O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

PRAŽSKÉ TOULKY - KOMENDA JOHANITŮ PDF Tisk E-mail
Neděle, 01 květen 2011
Přejít na obsah
PRAŽSKÉ TOULKY - KOMENDA JOHANITŮ
Strana 2

Pokračujme v toulkách za  románskými památkami - a proto z Nového Města pražského se přesuneme na levý břeh Vltavy. Tentokrát nahlédneme do prostor johanitské komendy s kostelem Panny Marie pod Řetězem v Lázeňské ulici na Malé Straně.  Jedná se o památku, která vás chytne u srdce  svou mohutností, krásou i  nezvyklým klidem uvnitř velkoměsta.

 

 

 

 

 

 

 

      Nejprve malé vysvětlení -  komendou označujeme středověké sídlo rytířského či křížovnického řádu. Obsahuje jak části pro klášter, tak kostel či špitál, má charakter hradu a je opevněno. Informace o vzniku a organizaci řádu Johanitů nechť si laskavý čtenář vyhledá sám  na internetu.

 

      Johanité, jinak též maltézští rytíři, jimž tento objekt patří od dávného založení (s výjimkou padesáti let 20. stol.) se dostali do Čech zásluhou knížete Vladislava II (1110 - 1174).

 

     Vladislav zároveň tomuto řádu věnoval i pozemky v bezprostřední blízkosti Vltavy, neboť Johanité stavěli svá sídla vždy u vody  - větší množství vody potřebovali pro své špitály. Vladislavův kancléř Gervasius řádu věnoval značné jmění a díky tomuto počinu stál na místě r. 1182 klášter, špitál a kostel.

 

 

 

 

      Za vlády Přemysla II. Otakara došlo z důvodu zvýšení bezpečnosti k obehnání území pásem hradeb s věžemi, čímž se zvýšila bezpečnost a obranyschopnost předmostí. V té době stály již v tomto prostoru nové domy, škola, pivovar.

 

       Přichází doba husitských válek a s ním i doba drancování. Další rána přichází 17. srpna 1503 - tehdy díky neopatrnému škvaření sádla došlo v domě zlatníka k ohni, následně k rozsáhlému požáru. Ač byl dům poblíž řeky, přesto si požár vyžádal rozsáhlé škody - jak na majetku Johanitů, tak na 60 domech v okolí. Koncem třicetileté války nechal velkopřevor Rudolf, hrabě Colloredo-Wallsee, podle návrhu stavitele Carla Luraga přestavět kostel do barokní podoby, zachované dodnes.  V letech 1726 až 1737 přibyl do majetku krásný Velkopřevorský palác. Za druhé světové války byl však nacisty řád rozehnán a zakázán; následoval pak únor 1948... A tak maltézští rytíři mohli svoji činnost obnovit až r. 1991.

 

        Objekt je poněkud utopen mezi okolní zástavbou, ale  navzdory blízkosti rušného Karlova mostu je zde nádherný klid. Na první pohled mne upoutaly dvě vstupní věže, mezi nimiž vcházím na nádvoří. Přestavby jsou zde patrné, zazděné arkády jsou pozůstatkem původního kostela.  Tentokrát se mi podařilo nahlédnout i do interiéru kostela - vévodí mu oltář s obrazem bitvy u Lepanta. Obraz je dílem malíře Karla Škréty. Kromě dalších skvostů mne zaujal i detail kliky vstupních dveří a tak vytahuji opět fotoaparát...

 

 

 

 

 

         Kostel své neobvyklé jméno získal snad díky tomu, že brány klášterního domu se na noc uzavíraly  řetězem, dle jiných pramenů podle P. Marie, jež měla na krku zlatý řetěz či snad díky řetězu, jímž se přetínala řeka z jednoho břehu na druhý a tím se bránilo lodím proplout bez zaplacení cla. Kdož ví...

 



 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]