrabat. Jak si pomoct, jak toto obejít, pokud by to vůbec nějak šlo. Začaly jsme uvažovat i o sociálce, ale jak  říkám... nechceme si ještě přidělat další potíže a věřte mi, že její máti je schopna všeho, jen aby mě zničila. Proto prosím, pokud jste někdy měla podobný případ, jako je ten náš... A něco podobného nějak řešila, prosím, poraďte. Budu vám vděčná.

 

      Vím, že každý neakceptuje lásku stejného pohlaví, ale pevně doufám, že vás to neodradí mi napsat.  

 

NIKOL

 

 

O D P O V Ě Ď :

 

 

Milá Nikolko,

 

 

 

      buď holka ráda, že nežijete před sto či dvě stě lety :-))). To by to všechno bylo ještě horší... Ale vážně: chápu vaše trápení a dovedu se vžít i do trápení jejích rodičů. Zvláště, pokud je tvá milá jejich jedináček. Tyhle věci si nikdo nemůže naplánovat, nedá se tomu poručit, ale také je to pro nejbližší příbuzné stále něco (alespoň v nejranějším stádiu) jako nějaké "postižení". Je to jednoduše něco jiného, není to to, s čím počítali.

 

      Ale věř, že si rodiče zvyknou, a pokud spolu vydržíte, že tě přijmou. Ono jim totiž nic jiného nezbude, pokud o dceru nechtějí přijít. Ale nejspíš stále doufají, že je to jen jakési její poblouznění, že z toho "vyroste"... To víš, nebylo pro ně vůbec jednoduché si uvědomit, že jejich holčičkabude až do konce života patřit k jedné z menšin populace. Byli  tím určitě hodně zaskočeni. Ty už máš o věci jasno, je to také tím, že jsi starší a nejspíš si svůj "boj s rodinou" jsi už nejspíš zvládla. A pevně doufám, že úspěšně... Ano, to je zas ta výhoda dnešní doby - a dá se říci i toho, v jaké zemi, poměrně dost tolerantní ke variabilnostem lidského života, žijeme. Vidíš, ber to také jako jedno plus - představ si, že byste žili v jiné době, jiné zemi...

 

      Moje rada? Zkuste přestat proti rodičům bojovat. Zkuste to podobrém. Pozvolna. Snad znáš přísloví, že kapky vody vyhloubí kámen. Ať se snaží rodičům všechno vysvětlovat. Znovu a znovu.

 

     Snad by i pomohlo, kdyby zašla za psychologem - to byste ostatně mohly jít spolu. A třeba by pak mohl její mamince i otci pomoci tohle všechno uznat, pochopit. 

 

      Věřím, že svými názory a radami se přidají i ostatní čtenářky a čtenáři.

 

Držím vám dvěma palce,

d@niela

 

 

 

 

Komentáře (4)add feed
Tak pokud jde o telefon, : toulavej
pořiď jí druhou SIM kartu, kterou budeš platit, když na ní nemá a problém s paušálem placeným rodiči a tedy kontrolou je vyřešený :-). Pokud jde o sexuální orientaci, ty máš asi jasno, jsi dospělá. Ale rodiče doufají, že když jejich dcera nebude pod tvým vlivem, MOŽNÁ její orientace při jejím mládí není ještě stoprocentně vyhraněná a ta orientace na holky by mohla být u dcery třeba přece jen takový výkyv na nesprávnou stranu a mohla by se vrátit do normálu, tedy holka na kluky.

To, že naše společnost oficiálně nemá nic proti homosexualitě ještě neznamená, že to i většina lidí skutečně akceptuje, když se s tím osobně potká. Něco jiného je velké město, kde se lidi neznají ani ve stejném vchodě baráku a něco jiného na vesnici, kde každý o každém ví všechno. A její rodiče na to zatím nejsou připraveni, co by tomu řekli známí a sousedé, to chce čas, měsíce, někdy i roky, nedá se to urychlit, musí to v nich dozrát.

Jsou známé případy známých lidí, např. americká herečka Anne Heche ze seriálů Everwood nebo Muži na stromech např. je na holky i kluky a plynule mezi nimi přechází, tak rodiče tajně doufají, že jejich dcera by od „na holky“ se mohla plynule vrátit, když nebude pod tvým vlivem, „na kluky“.

Nikol, ber to jako životní zkoušku vašeho vztahu, zkoušku vztahu dospělého s nedospělým, protože tak to je. A netlač moc na pilu, jestli máš zájem o dlouhodobé kladné vztahy s budoucími příbuznými :-).

Není to tak dávno, co chodili kluci na 2 roky na vojnu a svou holku viděli jednou za rok, žádný mobily ani SMSky, první půlrok neměli nárok ani napsat dopis, když jim to mazáci zakázali, taky to byla taková zkouška, někdy holka vydržela pokušení, někdy ne. A když vydržela, byla větší šance, že vztah vydrží i po vojně.
Někdy. Nic není jisté.
Největší problém „holek na holky“ je, že je jich v populaci moc málo, takže, když se dokáží najít, je to větší vzácnost než u hetero, je potřeba si toho víc vážit, víc o druhého bojovat . . . no, držím ti palce
prosinec 11, 2012 16:40
... : bb2
krásně jsi to napsal, toulavej
prosinec 11, 2012 17:40
Nikol, : Magdalenka
je škoda, že nenapsala přímo tvá přítelkyně. Víš i v manželství hetero platí, že je pěkné myslit a konat jako "my", ale nemá se zapomínat, že jsou to dva jedinci s různými názory, pohledy, cíli a prožíváním, hlavně pokud se udělují nějaké rady.
Mohu jen říci, že určitě nejste samy, kdo toto musí řešit a že partnerce by poradili spíš v jiné skupině. Ty sama nemůžeš dělat téměř nic. Jen respektovat rozhodnutí druhých a nabídnout svou pomoc, útočiště, lásku. Vztah rodiče - děti přetrvává někdy daleko do dospělosti a nemá s hranicí plnoletosti až tolik společné. Až bude tvoje přítelkyně zralá na to se osamostatnit, určitě to udělá.
prosinec 11, 2012 18:29
Radu pro tebe nemám, : Krakonoš
tak snad jenom podporu. Kdyby na místě tvojí přítelkyně byla moje dcera, byl bych šťastnej, že se dobře učí, je v životě úspěšná a našla někoho, s kým má hezkej a vážnej vztah. A že je to holka by mi bylo úplně šumafuk. Reakce rodičů tvý přítelkyně je bohužel dost vopožděná, tak asi vo 40 - 50 let. Tak vám držím palce. A tu simku jí kup. :-)
prosinec 13, 2012 11:39
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]