O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

DALŠÍ SYNEK, CO TRÁPÍ MÁMU... PDF Tisk E-mail
Středa, 17 srpen 2011

Nedá mi to, abych také nepřidala svůj problém. I já jsem v podobné situaci, jako ti, co mají syna „absolventa". Ten můj, 20 letý, už je rok a půl doma. Učil se autoklempířem, bohužel školu nedodělal. Tři měsíce před koncem to vzdal,  měl strach, že závěrečné zkoušky neudělá. Říká, že si tento obor nevybral. Dvakrát jsem s ním byla po ukončení ZŠ na přehlídce oborů, radila mu...

 

 

 

 

     Ale málo se mnou komunikuje, myslím si, že má vypatlaný mozek po marihuaně. Prosím moc mě neodsuzujte, bylo to mé vymodlené dítě. Jsem prakticky celý život samoživitelka. Manžel mi zemřel. Syn, dokud studoval, bral sirotčí důchod, ten tedy chodil na můj účet a já vdovský. Teď jsme bez financí, a syn mi ještě řekne, že kam jsem dala ten sirotčí důchod? Ale že měl šanci se vyučit, i kdyby závěrečné zkoušky dělal víckrát? Mohl mít svářečský průkaz, což měl, ale už je propadlý, protože si ho neobnovil, neměl na něj peníze.

 

     Řidičský průkaz nedodělal a už si neudělá, protože také nebude mít peníze. Už mě to všechno unavuje; nemůžu ho ani odhlásit z trvalého bydliště. A mám strach, že mu roste dluh na soc. a zdr. pojištění... Na úřad práce nechodí - vyřadili ho, protože tam chodil a nechodil. A nakonec mi, ve 20 letech, řekne, že jsem si ho neměla dělat.

 

      Vzdělání si nechce dokončit, že na to nemá, i když by šel na jinou školu. A popravdě, nemám jistotu, že by do té školy pak vůbec chodil. A co teď?? Jsem na to sama a ještě s podlomeným zdravím. Mám částečný invalidní. Měla jsem plný, ale ten mi vzali. Do práce jsem chodila, ale bohužel jen měsíc, a ještě pod lékama.

 

Díky za Vaše názory, pokud i nějakou radu vymyslíte...

 

NIKOLA

Komentáře (19)add feed
V podstatě i zde platí stejné rady jako u článku, z jehož komentářů byl tento článek vytáhnut. : Myška
Jen s tím rozdílem, že ty synovi, Nikolo, nemůžeš zaplatit ubytovnu či platit podnájem aby se odstěhoval.
Každá rada drahá.
Na zdravotním mu dluh nejspíš roste, pokud není v evidenci Úřadu práce, na sociálním ne, tam se po dobu, kdy je člověk bez příjmu, neplatí, tedy platí se jen z výdělku.
Zajdi do příslušné zdravotní pojišťovny a zkus to zjistit. Jestli ti to řeknou, když je syn plnoletý, nevím.
srpen 17, 2011 14:34
No, Nikolo, : Lotka
připrav se na "výživný" čtení, tvůj příběh je dost smutný. Nechci tě odsuzovat, sama se ted modlím abych nějaké dítě měla, ale doufám, že nedopustím, aby takhle dopadlo. Já si totiž, dá se říct, že laicky, protože s výchovou dítěte zkušenosti nemám, myslím, že ke zodpovědnosti je nutno dítě vést už od malička. A u tvého syna je jasné, že on žádnou zodpovědnost nemá, dokonce ji háže na tebe s tím, že sis ho neměla dělat. To je naprostá absence vlastní zodpovědnosti, ale i pocitu vlastní ceny. Myslím, že problémy syna budou daleko závažnější, než se na první pohled zdá.
srpen 17, 2011 14:37
ohýbaj ma mamko, dokud su ja Janko, až ja budu Jano, neohneš ma mamo! : vlk odjinud
Kdyby mi syn řekl, že nejde k závěrečným zkouškám, tak v tu ráno nastane takový mazec, že by v té škole raději spal.
Ale tady už je pozdě. Jediné řešení je nechat ho dopadnout na dno, ať si klidně spí pod mostem. Dokud bydlí v bytě, zabavit doklady, aby nemohl natropit nějakou půjčku, vzít klíče, aby nemohl byt vybílit. Nechodí na ÚP = ať jí chleba s vodou. Tady už žádné kecy nepomůžou. Jen tvrdá realita.
Ale tvrdá budeš muset být hlavně na sebe, zatím si tě syn jen omotal kolem prstu.
srpen 17, 2011 14:44
Lotko, : Linda1
je vidět že vaříš z vody. Hodit vinu na matku za to, že synek je nezvedenec ?? Tobě by se to jistě nemohlo stát. Ani ti to nepřeji. Jen pozor na to, co si myslíš. Ono se to černé ptáče vyklube i ve velmi "slušných a zodpovědných" rodinách, víš. Tobě Nikolo, přeji pevné nervy, pevnou ruku, pevný hlas, pevnou vůli.
srpen 17, 2011 15:28
Lotko i Vlku, : katka *
ono není nic jen černobílé. Můžete se snažit jak chcete, ale pokud "dotyčný" nechce, školu prostě nedodělá. Můžete to zkoušet po dobrém či po zlém, zmlátit či prosit, prostě když chtít nebude, do školy nepůjde... Však to dobře znám (i jsem to tu řešila...)
Ano, řešením je, nechat ho "nabít si hubu" a třeba se vzpamatuje (ale třeba taky ne a bude z něho bezdomovec, squatter nebo feťák - a co pak? vezmu si to na svědomí?)
zabavit doklady - to nemůžeš, nebo si nechá vystavit jiné. nebo si půjčí u lichváře. Vzít klíče? no když bude chtít, vykopne dveře?
Nevím jak se kluk doma chová, jestli třeba nejeví sklony k agresivitě, jestli se s ním dá mluvit, pokus se ho přesvědčit aby zašel za psychologem, který by mu mohl pomoci, aby našel jakoukoli práci...
Omez doma nákupy, nevař, neuklízej u něj v pokoji, jen u sebe. Svoje věci si zamkni nebo cenné přestěhuj ke kamarádce nebo do práce.Odhlaš internet. Kupuj jen jídlo pro sebe - které hned můžeš sníst... jde o to mu jakkoli znepříjemnit pobyt doma, at pracuje at se odstěhuje...
srpen 17, 2011 15:41
Teď mě tak napadá něco, : Krakonoš
co ve vobčanským zákoníku jistě nejni, ale mělo by bejt:
Pokud má někdo k plnoletý vosobě vyživovací povinnost, pak vověřenej podpis toho živitele musí bejt na jakýkoli smlouvě, u vzniku jakýhokoli právního závazku vyživovanýho. Jinak je takovej právní úkon neplatnej. Půjčky bez doložení příjmů by byly nelegální bez vohledu na druh finanční instituce. Půjčils peníze bez předložení vo příjmech? Dlužník ti je nevrací? Máš smůlu - nemáš nárok na vrácení zpět.

Jinak co se tejče viny za nezvedence, těžko mluvit vo házení na matku. Pokud to dítě je duševně zdravý a netrpí nějakou poruchou vosobnosti, pak to bohužel je vina rodičů, že je nezvedený. Pokud z mejch dětí vyrostou nezvedenci, bude to moje vina a moje výchovný chyby, co to způsobilo. Koho jinýho vinit? Stranu, vládu, Boha, Dědu Mráze, Marťany nebo Jana Tleskače?
srpen 17, 2011 17:02
Krakonoši, : deeres
geny nepřečůráš! Jinak by se v jedné rodině nevyskytovali dva tak rozdílní jedinci se stejnou výchovou. A můžeš se snažit nahoru a dolů a není to nic platné, maximálně trochu obrousíš hrany a pak se tvoje snažení obrátí vniveč, když to dítě přijde do puberty a chytne se nesprávných kamarádů. Takže to nebude vždy vina rodičů, pokud za vinu nepovažuješ, že si řádně neprověřili předky z obou rodin několik generací zpětně. Nedávno zavražděná jedenáctiletá Deniska svým šestnáctiletým bratrem v Krnově, jedna rodina, stejná výchova, vzorná dcera,syčák syn, který se nakonec stal vrahem.
Náhodou mám hodnou dceru, ale opravdu to je moje zásluha,nebo jsem měla kliku?
srpen 17, 2011 17:41
... : mia
taky bych si netroufla takhle hodnotit jako Krakonoš nebo Lotka a navíc není myslím třeba zvyšovat v Nikole pocit nějaké viny. Já mám děti slušné, pracovité, ale jak říká Deeres, možná jsem měla jen kliku, protože znám třeba v okolí případy, kdy moji vrstevníci mají s dětmi velké problémy. Znám od mládí třeba rodinu , kde syn pod vlivem drog vraždil a rodiče opravdu jsou fajn lidi, naprosto nekonfliktní. Ta máma si prožila hrozný věci, kluk vraždil, dcera umřela velmi mladá na rakovinu, co ta ženská musela překonat, to si nikdo neumí představit. Naštěstí mají ještě děti dvě, protože se po zemřelé dceři starají o vnouče a mají ještě jedno své dítě.
srpen 17, 2011 17:51
Jen dotatek - deeres : Lotka
Jak my ale víme, že syn byl syčák od začátku? Pokud přikládáme aspoň nějaký vliv výchově, byly zde možná nějaké rodíly, co my víme. Třeba byla holčička oblíbenější než syn, třeba jen proto, že byla klidnější, což holky povětšinou bývají. Nikdo, opakuju, nikdo nevidíme do rodin, co se tam děje a mnohdy to nechápou ani sami členové rodin, kteří v dané situaci žijí. Jak říkám, mnohdy jsou takovéto problémy daleko hlubší a větší, než si umíme přiznat.
srpen 17, 2011 18:23
Lotko, : deeres
samozřejmě, že to nevíme a je docela možné, že dcera se těšila větší oblibě. Ale, aby se méně milované dítě, najednou stalo vrahem? Řekněme, že by žárlilo a proto bylo hůře zvladatelné a tím se mstilo sestře a rodičům. Ale zrovna v tomto případě, je zjevná nějaká vrozená povahová vada, hádala bych na psychopatické rysy osobnosti,které jsou vrozené. Tito jedinci mají neléčitelný nedostatek emocí a když cítí alespoň trochu, jsou to emoce nejnižšího druhu. A proto si stojím za tím, že si nemůžeš být jistá tím, kdo se ti narodí, může to být dítě se skrytou vadou tělesnou a nebo i duševní.
srpen 17, 2011 18:59
... : Sandra
Myslím, že to Nikole fakt pomůže, když se dozví, že si za to vlastně může sama... smilies/undecided.gif
(myslím, že komentář je dlouhý dost, nic víc, než bylo řečeno v minulé diskuzi mě k tomu nenapadá)
srpen 17, 2011 18:59
Sandro, : Krakonoš
pomůže jí to úplně stejně, jako dyž se dozví, že za to vůbec nemůže. smilies/grin.gif

Nejni pravda, že je úplně fuk, jak výchovně působíme na děti, a to, zda z nich budou vrazi nebo slušný lidi, je jen dílem náhody, genů a jánevimčeho. Já rozhodně nepatřím k přeceňovatelům výchovy a k vyznavačům konceptu "nepopsaný bílý stránky", co se k nám narodí a my si z ní uděláme, co se nám zlíbí, to fakt ne a za ty roky psaní na kudlu jsem vo tom psal mockrát. Ale na druhou stranu jsou rodinný prostředí a výchova hodně důležitý. Ano, dítě se narodí s nějakou vosobností, povahou. Ale jistě, pokud netrpí poruchou vosobnosti, teda nějakým medicínským, psychopatologickým problémem, a pokud se socializuje dobrým přístupem, nevyroste z něho vrah jen kvůli genům pradědečka vopilce a násilníka. Fakt ne - to je navopak naprostý přeceňování genetiky. Koneckonců psychologický profily zločinců a poznatky vo jejich rodinným zázemí a dětství mi myslim dávaj za pravdu. Tohle je samozřejmě Nikole k prdu, proto nemá cenu to tu rozebírat a hádat se vo to, koneckonců každej si stejně věří, čemu chce. Jenom snad ještě tolik, že ani "vopravdu milej nekonfliktní člověk" ještě nemusí mít talent na výchovu dětí, právě navopak - může mít velký problémy s nastavováním hranic, a tak dál........
Pro Nikolu platí už několikrát uvedený - pokud netrpí nějakou poruchou či duševní chorobou, a to vodhalí jedině specializovaný pracoviště, nikoli kudlaní havěť smilies/wink.gif, je třeba mu prostě "zavřít kohouty" vod zdrojů. A vypakovat. Tak, jak to udělala Inka - léčba šokem. Víc mě taky nenapadá.
srpen 17, 2011 19:43
Asi mám úplně jiné zkušenosti : Bubka
všechny problémy se svými dětmi jsem řešila tím, že jsem je utvrdila ve faktu, že je miluju a kryju jim záda. Mladí lidé, obzvlášť kluci vyzrávají později a občas se mohou zaseknout. Přátelské vztahy, popovídání si, společný rozbor situace, jakákoliv motivace syna je žádaná. V tuhle chvíli svého vývoje ještě nevidí, že pokud nebude makat a něco se aspoň nevyučí, zadělává si na další problémy později v životě. A život je krásný dar a je třeba se chovat k sobě, matce i ostatním zodpovědně, aby se tenhle dar dal pařičně využít. Hulení je velký problém a často z mladých lidí dělá úplné ignoranty, bez vůle, v poloviční ospalosti. Já bych to se synem rozebrala (když je pohoda a je dobře naladěný), znovu a znovu, a tlačila na něj, po dobrém i po zlém, aby se sebou něco dělal. Dovedu si představit jak ho máte ráda, pokud je to vymodlené dítě, také mám jednoho takového doma. Pokud to fungovalo a vymodlila jste si ho, je šance, že zapůsobí modlitba i za jeho prozření a normální poctivý život. V tom bych neustávala. Aspoň na moje čtyři dospělé děti tohle pořád zabírá.
srpen 17, 2011 20:03
... : Nikola
Nene,od malička byl klidný,dobře se učil,dělal mi radost.Zlom nastal v těch 14-15 letech ,kdy přicházel do puberty.Na SOU,kde se chytl s partou kluků,nejhoršího kalibru.To samé u nás na vesnici.Dříve ho bavil,fotbal,i hrál za místní klub.Jenže,stále prohrávali,a asi proto skončil.K žádné nezodpovědnosti,jsem ho nevedla.Snažila jsem se ,abych mu vynahradila otce.Jezdívala jsem s ním na dovolenou.Nevím ,kdo ho přesně do těch problémů dostal?Kamarádi-Ti mají radost,když s nimi táhne za jeden provaz.Já alkohol-nesnáším,on se na něj klepe.A kamarádi,mají z toho legraci.
srpen 17, 2011 20:09
ad Nikola : Bubka
Je to nevyzrálost, plácá se v tom a neví sám jak z toho ven. Kamarádi jsou velké pokušení, ale myslím, že vy jako máma máte stejně silnější páky. Měla jsem podobnou situaci, málem došlo i na nedodělání školy. Je třeba mu zdvihnout sebevědomí, je ve věku, kdy by měl uvažovat jak pomoct a zajistit mámu, která pro něj tolik udělala, měl by být hrdý na to, že pro vás může něco udělat, ne jen pro vás osobně, ale pro vás dva. Pokud byl hodný do puberty, je velká šance že i tohle je jenom hloupé období, které překoná. Dvacet let je ale málo pro mužského, aby byl skutečně dospělý, ještě to chvilku nejspíš potrvá. Osobně bych ho nevyhazovala z bytu, ale s tužkou a papírem mu dokázala na seznamu co stojí život, že opravdu má povinnost se na tomhle podílet a že na to má, aby to zvládl. A je třeba myslet i na to, že opravdu je nezaměstnanost a najít práci nemusí být vůbec lehké. Takže může třeba vymýšlet nějaké podnikání, služby, které nikdo nedělá? Možností je vždycky hodně, i když je člověk demotivovaný, první vydělané peníze pomůžou člověku naskočit. Držím vám palce!
srpen 17, 2011 20:30
Máme tady : kim
rodiny bez řádu a darebáky, přesto jejích děti jsou vzorné a dobřé se učí. My máme jedno dítě opravdu bez problému a druhé si muselo sednout na samé dno, aby se z něho stal slušný člověk. Dnes chodí po školách a přednáší děckám jak mu tam bylo. Takže znám obě varianty a tu špatnou s dobrým koncem. Věřím, že to zvládneš. Psycholožka nám řekla, když ho vyhodíte z domů tak to máte padesát na padesát budˇse vzpamatuje, nebo ho to zničí. Jinou možnost ovšem nemáte. Několikrát nám syn řekl, proč jste to neudělali dávno. Samozřejmě, že jsme to odkládali a věř zbytečně se to prodlužovalo a nikam nevedlo.
srpen 17, 2011 21:13
Vojna ! : Sidon
Mě tak trošku napadlo, že by nakonec ta vojenská služba mohla být k něčemu dobrá. Ne dva roky, jak jsme měli my, to je zbytečně dlouho, půl roku by asi stačilo. To byste nevěřily (kudlanky), jak i ti největší "mistři světa" zkrotnou a jsou najednou malincí a pokorní, když se jim ostříhají vlasy na krátko a jsou navlečeni do mundůrů. Najednou jsou odstřiženi od předchozího života a musí se podrobit vojenskému režimu a poslouchání nadřízených. Je pravda, že to mnozí tak moc nepotřebují, ale někteří zase naopak ano, jako koza drbání !
Ať se to Nikole líbí, či ne, myslím si, že ten syn nejspíš neměl dostatečně "pevnou" ruku nad jeho výchovou a tedy ani příklad "správného" otce. Je to asi zrovna ten případ, kterému by ta vojna teď pomohla. Teď by snad pro něho bylo nejlepší si najít práci třeba u vojáků, nebo u nějaké instituce, kde je pevný režim, ale to by musel chtít on sám, jinak ho do toho nikdo nedokope. Je to smutné, že dělá mámě, která mu dala všechno, co mohla, jak říká, takové potíže. Neřekl bych, že jsou to jenom geny, nebo jenom výchova, spíš kombinace obojího. A jestli je to jenom "rozmazlenost", nebo nějaká psychická záležitost, to by nejspíš posoudil odborník.

A ještě bych chtěl trošku "popíchnout" Danielu. Nešlo by to okénko na vpisování komentářů trošku zvětšit ? Mně připadá, že je malé. Teda široké je dost, ale na výšku by mohlo být delší. Děkuju předem.
smilies/smiley.gif
srpen 18, 2011 00:55
Sidon : mamča
Vojna náhodou nebyla tak úplně špatný výmysl. Z mých synů jí stihl absolvovat jen jeden, a rozhodně ho to zocelilo pro další život. Měl štěstí, že závodně sportoval a měl tudíž dobrou fyzičku. O vojně mluvil jako o "Pionýrském táboře", udělal si tam řidičák na všechno, co má od čtyř do osmi kol, a vzpomínek má na zbytek života.
Na to špatné se časem zapomene, a vzpomíná se jen na tu srandu.
Český národ má totiž jednu zvláštní vlastnost : Když je v jakékoli porobě (i na vojně), dokáže se semknout a přežít za pomoci humoru a švejkování.
Myslím, že dnešním "spratkům" by jen prospělo, kdyby si uvědomili, že nejsou středem světa, a že je někdy třeba se podřídit rozkazům nadřízených a táhnout za jeden provaz s většinou.
srpen 18, 2011 11:23
moje kamarádka to vyřešila : Inka48
jí synátor dělal to samé a nebylo možné nic řešit, navíc si s novým partnerem, se kterým se syn nesnášel asi 5 let pořídila dvojčata, bohužel jedno je postižené, takže nemá moc radostí, nicméně se jí podařilo z otce svého syna vyrazit přímluvu, že si ho vezme k sobě na druhý konec Čech, otec nemakačenko, to samé, co synáček, bydlel u přítelkyně v baráku své původní ženy, tj. mé kamarádky. No, a přítelkyně řekla, tak to ne, flákat se nebude a sehnala mu práci v Bille za 7,5 tis, z toho musel 7 dávat jí na "živobytí", protože u nich bydlel a za půl roku se tak srovnal, že po roce začal DÁLKOVĚ!!! si dodělávat učiliště, jen aby z toho srabu byl pryč
srpen 19, 2011 13:15
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]