O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

KDYŽ JÁ HO TAK MILUJU, MAMINKO... PDF Tisk E-mail
Neděle, 19 srpen 2007

 Milá Danielo,  jsem dlouholetá čtenářka Kudlanky a jako hodně přítomných jsem "kudlančí závislák".. Potřebuju se hlavně vypovídat a asi si i přečíst  co na to ostatní - já vím - „má ty svatá prostato..." Moje 20ti letá dcera rok a půl chodila a z toho rok žila s přítelem. Po maturitě sehnala dobrou práci 50 km od našeho bydliště; on bydlí na polovině cesty.

 

 

     Chtěli to spolu zkusit, tak se nastěhovala k němu. Ale před měsícem přijela dcera domů - a zmlácená. On se opil, pozvracel ložnici a když to chtěla uklidit, tak ji prostě pěstmi zmlátil. Výsledek: naražená žebra, monokl pod okem a pár modřin na rukách jako bonus.  Na její přání jsme jí pomohli a odstěhovali zpět domů. Navštívili lékaře, modřiny vyfotili, a ke stěhování jsme si vyžádali asistenci policie. Souhlas ke stíhání už však dcera nedala. Taky jsme se dozvěděli, že tuhle "úžasnost" mají v rodině - jeho otec (než se jako ještě mladý upil) mlátil matku.

 

Chvíli byl klid a když se modřiny zahojily, nastalo to, čeho jsem se bála od začátku - začal ji znovu kontaktovat. Omlouvá se horem dolem, nosí kytky, volá, píše SMS a tady začíná průšvih - ta moje hloupá kačena mi brečí, že sice chápe pojem domácí násilí, že ví, jaký je to "průšvih", že se vše bude opakovat, ale ona ho má pořád ráda a podle vlastních slov není schopná ho nenávidět

 

     Občas ji přemluví, aby zašla na kafe a já šílím strachy, že se k němu vrátí a když bude mít hodně štěstí, tak to příště zase budou "jen" modřiny. Marné je přemlouvání a vysvětlování - vyhledat a navštívit odborníka dcera odmítá. Já si přečetla o domácím násilí kde co, ale jako každá máma doufám, že třeba mi někdo poradí, jak s ní mluvit... Pochopitelně - ne že by vyhledávala rozhovor na toto téma - ale když vystihnu její sdílnou náladu, tak je ochotná se mnou o tom mluvit, ale stále mi tvrdí, že si nemůže pomoct a miluje ho.

 

      Je mi jasný, že s tím nic nenadělám, když si káča jedna usmyslela kazit si život. Jen se nějak nemůžu smířit s tím, že nějaký haj*l ubližuje mojí holčičce a já jsem bezmocná. A taky se mi samozřejmě honí hlavou, kde jsem udělala chybu já. Dřív měla plno kamarádů, ale během toho roku s ním pomalu se všema přerušila kontakty, na vysokou se přihlásila, ale letos to vzdala - prostě  klasický případ, jak ji manipuluje a připoutává k sobě.

 

     Pro upřesnění rodinné anamnézy - holt tahle pitomost se dědí -  můj otec byl a je despota, a mě ani nepřišlo, že jsem skutečně kopírovala vzor svého otce a vzala si despotického chlapa, který mě i dceru  vytrapoval (nikdy nevztáhl ruku na mě ani na dítě, ale tatínek hajal na gauči a díval se na televizi a my s dcerou ho jen opatrně obcházely, abychom ho nerušily)... a mě trvalo 14 let, než jsem se konečně sebrala, zatočila s ním a rozvedla se - je zbytečné líčit kolotoč slibů a toho, jak jsem se hloupě několikrát nechala ukecat a znovu to s ním zkusila.

 

     Milé kudlanky a kudlánci, víte, já vím i to, že mi nikdo univerzální radu nedá, ale pomohlo mi aspoň vše vypsat, někomu cizímu a nezávislému...

 

Děkuju,  Karla

 

 

 

Komentáře (35)add feed
... : bara1
rada je cekat, a hlavne ji reknete, ze tu pro ni vzdycky budete, ze k vam muze vzdycky prijit a pomuzete ji. to je jedine, co muzete delat :-( mozna ji informujte, co by mela delat pro sve bezpeci, jako udelat si overene kopie dokladu a dat si je k vam, mit pripravene u vas nejake penize, atd., a po kazdem incidentu udelat, co jste uz udelali, lekarska prohlidka atd. nanestesti nas pravni rad dusledne chrani nasilnika...
srpen 19, 2007 18:08
a je to pořád tak, : Jana
že i když oběť násilí nedá souhlas k trestnímu stíhání, že se nemůže zahájit? myslím, že to co provedl už teď, by se dalo krásně napasovat na § 215a trestního zákona - týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě... myslela jsem, že odmítnout vypovídat proti někomu může jenom osoba blízká (třeba manželka)...
...přinejmenším 215a není vyjmenovaný v tom pitomém § 163 (který upravuje trestní stíhání se souhlasem poškozeného). a i tam (§ 163a (1)) se dodává, že Souhlasu poškozeného s trestním stíháním pro některý z trestných činů uvedených v § 163 odst. 1 není třeba, pokud d) z okolností je zřejmé, že souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět v tísni vyvolané výhrůžkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností. - což je na domácího násilníka jak ušité...

možná tomu houby rozumím, ale... je tu nějaký právník nebo právnička, co by to mohli rozmotat?

a jinak... pokud nezabere domlouvání (a třeba různé příběhy týraných žen, co se dají najít různě na internetu nebo se objevují v médiích), možná by bylo dobré, kdyby si Karla s dcerou domluvily nějaký signál - kdyby něco. třeba že jakmile třeba jen začne ten darebák být agresivní, okamžitě bude dcera volat (nastaví si maminčino číslo na zrychlenou volbu a třeba nechá mobil jen zvonit). podobnou domluvu taky se sousedy, kteří tam můžou být dřív. prostě - nějaký "bezpečnostní plán".

bohužel, spousta ženských to má tak, že od toho svého násilníka odejít nemůže ne kvůli ekonomické závislosti, ale protože ho tak hrozně milují... smilies/undecided.gif to rozhodnutí odejít musí být jejich. a asi jediné, co se dá dělat v tomhle případě, že Karla nepoleví a bude dávat dceři neustále najevo podporu, že kdykoli bude chtít, pomůže jí od toho darebáka...

srpen 19, 2007 18:27
Karlo : Aknela..
Podle toho jak popisuješ svou dceru a situaci v jaké jste obě léta žily, tak mi připadá, že tvá dcera asi nebude mít moc zdravé sebevědomí a proto miluje stále člověka, který s ní manipuluje a ubližuje jí.
Píšeš, že ona odmítá vyhledat a navštívit odborníka, ale bohužel jak to tak čtu, tak jedině odborník jí pomůže si uvědomit, že se dcera musí začít mít sama ráda a vážit si sebe. Co takhle najít nějakého psychologa sama a zajít tam s ní...třeba to navléct tak, že TY máš problémy, které se musí řešit v rámci rodinné terapie a že by ti moc pomohlo, kdyby tam dcera zašla s tebou. No a když už tam budete, tak něco všichni tři vymyslíte. Svým způsobem by na tom bylo i dost pravdy, protože to jak je s tvou dcerou manipulováno, trápí celou vaší rodinu.
srpen 19, 2007 19:41
Vždycky, když si přečtu něco takového... : tippler
...mám problém s vnímáním žen coby rovnocenných bytostí. On jí zvalchuje ksicht, ovšem ona ho děsně miluje...a to má už dva roky volební právo :-(

Ale abych tu jenom nelamentoval. Jednomu mému kamarádovi kdysi volala v noci jeho sestra, že toho jejího chytl rapl. Kamarád nelenil, sedl do auta a milému švagrovi ve dvě ráno ručně vysvětlil, kde jsou meze. Pomohlo to náramně :-)

Nepíšete nic o tom, jaký má Vaše dcera vztah se svým otcem. To, že je línej a nervní ješte nemusí nutně znamenat, že nemá rád svou dceru. Možná by bylo načase seznámit potenciálního tchána a zetě...
srpen 19, 2007 20:34
no nevim : Jasmina
rady zde uz padly ale kazdopadne drzim palce aby dcera dostala rozum
srpen 19, 2007 23:45
tippler, jo! NEUVĚŘITELNÝ : NČ
Jen nerozumumim tomu - pomohlo to náramně... To jako vona s nim pak zvostala? A pokud neumřeli, žijou spolu doposud? A vona je teď spokojená, že von se bojí ji zase zmlátit?
A neblije vona z něj každej den?
Teda! Kdybych už pár let nečetl Kudlu, tak bych těmhle "příběhum" neuvěřil. Bral bych je jako výmysly autorů filmů Noci s nepřítelem, a podobnějch béčkovej srágor.
srpen 20, 2007 06:12
Noci s nepřítelem ! NČ - jaký béčko !? : wendy
Ženská se sníženým sebevědomím ať už vrozeným nebo nabouraným, se bojí že zůstane sama, kromě toho, že je závislá na tom svým pošukovi jako na heráku. Víš ? Je to diagnoza. Ale tahle má aspoň kam odejít a odešla -tak to je snad dobrý začátek. NAhrnout na ni lidi je potřeba, kteří ji povzbudí a budou pomalu zpracovávat, aby se nevracela. A souběžně bych použila návod "de tippler" a poslala za tím blbem nějakýho bouráka, aby mu taky něco ručně vysvětlil. Aby přestal opruzovat. Jinak to nepůjde.
smilies/angry.gif a pak bude vysmátá smilies/cheesy.gif
srpen 20, 2007 07:31
NČ, : tippler
"pomohlo to náramně" = už na ni nešáh

Jo, zůstala s ním. Co na něm vidí, Bůh suď (šerednej jak noc, v práci ani doma se extra nepřetrhne, o povaze se tu snad rozepisovat nemusím). A to je jí o nějakej ten pátek (no, o dost pátků) víc než dvacet...
srpen 20, 2007 07:46
díky všem, pomohlo mi se vypovídat. : Karla
jo o bourákovi, co by mu to vysvětlil jsem taky uvažovala - a stále uvažuju - nechávám si ho jako poslední možnost. K psychologovi jsem se objednala, je to paní zabývající se přímo domácím násilím a tak doufám, že mi třeba poradí jak tu moji kačenu přesvědčit, aby tam šla také. Bohužel stále platí to, že pokud nedá dotyčný souhlas s trestním stíháním, tak nelze a když spolu žili tak je takový blb braný jako osoba blízká smilies/undecided.gif. Dceři tluču do hlavy, že takový to udělá znovu, že u nás má stále svůj domov a může přijít kdykoliv. Držte mi palce, třeba nad ním vyhraju.
srpen 20, 2007 15:06
PALCE DRŽÍME : wendy
všechny čtyři. A nenechávej ji samotnou, a taky jí snad nějaký kamarádky zbyly, ne ? smilies/wink.gif
srpen 20, 2007 16:46
ahoj Karlo : kája
jsem v podobné situaci jako tvoje dcera, i když o kus dál. Mám se svým "násilníkem" miminko, a jsem už 4 měsíce od něj. A pořád mám často pocit, že ho "strašně miluju", tedy tu jeho dobrou stránku...První zbití pro mně byl šok, to jo, ale odešla jsem až po několikátém a hlavně kvůli psychickému týrání a kvůli miminku. Méla jsem strach, že se zblázním nebudu se moci postarat o dítě. Bohužel, každý má jiné hranice a ženy, které si tohle nechají líbit, je mají hodně posunuté. No, je asi třeba i hledat důvody, proč. A co mi pomáhá? Hlavně ne stále se opakující moudré rady mojí mámy, vím, že to myslí dobře, ale tím mi nepomůže!!! Naopak to částečně přispívalo k mým návratům k němu (odcházela jsem nejmíň 10x). Ano, je to nedospělé chování, chtít chlapa, který mi škodí a bláhově si myslet, že se změní, dát mu přednost před milující maminkou a jejími radami a jejím tytyty. Nevím, jaký máš vztah s dcerou Ty, určitě se tě nechci dotknout. Zkus jí dohodit nějakou nestrannou důvěrnici. A pokud ji dostaneš k psychologovi, je podle mně taky lepší ženská, já chodím k chlapovi, ale ten mi ty správné ženské rady nedokáže dát - je to prostě jen chlap. Taky ji dostat k něčemu, co ji baví a těší, pokud možno mezi lidi. A dokud ona sama nechce, je velmi důležité, aby všechny tyto snahy byly nenápadné, aby to necítila tak, že ji chceš mermomocí odtrhnout od jejího miláčka... Zatím je mladinká a je s ním krátkou dobu, tak má velkou šanci se z toho dostat!!! Přeji hodně štěstí :-)
srpen 20, 2007 20:08
Teda Kájo :-( : NČ
Jestli to správně chápu, tak tě mlátil už v době "před miminkem".
To´s jako neměla dostatečnej důvod miminko s nim nemít?
Tohle ženská fakt dokáže - lehnout si do jedný postele s chlapem, kerej už ji jednou zmlátil? A na co ještě ježišmarjá potřebujete psychologa? Co vlastně ten psycholog radí? Nebo psycholožka. Tohle by mě teda fakt zajímalo.
srpen 21, 2007 07:38
Hodně často se za takovým : saffron
" já ho miluju a nemůžu si pomoct" schovává to ultra snížené sebevědomí (jak už tu zaznělo), takže v překladu takové vyznání znamená "bojím se být sama, nikdo mě nebude chtít a on mě má přece rád". Proto by se Tvoje pomoc měla soustředit na posilování dceřina sebevědomí a samostatnosti. Brát ji mezi jiné lidi, zapojovat ji do různých akcí a nedovolit ji propadnout do izolace, ke které se uchyluje. Potřebuje zažít, že ji ostatní berou, poznávat svoji hodnotu, pocítit že je přitažlivá i pro jiné muže, že si může "vybírat". Zbytek už je na ní.
srpen 21, 2007 08:08
milý NČ : kája
to asi nedokážeš pochopit. Rozum říká jak to je, ale chybí mi zdravé já, které by řeklo a dost. Někde se někdy ztratilo. Musím zapojit vůli, hodně a bolestně, abych zdravý rozum podpořila. Jo Saffron, absence sebevědomí a sebeúcty. A na tom teď musím pracovat. Kvůli sobě i miminku. Snad jednou získám pocit, že mně může mít někdo rád. Je mi 37 a píšu jak puberťačka já vím :-), ale jednou z věcí je, že si musím přestat vyčítat a začít znovu.
srpen 21, 2007 08:25
ještě NČ : kája
možná taky neumím přijmout, že jsou na světě lidé, kterým nečiní potíže činit zko druhým, a dělá jim to dobře. Proto mi stále něco říká, že to není možné, že to byl omyl, on se tak chovat přestane... Přijmout skutečnost jaká je, žít v realitě a ne ve svých snech, jak by to mělo být :-), to je nutnost pro přežití.
srpen 21, 2007 08:35
Milá Kájo - skutečně nepochopim : NČ
Zkoušel jsem si to vysvětlit třeba mym návykem na cikára. Vím, že mi škoděj, vím, že mě stojej zbytečně prachy, přesto asi nepřestanu.
Jenže to si není podobný. Ty si přeci nemusíš odvykat od chlapů. Jen tohohle, co neobstál, je třeba vyměnit za jinýho.
Píšeš, že si musíš přestat vyčítat. Co probůch?????? Jediný, co si nejen můžeš, ale musíš vyčítat je, že ti to "prozření" trvalo tak dlouho!

srpen 21, 2007 08:38
ano určitě je to o nízkém sebevědomí : Karla
ale když je v tobě "pěstované" nebo spíš potlačované od malička tak ti trvá zatraceně dlouhou dobu a stojí pěkných pár facek od života než ho posbíráš. Jak jsem psala, vyrostla jsem v tom, že táta je pán tvorstva a tak mi nepřišlo když mi miláček (haha mladá a blbá taky ve 20ti) nenápadně vsvětloval, jak jsem blbá a neschopná - opakuju co tu už bylo napsáno mockrát. A běda když jsem na sobě začala pracovat v práci se mi dařilo a bavila mě - to mi nakonec pomohlo říct si, že mám na víc než se nechat doma pořád shazovat a zbavila jsem se strachu, že zůstanu sama. A jak se jednou od toho oprostíš, tak vše vidíš jinak. Ale tahle zkušenost je bohužel nepřenosná a dcera v tom vyrostla do 14ti let a můžu si to vyčítat jak chci poznamenalo ji to. Díky všem za morální podporu. Kájo tobě moc držím palce, at se z toho dokážeš vyhrabat a neboj půjde to. Já začínala ve 34 jen jsem místo mimča měla puberťáka.
srpen 21, 2007 08:55
Hm, k tomu druhýmu : NČ
Já osobně jsem v tomhle taky dost nenapravitelnej. Apriori spíš druhejm důvěřuju, než ne. Ale když se POPRVÉ přesvědčim o nedůvěryhodnosti, o nespolehlivosti, o podrazu, ..., skončí pro mě ta osoba navždycky. A to mě nemlátí!
Von praštit ženskou totiž dokáže jedině totální ubožák. Neřikám, že vždycky nutně to musí bejt zbabělec a srab, protože je to třeba chlap, kterej dokáže beze strachu vymlátit hospodu. Ale je to prostě a jednoduše ubožák, magor, primitiv, i kdyby byl třeba univerzitnim profesorem.
srpen 21, 2007 08:58
je to závislost, NČ : kája
hnusná závislost. Díky, opakuju si tvoje slova - zmlátil ženskou, je to ubožák, už jsi to říkal i jindy. Musím si tyhle okamžiky stále vybavovat, opakovat si je, jako ve škole...a snažit se pochopit, že mi to škodí. Jako třeba chlast - přitahuje alkoholika, strašně, ale musí odolat. Ten "můj" už mně samozřejmě zase uhání a tím rozdmýchává mou rozpolcenost, ach jo, my ženské, obzvláště některé, to máme jinak než chlapi. Já toužím po rodině, celé, ale prrr - takhle to prostě nejde. Pryč s tím snem - s tímhle chlapem. A on bohužel zná má citlivá místa... Na mé straně musí fungovat vůle.
srpen 21, 2007 12:05
ale to je úplně stejné, : bb
cigára nebo chlap, "vyměnit chlapa za jiného" to je jako říct kuřákovi "můžeš místo cigaret kupovat žvýkačky s nikotinem" ...protože nejde jen o fyzickou, ale hlavně o psychickou závislost...tu fyzickou uspokojí nikotn ve žvýkačce nebo jiný chlap, ale ta psychická, prevít jeden, potřebuje cígo koupit, načnout novou krabku, vybalit, zapálit, potáhnout, vyfouknout, ááá, uvolnění a pohoda a relax, a rakovina jsou kecy, dyk prastrejda se dožil 92 a kouřil celý život fajfku, žejo...(táta kouří 45 let 40 denně...)...a totéž závislost na konkrétním člověku
srpen 21, 2007 13:14
... : bb
a jako kuřák doufá, že mu to bude celý život nevadit, že na to vždycky vydělá, že když bude větrat, sprejovat, zapalovat svíčky a cucat peprmintové bonbony, tak že nebude smrdět (a nepřipustí si, že smrděj všichni, z vlasů, z kůže, z dechu, z oblečení), a zadehtované plíce se ho taky netýkají, však má zdravej kořen, tak ta která doufá, že se vrátí ty hezké okamžiky, nebo že budou aspoň převažovat nad špatnýma, že ho změní věk, dítě, nová práce, její lepší péče atd. atd. ...každý závislák si prostě lakuje realitu na růžovo
srpen 21, 2007 13:18
dn : bara1
no jo, ono zvenku to vypada hrozne jednoduse, ale kdyz v tom clovek jednou lita... take existuje neco, co se nazyva syndrom pripoutani, neco jako rukojmi v helsinkach, kdy je obet ochotna obetovat zivot pro nasilnika, obvykle ji castenmcne vyleci az pokracujici nasili na detech, pripadne opakovane znasilneni. jenze v okamziku, kdy se tedy po letech rozhodne odeji, v tom okamziku, kdy to nasilnikovi oznami a konecne nad nim vyhrava, tak obvykle konci mrtva pod schody. a nejhorsi je, kdyz neco podobneho vidi deti, ty totiz tyhle vzorce chovani do detailu prevezmou, v podstate kazde dite, jehoz matka byla tyrana, bude v dospelosti obeti nebo agresorem. protoze se proste naucilo uz v detstvi resit spory nasilim a projevovat lasku opet nasilim. proto je dn tak nebezpecne, ale spolecnost to nejak videt nechce...
srpen 21, 2007 15:03
Kájo, : NČ
jestli si musíš opakovat "zmlátil ženskou, je to ubožák" tak to, myslím, není uplně to vono. To by si o něm samozřejmě říkali všichni normální lidi zvenčí, kdyby se to dověděli.
Ty si musíš odpovědět na otázku: "Chci takhle prožít svůj život?"
srpen 21, 2007 15:32
NČ, myslím že Kája už si odpověděla, že nechce... : Jana
...jenom není úplná brnkačka to zvládnout. (tys nikdy nebyl ženská, navíc zamilovaná ženská, v tom je ten průšvih... smilies/grin.gif) ale zvládá to a má můj obdiv, jako všechny, co se dokázaly od násilníka trhnout...

Kájo, rozhodně vydrž. smilies/smiley.gif
srpen 21, 2007 16:34
Janííí, zamilovanou ženskou : NČ
to snad jde pochopit i mužskýmu. Teda snad, někdy. Ale i kdybych nechápal, tak vo tom vůbec nejde řeč.
Já přeci právě nechápu to, jak může bejt do TOHODLE zamilovaná.
srpen 21, 2007 17:17
no jo, ale to je právě to! : Jana
ono se na tom racionálně nic chápat nedá...
srpen 21, 2007 18:46
Jano, nedá, a asi to všichni i vědí, : bb
ale někteří to rádi zdůrazňují, aby zdůraznili to, že "oni takoví přece nejsou a nikdy by se jim to stát nemohlo"...a pak jdou a zapálí si svoji 25. cigaretu toho dne smilies/smiley.gif (...stráví 25. hodinu v tomto týdnu tlacháním na icq nebo přes skype, sní 25. dortík, koupí si 25. pár bot...akčoli toho všeho by jinému - tzv. normálnímu - člověku stačila čtvrtina i míň a měl by toho dost)
srpen 22, 2007 00:17
... : bb
jo, ještě jsem vynechala "vypijou 25. pivo" tohoto týdne
srpen 22, 2007 00:18
Zase ta závist :-( : NČ
.
srpen 22, 2007 05:59
... : bb
potrefené husy zakejhaly
srpen 22, 2007 08:49
díky bb za podporu : kája
přesnš jsi vyjádřila cos si myslím také, každá závislost je v principu stejná. Je třeba mít "tzv" náhled, aby s tím dotyčný(á) něco dělal, a abychom se vrátili k původnímu příběhu, jedná-li se u té dívky o tento problém, ona zatím bohužel náhled nemá. A to je pak všechno marné. Ale třeba, doufám, je to jinak. Pro NČ, já se rozhodla, že tak nechcu žít a dítě chci uchránit, jen se snažím všemi způsoby, na které příjdu zbavit se toho i psychicky, v mé hlavě smilies/undecided.gif
srpen 22, 2007 08:51
... : bb
myslím, že se ti to podaří, uvědomuješ si oč jde, chceš s tím něco dělat, to je důležitý

srpen 22, 2007 08:54
Kájo :-)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))) : NČ
.
srpen 22, 2007 10:30
... : jk
Bouchne jednou, bouchne vzdycky. takový lidi se nemění. a jestli jí má rád ? ...ten nemá rád ani sám sebe. Jesli si neuvědomuje, zě jsou i jiní a lepší kluci, sprostě bych tomu napomohla. a někoho moc fajn bych jí splašila. lásku a slepotu přebijete jinou láskou. psycholožka by taky nebyla na škodu. mějte se. hodně štěstí
srpen 29, 2009 10:41
...ubližuje mojí holčičce : Bára
jsem matka, která jen bezmocně příhlíží k domácímu nasilí páchaném na své dceři. Nejdříve i já jsem hledala chybu ve své výchově. Nikdo v rodině se však nad nikým nepovyšoval a nikdo nebyl ponižován. Dcerka do doby než poznala svého manžela byla společenská, zdravě sebevědomá a měla plno cílů do budoucnosti. Bohužel s příchodem jejího manžela začalo pro rodinu a hlavně pro dceru peklo. Nejdříve z jejího telfonu vulgárně urazil její přátele. Poté docílil toho, že přestávala komunikovat s rodinu. Samozřejmě, že on nepracuje a nechává se živit, ostatně jako jeho matinka. Dcera si na sebe bere půjčky a zeťák už i dokonce na mne poslal dva maníky, abych jim zaplatila jeho dluh. Dcera otěhotněla a prý se jí udělalo špatně a rozsekla si hlavu. Bohužel jsem viděla, jak její manžel jí táhne do auta, takto se nevede milují zraněná osoba. Bylo první šití hlavy. Zdůvodnění bylo, že je to nešťastná náhoda. Včera jsem se náhodou dozvěděla, že opět si dcerka nešťastnou náhodou způsobila zranění a byla šita na ruce. Tyto informace se dozvídám náhodou, protože má dcera zákaz se mnou mluvit. Smutné je, že má s tím mužem synka. Nemohu se smířit se svojí bezmoctností a můj vztek vůči ubožákovi, který dokáže páchat násilí na ženě vzrůstá. Izoloval mě od dcerky a vnoučka. Proto jsem přeci dcerku neporodila, aby mi jí někdo otloukal. Vím, že je dospělá a do této situace se přivedla sama, ale jsem máma a mám o ní strach.
květen 06, 2010 15:56
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]