O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

NEDÁVÁ MI DÁRKY PDF Tisk E-mail
Pondělí, 22 srpen 2011

Milá Kudlanko, hodně dlouho jsem se rozmýšlela, jestli si mám o radu napsat, nebo ne - nechci totiž vypadat nějak chtivě. Ale jedná se mi totiž o toto: mám přítele, se kterým chodím už víc jak rok. Je nesmírně hodný, vím, že mě má rád, stejně jako já jeho. Po několika předchozích vztazích, které (to musím přiznat) za moc nestály, se teď cítím velmi spokojená. Ale - jedna věc mě na něj mrzí:

 

 

 

 

 

      Nedává mi žádné dárky.  Tedy, abych nelhala, jednou mi z cesty něco přivezl, pokud si vzpomínám, tak to byla láhev vína, kterou jsme pak spolu vypili.... ale jinak nic. Nechci ovšem říct, že by byl krkoun, to vůbec ne! Naopak. Když někam spolu jdeme, tak platí za oba, stejně tak když jsme spolu jeli v zimě na týden na hory, tak všechno platil on, teď spolu máme také strávit týden. Ale trochu mne mrzí, že svátek, narozeniny, Vánoce... to asi neuznává, já nevím. Ale - mám takový pocit, že vlastně zaplatí jen to, na čem se on podílí.

 

      Je mi trapné se ho na to zeptat. Sama jsem mu za tu dobu pár drobností dala, ale on nic...

 

      Víte, nejde mi o nějaké "dary", ale udělala by mi velkou radost sebemenší pozornost. Já nevím co bych napsala - květiny, knížka, cokoliv. Prostě nějaká drobnost, kterou by mi dal, takový projev toho, že jsem mu stála za to, aby pro mne něco sám vybral. Ještě bych chtěla napsat, že rozhodně není chudý, takže v tom to není. A nejsme nejmladší - mně je 31, jemu 38 let. Tak si myslím, že tu nepadá v úvahu ani to, že by to "nevěděl".

 

      Poradíte mi? Mám to nechat být, nebo se ho nějak zeptat? To asi ne, že...

 

ILONA

 

 

Komentáře (50)add feed
Milá Ilono, : Ketrin
až budeš mít zase svátek nebo narozeniny, prostě mu ráno (pokud spolu bydlíte) řekni: "Miláčku, dnes mám svátek/narozeniny, tak mi nezapomeň koupit kytku a potěšily by mě třeba višně v čokoládě." Muži jsou občas v těchto věcech poněkud natvrdlí, ale pokud tvůj přítel není natvrdlý příliš (krkoun, jak píšeš, není), tak mu to dojde. smilies/wink.gif
srpen 22, 2011 06:21
Třeba je nedárkovej :) : Aknela
Můj muž je taky nedárkovej, krkoun to není, miluje mě, ale prostě nepovažuje za důležité mi kupovat věci. Párkrát mi teda v posledních letech přinesl kytku, na narozeniny a na den matek, to jsem koukala jak puk...asi stárne a stává se sentimentální. smilies/grin.gif
Občas si vzájemně třeba koupíme knížku, nebo oblíbenou značku piva, ale celkově narozeniny, vánoce a jiné příležitosti kdy se dávají dárky na povel nevedeme. A dobrý, fakt smilies/wink.gif
Pokud tě tohle nedárkování u přítele ale trápí, tak bych zkusila na to téma zavést hovor...nějak diplomaticky.
srpen 22, 2011 07:14
Každej jsme nějakej... : Jitka U.
Kamarádka měla přítele, občas jí dal přes hubu, občas sebral peníze a proházel je automatama, ale na kytku k svátku a narozeninám nezpomněl nikdy, ona z toho byla celá naměkko.
srpen 22, 2011 08:39
... : Sandra.
Mně se osvědčila metoda: američtí vědci vymysleli. V praxi to vypadá tak, že večer řeknu manželovi- tak jsem ti četla zajímavej článek, američtí vědci prý zjistili, že dlouhodobě to nejlépe klape párům, které si navzájem často dávají dárečky, protože tím, že pravidelně přemýšlí o tom, co by druhého potěšilo a zůstávají tak vnímavější k potřebám a touhám partnera... a tak jsem si říkala, že by bylo pěkné, kdybychom si každé pondělí (každý první den v měsíci, či jak je libo, ovšem čím delší interval bude, tím větší je pravděpodobnost, že zapomene...mnohem snáze se udrží v hlavě informace, že je pondělí a tudíž mám koupit present, než ta, že je 22.8. a manželka má zrovna tento den v roce narozeniny) vyměnili nějaký malý dáreček. Co ty na to?...jasně, není to taková romantika, jako kdyby přišel sám do sebe s pugétem růží, ale člověk nemůže čekat od života zázrakysmilies/smiley.gif
U nás to celkem funguje, manžel čas od času přijde s nějakým vlastním výzkumem, třeba že američtí vědci vyzkoumali, že sledovat odhalená ženská ňadra 20 minut denně prodlužuje mužům život o bůhvíkolik let (ačkoliv zrovna toto nevymyslel on, to vymyslel ten pán, co vymýšlí pro novinky.cz rubriku Američtí vědci vyzkoumali) Prostě američtí vědci jsou k nezaplacení...s jejich pomocí se dá bez problému začít hovor na jakékoliv nepříjemné téma a když vidím, že partner zásadně nesouhlasí, dá se z toho dobře vybruslit, protože to já ne, to ti američtí vědci...navíc se nikdy nedá dokázat, že to ti američtí vědci opravdu nevyzkoumali, ti tam musí sypat takových peněz do výzkumu ptákovin, že nic není nemožnésmilies/smiley.gif

No a nebo se na to vykašli, vždyť to jsou jenom dárky...pokud ti svou náklonnost vyjadřuje jinak... ale to si musíš zvážit sama, jak moc je to pro tebe důležité. Kdybys kvůli tomu měla každé narozeniny obrečet, tak mu to radši řekni.
srpen 22, 2011 09:11
Třeba to tak měli u nich v rodině. : mamča
A nebo, nad čímž bych se trochu zamyslela, je příslušníkem "Jehovistů". My jsme měli takového kolegu. Príma chlap, příjemný, vstřícný, ale zásadně neslavili v rodině svátky, narozeniny, ani Vánoce.
Dospělým se to dá nějak vysvětlit, ale jeho dětí mi bylo líto.
srpen 22, 2011 09:17
Milá Sandro, : d@niela
zlatá slova, nádhernej nápad...
Hele, já to, cos sem napsala do komentáře, dám po čase jako článeček - protože tenhle návod je fakt k nezaplacení. Co já vím, tak ti naši drazí a milovaní občas "řeší tak náročné úkoly, že prostě nevzpomenou..."
srpen 22, 2011 10:19
Sandro, : Ivča
američtí vědci jsou báááječnej nápad. smilies/grin.gif smilies/grin.gif A jinak -můj švagr je něco podobného, segra od něj taky málokdy něco dostane...trochu se to začalo lepšit, když jim poporostly děti a začaly chodit za tatínkem, co mají koupit mamince a co jí dá on...ale i tak jsou občas Vánoce, kdy od něj nic nedostane...Tak si dělá radost sama...Ale musím říct, že mě by to mrzelo..taky se snažím lidi kolem sebe potěšit...nemusí to být velký dar...
srpen 22, 2011 12:07
Sandro, : Iris
směju se při horkém pondělku Tvojí metodě, díky za pobavení. smilies/grin.gif
srpen 22, 2011 12:31
dobrý vztah je o vzájemné komunikaci, : Inka
zeptej se ho na to, třeba má důvod.
srpen 22, 2011 13:16
Ilono a jak je to opačně? : jednababi
Mám na mysli, jak ne/umí přijímat dárky on? Jak se tvářil na těch "pár drobností" od tebe?
Já třeba strašně ráda dávám - nebo spíš vymýšlím, co komu udělá radost - ale nerada dostávám. Ještě tak kytku, ta zapůsobí vždycky. Možná, že tvůj přítel je na tom podobně a navíc, jako chlap, nerad nakupuje (i to kvítí), tak to "dávání" přesmyknul do placení vaší zábavy, protože to jinak nedovede.
srpen 22, 2011 13:36
díky moc, ti vědci jsou dobrý nápad, opravdu. : Ilona (nezaregistrovaná)
Ale jemu nevadí dárek přijmout, poděkuje, vezme si to...
Jen jak píšu, mám pocit, že prostě neinvestuje do ničeho, z čeho nemá něco i on.
A tenhle pocit mám čím dál víc. Když jdeme například na večeři, nebo do kina, tak platí.
Ale už jsem zkusila jednou "prohodit", že bych potřebovala nový batoh, tak jsme se o tom chvíli bavili, radil mi, co ano, co ne, a já si blbec myslela, že mi ho třeba koupí.
Ne, prostě ne. Pak jsem si ho stejně koupila sama. Nevím, vadí mi, když třeba slyším od sestgry, jak ten její jí každou chvíli něco dá - třebas jen přinese něco malého dobrého, nebo minule jí koupil hezký hrneček na kafe, atd. Jsou to hlouposti, já vím, ale nějak mám pocit, že prostě myslí víc na sebe.
srpen 22, 2011 15:20
Ilono : Kamila
to, co píšeš jsou blbiny. Nenapadlo by mě, že by ti měl batoh koupit nebo ti na něj přidat. Ovšem pokud máš ten pocit neodbytný, pátrej ve svém nitru, kde se vzal, můžeš mít pravdu... ale tenhle příklad se až tak moc nepovedl smilies/wink.gif
srpen 22, 2011 17:25
a Ilono : Kamila
každý chlap je jiný a náklonnost projevuje jinak. Jestli je tohle opravdu to jediné co ti vadí, zkus si s ním o tom promluvit nebo se na to vykašli úplně smilies/wink.gif
srpen 22, 2011 17:28
... : Hanka V.
Ilono, a zkusila jsi mu říct, že ti ten batoh má koupit? Píšeš, že spolu chodíte, tudíž nesdílíte společnou domácnost, jestli dobře chápu. Takže ti poradil s koupí nového batohu, což nejspíš pochopil tak, že si ho chceš koupit sama, když ho potřebuješ.
Nebylo by lepší si spolu promluvit a zkusit se společně podívat na tuhle stránku ohledně obdarovávání?
srpen 22, 2011 17:59
Ono záleží : Aneli
i na dalších věcech - bydlíte spolu? Pokud ne, jak často se vídáte? Jak drahé dárky dáváš ty jemu? Taky je možný, že má opravdu blok - buď z dětství, nebo z předchozích vztahů.
srpen 22, 2011 18:06
Ilono, : bb2
Napadají mne dvě možnosti.
Buď ti intuice dobře napovídá, že s ním něco není v pořádku a ty její nápovědu jen špatně čteš a chytáš se zdánlivé prkotinky, jako jsou dárečky. Pak bych se spíš než na to, jestli mi dal blbůstku pro radost, soustředila na tu blikající kontrolku a snažila se rozluštit, odkud varovný vítr doopravdy fouká. To znamená, že není tak báječný, jak se ti zatím zdálo a ty už to uvnitř víš.

Nebo je chlap úplně v pořádku, má tě opravdu rád a není to lakomej vyžírka a ty jen moc čteš dámské magazíny a posloucháš rady vzešlé z kafíček a babinců smilies/smiley.gif že ne? a jak jsi přišla na to, že by ti měl dávat dárečky? smilies/smiley.gif tím neříkám, že ne, že to není příjemné. Přemýšlej, kde se vzal tvůj pocit nespokojenosti z toho, že ti nedá čokoládičku nebo kus porcelánu? Věnuje ti jinak dost pozornosti, zájmu, pomůže ti, když je třeba? Pokud ano, tak kde se to vzalo, to přesvědčení, že to není úplně ono, když nedává dárečky? Dospělá, samostatná, nezávislá žena...?
Třeba není povrchní, je chytrý a nechce dávat něco jen proto, že "se to dává", že se to od něj, od chlapů očekává, třeba nechce být stereotypní loudil a dobyvatel, možná zažil v dětství tátu, co mámě nosil pugéty, bonbonády a cigrlata a přitom ojel kdejakou sukni u nic v podniku - a tak tvému chlapovi přijdou tyhle prezentíky laciné, lacinější, než jsou láska, přátelství, opora, úcta. Třeba je to skutečná osobnost a připadalo by mu zbytečné tě "podmazávat". Možná jsou pro něj drobné dárečky a pozornosti příliš dětinské, nepodstatné. Možná by se moc divil, na čem si zakládáš.

S batohem to vidím jako Kamila, co by sis pomyslela o chlapovi, který by psal na Kudlanku: chtěl jsem si koupit nový batoh, probíral jsem to s ženskou, co s ní chodím, ona je vážně skvělá a je mi s ní dobře, akorát na dárky nějak není. Tak mě napadlo, že by mi ten baťoh mohla koupit, no ale co myslíte, jak to dopadlo? nic mi nekoupila! musel jsem si batoh za litr koupit sám! neni divná?...smilies/smiley.gif

Na druhou stranu to, že nemá ani on sám potřebu ti něco pro radost dát, to, že nevytušil, že by tě to potěšilo (i když pro něj to nemá význam), může být známka lhostejnosti, sobeckosti, vnímání jen sebe, svých potřeb, pocitů. Ale to by se projevilo hlavně v jiné oblasti života, ne jen v nedávání dárků. Jak se chová, když jsi nemocná, když potřebuješ pomoc?

Takže to jsou vlastně tři možnosti, ne dvě. Pokud platí první nebo druhé, pak to s ním neřeš a spíš pátrej v sobě, proč to tak cítíš, proč ti to vadí, kde se to vzalo, to malé dítě, co potřebuje cukroví a hračky, aby bylo klidné a jeho pocity štěstí, důvěry a bezpečí úplné.

Pokud dojdeš k tomu, že c) je správně, tak asi bych nezvažovala dál nic a pomalu končila. Ale vzhledem k tomu, že píšeš, jak po předchozích mizerných vztazích je tohle to pravé, to c) nepokládám za pravděpodobné. Máš už zkušenosti a zřejmě bys to už rozpoznala.
srpen 23, 2011 00:50
Sandry návod mne pobavil, je vtipný :) : bb2
ale nic pro mě. Trochu mi to připomíná sexuální rozvrh doktora Plzáka, který na oživení manželského sexu radil "domluvte si středu a sobotu a dodržujte to".
Při mé fantazii bych si představila, jak si v neděli po obědě drahý zapisuje do diáře: pondělí porada
úterý zubař
středa ČEZ-staveništní přípojka, večer sex doma!!
čtvrtek Klárka balet v pět
pátek kup dárek!! pak chata
sobota sex na chatě...
Rozvrhů a plánování je už tak dost. Časem by si možná jeho sekretářka vypěstovala nedělní neurózu z představy, že v pondělí kromě jiných hnusot bude "už zase vymejšlet nějakou blbinu pro šéfovu ženu! holky, nevíte někdo, kde rostou čtyřlístky?? hele no nekoukejte na mě, vona je na mateřský/v přechodu, jí z toho asi hrabe, no" (fantazie je prevít:-)

No a druhý důvod spočívá v tom,že s výjimkou dárků od dětí všech věkových kategorií je nerada dostávám, protože je celkem nemožné trefit se mi do vkusu, nálady a potřeby. Dělá mi trochu potíž předstírat, že jsem radostná z padesáté keramické či dřevěné figurky, kasičky, zvonečku pro štěstí, podkovičky, sovičky, slona, kočky, ohromně vtipné ceduličky na zeď, z hrnku s nápisem "nejlepší...něco", "big boss" nebo "cucni si", případně z láhve octovatého vína, nebo z polských čoko bonbonů.
Takže by to byl docela svízelný úkol pro drahého polovice, aby mne každé pondělí odpoledne "překvapil dárečkem".
srpen 23, 2011 01:35
.. : kolemjdoucí
dárky nesnáším, nepřijímám ani nedávám. Už jenom při pomyšlení na to, že bych měl něco vybírat mě naskakují pupínky. bb by pro mne byla ideální partnerka. To není o vůbec o penězích, to je o pocitu naprosté bezradnosti. Ale k zpět tazatelce. Tazatelka bohužel nepochopila zásady komunikace s muži.
Řekněte jasně, co chcete. Vyjasněme si jedno: jemné náznaky nezabírají, důraznější náznaky nezabírají. Prostě to řekněte!
Když chceš batoh, řekni prostě "kup mi batoh". Když řekneš "poraď mi vybrat batoh", nediv se, že ti poradí. Ty "malé pozornosti" radši ani nekomentuju. Ty vyžadují ženy nezralé až infantilní.

http://www.aktip.cz/cs/publikace/humor/vzkaz-muzu-zenam.html




srpen 23, 2011 07:01
Potřeba malých pozorností : Ketrin
a "romantických" drobných dárečků, vnucovaná nám přiblblými časopisy a filmy, je mi taky protivná, i když chápu že k tomu asi ženská dojde až časem.
Každopádně ale fakt je, že přinejmenším k těm narozeninám se sluší dovalit aspoň kytku. Je to prostě úzus, stejně jako zdravit nebo mýt si ruce. Neučinit tak a dělat mrtvého brouka je zkrátka nevychovanost - když jdu na návštěvu, taky přinesu například flašku a bonboniéru, že. Ty ne, Kolemjdoucí?
srpen 23, 2011 08:08
Asi tak jak píše Ketrin. : Myška
Dárečky "mimo soutěž" jsou sice jistě milé, ale ne nezbytné, a popravdě, kdybych měla každý týden vymýšlet něco pro partnera, byla bych otrávená, protože těch možností není zas tak moc. Naopak, na narozeniny, svátek, Vánoce, by měly být dárky samozřejmostí. Nemusí to být žádné honosné dary, ale něco, co bude ukazovat, že darující o dárku přemýšlel, že si lámal hlavu co dát. Květiny k svátku, narozkám, považuji za samozřejmost. A zase to nemusí být kytka za pětikilo, ale třeba jedna růže...
srpen 23, 2011 08:27
Jojo - "sluší se". : jednababi
Jak říkám, kytka je to, co (na rozdíl od jiných věcí) dostávám ráda. Ale obdržet dvakrát do roka od někoho, kdo ostatních 363 dnů dělá mrtvýho brouka, pugét jen proto, že "se to sluší" mi přijde podobný, jako když se před Vánocema mejou okna "aby nás lidi nepomluvili", nebo "povinná" návštěvní láhev.


srpen 23, 2011 08:38
Já to teda beru jinak, jednababi. : Myška
Kytky jsou poměrně drahá záležitost. S krátkou životností. A i když velmi ráda kytky dostávám, praktičnost velí, že stačí na narozky a svátky. Proč utrácet nemalé částky za něco, co během pár dní vyhodím?
srpen 23, 2011 08:47
No, na návštěvu vždy něco nesu ne proto, aby mne nepomluvili, ale protože chci něco přinést. : Myška
Taky okna umývám když je to potřeba, a ne kvůli tomu, aby mne lidi nepomluvili. Lidi mně můžou totiž políbit šos...
srpen 23, 2011 08:51
jednababi, : Ketrin
věci co se sluší, zjednodušujou a zpříjemňujou komunikaci mezi lidmi, takže proč ne? Ilona píše, že je partner jinak ok a mrzí ji právě jen to, že neobdrží 2x do roka aspoň tu "blbou" kytku smilies/wink.gif
srpen 23, 2011 09:32
Právě proto, Myško, : jednababi
že je kytka nepraktický dar bez trvalé hodnoty, nebude doma překážet tak dlouho, jako třeba kýčovitej hrneček smilies/grin.gif (A drahá? Pořídíš ji do stovky, jeden květ se zeleným i za míň.)
A nezlob se, ale "něco praktického", pokud si to vyloženě nepřeju, dárek není. To se jen pod lesklým papírem s mašlí schovává něco, co by se stejně muselo pořídit - takový dvě mouchy jednou ranou, jako třeba dítěti pod stromeček punčocháče nebo penál.

Ketrin, to, že se něco "sluší" ještě neznamená, že to musíme dělat všichni a za všech okolností. Asi takhle - samozřejmě pustím starší sousedku sednout v MHD, ale už ji nemusím zdravit na schodech v domě, když to pravidelně přehlídne.
Tvoji větu bych mohla obrátit - partner je jinak OK, tak se nebudu užírat tím, že mi 2x do roka nepřinese kytku smilies/grin.gif
srpen 23, 2011 10:09
Nevím, jestli jsi mne, jednababi, správně pochopila. : Myška
Možná sis nevšimla, že já jsem o praktickém dárku, tedy o něčem, co se musí stejně koupit, nepsala (a myslím, že nikdo, krom tebe). Já jsem ti jen vysvětlila svůj postoj k častým dárkům.
srpen 23, 2011 10:21
Ketrin : kolemjdoucí
když jdu na návštěvu, taky přinesu například flašku a bonboniéru, že. Ty ne, Kolemjdoucí?
ne, na takovéhle návštěvy tedy opravdu nechodím. Kromě toho nepiju, takže bych stejně nevěděl jakou flašku koupit.
srpen 23, 2011 10:22
Možná nepochopila, Myško. : jednababi
Ale tvoje "praktičnost velí" mě k tomu nějak přivedlo. Taky jsem pod dojmem "Proč utrácet nemalé částky za něco, co během pár dní vyhodím?" mohla napsat, že namísto kytky "mimo řádný termín" smilies/grin.gif je lepší pětikilo, za který si koupím, co budu chtít, nebo něco k jídlu, například smilies/grin.gif
srpen 23, 2011 10:33
jednababi, na rozdíl od mládí, nyní ocením kvítko v květináči. : Myška
Třeba orchideje (a nejen ty). Mám totiž pro pokojové kytky slabost. Když si vzpomenu, jak jsem jako pubertální holka prohlašovala, že až budu mít vlastní bydlení, tak nebudu mít žádné kytky! Opak je pravdou, a můj byt je kytek plný smilies/wink.gif.

srpen 23, 2011 10:40
Kolemjdoucí: : Ketrin

Kromě toho nepiju, takže bych stejně nevěděl jakou flašku koupit.


Ehm, ona jaksi ta hypotetická flaška by byla pro hostitele, takže je zcela lhostejné, zda Ty piješ nebo ne. Byl to pouze příklad - zrovna tak můžeš hostiteli přinést třeba bábovku nebo živou husu. smilies/grin.gif

jednababi: že se něco "sluší" ještě neznamená, že to musíme dělat všichni
samozřejmě. Ale připadá mi praktičtější a pro obě strany příjemnější např.na dotaz jak se mám, odpovídat s úsměvem že dobře, i kdybych zrovna padala na hubu. smilies/grin.gif
srpen 23, 2011 10:47
jsou dárky a dárky.. : Ivča
Exmanžel mi nosil kytky, když chtěl žehlit svoje opakovaný průšvihy...pak už jsem mu je házela pod nohy, neměla jsem z nich sebemenší radost, protože jsem věděla, že podobné situace se budou pořád opakovat...Bývalý přítel mi sem tam koupil dražší dárek- značkové bory, či bundu, které bych si sama nekoupila.byl to jeho projev lásky, neuměl mě ovšem pohladit a obejmout a já bych tak z fleku vyměnila tu bundu za projevy něhy...Současný přítel mi čas od času donese jen tak kytku, pár stejných hrnků, ze kterých můžeme společně snídat, nasadil mi na zahradu růže, kterými dal najevo,že věří v budoucnost našeho vztahu..prostě proto,že mi chce udělat radost..Stejně tak já, když jdu po nákupech a vidím tričko, které by se mu líbilo, čokoládu, kterou má rád, knížku, o které myslím, že by ho zaujala, vezmu ji. Právě pro tu radost.Aby ten druhý věděl, že jsem na něj myslela.
srpen 23, 2011 11:00
Ivčo, o tom to je. O radosti, o tom, že na druhého myslíme. : Myška
Ne o tom - je pondělí, tak musím vymyslet dárek.
srpen 23, 2011 11:03
tak ještě jednou - : Ilona-nezaregistrovaná

Asi bych to měla víc vysvětlit: já nechci dostávat nějaké ty "dárky" za každou cenu, a stále a z nějakého toho "musu", ale opravdu, k těm narozkám např.... Když jsem je měla, tak jsem udělala takovou "lepší" večeři a pozvala jsem ho k sobě na oslavu narozenin (Ne, nebydlíme spolu). Kdy ty narozeniny mám, dobře ví, dokonce zpaměti, protože to párkrát vyplňoval.
Přišel, bylo to moc hezké, ale - ani ta obligátní kytka, ani nic jiného. Mně fakt nejde o to, dostávat něco za každou cenu, ale - to jsem se ho měla snad zeptat: Hele, a přinesl jsi mi k těm narozeninám něco? Přitom, když měl narozeniny on, udělala jsem něco podobného, protože je má začátkem ledna, tak jsem mu dala nový diář, podobný, jako měl a o kterém jsem věděla, že se mu líbí (to jsem si už včas oťukala). Poděkoval, používá ho, měl z něj radost, to jsem viděla - a tím to skončilo...

Víte, já, ještě než bych udělala nějakou tu větší neuváženost, tak bych chtěla přeci jen vědět, na čem jsem. Jenže - jak to zjistit? To se ho snad mám zeptat: máš mě natolik rád, aby ti stálo za to na mne i pár dnů třeba před Vánoci myslet, co by mi tak mohlo udělat radost? Mj. na Štědrý den jsme se sešli a chodili po městě, byli jsme na večeři, pak v kostele, pak zase venku a nakonec u mne. A hotovo. Já mu tenkrát dala šálu a rukavice. Nosil to, v podstatě celou zimu, takže jsem se trefila.
srpen 23, 2011 11:05
Ilono : Kamila
já bych dala na intuici, ta zklame málokdy.
K tvému problému - proč se ho na to nezeptáš? To se mi jaksi osvědčilo nejlíp - jak píše kolemjdoucí, nenaznačujte, prostě to řekněte! Copak mu nemůžeš říct - mrzí mě, že od tebe nic nedostávám? Potěšilo by mne to... a je to, ne?
Popravdě já občas ty problémy nechápu, co si my ženský přiděláváme - chlapi se rozhodně takto netrápí a mají recht!
srpen 23, 2011 11:13
Nevím Ilono, mně připadá jako strup. : Myška
A tak bych si s ním promluvila na rovinu. Proč mu nedělá potíže dárky přijímat, ale dělá mu potíže dárky dávat?
srpen 23, 2011 11:13
Ilono, : Ivča
já tě chápu. taky by mě to mrzelo. Asi bych se ho na to rovnou zeptala. Třeba jestli byl zvyk u nich v rodině dávat dárky..Aby ses necítila hloupě z té nerovnováhy... Přítel mi zas naopak tvrdí, že on k ničemu žádné dárky nechce, ani k Vánocům, ani k narozeninám. Že to tak měl zavedeno v předchozím vztahu. Dával ,ale nedostával..i emočně..To jsem mu rázně zatrhla, že jako váha potřebuji vyváženost smilies/wink.gifA když zjistil, že nad dárky pro něj přemýšlím, že mu nenosím sošky slonů a kočiček, přestal protestovat. Zrovna nedávno dostal model tanku, ve kterém jezdil na vojně smilies/grin.gif.Už ho má se synem skoro hotový...
srpen 23, 2011 11:34
Není špatný se zeptat rovnou. : jednababi
Aspoň se vyjasní situace. Jen bych si, bejt Ilonou, před tou klíčovou otázkou rozmyslela, co budu dělat, když dostanu odpověď "dárky ze zásady nedávám" nebo nějakou podobnou, protože se nedá spolehnout na to, že se pán omluví a rozdárkuje.
srpen 23, 2011 12:00
Taky si myslím : Ketrin
že je nejlepší to říct rovnou. Ovšem - JAK. Pokud to, Ilono, provedeš stylem "pojďme si promluvit o dárkách", nejspíš docílíš toho, že se po tvém výkladu bude cítit trapně a ponížen, což není zrovna nejlepší. To co jsem napsala v úplně prvním komentáři (22.8. 6,21) jsi asi přešla jako vtip, ale je to myšleno vážně a funguje to, což vím od několika kamarádek či známých.
srpen 23, 2011 12:11
Možná by neškodilo, : Krakonoš
aby si tazatelka (i leckdo ze zdejšího ctěnýho publika) přečetla knížku "Pět jazyků lásky". Tam je možný se dozvědět dost důležitou, a (ne)překvapivě málo vševobecně známou informaci, že každej člověk vyjadřuje lásku druhýmu jiným způsobem a že je velmi žádoucí, aby některej ten jazyk lásky měli partneři společnej, a pokud tomu tak není, aby si svoje způsoby,jak dávají najevo lásku a jak by rádi její vyjadřování přijímali, vzájemně vysvětlili a dobře se po týhle stánce poznali - každej sám sebe a pak navzájem. Protože jinak hrozí narůstající pocit, že tě partner nemá rád, přestože von může mít zcela voprávněnej pocit, že do tebe "rve lásku horem dolem". Bohužel ti to ale řiká "jazykem", kterýmu nerozumíš. A neumí, nejni zvyklej, použít jazuk, kterej je pro tebe podstatnej - zde teda ty dárečky. Nastudujte a pak podebatujte - v tu chvíli už to nebude škemrání ublížený nevobdarovaný princezny (fakt nedoporučuju!), ale může to bejt hlubokej a velmi přínosnej rozhovor ve kterým vo dárečky vůbec nepůjde, ve kterým si navopak uvědomíte kvality svýho vztahu a najdete způsob, jak si vzájemně tu potřebu vyjádření lásky naplnit.

To platí za předpokladu, že popsanej "nelad" nejni jen tím červeným světýlkem, že je to ve vztahu nějak blbě, jak vo tom psala bb. Já doufám, že ne a přeju vám štěstí.
srpen 23, 2011 13:16
Krakonoši, : Ivča
moc hezky napsaný. Jsem ráda,že teď mám partnera, se kterým jsme vzájemně kompatibilní co se projevů lásky týče... smilies/smiley.gif
srpen 23, 2011 17:41
Ty Ivčo, : Iris
já byla takhle kompatibilní s manželem dvacet let - a koukni na to, jak jsem dopadla.smilies/wink.gif No ale ještě teď chodí vždycky s něčím pro radost, nikdy nedojde s prázdnou,třeba sežene čokoládku, kterou nikde nemají a já ji miluju.Blbosti - je horko, přitáhne melouna, objevím kytku, fotočasopis atd. Nedovedu si představit, že by chlap nechodil s pozorností - klidně maličkostí, něčím, co hned zblajznu a co ví, že zblajznu ráda. Ostatně já dělala to samé jemu celé manželství.
Co popisuje Ilona nechápu, mně by to lekalo, já bych to červené světýlko viděla blikat také.To ale neznamená, že neberu v úvahu to, co asi chce naznačit Krakonoš s těmi jazyky smilies/wink.gif

Moje známá se rozváděla, jednou z hlavních výtek vůči manželovi bylo, že ho nikdy nenapadlo koupit jí alespoň kytičku,dokonce i když mu to opakovaně naznačovala, zatímco ona mu dělala radosti pořád.A také jeho rodině, matce, tátovi, zatímco oni jí nikdy. Jeho verze byla taková, že ona by chtěla jen furt ňáký důkazy lásky, však ji má rád dost - a vařit bude kdo? Mám dojem, že oni dva byli ukázkovou dvojicí, která by tu Krakonošem citovanou knihu měli číst, protože tahle třecí plocha se stala u nich postupem času ohromně destruktivní.A také bylo jasně vidět, že u něj v původní rodině se to nedělalo, zatímco ona byla vychována jinak.

Já bych drobné milé dárky od chlapa chtěla, kdyby mi je sám od sebe neměl potřebu dávat,zdál by se mi pro mne nekompatibilní, jakkoliv uznávám, že v životě se řeší mnohem důležitější věci.
srpen 23, 2011 20:01
Iris, : Ivča
je moc hezké, že i teď se tě snaží potěšit..určitě už s odstupem času ví,že manželství s tebou bylo něco, co se každému nepovede..a třeba i už ví, jaký byl vůl, když se nechal ovládnout hormony...
srpen 23, 2011 21:08
Ivčo, : Iris
ty první dvě věci ano, dokonce o tom takhle i mluví, dozvídám se to. Bohužel hormony jsou ovládáni stále - on i ta jeho, i když každý trochu jinak (ona chce miminko..).A to je silný motor.A manželství, ba ani každodenní soužití, si zatím nevyzkoušeli, takže on si asi myslí, že s ní to bude stejné, ba lepší....co já vím, třeba jo.Ale teď mi dochází, že jsme v jiné debatě, než v té o manželovi, který odešel od Vanesy. Jsme u dárků a já už poněkolikáté opakuji, jak velikou mám radost, že to máš teď takhle hezké Ivčo smilies/smiley.gif

srpen 23, 2011 21:30
Iris, : Ivča
myslela jsem ,že s ní žije...Jsi hodná ,děkuji. Moc bych ti přála totéž..
srpen 23, 2011 21:52
Ivčo, když se ptáš, : Iris
jen pro info - žije, ale jen o víkendech.Jinak je tu sám a čeká,neb ona má skvělou práci jinde.Takže ne každodenní obyčejné soužití. Díky za přání, hezký večer a vůbec smilies/smiley.gifsmilies/wink.gif

srpen 23, 2011 22:02
Iris, a to je právě to, : bb2
že každou potěší něco jiného. Višně v čokoládě, na které si i ve fofru v Londýně vzpomněl a dovezl mi je, i když jsou ukrutně drahé (a on velmi šetřivý), jenže tady nejsou k mání, mi udělají radost a chutnají mnohem víc, než kdybych si je koupila sama. Což by asi nebyl problém, objednat přes net, ale to není ono, žejo. Jenže mně to chutná proto, že ty višně jsou jen třešinkou na jeho charakterusmilies/smiley.gif
Tvůj manžel ti zahýbal jak se dalo, i před tebou flirtoval s jinými ženami, což mně přijde jako vrchol hulvátství a nevkusu, přesto tě jeho drobné pozornosti těšily a těší i teď, když ti je nosí od milenky. Pro mne by to bylo nemilé a nežádoucí a odmítla bych to. Naopak, umím si představit ukončení té situace, rozchod, rozvod, s tím, že zůstaneme rodiče našeho dítěte a staří přátelé, a pak by taková drobnost pro radost byla opravdu pro radost, od starého přítele.
srpen 24, 2011 15:28
Taky by mi bylo proti srsrti přijímat dárky od exe. : Myška
Když odešel, zrušila jsem i vzájemné přání k narozkám, svátku, atd. Bylo by falešné přát cokoliv dobrého zvlášť ve vypjaté době kolem rozvodu, kdy bych ho nejradši zadupala do země.
srpen 25, 2011 09:43
Tip pro pány : Kateřina1976
Pánové super dárky jsou třeba čaje. Určitě zabodujete s kvetoucím čajem, nebo luxusním sypaným zeleným čajem v krásné dóze. Můžete se třeba mkrnout sem

...............

Ahoj, milá Kateřino - pokud chceš na Kudlance uveřejnit reklamu, napiš na daniela seznam kudlanka.cz - ano? smilies/wink.gif(jistě se dohodneme, ale jinak - přečti si upozornění dole nad formulářem...)
srpen 26, 2011 22:03
tip pro pány : bb2
pro mě teda ne, kvetoucí čaj mne neohromí, zelený mi chutná jen nějaký, většina těch, co bys/te koupili, mi stáhne pusu a zadrhne na patře, takže to radši nezkoušejte, a krásná plechovka šroubkům v dílně určitě bude slušet, ale pro šroubky to nekupuješ/te, že? takže nám zbývá co? starý dobrý černý earl grey, ceylon. Pokud nutně potřebujeme extravaganci, tak ručně svinutý, při pití si představuji drobné ručky malých číňánků, jak svinují a svinují a svinují...

To tedy v případě, že máte neodbytný pocit, že mne čajem nějak zvlášť potěšíte :-)
srpen 26, 2011 22:24
Jsem fakt šťastnej, : Krakonoš
že nepotřebuju dostat každej tejden ňákou kravinu, bych věděl, že mě moje žena miluje. My máme naštěstí ty jazyky lásky společně podobný - pro druhýho něco udělat, pomoct mu, udělat mu něco dobrýho, vzít ho na zajímavý místo/akci/setkání. A taky si to řikáme - verbálně i neverbálně. Na dárky nám bohatě stačej narozky a Vánoce. Jedinou výjimkou jsou kytky, kytku koupim dycky, když za ní jedu do Prahy, tam to má smysl - tady je mezi kytkama vod rána do večera, takže to by bylo asi jako uvítat doma řezníka po šichtě plátkem šunky smilies/grin.gif.
srpen 28, 2011 10:27
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]