Chtěla bych vám napsat o nevěře a rozvodu z pohledu dítěte. Když se naši rozvedli, bylo mi 8 a mé sestře dva roky, táta, kterýmu bylo v tý době 34, si našel novou slečnu, který bylo 22 - Káťu; bylo to pro mě v tý době nepochopitelný a na Káťu jsem žárlila.
To jsou slova z jednoho komentáře, který přišel ke článku, uveřejněnému už před delší dobou. Tímpádem byste v podstatě neměli šanci ho číst. Teď, když se na to koukám zpětně, tak jsem strašně ráda, že to takhle dopadlo, protože mý rodiče se v tý době strašně hádali a doma to byl horor. Když se rozvedli, tak si mamka našla po roce přítele, který je s ní dodnes a pro nás obě se ségrou je to druhej táta. Moc ráda k nim jezdím, stejně tak ke Kátě s tátou, s kterou jsem si začala v pubertě moc rozumět. Minulý rok nám ještě přibyla od Káti nová sestřička, která je ukrutně roztomilá; musím napsat, že jsem mnohem šťastnější, když mám teď dvě rodiny, ve kterých se nikdo nehádá, než kdybych jezdila k tátovi s mámou, kteří by byli pořád v sobě. A proto si myslím, že rozvod nemusí být pro děti vždy to nejhorší. Evka 
Vidíte - není to vždy jen konec a trápení... Máte také podobné zkušenosti?
|