O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

DUDLÍKOVÝ PROBLÉM PDF Tisk E-mail
Neděle, 09 leden 2011

Nemáte radu pro válku mezi miminem a maminkou? Dovolte, abych vám obě strany představila: maminka, která je jediným a výhradním zdrojem obživy dotyčné protistrany a která by se už, po téměř třech měsících, potřebovala vyspat…

 

 

      Bohužel, tatínek je tč. na delší služební cestě v zahraničí, babičky ani jiné použitelné příbuzenstvo nejsou. Protistrana je necelé tři měsíce stará, zdravá a velice vitální ženská, která přesně ví, co chce a taky si to „dovede vyřvat".  

 

 

 

Výpověď maminky:

  • když už na chvíli usne (a to jen u prsa a ještě ji kolikrát uspávám i hodinu), tak pak jsem jako myška, abych ji nevzbudila. Jo, kdyby vzala dudlík - Nobelovu cenu bych dala tomu, kdo jej vynalezl, jenže ona ho nechce! Měla jsem ho už v porodnici a teď máme doma dudlíky za víc jak 1000,-, a vždy jiný druh, ale ona se z něj daví, plive ho a ve finále řve ještě víc. Zavinovačku, to už jsem taky vzdala, radila mi ji i porodní asistentka, ale po marné snaze uspat dítě, mi řekla, že „ona prostě taková je". A máte vidět, když musím nakoupit, s jakým jedu cirkusem. Slečna řve a až se vyloženě uřve, tak usne - na chvíli... ona je asi úplně jiná než ostatní děti a hlavně vytrvalá... Co já toho vyzkoušela - i svůj prst, to víte, že jo, je to míň bolestivé, než bradavka, po tom co ji hodinu žmoulá v puse, ale ona ne!! Taky už zjistila, že má i své ruce a prstíky. Nejprve jsem si řekla, že odnaučit dítě od palce je hrůza, přeci jen dudlík vezmu, ale palec neuřežu - jenže pak zas - ale co, hlavně když bude klid! A představte si, ona se dáví i tím svým palcem!!!

 

Výpověď dcery:

  • uáááááááááááááááááááááááááááááááááááá

 

  

 

  

  

  

  

PORAĎTE - TO BY V TOM BYLA NEJEN

malá čertice - ale i velký čert,

 

ABY SE NĚJAKÁ POUŽITELNÁ RADA NENAŠLA...

 

 

 

 

d@niela

 

 

Mj. tak jsem zjistila,

že na toto téma už na kudle byl

super článek :-)))

 

 

Komentáře (94)add feed
Disponovala jsem uřváňaty : mamča
v dvojím totožném provedení. Dudlíky všemožných druhů jsme vyzkoušeli, až nakonec zvítězily ty chrastící, ovšem "vyfouknuté", tudíž placaté. Abych ňuňánky ucpala a zamezila tak žalobám na rušení nočního i denního klidu, máčela jsem jim dudlíky do vlastnoručně vyrobeného pampeliškového medu. Oni vždycky než oblízali to sladké, tak mezitím zapomněli, co mi to chtěli "říct" a usnuli.
Někde jsem si pak přečetla, že med (jakýkoli) je pro kojence nezdravý, a že budou mít špatné zuby. No, dopadlo to dobře, první i druhé zuby měli O.K., a já jsem si zachovala zdravý rozum.
leden 09, 2011 14:50
jo med je potenciální silný alergen : erika
a proto se miminům nemá dávat stejně jako jiné potraviny, které mají tuto vlastnost (že u predisponovaných jedinců spouštějí alergickou reakci), takže to bych neriskovala. U nás fungoval dudlík se šikmou přítlakovou plochou pro jazýček, který simuluje tvar bradavky, zploštěné v puse mimina tlakem jazýčku o patro při sání. Ale fungoval jen omezeně, a tak jsem první rok měla děti v bdělém stavu permanentně na rukách. To byly spokojené. Jinak řvaly. Všechno včetně vaření jsem se naučila dělat jednou rukou. Uf... moc dobré vzpomínky na to nemám a třeba syn prvně přespal celou noc bez vzbuzení ve věku 3 let. Přeju hodně sil, jednou to přejde, jednou se konečně vyspíš.
Jestě bych ověřila, jestli neřve kvůli nějakému zdravotnímu problému.
leden 09, 2011 16:09
proto má mít člověk děti ve dvacíti, : alík Puntík
kdy m,u nějaká ta úprobdělá noc nic neudělá. Jak je vám po třicíti, tak cítíte každou hodinu, kterou jste neodespala.Jo, dudlík v medu je dobrý řešení. Oba synové mají vynikající chrup - dědictví to rodinné - já ho zdědila po svém otci. Dobrý je púořádně mimino vymáchat ve vodě a pak ho narvat horkou kašičkou...ovšem to lze, pokud nekojíte. A i kldyž kojíte - tak přikrmovat - oni mají furt hlad a řvou....dítě párkrát zatáhne, ucejtí teplo v bříšku a usne. Za půl hoďky je vzhůru, protože má hlad. Takže dítě pořádně napucnout...ve třech měsících už jedli kluci pribiňáčky, Mirek zkolaboval po čtvrtém, Píťa po třetím. Je to zdravý, děti to milujou a rostou jak z vody - oba chlapci měří přes metr devadesát. Kašička zavařená do sunaru na noc, je velká pomoc. Slaťe radši medem, dětem to vích chutná. Dítě narvané teplým a sladkým spí až do šesti do rána durch. Mám ověřeno v praxi. Dobrá svačinka je dětská výživa obohacená nadrcenými piškoty je taky dobrá. Odpoledne to s ním hvízdne a vy si tím pádem dáte taky šlofíka...dvě hodinky budete mít volno. Nojo....ale jak přijdou prdíčky, nebo zubky - tak t vás žaloba nemine. Na prdíčky fenyklovej čajíček, nahřátý plíny a zelená mastička. Na zoubky kůrky od chleba. Hlavně nedopustit, aby se mimčo moc neprospalo přes den....v noci pak bude "tanec".
leden 09, 2011 16:16
pohled otce : opas
Když dítě řvě tak něco chce. Když je najedený a přebalený, tak si chce asi zařvat. Tak mu to umožni, dej ho někam kde tě to nebude rušit a nech ho řvát po libosti. Když ztichne, tak za ním zajdi.

leden 09, 2011 16:16
Puntíku, : d@niela
tahle maminka JE MLADÁ, není jí po 30, a PLNĚ kojí.. a protože to není ani 3měsíční, tak je zbytečné přikrmování či kaše smilies/angry.gif
leden 09, 2011 16:19
ne zbytečné : erika
vysloveně škodlivé smilies/undecided.gif

leden 09, 2011 16:25
tak holt musí vydržet : alík Puntík
a brát to, že je na maturitním plese...a nedivit se, že by to dítě furt žralo....jen, co si chvilku odfoukne, dostane zase hlad.Proto nosej matky přírodních národů svý děti přivázaný u pasu.Jednak, aby je dítě cítilo, aby mělo neustálý přísun potravy a aby se taky nenudilo. Ať si dívka pořídí takoverj ten pás, co si s ním přiváze mimčo k tělu...a může všecko...kamárádky dcera s tím i luxovala, myla nádobí a podobně. Dítě očumovalo, co se děje - a zapomnělo řvát. Takhle s ním chodila i nakupovat a s kámoškou na kafe - v kočárku pak vozila nákup.
leden 09, 2011 16:29
... : mia I
tříměsíční miminko trápí řasto koliky, je to dané tím, že má ještě slabou břišní stěnu a nedokáže vytlačit ppřebytečný vzduch ze střev. Dceři se pro vnučku velmi osvědčily probiotické kapky, stojí sice 6 stovek, ale bez nich by bývala malá chudák, to by se uřvala. Někdy stačí u kojeného dítěte, aby máma snědla něco ostřejšího a je zaděláno na problém.
leden 09, 2011 16:30
nepovídej Eriko.... : alík Puntík
já svý děti kojila skoro do roka a přikrmovala jsem od tří měsíců. A byly zdravý jak řípy...akorát byly rozežraný a cpaly se jak nezavžený. WSamosebou, že nedostaly guláš či knedlo zelo - ale polívčičku jo a pribináčky taky.
leden 09, 2011 16:32
tak ještě jednou - neřeší se tu, : d@niela
jestli je dítě hladové (není), nebo jestli nemá bolení (nemá).
Je prokazatelně zdravé (doktorka).

Jen, jak ho přimět, aby dudlalo něco jiného než maminku... Jak ho naučit na dudlík...


leden 09, 2011 16:42
Jak ho naučit na dudlík... : mamča
My jsme zkoušeli různé tvary, anatomické i kulaté, měkčené několikerým vyvařováním...a nakonec zvítězily ty obyčejné-chrastící. Tříměsíční dítko už zřejmě chápe, že když se pohne, že cosi zachrastí a bere to jako kontakt se světem. V pozdějším věku, když klukům v noci vypadl dudlík, tak se napřed ozval jekot, pak šátrání po postýlce, a nakonec šťastný nález-zachrastění, a spalo se dál.
Zkuste někdo vymyslet nějaký chutný "nealergén", čím by se ta guma dala ochutit ?
Jasně, že když z toho teče mlíko, tak je to lepší...
Kdo by dobrovolně cumlal gumu ? smilies/cheesy.gif
leden 09, 2011 17:03
rada, za kterou te detska doktorka zabije :-) : mura1
vrazit dudlik a polozit na bricho. vono si ho xichtem priplacne a nevypadne mu. osobne vyzkouseno a praktikovano (byl to jedinej zpusob, jak ji ten dudlik v puse udrzet, jinak jecela a jecela, chovani nepomahalo), ale spani na brise je lekari zakazovano. takze pouze na vlastni riziko.

druhej zpusob, jak se vyspat v noci, je spat do pul tela naha s prisatym ditetem. taky funguje. ale taky z toho budou mit mnozi osypky. zalezi, jak si veris, ze ji nezalehnes :-)

co se tyce tvaru dudliku, vyhodila jsem spoustu penez za ty krasny anatomicky silikonovy kosmicky, ale nejlip nam drzely v puse ty klasicky kulaty gumovy. jestli se jeste vyrabej, netusim
leden 09, 2011 17:04
mě i dceři se velmi osvědčilo : Inka
davat dítěti pít mezi kojením kmínový nebo fenyklový čajik, z koření které koupíš normálně v obchodě. I mrňousové mají žízeň, můžete mít doma horko a mlíko žízeň neuhasí. Pomahá při bolení bříška a celkově zklidňuje. Včera jsem vnoučínkovi Šímovi 10 měsíců dělala mateřídouškový čajík s trošínkou medu, před tím řval víc jak hodinu v kuse, je to děsnej vytrvalec. A pak zklidinil a byla s ním legrace, večer usnul bez problémů a ráno spal až do 9 hod, to si rodiče pospali.
leden 09, 2011 17:17
mura1 : mamča
Moje děti se narodily v době, kdy se spaní na bříšku doporučovalo. Dokonce se to zdůvodňovalo tím, že když ublinkne, že se nezadusí. Všechny moje děti to ve zdraví přežily, tak nevím, proč zas někdo tvrdí, že je to škodlivé ?
Tvojí brutální metodu "náleh na dudlík" bych zdokonalila : Dudlík připevnit gumičkou za uši... smilies/grin.gif
leden 09, 2011 17:18
to nemusí být dudlíkem, : Inka
může mít jinou potíž. Šíma také dudlík nikdy nechtěl a nemá. Rada spinkat na bříšku se nám též moc osvědčila, miminko si bříško zahřeje a je mu lépe.
leden 09, 2011 17:20
Inka : mamča
Nejen, že si bříško zahřeje, taky si vytlačí případnou "bublinu", a netrápí ho vzduch v žaludku. Děti chované na bříšku taky neměly šišaté hlavy, protože hlavičku kvůli překážejícímu nosu neustále obracely. :-D
leden 09, 2011 17:30
... : Zabza
no, rozhodně plně kojené dítě nepotřebuje pít čajík, mateřské mlíko je i na žízeň,
pokud dítě trápí prdíky, tak fenyklový/kmínový čaj by měla pít maminka

příkrmy nejdřív od půl roka, já jsem nekojila a i tak jsme začali přikrmovat až v půl roce, pribiňáky ve třech měsících, z toho by tvojí dětskou doktorku asi museli křísit smilies/smiley.gif neříkám, že dřív to děti nepřežili, ale rozhodně to nedělěj
navíc, není v pribiňáku náhodou tvaroh? ten se nedoporučuje do roka, je v něm hodně bílkovin a zatěžuje to ledviny

pokud by to bylo fakt z hladu, tak ve čtyřech měsících můžeš začít dávat večer kašičku, dítě je sytější a v noci líp spí, ale jsou i děti, které naopak po kaši bolí bříško a je to naopak

co s tím dudlíkem neporadím, my jsme dudlík neměli
leden 09, 2011 17:44
Zabza : mamča
Dříve děti přežily ledacos. Kdysi na dovolené v Maďarsku jsem viděla matku krmící roční dítě gulášem. Evidentně mu to chutnalo víc než mateřské mléko... smilies/wink.gif smilies/cheesy.gif
Dotyčná matka měla už dvě starší děti, a nevypadaly nijak postiženě.
leden 09, 2011 17:49
Hele, a není jí zima ? : mamča
Moje první dítko se narodilo v srpnu, a pořád řvalo. Důvod zdánlivě neměl žádný. Dítko řádně donošené-baculaté, pleny suché, najedený, odříhnutý...a řval a řval, přestože měl parádní kolíbku s nebesy a zavinovačku z Tuzexu smilies/cheesy.gif.
Až mojí maminku napadlo, že je mu možná zima, tak jsme mu tělíčko přikryly polštářem. Od toho okamžiku to bylo nejhodnější dítě na světě. smilies/wink.gif
leden 09, 2011 17:57
Třeba tomu mimču : mamča
ani tak nejde o tu životodárnou bradavku, ale o teplo mámina těla ?
leden 09, 2011 18:05
mamco, : mura1
Moje děti se narodily v době, kdy se spaní na bříšku doporučovalo. Dokonce se to zdůvodňovalo tím, že když ublinkne, že se nezadusí.

prej proto, ze kdyz zacnou v poloze na brise blinkat, tak se prave muzou udusit, neb to vdechnou. moje deti jsou jen o malo mladsi nez tvoje, ale pokrok je rychlej a nezadrzitelnej. nasi detskou doktorku malem vomejvali, kdyz to videla smilies/smiley.gif jedina spravna poloha byla na boku. jenze to ten dudlik prave padal, ze jo. po par prorvanejch dnech a tydnech by clovek tomu vymodlenymu diteti i tu gumicku pridal a zatizil polstarkem, jen aby uz konecne na chvili zmlklo
leden 09, 2011 18:13
jo a jeste jsem si vzpomnela, : mura1
ze po zafixovani dudliku v poloze na brise bylo velmi ucinne prikrejt sakumprask cely dite perinkou (vcetne hlavy). to je taky rada jen pro otrle nebo totalne zoufale smilies/wink.gif
leden 09, 2011 18:17
muro : Zabza
no mojí dětskou doktorku málem vomejvali, když jsem řekla, že mi v porodnici poradili dávat miminko na bok, protože ublinkávalo, jediná správna poloha podle ní je na zádech ... no asi se ten pokrok fakt nedá zastavit smilies/smiley.gif
leden 09, 2011 18:21
mura1 a Zabza : mamča
Holky, ještě že těch poloh už nejde vymyslet o moc víc. To by ti "nejmoudřejší" nevěděli, co nám-matkám zakázat a čím postrašit.
Mmch., dítě ležící na zádech a ublinknuvší, má dost velkou šanci ty zvratky vdechnout víc, než to ležící na břiše. smilies/wink.gif
Asi je dost fuk, v jaké přirozené poloze se dítě povaluje. V Sovětském svazu jedna vědkyně chovala své nedonošené dítě v akváriu s teplou vodou, argumentujíc, že to dítku nahrazuje plodovou vodu.
A taky to ta malá sovětská bojovnice přežila... smilies/grin.gif
leden 09, 2011 18:35
Aniž bych četla diskuzní příspěvky - u nás vždy zabíral včelí med na dudlík. : Myška
Kluci nejsou alergičtí a mají krásné zdravé zuby.
leden 09, 2011 19:00
Myška : mamča
smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif Počkej, Ty to schytáš ! smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
leden 09, 2011 19:06
zoufale situce : mura1
snesou zoufala reseni. porad lepsi alergie a zkazeny zuby nez dite vyhozeny z okna v patym patre v laktacni psychoze smilies/wink.gif

taky si vzpominam, ze v mejch moudrejch knihach, kterejch jsem mivala svyho casu peknou sbirku, renomovani pediatri a jini detsti odbornici radili treba jezdit s kocarkem pres zehlici prkno (starsi vydani) nebo nalozit dite do autosedacky a jezdit s nim kolem bloku (novejsi vydani) smilies/grin.gif
leden 09, 2011 19:14
mura1 : mamča
Známá naší maminky jezdila s kočárkem (takovou tou košatonou na 8mi pérech) ve dne přes železniční přejezd sem a tam, a v noci se s manželem střídali v chování uřváněte. Když už byli oba zralí na zhroucení, zasáhla jejich babička, která mladou matku i s miminem vzala na venkov do chaloupky, a tam milé pachole nechali tři dny řvát. Už první den dítko i bez drncání a chování občas odpočívalo. Třetí den ochraptěle rezignovalo. smilies/smiley.gif
leden 09, 2011 19:21
hahaha : d@niela
taky prozradím... když se před 36 léty narodila Lenka, byl benzín za babku. Takže když nebylo zbytí, jezdil s ní manžel po Modřanech v trabantu... Dítě v korbičce kočáru položené na zadním sedadle.

A nebo doma v kočáře po koberci - pod nímž byly klacky... Já u dveří, on u okna a posílali jsme si kočár s tou furií mezi sebou. Přitom jsme se dívali na televizi. Jak jsme přestali, nebylo pro řev slyšet nic jiného... Umíte si tu hrůzu představit? smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
leden 09, 2011 19:33
umime, : mura1
meli jsmr to doma 3x (jedno dite bylo zpusobny a neurvany). zvlaste pak liche (deti) byly vyzivne. ve futrech mezi kuchyni a pokojem jsem mela navrtany houpackovy haky, na nich zavesenej kosik na pradlo, v kosiku dite. pravou rukou jsem varila, levou rozkmitavala kosik
leden 09, 2011 19:41
Dámy, : mamča
začíná to tu vypadat poněkud antikoncepčně. smilies/cheesy.gif
Měla jste aspoň některá dítě alá Šípková Růženka, aniž by se s ní provozoval pasivní paragánský výcvik ? smilies/cheesy.gif
leden 09, 2011 19:46
... : Zabza
jojo, já jsem měla šípkovou růženku, tak můžu  teď kritizovat ty dudlíky v medu smilies/smiley.gif
leden 09, 2011 19:58
Zabza : mamča
"Šťastná to žena !" smilies/cheesy.gif
leden 09, 2011 20:02
Mám sice o něco starší : Štěpánka
mimčo nebo spíš už roční slečnu, ale živě si vzpomínám na tu bezmoc, kdy dítě řve a řve. Já tedy bohužel dlouho nekojila, takže jsem se taky snažila dítě naučit na dudlík. ALE, když jsem jí ho vracela za noc i 50x zpátky do pusy, tak jsem řekla dost a ve 4. měsících dudlík vyhodila a už zpátky nevrátila. Trápilo jí taky břicho a prdy, takže nahřívání, masáže, cvičení s nohama, probiotické kapky, prostě cokoliv, aby večer spala a neřvala až do půlnoci, kdy já jsem už chodila jak uřvaná mátoha. Co nám ale HODNĚ pomohlo na všechny problémy od bolení břicha přes neklid a pláč bylo nošení v šátku ! Pozor ale, žádná klokanka nebo cokoliv jiného, ale šátek na nošení dětí. Dítě se neuvěřitelně zklidní, cítí tvoje srdce, vůni, pomáhá to i na bolesti bříška. Najednou se z toho uřvanýho uzlíku stala naprosto spokojená holčička. Můžeš s ní dělat běžné práce v domácnosti a ona bude klidná. Kdybys potřebovala nějak poradit ohledně šátku, ráda ti dám nějaké informace. Jinak rady s medem, kaší atd. bych nepraktikovala. Dřív se to tak možná dělalo, teď se to dělá zas jinak smilies/wink.gif smilies/wink.gif

leden 09, 2011 20:33
Jsem moc rada : Alena P-H
ze jsem takoveto hruzy necetla pred otehotnenim. To by jsem se asi k miminu neodhodlala. A me, ted jiz 23lete mimco, bylo andel. Nervala nikdy, maximalne nejake to kraticke vyjadreni nelibosti, nez jsem ji v zauzivanych intervalech polozila bradavku k nosu, to byl uspavaci prasek pro me detatko. Vyplyvla ho jak usinala a hotovo...
Zato v puberte se mi dostalo dost. Tak vytacet oci jak ona neumel asi nikdo.
leden 09, 2011 20:37
já měla : Kamila
šípkového Růžence. Ovšem si to začal vybírat, jak dospívá :-D a takové to bylo hodné miminko!
leden 09, 2011 20:47
... : LauraP
Přestat s miminkem válčit, nedívat se na něj jako na nepřítele. Přestat se cítit ublíženě, že už jsem se tři měsíce nevyspala. Je to normální. To je mateřství, nikdo neřekl, že to bude snadný. Vcítit se. Nervat děcku dudlík přes jeho odpor. Jsou děti,který ho prostě nesnášejí, proč je sakra chcete lámat a upřednostňovat vlstní pohodlí? Hledat problém, když ho nenajdu, tak se s tím smířit a být dítěti prostě nablízku. Všechno jednou přejde. Uklidnit se. Frustrovaná máma dítě nikdy neuklidní.

A jeden návod z knihy Nejšťastnější miminko v okolí, zázračné knížce, která už pomohla hodně dětem a jejich maminkám, nám taky. Zkombinovat ve stejnou chvíli pět věcí: pevné zavinutí (zavinovačka nestačí,ideálně napevno svázat do deky nebo plínky, aby nemohlo hýbat ručičkama), hlasité "ššššššš"do ouška, pořádné houpání (na balónu, nebo v náruči, pohupy aspoň třicet cm tam a zpátky, nebát se větší razance, dělá jim to dobře), sání (když nechce dudlík, tak prst), pátou jsem zapomněla, bohužel, ale tyhle čtyři u nás spolehlivě zabraly na rychlé a kvalitní usínání.
leden 09, 2011 21:38
... : LauraP
Nechat dítě vyřvat je hnusný týrání. Sice po třech dnech rezignuje, ale až k vám pak ve starším věku nebude mít žádnou podstatnou důvěru a bude plačtivé, ptejte se samy sebe, kde se stala chyba.
leden 09, 2011 21:41
Já považuji za týrání to pevné zavinutí, LauroP. : Myška
Dítě se má cítit pohodlně, a to asi nemůže, když se nemůže hýbat.
leden 09, 2011 21:44
Myško, : Zabza
maličké dítě se v pevném zavinutí cítí b ezpečně.
leden 09, 2011 22:11
No, asi záleží na tom, v jak pevném a těsném. Nám vždy stačila klasická zavinovačka. : Myška
Ve které dítě mohlo pohnout jak rukama, tak nohama. Jinak v zásadě souhlasím, ta zavinovačka opravdu dodávala pocit bezpečí a jistoty, a taky teplo. A děťátko v ní krásně spinkalo. Já jsme neměla žádné velké uřvánky, ale kolikrát to stálo za to.
leden 09, 2011 22:20
Lauro : Štěpánka
to vše se dá aplikovat se šátkem. Mimčo je těsně přivinuté, avšak pohyb mu není zcela odepřen a místo skákání na balonu stačí, když budeš skákat kolem domácnosti a bude to i užitečnější smilies/smiley.gif
A mmj, nechat dítě vyřvat je metoda dle Estvila / metoda kontrolovaného pláče)- samozřejmě bych neaplikovala u miminka. Já třeba osobně mám docela odpor k tomu skákání na balonu jako formu uspávání nebo nošení na rukou, aby mimčo zabralo. Je to roztomilý takhle uspávat mimčo, ale uhoupávat na ruce desetikilovýho kojence musí být celkem horor. Mě pomohlo překlenout první měsíce krize se spaním a prdama nošení v šátku a nebyl pak problém přestat s nošením, jak postupně malá rostla a začla se sama aktivně zajímat o věci kolem sebe.
leden 09, 2011 22:48
nejdřív něco nostalgie : bb2
Moje Šípková Růženka měla první měsíce taky náročné a já s ní. Těhotenství i porod ukázkové a lehké, pak to bylo horší. Jak to bývá, sešlo se několik věcí najednou. Mé fyzické, zdravotní obtíže, které trvaly déle než obvykle po narození dítěte trvají. Úpravy nového bytu po předchozích nájemnícícíh, malování, uklízení a stěhování. A zařizování, píšu o době před 22 lety, kdy to nešlo tak jako dnes, tj. sednout si po večerní koupeli s šálkem meduňkového thé k internetu a zatímco tatínek kolíbá usínající mimi, vybrat si komplet zařízení bytu od koberce přes gauč po vývrtku, objednat i s dopravou do bytu, zaplatit po netu a těšit se. Mobily nebyly, pevné linky výjimečně, otvírací doba do 17.00, každý kousek v jiném obchodě, většina věcí se sháněla, nikoli kupovala, atd. Takže jsme přes víkend malovali, stříkali radiátory, pečovali o mimino, přes týden jsem to umývala a uklízela a když manžel dorazil z práce, sbalili jsme kojence a vyrazili fofrem do města. Tam to probíhalo tak, že jeden čekal s dítětem venku, protože do obchodů kočárky nesměly, druhý vybíral, pak vyběhl, řekl kde se objekt zájmu nachází, počkal u dítěte, druhý se šel podívat. Pak si venku řekli jestli se shodnou a jeden to šel koupit. Mezitím jsem kojila krytá manželem a roztaženou dekou a přebalovali jsme taky kde se dalo. Tehdy se nikde nepočítali nejen s kočáry, ale ani s miminy, natož s jejich přebalováním a krmením. Dovezli jsme pořízené vybavení do nového bytu, přesunuli se do starého domku, kde zatím tchán ohřál vodu na koupání a začal večerní rituál koupání a krmení. Než jsem vykoupanou dcerku nakojila a tím i uspala, uplynula někdy i hodina, během které chlapi uklidili kuchyň, kde jsme malou koupali, namočili, vymáchali pleny, vytřeli podlahu. A pak teprve jsme večeřeli. No a tak to šlo dál a nějak mě to všechno vysilovalo, přecenila jsem své síly, byla jsem zvyklá na jinou kondici, než jakou jsem měla po narození dítěte. Svou roli sehrála skutečnost, že to bylo mé první dítě a s péčí o mimina jsem neměla žádné zkušenosti. Jedna babička nežila, druhá byla jen o pár roků starší než jsem já teď a kromě zaměstnání rekonstruovala starou ruinu na obyvatelný domek, takže odsud pomoc žádná. Začala jsem být unavená, nervozní, že nestíhám a naštvaná, že to mám takhle rozběhaně a náročné. Ostatní maminky jsem viděla jako klidné, pohodové, užívající si procházky a praní plen v automatce. My ve starém domku automatku nemohli zapojit, takže jsem pleny prala v pračce se šnekem a vyvářela v kotli na verandě, máchala v systému vaniček a škopků a ždímala v bubnové ždímačce. Pak věšela, sbírala, žehlila a skládala a to mi zabrala asi tak 28 hodin denně ;-) Byla jsem grogy, ale nikomu jsem to nepřiznala, na dotazy jak se máš, jak to zvládáš, jsem odpovídala zásadně dobře a dobře, to mi teda zůstalo nafurt.
No a výsledek se dostavil - ta milovaná nejsladší nejhodnější holčička na světě, která za nic nemohla, to odnesla nejvíc, protože jsem na přechodnou dobu, naštěstí, měla málo mléka, vycítila moji nervozitu, únavu, a plakala, plakala a plakala. Já chytila tři angíny po sobě, tu poslední už tak mizernou, že mi doktor chodil píchat domů injekce, do ordinace bych nedošla. No a tak všem došlo, že už nemůžu, že mít mládě je pro mládě už samo o sobě záhul, natož to ostatní k tomu, když navíc to mládě bylo zvyklé na vytopený byt s teplou vodou a najednou tohle. A tak nastoupily příbuzné, tatínek si vzal paragraf a s pomocí tet, švagrových, sestry a babičky se to zvládlo. Já se dospala, dojedla, doplnila síly a mlékomaty a holčička byla zase v pohodě.
No ale než to proběhlo, tak dudlík s kapkou medu to jistil:-)


leden 09, 2011 23:34
a z toho plynoucí pokus o radu mamince z dotazu, kromě těch výše už napsaných - teplíčko, kontakt (šátek) : bb2
Protože i ke mně se poslední desetiletí donesly zvěsti o medu alergenu, a protože to nemám čím vyvracet, a protože alergií přibývá a kdo ví, čím ve 3 měsících zaděláme dítěti na problém v dospělosti, tak bych dudlík neochucovala medem.
Zkusila bych bylinné sirupy, dětské. Kapička sladkého dětského bylinného sirupu na dudlík, aby zachutnal a uklidnil.
Současně bych si přísně upravila jídelníček a pitný režim tak, aby ničím nedráždil a pokud možno zklidňoval. Pila bych meduňkový čaj slazený bylinným sirupem - http://www.cestabylin.cz/laktofyt-bylinny-sirup/detail-13-334.html.

Výborné je houpací křesílko pro mámu, která se v něm může po kojení pohupovat s miminem, uklidní to oba :-)

Postýlku s malou jsem měla hned u naší postele a když byla neklidná, bála se, tak jsem jí podala ruku, držela mi prst a usnuly jsme obě.

A noční můry jsem zaháněla tak, že jsem si ji posadila na sebe na klín, otočenou k sobě, opřela hlavičku o mě, houpala jsem se s ní a zpívala pořád dokola Hou, hou, krávy jdou, nesou mlíko pod vodou...pořád dokola, občas jsem si přidávala pár slov - hou a hou, pořád jdou a to mlíkou nesou pod vodou, houpy hou...atp.
To spolehlivě zabíralo, zahnalo to každou noční můru, i synovi, i synovci, i neteři.

Kromě toho krátkého období, co jsem popsala nahoře, to bylo nejklidnější, nejspavější dítě na světě - její bratr to měl stejné, obešel se bez té úvodní epizody, protože když se narodil on, bylo už vše v pohodě, klidu, nachystané, s pomocí.
Spavost jim zůstala dodnes:-)


leden 09, 2011 23:44
... : bb2
jo, a taky bych vyzkoušela kromě klasických bylinných přípravků (sirupy, čaje) pro kojící maminku i homeopatika na zklidnění - opět pro ni.
Pro děti se dělá zklidňující sirup Sedalila, ale není myslím pro tak malé kojence - pohledat na netu se mi nechtělo.
leden 09, 2011 23:45
3 pribiňáky, tj. smetanové krémy, nebo jiná ucpávadla, : bb2
bych 3měsíčnímu miminku tedy nedávala. Nemusí mu to vůbec uškodit, ale to předem nikdy nevíš. A rozhodně ne nic takového pravidelně. Možná by to sneslo bez akutních následků, ale až mu bude 45 a bude mít vysoký tlak nebo chronické zažívací potíže, vzpomněla bych si na tu nálož pribiňáků, co jsem do něj rvala ve 3 měsících, a měla bych neklidné svědomí.
Nemít hlad neznamená nutně zabetonovaný žaludek třemi pribináky, to bych nezvládla ani teď, a to jsem dospělej a slušnej jedlík:-)
leden 09, 2011 23:49
bb super nápad : Štěpánka
s těmi homeopatiky, taky je používám. Tady jsou stránky, kde si i laik vybere to správné pro sebe: http://mladazena.maminka.cz/scripts/detail.php?pgid=1344&conn=16561&pg=1.
Hlavně to není žádná chemie a když nepomůžou, tak rozhodně neublíží smilies/smiley.gif
leden 09, 2011 23:58
Nechci se Vám plést do debaty, dámy, : strejda
ale my jsme to s naší mladší dcerou řešili také kapkou medu na dudlíka. A neměla a nemá z toho žádné alergie. A když byla větší (asi rok a půl nebo dva - ta paměť...), stála v postýlce a dokola říkala že chce "medík na dudu" dokud ho nedostala. Podumlala si, vyplivla ho a usnula.
leden 10, 2011 00:00
Ostatní rady jsem nečetla, : Aknela
napíšu jen svou zkušenost. Z mých dětí nebylo extra dudlíkové taky žádné, snad jen to poslední a ta si zadudlá jen občas. Uplakané moc nebyly, ale já je taky nikdy plakat nenechala, takže nemůžu posoudit jak by to bylo kdybych se je pokoušela trénovat na nějakou samostatnost.
Co můžu doporučit je u takhle malého dítěte ho mít pořád u sebe, respektive na sobě - novorozence jsem nosila v šátku, až tak do těch tří měsíců u mě byli skoro pořád. V noci spali se mnou, přes den když jsem mohla, tak jsem taky spala s nimi, jinak spali v šátku. Krásně je to uklidnilo, cítili se tam v bezpečí a neřvali, zvlášť ta poslední byla první dva měsíce hodně fixovaná na mě, byla se mnou skoro pořád. Pak se to najednou zlomí a oni jsou schopni spát i beze mě a postupně se osamostatňují.

leden 10, 2011 00:07
příklad rad, které jsem dostávala od starších matek (tj. od těch, co byly tehdy tak staré jak mladá jsem dnes já ;): : bb2
dítě se má nechat vyřvat, aby nebylo rozmazlené (zkusila jsem to, první dcerka byla pokusným miminkem, naštěstí to přežila...ale kdo ví, co způsobilo zánět průdušek ve třech letech a čtyřku z matiky na střední, žejo;-) syn už byl pokusů zcela ušetřen, na průdušky netrpěl, zato jsme jednou dvakrát užili noční jízdu sanitou skoro 40 km do špitálu na propíchnutí ucha, spí oba jak zabití a jsou tak klidní a pohodoví, až mě to občas zneklidní)

k dítěti se nemá hned běžet, aby nebylo rozmazlené, aby si moc nezvykalo (na mámu?)

Dej jí na hlavu kapesník nebo utěrku, plenu ne, má chloupky, moje děti tak spaly všecky a dobře (nedávala jsem jim přes hlavu nic, i kdyby to znamenalo 12hodinovou noc pro mě, v hrůze, že se do toho zamotají, budou se dusit a já zatím tvrdě spát, protože spaní mám jak dřevorubec).

Na noc do kočárku, když se vzbudí, povozíš až usne. (kočárek se naštěstí už nevešel do ložnice, jinak bych ho možná zkusila, byl to obří koráb zn. Liberta, kde se dítě mohlo pohodlně roztáhnout, natáhnout, hrát fotbal a ještě se vedle něj vešel nákup, sebrané prádlo ze šňůr a knížka do parku. Na denní spaní na balkoně byl k nezaplacení)

Nafutruj ji/ho pořádně na noc, já jsem děti vždycky tak nacpala, že se nemohly hnout a nezbývalo jim než usnout (moje děti se chovaly předpisově, jedly tak akorát a trychtýřem jim lít kaši do hrdla jsem nezkoušela, takže nafutrování na noc se nekonalo. A pak - co po nich chtít, jsou po mně, taky nesním tác knedlíků k večeři, ale proti dvěma až třem malým večeřím od šesti do deseti večer nemám vůbec nic)

Dávej mu na hraní klíč, at se mu brzy otevře pusinka a rozmluví se...(fakt. A neřekla to prababička pratety. Autorce rady bylo tolik co mně teď.)

Krm je pořádně, normálním jídlem (guláš s knedlem, zelí, sekaná, svíčková a třeba i z kastrůlků z vývařovny JZD), na ty nesmysly v poradně nedej a už vůbec nech ty chytrý knížky, jestli nechceš mít z děcek třasořitky (dcera této rádkyně je o rok starší a cca o čtvrt metráku těžší než má dcera. Její komplexy váží možná ještě víc, a tak ukončila studium na VŠ a skočila do náruče prvnímu, kterého odmítly jiné před ní, pro jistotu si ho pojistila dítětem. On jí něžně nazývá kombajnem s festovním spodkem).


leden 10, 2011 00:42
Nedal by se : Krakonoš
ten dudlik přilepit na hubu třeba izolepoou? smilies/grin.gif smilies/cheesy.gif
Sorry, už mlčim... smilies/wink.gif smilies/cheesy.gif smilies/grin.gif smilies/smiley.gif
leden 10, 2011 01:38
... : bb2
tebe určitě nechávali vyřvat smilies/grin.gif
leden 10, 2011 01:46
Dobrá rada nad zlato : Sidon
Já bych navrhoval jednoznačně odvar z makovic, to zabere určitě. smilies/grin.gif
leden 10, 2011 05:45
Krakonoši, Sidone : mia I
názorný příklad rozdílnosti ženské a mužské logiky a přístupu k problému smilies/grin.gif smilies/grin.gif
leden 10, 2011 07:08
Madona Mia i : Sidon
jednomu mému strýčkovi to dávali, když byl malý a byl z něho vysokoškolský profesor, pžednášel matematiku a fyziku i v němčině. smilies/cheesy.gif
leden 10, 2011 07:27
Sidone : mia I
smilies/grin.gif případně dostal odvar z makovic a přelepili mu pusu izolepou smilies/wink.gif
leden 10, 2011 07:31
... : Sandra.
Skvělý vynález na uřavná miminka je hacka (http://www.nosenideti.cz/karta_zbozi/201/Hacka1/Hacka/) tu si člověk zakoupí, pověsí nad postel a pak může upadnout do bezvědomí, jen občas natáhne ruku a houpe.
JInak na dudlík podle mého naučit nejde, pokud ho dítě nechce, leda za cenu získání nějakého šíleného návyku jako je med/glukóza na dudlík. Argumenty typu- náš Pepíček míval dudlík namáčený do medu pravidelně, krásně po něm spinkal a zoubky má úplně zdravé- neberu. Já znám holku, co celé těhotenství fetovala a má krásnou zdravou hlčičku a přesto se jistě shodnem, že požívání drog v těhotenství není něco, co by se dalo schvalovat.Moje tchýně dělá na dětském zubním, takže jsem měla tu čest vidět pár takových následků tohoto zlozvyku- černé pahýly místo zubů, plačící maminky, že nevěděly, že jim maminka/babička/tchýně poradila, že se to tak dělávalo. (Navíc med do 18 měsíců nee- je to silný alergen, dnes je většina květin chemicky ošetřena, navíc může obsahovat Clostridium botulinae, která způsobuje dětský botulismus) Jasně, že většina dětí přežije podávání medu bez následků- ostatně není to jed, že- ale myslím, že lepší pár prořvaných nocí, než pak řešit zkažené zuby a všechny problémy, které to s sebou nese.
Ani jedno moje dítě nechtělo dudlík, takže vím, o čem píšu...co člověk nadělá. Ale zase tuhle jsem viděla dítě skoro čtyřleté, co si na hřišti vesele dudalo a v tu chvíli jsem si říkala, že možná dobře že jsme se obešli bezsmilies/smiley.gif
leden 10, 2011 07:56
bb2, člověk ty rady musí brát s rezervou. : Myška
Já, kdybych oběma klukům nezačala dávat ve dvou měsících na noc kaši, tak se v noci uřvou hlady. Mladší jedl v pěti týdnech naškrábaný banán. Od čtyř měsíců jsem dávala ovoce - banán, jablko nastrouhané a smíchané s pomerančovou šťávou, medem a piškoty, mrkvičku s jablky též s medem, pomerančovou a citronovou šťávou a piškoty. U obou jsem vynechala polívečky, starší polívky nechtěl, rovnou jsem dávala omáčky se zapraženou krupicí - koprovou, petrželkovou, pažitkovou, někdy s rozmačkanou bramborou, rozmačkanou zeleninu nebo bramborovou kaši s masem kuřecím, hovězím, játrovou omáčku z jater domácích králíků, občas do omáčky syrový žloutek z vajec domácích slepic, dušenou mrkvičku se šunkou,... Jídlo bývalo ochucené, tedy ne neslané, ale mírně slané, tak aby bylo chutné. V podstatě jsem to dělala jako moje mamka s námi. Vařila jsem klukům dětský čaj z fenyklu, anýzu, kmínu, a trošičku přisladila medem.
Kdybych se řídila tehdejšími radami, tak bych je tak krmit nemohla. Naštěstí jsem měla dobrou doktorku, starou praktičku, se kterou jsme nebyly v rozporu.
leden 10, 2011 08:02
Myško : mia I
jenže všechno se mění a co se doporučovalo za nás už zas není pravda - dceři jsem poradila zkraje u malé , aby jí dala čajík, že musí mít žízeň. Ne žába je plně kojená, doktor prý řekl, že čaj nedávat. Takhle jsem poradila ještě asi dvakrát a teď už radím jen jsem-li žádána. smilies/wink.gifTen dudlík bych se nesnažila naučit, ani to nejde a riskuje se myslím, že bude odmítat kojení až se naučí na dudlík. Druhak pokud hodně pláče, bude jiná příčina a dudlík to nezachrání. Dcery malá měla probiotické kapky na trávení a pak byla klidnější. Ale každý dítě je jiný, naše dcery spaly jak dudci, kluk do roka a půl byl 7krát i víc za noc vzhůru.
leden 10, 2011 08:12
Mio, máš pravdu, všechno se mění. Ale nikdo, žádný lékař, mi nevymluví, že dítě může mít mezi kojením žízeň. : Myška
Obzvlášť v létě. Krom toho, když se uvařil čajík z kmínu, fenyklu, anýzu, byl přímo protiprdíkový a čistě přírodní, a zase by se do dítěte nemusely rvát nějaké kapičky, co jsem viděla u dnešních mamin.
leden 10, 2011 08:17
Myško : mia I
myslím si to samé co Ty. U naší malé to bylo složitější, dcera o první dítě přišla, malá byla kuřátko 1,70 kg tak holka ze začátku byla hrozně úzkostlivá a dělala všechno podle doktorů. /Navíc péče o nedonošené dítě je přece jen odlišná, zlatě, že jsem rodila všechny v termínu./ Naučila se až časem si přizpůsobit věci podle svého. Ale to zná asi většina maminek u prvního dítěte je člověk prostě míň zkušenej.
leden 10, 2011 08:31
Mio, jasně. U nedonošeného děťátka a ještě v situaci tvé dcery bych taky měla strach udělat cokoliv jinak, než řeknou doktoři. : Myška
Naštěstí moji kluci byli v termínu, v pohodě, žádní drobečci. A tak jsem řešila jiné věci. Třeba jak mladšího nakojit, aby po hodince neřval hlady. U něj to bylo na mrtvici - hodinu jsem kojila, hodinu byl klid a nanovo. Nakonec jsem mu musela začít dávat sunar, moje mlíko mu nestačilo, i když vypil dost, bylo nějaké "ploché".
leden 10, 2011 08:38
Ze své zkušenosti : KK
jakože jsem měla doma do roka prakticky to samé v bleděmodrém, musím bohužel napsat, že jediné řešení je "vydržať". Některé děti bohužel takové jsou a nenaděláš nic. Nevím, odkud jsi a jak jste na tom financne, ale nektera materska centra nabizeji neco jako "asistencni sluzbu", tj. v noci se staraji o rvouci miminko a nosi ho mamince jen na kojeni.
Nejprve k dudlíku. Nevím, jestli si od něj neslibuješ příliš - řada známých (a ostatně i já jednu chvíli) pak řeší problém, že pořád dítěti ten dudlík "nahazuješ". Tj. ono ve spánku nějak pozná, že ho nemá, že ho vyplivlo, začne řvát, takže ty pořád jen vstáváš jako trubka a podáváš dudel (doba, kdy si to naše dítě bylo schopné samo dát dudlík do pusy, přišla hodně pozdě, určitě až někdy po půl roce - nicméně otázka je, jestli ho potmě vůbec najde). Chápu, že cucání prstíků může být znepokojující, i mně to znepokojovalo, ale u tak malého miminka bych ho zase až tak neřešila. Na SVUJ prst bych díte rozhodne neucila - ted si to asi nedovedeš představit, ale vezmi si, co budeš dělat, až bude mít zuby, to se zblázníš.
Problém je spíš to noční kojení (případně dlouhé kojení). U tak malého dítěte se kojení v noci prakticky odbourat nedá, to by hrozilo, že o mlíko přijdeš - ale mělo by fungovat stylem "nekolik hodin spánku, pak rychlé nakojení, opět spánek". Není taky dobré dělat z prsa utišující prosředek. To, že miminko u kojení usne, je v pořádku, ale nemělo by to být za cenu hodinového dumlání. Třímesicni dite je schopne byt v pohode najezeno za 10 minut.
Úplné odbourání můžeš to zkusit po půl roce, ale nám se (po troše násilí :-)) podařilo odbourat až krátce před prvním rokem. Ono to zni jako klise, ale ty potvurky poznaji, ze s nami muzou cvicit. Kdyz vidi, ze sebou cvicit nenechame, tak s tim terorismem prestanou. Ale to musi byt taky trochu o tom, co mame v hlave, jak se vnitrne rozhodneme. Ja jsem treba v tom roce byla pevne rozhodnuta, ze v noci uz kojit nebudu, ze to nase robatku uz proste nepotrebuje. S manzelem jsme byli zajedno a za cenu tri prorvanych noci, ktere jsem ja travila jinde, jsme dosahli pozadovaneho vysledku. Ale vim, ze stacilo mit nejake pochybnosti o spravnosti postupu, nejakou tu nejistotu, a asi by se to ZASE nepovedlo (uz jsme to zkouseli vickrat) - to byl ale jen takovy priklad.
Určité řešení může být na čas spánek v jedné posteli, pokud Tě noční vstávání zmáhá. Možná potřebuje malá cítit tvou přítomnost. My jsme to takhle vždycky chvíli praktikovali, ale po čase, jak se věci zlepšily, jsem se zase snazila dítko odlifrovat do své.
leden 10, 2011 09:32
Dobré stránky : Marína
Mám ráda tyhle stránky, stále z nic čerpám- co se týče kojení a je tam i sekce věnovaná uspávání:http://www.kojeni.net/databaze.php?mc=28
leden 10, 2011 09:47
Možná teď budu za Herodesa, : mamča
ale nemáte dojem, že se teď s těmi dětmi nějak víc nadělá ? Já jsem měla dvouleté dítě a k tomu dva nedonošence, z toho jednoho bez vyvinutého sacího reflexu, a nějak jsem to, za cenu toho medu smilies/cheesy.gif, ustála.
Nejdůležitější je, aby byla matka v pohodě. Pokud jančí a je v nervu z každého "prdíku", pak je i dítě neklidné a řvoucí.
Normální zdravé donošené dítě by mělo jít zvládnout. Ono trvá docela dlouho, než si "řvaním" tzv. "vyřve kýlu". Zatímco vyžadovat celodenní chování se naučí okamžitě. Šátky na dítě jsou báječná věc, ale jen pro opravdu malé dítě.
Pokud se budete dítěti pořád podřizovat, budete ho mít v manželské posteli ještě v pubertě.
leden 10, 2011 09:48
Mamčo, stoprocentně souhlasím. : Myška
Dítě je v dnešní době takovým malým bohem.
leden 10, 2011 09:51
Jinak teprve ted ctu ostatni komentare, tak strucne zareaguju na par veci, ktere me utkvely v pameti : KK
Med... ja jsem "medove" dite a prvni zubni kaz (resp. 4) jsem mela ve dvou letech. To mi je taky pani doktorka vyvrtala a zaplombovala. Zuby (mlecne) hruza, v sesti letech zanet jak prase... To s tim alergenem jsem cetla taky, takze jsem med davala az radeji po roce.
Satek, ergonomicke nositko, pripadne hacka, ano, lze doporucit... My meli ergonomicke nositko a jen diky nemu jsem byla jednu dobu schopna uvarit a udelat nejake nezbytne domaci prace. S ditetem stale na rukach to bylo dost vysilujici a hlavne nerealizovatelne.
Knihu "Nejstastnejsi miminko v okoli" povazuju osobne za "Nejpovedenejsi paskvil na trhu".
Probioticke kapky od BioGaia vrele doporucuju... Pokud nepomuzou, urcite neuskodi. Pozor jen na prevoz - nesmi byt delsi dobu v teplote nad 5°C.
Vyrvani sice taky nefandim (muzete se dostat do stadia, kdy je dite jeste v horsim stavu nez predtim), ale na druhou stranu nejsem ani zastance teorie "ospravedlnitelneho zniceni matky ve jmenu ditete". Dite matku potrebuje a potrebuje matku fyzicky a psychicky schopnou. Nejde o nejakou "sobeckou neschopnost sebeomezeni", neni proste mozne mu vyhovet ve vsem. Ja jsem taky jen clovek a mam svoje limity - prvnich par mesicu jsem zvladla jen diky pomoci okoli, ktere mi umoznilo se sem tam vyspat, musi byt strasne tezke mit "problemove" miminko a byt na nej sama. Proto bych chytrakum doporucovala nechat si tyto kecy od cesty.

Jinak zaverem upozornuju, ze se rozhodne nepovazuju za nejakou precitlivelou matku, spoustu dnesnich "revolucnich" pokynu povazuju za pritazene za vlasy, stejne jako jsem ochotna uznat, ze drivejsi postupy nemusely byt smahem zavrzenihodne.
leden 10, 2011 09:59
já i moje děti jsme byli medoví : Alena Puntik
já měla první kaz po čtyřicítce, můj starší syn dosud žádný kaz neměl, ten mladší asi ve třiceti. Ani jeden z kluků nebyl a není obézní /i opřes dvě láhve kašičky večer co večer/, měli prstě jen furt hlad a oba strašně žrali. Ani já, ani jeden z nich neměl dosud zlomenou nohu nebo ruku, zažívací potíže, vysoký tlak a podobně. Mirek tedy dˇArtagnan sežral ve čtyřech měsících čtyři prbináčky na posezení....asi jsem dělala něco špatně, protože podle bíbí bychom už měli být všichni mrtví. Probioti cké kapky neexistovaly, mazala jsem ji při prdíčkách bříška zelenou mastičkou a dávala jim na bříška nahřáté plínky, jak už se pak začali hýbat, braceli se, sedali si, vstávali a podobně...bylo po probému. Odborná literatura neexistovala - krom knihy "Naše dítěš" , kde se např. doporučovalo, mít svou vlastní krávu.No, přežili jsme v pohodě,vařím, že utrápená maminka řvoucí hiolčičky přežije taky....až nastane puberta, bude se slzou v oku vzpomínat na ty zlatý časy, kdy holčička pouze řvala smilies/grin.gif Případniou zácopu, či průjem jsem léčila bílým jogurtem - funguje to i na kočky ai na mě.....ale stávalo se to zřídkakdy.
leden 10, 2011 15:37
4 pribiňáky denně na dítě : Macesska
to by se možná ta kráva vyplatila smilies/smiley.gif
A jak se s těma dětma teď víc nadělá (osobně za tím vidím hlavně reklamní masáž - halt teď roděj, nebo před krizí rodily, starší matky, co měly třeba našetřeno, tak proč z nich ty prachy nevytáhnout), tak by to mohl být úspěšný marketingový tah! Kupte dítěti jeho krávu!
Takový jerseyky jsou roztomilý a dítě by získalo vztah ke zvířátku.
leden 10, 2011 15:51
no jak ted razej tu twelrii, že kravské mléko - co lidi pijou od doby, co přestali býti lovci a sběrači, : Alena Puntik
je vlastně nezdravé a že se má pít mléko kozí. Takže helslo by znělo, každému miminku jeho vlastní kozu...no to nééééé - to by nemuselo projít!!! smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
leden 10, 2011 15:56
Syn, : Milene
teď už dospělec měl taky problém s dudlíkem. Ale to nebylo, že by ho nechtěl a plival ho. on by tahal ale cumlal tak vehementně, že dudu okamžitě vyletěl. Zkusili jsme různý tvary ale on to prostě neuměl a neuměl. Byl generace co se dávala spát jedině na bříško, tak jsme dudlík lehce zajišťovali takovou molitanovou hračkou. U holčičky to spíš vypadá, že prostě nesnese dudlíka v pusince. Dcera bydlela s malým u nás a období, kdy téměř 2 měsíce řval, si pamatuju. Bylo to právě tak okolo 3 měsíců. Doktorka taky říkala, že je naprosto zdravý. Hlady taky nebrečel. Prdíky neměl. Prořval celé noci. Dudlík se mu ani do tý rozeřvaný papuly nedal dát. Ječel i po kojení. Přes den to bylo trochu lepší. Jedna teorie doktorky byla, že jak pořád zvedá hlavičku v náručí, že má namožený šíjový svaly. A že ho to vlastně bolí, když leží. Ale ani masírování nepomohlo. Jediný co nejvíc pomohlo, zabalit do plštáře, houpat na balóně a zpívat. smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif Když začal být pohyblivější, tak to přestalo. Ale na sunar se budil v noci až asi do 2 let. Nevydržel spát celou noc.
Tak mamince přeju jen vydržet, určitě to jednou přejde. smilies/undecided.gif
leden 10, 2011 16:04
Alena Puntik 15:56 : mamča
"Koza do každé domácnosti !" Dobrej marketingovej tah. smilies/cheesy.gif
Ostatně, koza je mnohem čistotnější a nejméně stejně inteligentní, jako nedávno zmiňované prase, ze kterého navíc ještě není v průběhu života užitek. smilies/wink.gif
Už vidím, jak se kozy pasou na trávě mezi paneláky... smilies/grin.gif
leden 10, 2011 17:35
no a magistrát by ušetřil za údržbu trávníků a odsraňování nátletových bylin. : Alena Puntik
Ale není jisto, zda si páni radní nebudou slogan "Každému miminku jeho vlastní kozu" vysvětlovat jinak. S chlapama totiž nikdy nevíš...
leden 10, 2011 17:47
Kamarádka : Ivča
měla syna ve stejnou dobu jako já. Chlubila se mi tenkrát,že její chlapeček dudlík prostě nechce,nesnese ho a vyplivuje. Časem se ukázalo,že má v nosánku nějaký výrůstek,který mu brání dýchat, takže když mu ucpala pusinku dudlíkem, začal se dusit a dudlík plival. Nemůže být problém podobný?Výrůstek mu později odoperovali.
leden 10, 2011 18:06
Nectela jsem komentare : Giussi neprihlasena
ale tady mame uplne skvely dudlik. Davaji ho detem v porodnici (pokud to matky dovoli) a varuji vas, ze pak uz dite jiny dudlik chtit nebude. Ja jsem nejdriv vzdorovala, dudliky jsem nechtela davat, ale protoze uz to bylo druhe robatko a na tajtrdlikovani nebyl cas, tak jsem to nakonec vzdala a dudlik dala. Dcera ho miluje a skutecne jiny nechce. Jinak je taky 100% kojena (nikdy zadny sunar) a uz je ji 9 mesicu. Nevim, jestli je k dostani v CR, ale pokud ne, tak az pujdu nakupovat, tak muzu koupit a poslat. Nasla jsem ho totiz v normalnim obchode (my ty nahradni, jak blbci, objednavali na internetu). Daniela nas muze dat dohromady emailove. Tento zazracny dudlik se da obhlednout na http://soothie.respironics.com/.
leden 10, 2011 19:02
Jinak : Giussi neprihlasena
moje prvni dcera prvni dva mesice skoro porad plakala (pokud byla vzhuru). Najedena a prebalena byla, konejseni zadneho druhu nezabiralo. Byla jsem z toho nejdriv na prasky, ale pak jsem si nekde precetla (i detska doktorka mi to tak nejak rekla), ze nektera miminka proste jeste nechtela z materskeho luna ven a tak placou, i kdyz jim nic nechybi. Nejlip maminka udela, kdyz si uvedomi, ze nedela nic spatne, ze to tak proste je. Jakmile jsem se takhle uklidnila (vnitrne), tak se sklidnilo i dite. Plakala sice dal, ale nebylo to tak vyhrocene. Zjistili jsme, ze dost casto place, kdyz uz je moc unavena a nemuze usnout. Protoze houpani v naruci ani nic jineho nepomahalo, plakala porad stejne, tak jsem ji nakonec proste dala do postylky a nechala uplakat k spanku. Nebyla jsem moc rada, ale protoze nic jineho nepomahalo, tak mi nic jineho nezbyvalo.

Kolem 5 az 6 mesicu najednou zacala spat 5, 6 i 8 hodin po ulozeni k nocnimu spanku. Byla jsem nadsena, ale bohuzel to netrvalo moc dlouho a byla zpet na probouzeni kazde 3 az 4 hodiny. Protoze jsem byla mekka, tak jsme k ni vstavala, a tak poprve prospala noc od 7 do 7 snad az v 15 mesicich.

Druha dcerka nikdy neplakala (tak usilovne), no ale taky dostala velice brzy ten dudlik. Co se tyka delsiho spanku, tak to bylo totez jako u prvni. Kolem 5 mesice skvele, pak reverze. Detska doktorka mi rekla, ze ji asi budu muset nechat trosku povztekat (protoze se uz nebudila hlady, ale chtela spolecnost, nebo dumlat v teple u maminky). Nakonec jsem to tak udelala a ted se obvykle budi jednou maximalne 2x za den.

Obe dcery ale pomerne slusne spaly pres den (jako malinke), takze jsem se u te prvni mohla vyspat trochu pres den. U druhe uz jen, kdyz se mi podarilo sesynchronizovat odpoledni spanek s miminkovym.

Nevim, jestli tohle trochu pomuze. Jinak mi taky klidne muzes napsat email. Jak uz jsem napsala vyse, Daniela nas muze spojit. Hodne stesti!
leden 10, 2011 19:12
1 maximalne dvakrat za noc : Giussi neprihlasena
samozrejme, ne za den.
leden 10, 2011 19:14
no mamčo já jsem také Herodes nechtěla být, : Inka
ale také mě připadá, že se to vše dneska strašně přehání. Děti se stávají našimi bohy. Předevčírem jsem se dívala na nějakej českej film a tam rodiče chodili s dítětem v šátku i na WC, vařili s ním, prali .... no úplně na hlavu. Vždyť to dítě také potřebuje svůj klid v postýlce či kočárku. Já jsem děti dávala spát za každého počasí ven do kočárku, byli najedené, přebalené, krásně na čerstvém vzduchu spali a já měla svůj klid na nabrání nových sil a na práci. Také cucali med, spali na břiše a od roku pili kravské mléko nepřevařené z farmy což ostaně činíme všichni dodnes. Máme všichni úžasný metabolismus a nikdo z nás neví co je alergie. Pribiňáky jsem nekupovala, ale od 3 měsíců přikrmovala namačkaným měkkým ovocem, později zeleninou .... namixovaným masíčkem. I já jsem je občas nechala vyplakat a byla jsem v pohodě já i děti.
leden 10, 2011 21:56
moji klucido takových třinácti, čtrnácti let maso prostě nejedli. : alena puntík
odmítali cokoli, co mělo s masem cokoli společného...ale bez bílkovin by zemřeli, tak holt nastoupily mléčné výrobky, mléko, tvaroh, sýry, pribiňáky, jogurty, pudinky a podobně.A dobře to dopadlo, takže , kdyby splivli těch pribiňáků šest, tak je dostali. Jinak jsem to saturovala pomazánkami a krémy z tvarohu, které měly ohromnej úspěch, steně jako krupikaše, kterou mohli mít několikrát do týdne...a vždycky se zaradovali, stejně jako když jsem krupikaši prostřídala palačinkami, lívanci, bramboráky a podobně.Měli rádi sýry, zejména pak hermelín, který tehdá stál tři koruny. Jako miminům jsem jim dělala polívčičky ze zeleniny - když tam bylo maso - tak to plivali.Když už pak byli větší - tak bramborovou kašičku a k tomu třeba dušenou mrkvičku na másle, nebo mrkvičku s hráškem, dušené kedlubny, špenátek a podobně. Taky měli rádi šťouchaný brambůrky se zelím. Velké oblibě se těšily pudinky. Ze dvou litrů mléka jsem vyrobila čtyřbarevný....měli jsme doma obrovskej pytel se zásobou různých pudinkových prášků - vždycky, když jsem na ně v krámě narazila, tak jsem jich koupila rovnou dvacet, nebo třicet, tak si pak děti mohly vybrat , jaký"barvy" chtějíKávový pudink jsem dělala tak, že jsem do vanilkového zamíchala trošku rozpustné kávy Vitana. Jinak spaní jsem řešila tak, že jsem je napřed odmáčela v dost teplé vodě, pak jsem do nich nacpala teplé jídlo - a to už jim padaly hlavičky do talířků, pak hned do pyžámek a do postele, pohádku jsme četli na pokračování..oni padli za vlast, dřív než jsem ji stačila dočíst. A pak jsem jim já coby laskavá supermatka řekla:"A teď koukejte spát! A běda vám, jestli tu něco uslyším, tak po vás skočím, to budete vidět!" ale myslím, že ten konec nikdy nezaslechli. Fakt je, že oba spali velmi tvrdě. Kolikrát jsem byla venku s kočárkem, děti usnuly - já je odtáhla pojednom nahoru domů - bydleli jsme ve třetím patře bez výtahu, svlékla je, otřela je vlhkou a namydlenou žínkou, osušila, převlíkla do pyžámek a položla do postýlek...a oni celou tu dobu pořád spali. Když se pak v noci probudili hlady, dostali teplé mlíčko - a zase to s nima šlehlo. No - fakt je, že by se mi fakt ta kráva vyplatila. Naštěstí nás móda zrní a sóji minula, takže oba mají pevné kosti, zdravé zuby, dobrý zrak - to jak za komárů nebyla jiná zelenina než mrkev - vyvinuté svalstvo a metr devadesát. Fakt je, že jak já, tak i můj muž jsme měli velmi tvrdé spaní.Bydleli jsme ve Vodičkový ulici a pod námi jezdily a zvonily tramvaje, dělali tam randál popeláři, dodavatelé sudů s pivem a podobně. Všecko jsme zaspali - já taky.Ale vím o dětech, které se vzbudily, když jejich matce spadl vlas z hlavy. Asi to bude prostě náturou...a nic moc se s tím nedá dělat.
leden 10, 2011 22:42
mám jeden bezva odkaz : Perda
snad to nebude bráno jako reklama. www_kojeni_net. Mně ty stránky moc pomohly, databáze otázek a odpovědí byla moje večerní, ranní i polední četba. Už jenom pocit, že v tom není člověk sám, že si tím prošel i někdo jiný... Najdeš tam rady i jak na svoji křiklounku. 3 měsíční dítě už může spát téměř "celou noc" (tj. min 4 hodiny v kuse pro rejpaly), bližší najdeš tam. To, co malá předvádí, je už někde na počátku "rodičovského tréninku". Držím palce, chce to trpělivost a důslednost. Máma fakt není dudlík. A nosicí šátek byl bezva.
leden 10, 2011 23:56
jo, přesně tak, někdo přežil 3 pribináky ve třech měsících bez úhony, někdo má ve 30 v háji žaludek nebo celikaii : bb2
trápí se nadváhou, zažívacími potížemi apod. a nikdo nemůže potvrdit ani vyloučit vliv stravování v kojeneckém věku.

Já to s dětmi dělala tak jak se psy smilies/wink.gif nic se nemá přehánět a u štěněte je třeba vybudovat slušný základ, na tom se dá stavět a neporazí ho v dospělosti jen tak něco, naopak zanedbaný základ se už nikdy nedožene a zadělá na pozdější potíže skoro vždycky.

Tak jsem děti půl roku kojila, když nám to šlo. Fakt je, že problémy, které jsme krátkodobě užily s dcerkou, o kterých jsem psala výše (přechodný nedostatek mléka následkem přetažení) řešila spousta jiných matek dokrmováním a vzápětí ukončením kojení. A taky mi to radili, teda spíš radily, a dívaly se divně na to, že kojím po hodině a čekám, že se to zlepší, zatímco si to můžu usnadnit a dítě uspat na noc jídlem. Nechtělo se mi dvouměsíční miminko převádět na umělou stravu, tak jsem to zkusila a vyšlo to, stačilo začít víc odpočívat, víc pít a jíst.
Protože byly obě děti zhruba půl roku plně kojené, převádění na jinou stravu probíhalo velmi pozvolna, takže jablečné a mrkvové šťávy a zeleninové polévky dostaly 1x denně až kolem 7 měsíců, od několika lžiček s postuným přidáváním. Vývar z masa měly jednou týdně, do dvou a půl let (dcera, pak šla do MŠ) a do čtyř let (syn) dostaly jedině kousek kuřete nebo králíka z domácího chovu od pra/prarodičů. Co dostaly děti jinde, u příbuzných, známých, na návštěvě, jsem vůbec neřešila, brala jsem to tak, že jednorázově jim to uškodit nemohlo, když měly ten slušný základ, hysterie kolem jídla se u nás nepěstovala a nepěstuje - jíš, ok, nejíš, ok, a kousek uzeniny nebo kupovaného perníku tě pro jednou nezabije.
Dneska jsou děti zdravé, štíhlé, silné, ale nemůžu tvrdit a je mi to vlastně jedno, zda na tom má zásluhu zrovna kojenecká strava, spíš to bude kombinace kojení, zdravá strava, zdravý pohyb, zdravé prostředí. Pro mě je fajn a tedy důležité mít pocit, že udělám věci ne tak, jak je považuju já zrovna v tu chvíli za dobré, ale jak si myslím, že to bude to nejlepší, i když se na to zpětně podívám po letech a zpátky se pak k tomu už nemusím vracet.

U prvního dítěte jsem samozřejmě čerpala z odborné literatury, měla jsem k dispozici dvě knihy Naše dítě. Jedna byla děděná po mamce, vydaná někdy v 50.letech a rady ohledně výživy tomu odpovídaly.
Jo, tohle: http://proza-pro-zeny.sbazar.cz/nase-dite-mudr-m-klimova-fugnerova-z-r-1959-brno-o5093186.html
Druhou knihu jsem si koupila, název už nevím, nechce se mi hledat v knihovně - Život dítěte? Autorsky se na ni podílel profesor Matějček. Tak z té jsem vyčetla asi nejvíc, v době kdy nebyl net a radám starších zkušených jsem moc nedala.

Kdysi jsem četla rozhovor s Janou Krausovou, herečkou, bývalou manželkou Jana Krause. Říkala, jak se dlouho trápila zdravotními potížemi, nemohla nic jíst, bylo jí po všem špatně, unavená, trvalo to několik let. Až se přišlo na to, že má celikaii. Přitom, chuděra, odmalička miluje chleba. Kdo ví, zda jí na tu celiakii nezadělali už jako miminku.


leden 10, 2011 23:56
a zpátky k mamince z dotazu : bb2
pokud jste vyloučili všechny možné obtíže, které by malou mohly trápit, tak po epizodě s mojí malou před lety bych sázela na nedokrmenost a nervozitu z vystresované matky.
Rozepisovala jsem se o tom nahoře v diskuzi s ostatníma zasloužilýma matkama, to asi nemáš čas pročítat, tak stručně - když jsem přidala odpočinku, jídla a pití včetně mléka v podobě bílé kávy (jogurty nejím a kakao jsem neriskovala), přibylo výživy pro dítě, to nemělo hlad a vydrželo déle po jídle spát, takže jsem si mohla víc odpočinout a tím jsem se uklidnila, což se odrazilo opět na malé.

Když mi totiž babička položila otázku A holka, co vlastně celý den jíš? zjistila jsem, že vlastně nic...cestou z krámu kousnu do rohlíku a piju litry vody se šťávou a čaje, výživa jak hrom, pro kojící matku obzvlášť, nebylo divu, že jsem malou nemohla odtrhnout).

No a dudlík s medem bych dneska už vyměnila za dudlík s kapkou nějakého sirupu a přidala ta homeopatika, jak jsem psala nahoře.
leden 11, 2011 00:08
asi to je genetickozu dispozicí, : alena puntík
ale shodly jsme se na tom, že to dítě mká prostě hlad. Dřív se dávala kojícím matkám kaloricky vydatná strava a černé pivo,aby měly dostatek mléka. Dneska kojící matky hubnou, držej diety, z toho důvodu nepozřou nic kaloričtějšího než zelenou petržel...a pak se divěj, že jim děti prořvou noc hlady. Dobrý je jíst hodně banánů - obsahují tryptofan, který zklidňuje a uspává, místo čerstvého ovoce - nadýmá - jíst sušené, dodává cukry a vitamíny. Hodně pít. A radši vodu z vodovodu nž minderálky a džusy. Jo a černý pivo na noc...usmí jak tebe, tak i dítě a ráno z tebe bude okresní mlékárna. Jo a děti sev noci buděj žízní (nakonec dospělí taky za tím účelem je dobrý mít připravenou jahvičku s čajíčkem...může být klidně vystydlej na pokojovou teplotu - dobrdej je šípkovej, ten má sladkou chuť, když dítě začne v noci kňourat, dát mu cucnout - dítě usne a je klid.
leden 11, 2011 01:24
Ja si dovolim odporovat : Giussi neprihlasena
rvouci a budici se dite nerovna se pokazde hladove. Kdybych na tyhle dobre minene rady dala, taky bych zacala s umelou vyzivou u sve prvni dcery. Misto toho jsem se ridila tim, ze pokakanych a pocurancych plen mela spis nad prumer, takze hlady rozhodne nestradala. Ona brecela z uplne jinych duvodu. A at si kdo chce, co chce tvrdi, jako ze brecicimu diteti vzdycky neco chybi a dite do tri mesicu si brecenim jeste neumi nic vymrcovat, takze je treba ho konejsit za kazdou cenu prijit na to comu chybi, atp. atp... mohla bych o tom napsat roman.

Taky o tom kolik lidi nam tvrdilo, ze jakmile zacali prikrmovat umelou vyzivou, rvani okamzite prestalo. Jo a nastaly prujmy a dalsi problemy, ktere maminka kojeneho ditete nezna.

Ja jsem tvrdohlava, takze jsem tyhle pindy neposlouchala a po dvou mesicich zacala mala pomalu svetu prichazet na chut, uz ji tak nestval a prestala tolik plakat. Po dalsich par mesicich z ni bylo jedno z nejusmevavejsich miminek a vubec jsme se nestacili divit, kam se podel ten urvanek.

Jo, a nekde jsem dokonce cetla, ze jedna maminka zjistila, ze to rvouci dite, kteremu zdanlive nic nechybelo, se jen proste nudilo. Kdyz mu zkusili nad postylku zavesit nejaka ta cingrdlatka, tak pry byl najednou pokoj. To jsme, pravdu, nezkusili. Myslim, ze jsem to cetla az po te, co uz to u nas prestal byt problem.
leden 11, 2011 04:59
Giussi neprihlasena : mamča
To je fakt, že 3měsíční dítě už potřebuje i nějaké podněty. Ležet na zádech a koukat do bílého stropu, to je fakt na uřvání. smilies/cheesy.gif
Nejlíp je to vidět např. na dvojčatech. Moji kluci měli postýlky čely proti sobě, leželi na břiše a vzájemně komunikovali jakousi miminštinou. Když byli větší, tak se z jejich pokoje občas ozvaly nějaké mumlavořvavé zvuky, a následně smích. Takže jsme usoudili, že si asi vyprávějí nějaké nemravné vtipy.
Hračky visící nad postýlkou, nejlíp vyluzující zvuky, jsou dobrý nápad. smilies/wink.gif
leden 11, 2011 08:53
dobrý je dávat dítě v kočárku pod strom : alena puntík
- kouká se do zelenho a na tom stromě se pořád něco děje, je tam dostatek kyslíku a s děťtkem to za chvilku "mávne". Navíc, zelená uklidňuje. Nicméně ...velkou roli hraje nátura. Moje kamarádka másyna, který je právník. Je chyrtej, hezkej , vyloženě roztomileja vtipnej...jako dítě to byl aboslutně nesensitelnej hajz, kterej dokázal - ve čtyřech letech - řvát dvě hodiny v kuse, když se mu něco nelíbilo. Jak říkm - dospěl - a je úžasnej.
leden 11, 2011 09:49
Giussi, to je fakt, ale počítám s tím, že chrastítka, hrazdičky atd. jsou to první, čím rodiče začnou, : bb2
aby se mimčo zabavilo, když už ho prohlížení stropu nebaví. Když nepomůže, tak dudlík, když nepomůže, usoudí že je problém - plína, hlad, nepomůže - větší problém - nemoc, a když všechno vyloučí, vrátí se na začátek a zkusí zase něco jiného. Ono je celkem nakonec jedno, jak se to nazve - jestli se to zdravé brečící dítě nudí nebo "není smířené s tím, že opustilo již bezpečné lůno matčino". Pro přežití rodičů je důležité najít něco, čím se mu ucpe pusa :-)
leden 11, 2011 14:02
... : bb2
ano, Aleno, a taky vnímá zvuky - my se vždycky bavili pozorováním malé, jak pozoruje a bedlivě poslouchá a snaží se přijít na to, co to slyší - ty grimasy, kterými to provázela, byly neskutečné, škoda, že jsem tehdy neměla kameru. Tatínek sice fotil jak blázen a díky za to, ale film by byl lepší.
leden 11, 2011 14:03
S tim medem bych to neprehanela, teta takhle uplne znicila synovi zuby : mila1
namacela mu dudlik do medu, jinak neusnul a potom jenom lital po zubarich. CO se tyce dudliku, rekla bych, ze je lepsi, kdyz ho dite nenosi, protoze ikdyz pouzivate anatomicky tvarovany dudlik, muze dojit k urcitym zmenam v ustni dutine a vysledkem je pak treba uzka celist, do ktere se pak nevejdou vsechny druhe zuby. Mym detem takhle trhali vsechny dospele ctyrky. Nejhorsi varianta je, kdyz dite lezi na brise, hlavicku ma nabok a v puse dudlik, tak to speje pak prave k tem problemum s uzkou celisti a problemy s rovnatky atd.atd. Takze bych se spis priklanela k tomu, zjistit, zda diteti neni zima, ci mu staci plne kojeni a zda neni treba prikrmovat, nez k tomu, abych mu nutila dudlik.
leden 11, 2011 14:59
když to tak tady čtu, : Ester71
nezávidím.. Mám tři děti - už dospělé, všechny jsem kojila rok a půl, noční pláč neznám, dudlík nikdy nechtěly. Jak by řekla Božena Němcová: šťastná to žena smilies/wink.gif... Ale kdybych si komentáře přečetla předtím, než jsem si děti pořídila, nevím, nevím, jestli bych do toho šla smilies/cheesy.gif..
leden 11, 2011 15:26
... : bb2
tak se to nedá brát, Ester71, každé dítě je jiné. Moje děti byly obě pohodové, spavé a dobře dlabaly, kojené zhruba stejnou dobu a taky v pohodě (kromě krátkého období u dcerky, kdy měla hlad a plakala, já byla ve stresu a ona ze mě). Ale dudlík měly, večer po vykoupání a nakrmení na usnutí. Jak usnuly, dudlík vyplivly, my to hlídali, abychom ho dali pryč a netlačil je do hlavičky. Dcerka ho "dala malému bratříčkovi, když se narodil, protože ona už byla velká a dostala od bratříčka z porodnice plyšáka", a chlapík si jeden večer v 11 měsících sám řekl dudu ne a bylo. Dcerka v těch týdnech, kdy brečela, s kapkou medu, kluk bez. Dcera má ve svých 23 letech jeden spravený kaz, syn žádný, rovnátka nepotřebovali.
Dcera kamarádky byla taky kojená, do 3 let se nevyspali a dudláka tahal i ve dne do 4 let, až se mi z toho lehce zvedl kufr, nasucho bez medu, zuby v háji. Bratranec má zuby v háji taky, dudlíka neměl, kojený nebyl.
leden 11, 2011 15:39
... : Ester71
psala jsem to trochu s nadhledem, bb2. Myslím, že by mě jen tak něco neodradilo. Jen jsem se chtěla podělit o to, jaké jsem vlastně měla štěstí, co se týká dětiček, když byly malé. Je jasné, že některé noci jsme probděli, ale to bylo jen, pokud byly děti nemocné. Je fakt, že každé dítě je jiné, sestra, co má děti dvě, to může jen potvrdit. O klukovi pomalu ani nevěděla a holka, ta jí dala pořádně zabrat.. Takže vím, o co jsem "přišla" smilies/cheesy.gif Naše děti dudlíky ani nechtěly, až mi to i přišlo líto, takové hezké jsem za totality dostala z Německa a madam je nechtěla, a těm dalším dětem už jsem je ani dávat nezkoušela. Jo, a ještě k tomu spaní na bříšku, prostřední dcera, když jí byly tři týdny, celou noc prokňourala. Když už jsem si s ní nevěděla rady, obrátila jsem ji na bříško. A ona usnula během chviličky a spala v kuse šest hodin. Pak už jinak než na bříšku spát nechtěla. Takže opravdu platí, co člověk, to jiná osobnost a na věku nezáleží....
leden 11, 2011 17:02
Zavinovacka, rezim, 3 fazovy cyklus : Clara
Tak z me zkusenosti, ikdyz me dite nikdy moc nervalo,ale kdyz tak: 1) Pravidelne krmeni, temer na minuty (kazde 3h), pres noc nechat jak jen dlouho to jde.
Pravidelnosti se da sledovat a zjistit, proc vubec dite breci, koliky, problemy po jidle nebo unava nebo proste jen plac, nemoc
2) Dobra zavinovacka, ktera zavine i ruce, dite se sklidni, je v teple a spi temer celou noc(nas od 3m)do rana.Prvni pokusy nejsou nejlehci, dite se vrti,ale pak si zvykne, balit dokud se nezacne v dece pretacet samo na brisko, dudlik nenutit.
3) Davat pozor na to co jis, ostra jidla, syrova,varena zelenina, ovoce, temer vsehcno muze zpusobit nadymani ditete atd...dalsi moznost je alergie ditete na tve mleko, nebo nesnasenlivost,ale to by byly dalsi jine priznaky. Presto muzes zkusit namichat tve mleko vecer s formulou a zjistit, zdali je lepsi vysledek.
4) Nevysilovat, nefrustruj se, pokud musis do sprchy nebo se najist, dej malou do postylky a nech brecet a udelej co je potreba.
5) Vzdy se ujistit ze je prebalena, najezena, oblecenena
6) Cyklus: krmit kazde 3 h pres den stale,aktivni cast- udrzet dite vzhuru alespon hodinku a odpocivaci cast, dat dite spat, nechat ho usnout do zacatku dalsiho krmeni
7) Kapsicka na brise, s ni jsem chodila venku, nakupy, vysavala, varila a dite spalo;-) Hodne stesti!!! Deficit dospis pozdeji!
leden 11, 2011 19:14
S tim hladem... : KK
jakozto pricinou revu, musim spise nesouhlasit... moje dite bylo urvane, ale hladem to urcite nebylo, spis naopak. Rekla bych, ze proste nektere deti jsou urvane, nebo jinak receno, narocne na pozornost. Souvisi to i s povahou, ktera je jaksi dana. Treba ja jsem jako dite taky byla priserna, takze si nemuzu moc stezovat.
Zavinovacka bohuzel na me dite moc nefungovala, od jisteho momentu ji "zavinuti" vyvolalo spolehlivy hysterak, navic se moc neda pouzit na deti narozene na leto, muzou se v ni prehrat, takze opatrne. Vubec mam pocit, ze to moje dite, napr., nema rado teplo, nesnese byt prikryte perinou... ale kazde je samozrejme jine.
Jinak urcita pravidelnost, hlavne v tech intervalech kojeni, by byt mela. Tri hodiny jsou idealni (mne se jich bohuzel nedarilo dosahnout, pres den jsem kojila co dve a to je dost naprd, protoze hlavne v zime, pokud jsem nechtela kojit nekde v mrazu - nechtela - jsem si musela aktivity naplanovat pomalu na minuty).
leden 11, 2011 20:04
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]