O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

KOMU NENÍ RADY? PDF Tisk E-mail
Středa, 06 červen 2007

 Tady je můj příběh: od mala, vlastně již od narození jsem měla smůlu – snědá a krásná – tetka o mně řekla, že budu mít těžký život už kvůli té své kráse. V pubertě jsem byla nepochopena autoritativními, sociáisticky a komunisticky věřícími rodiči - zákazy, příkazy, nekonečné fyzické tresty. Co následovalo? Věčné útěky z domova a od rodičů, vydírání z jejich strany: když neuděláš..., dokud Tě živíme..., dokud s námi bydlíš...

Po maturitě jsem se chtěla osamostatnit a mít své bydlení, matka však zařídila, že jsem nic nesehnala.     

     

     První manželství - vysvobození od rodičů, ale manžel byl opilec; pak přišla ztráta prvního dítěte, fyzické napadání ze strany manžela, jeho nevěra. Opět 10 let jen a jen trápení, a do toho dvě dcery, na které jsem byla sama. Rozvod byl vysvobozením, ale následoval návrat k rodičům – pod jejich nadvládu a tentokrát i výsměch, jak že to jinak mohlo dopadnout ... Tři roky samoty, pokusy o seznámení, ale se dvěma dětmi? Jsi spadla z višně? Já ti je mám živit?   

  

      Podala jsem si inzerát - jooo, našla se láska, pak přišlo další - třetí dítě, na nátlak rodičů, že dítě bude „sparchantělé“ a jinak mně vyhodí, jsem se v osmém měsíci podruhé vdala. ALE pan druhý manžel se objevil jednou za 1-2 měsíce s tím, že dělá bodyguarda v bordelu a má seznam všech, které by za to stály. Takže další rozvod. Osm let jsem žila v pocitu osamocení, mezi tím jsem se dozvěděla, že mou starší dceru před dvěmi lety pohlavně několikrát zneužíval vlastní otec (tj. pán z prvního manželství). Další soudy, nervy...nikdy jsem netušila, že by mně tohle mohlo potkat.  

  

     Věnovala jsem se zájmové činnosti, chtěla jsem být alespoň nějak užitečná, celoživotně jsem se věnovala tancování s dětmi. Má starší dcera se zamilovala a těsně před svatbou se jí zabil snoubenec, ne jeho vinou. NERVY, NERVY, NERVY. Našlo se plno lidí, kteří  mně chtěli z toho pekla vysvobodit... Následovalo další, po vlastně 8 letech, zamilování, až moc pod kůži. Byla jsem najednou šťastná a svět se mi změnil před očima. Veselejší rozkvetlou kytičku byste nenašli. Proč by však štěstí mělo trvat příliš dlouho, že? Po půl roce mého nového životního štěstí mi bylo jeho jistou přítulnou účetní oznámeno, že pán je ženatý a že se nerozvede. Kdopak si asi představí, co následovalo?

     

     KRACH - ZKRAT – propadla jsem hysterii, sebepoškozování, pocitům nepochopení, bolesti!!! Byla jsem blbá? Snažila jsem se lásku potlačit, ale ta v tom srdci byla!!!  Manipuloval se mnou, byl o 6 let starší. Nátlak  od manželky, ale musela jsem vstřebat, že jsem i tou děvkou, i když oni spolu již v té době 5 let nežili. Jen trápení. Ale byla jsem s ním hrozně ráda. Byl podnikatel, zaneprázdněný, neměl na mně taky čas, odbýval mně a jezdil s přáteli pracovně i k moři. A já mu při jeho návštěvách dělala uklízečku a hospodyňku, masérku. Vzdala jsem to a s bolestivým srdcem od něj odešla, to srdce ale zůstalo u něj. Nešlo to - následovala další známost - takový panáček, co mně oblítával a viděl, že jsem mlčenlivá, tajemná, nedostupná. Bojoval o mně – i ve svém věku jsem byla krásná. Mladí by mi záviděli, že žena kolem padesátky takto vypadá. Nečekala jsem, že by mně někdo mohl mít tak rád. Miloval mé tři děti. Vzali jsme se,  kdysi jsme byli spolužáci.   

  

     A po svatbě? Zákazy, nařizování, výčitky, nesměla jsem mezi své přátele, konec zájmové činnosti, na prvním místě byl jedině ON?!?! Kam to vedlo? Vrátila jsem se k expříteli, který pochopil, že jsem mu velmi blízká a pomáhá mi i finančně, neboť nový manžel nedá ani korunu. Terorizuje mně, dokonce ho celý týden kvůli jeho práci nevidím, ale pak u něj následuje hospoda a opilecké řeči.

 

 

    Mám ten život vzdát? Jsem stále blbá? Odpovězte jen ti, kdo víte, o čem ten můj  život je...

 

Tereza

 

 

Komentáře (76)add feed
Rozhodně nic nevzdávej, : Míša šíša
máš přece tři děti a čeká tě velké potěšení s vnoučaty. Já vlastně nevím, jestli tu mohu psát, když je stanovena ta podmínka v poslední větě. Ale tvůj život znáš jen ty sama - to by tu nemohl odpovídat nikdo. Ne - nejsi blbá, jen ovlivněná svými autoritativními rodiči. Dle jejich modelu si vybíráš všechny své partnery a dalo by se říci, že všichni jsou svým způsobem nějak závadní. Řekla bych, že v první řadě by jsi měla opustit všechny své exmanžely a expřátele, žít chvíli sama a spíš se snažit posílit si sebedůvěru. Nemusíš mít přece partnera za každou cenu. Tím, že s nikým nežiješ, nejsi závadná, ať už se ti to snažil vnutit kdokoli. Osobně si myslím, že jsi udělala chybu, když ses po prvním rozvodu vrátila ke svým rodičům. Byl to jen další krůček k pošlapání tvého sebevědomí.
červen 06, 2007 10:22
hmmmm : Jasmina
Terezko,premyslim,co by jsi asi mela v zivote duleziteho pochopit.
Z esoterickeho hlediska to tak vypada,protoze se porad tocis v tom kruhu sobcu a zavistivcu a rodice teda samou laskou a peci taky neoplyvaly;
Ten posledni "chudak",co je podle papiru manzel,tam to vidim,ze ho bavilo dobyvani a ze mu to dalo praci,tak ma ted strach a drzi te jako ve vezeni.

Vubec narazis na chudaky,ten milenec at je jaky je,kdyz uz 5 let nezije s manzelkou,ma taky strach udelat nejaky razny krok.
nabizi se tu otazka zda je manzelstvi prave to co potrebujes?Stejne nakonec jsi v kazdem partnerstvi sama,na vsechno plus neses tihu v podobe zavazadla plneho problemu a komplexu jinych.
Krasnych zen se obecne (az na vyjimky) chlapi boji.

Mozna ze na venek pusobis jako silna nezavisla bytost.Mozna ze prave takova jsi i uvnitr,jen to blokujes jakousi potrebou se vazat k druhemu.Zivot ale nevzdavej,Tvuj ukol je duchovne vyssi a ten jsi jeste nenaplnila,az zde na zemi dokoncis to,kvuli cemu jsi se narodila,odejdes pak v pokoji prirozene.
lasku muzes dostavat i bez toho,aby jsi se uvazovala,dulezita vec je tu lasku citit k sobe same.Kdo respektuje sebe,respektuje i okoli.

Vis,jak pises po svatbe;-zakazy,narizovani,ve svem veku by jsi uz mela byt takova,ze chlap by se pokusil zakazat jednou-a vickrat by nemel sanci.takze to vypada ze jsi poslechla,a poslouchas ikdyz Ti to prijemne neni.
Musis pochopit,ze nikdo nema pravo Ti neco prikazovat (krom sefa v praci pro praci ale to je ve smlouve).Ok,kdyz jdes do restaurace a vidis na dverich "privat,vstup zakazan"jo,tak tam nechod ale to je taky jina.

Musis v zivote pochopit ze nejsi onuce,na kterou staci kriknout,ze nejsi otrok.Otroctvim jsi prosla,uz to znas,je cas se osvobodit a zamerit se na sebe,na tanec,ktery Te bavi.A v lasce,az ji jednou zase potkas,musis pochopit ze boj o pozice do prave lasky nepatri.
zacni praci na sobe,osvobod se od neviditelnych pout,posilni se,mej se rada,az toto dokazes,jako zazrakem podvedomne se spojis v okoli s lepsimi lidmi,kteri Te budou respektovat a mit radi.Pak poznas snad nekoho,kdo si zaslouzi tebe a Ty jeho.

Praci na sobe ale delej samostatne,je internet,knihy,hlavne nechod do zadnych spolku smilies/shocked.gif
červen 06, 2007 10:36
Terezko, : *Vodoměrka
máš hodně velké srdce plné lásky, tak už ji nerozdávej tam, kde ji nedostáváš nazpět, ale věnuj ji tomu jedinému člověku, který to potřebuje - sama sobě. Ty si ji zasloužíš nejvíc. Nauč se mít se ráda sama sebe, sama sobě být tou nejlepší kamarádkou a odnauč se záviset na druhých. Protože takhle vždy přitáhneš jen stejný typ, co si tě nezaslouží a ty se utrápíš.
Manželství není ani důvod k omezení zájmů, svobody ani k výčitkám. Vím, o čem píšu, prošla jsem si podobným vztahem jednou. Podruhé bych už nedopustila, aby někdo tak znásilňoval mou duši a mé srdce.
červen 06, 2007 10:45
Nevím, zda jsem si : Radka2
jistá, o čem je Tvůj život, každopádně jakmile začínáš uvažovat tímto způsobem - radím vyhledat odborníka-psycholog, psychiatr, rozebrat to s nimi- a jak píše Míša zkusit se odstřihnout od stávajících ex a udělat si jasno v sobě. Kolik je dětem let? Předpokládám, že tímhle vším procházejí s tebou... Pokud jsou už větší dokážou být oporou, vnímají všechno poměrně ostře, zkus to rozebrat i s nimi. Přeju hodně štěstí s ozvi se, jak to dopadlo
červen 06, 2007 10:45
Kdo není ochoten se poučit : NČ
z předchozích chyb, je odsouzen je opakovat neustále. Co víc k tomu dodat?
Dáma, potřetí v měsíci okradena kapsářem, znovu hrdě nese šrajtofli v nezapnutý kabelce. Po návratu domů štká: "Proč si ti šmejdi vyberou zrovna mě ?????!!!!!"

červen 06, 2007 11:09
Nevěřím na smůlu. : mamča
Pokud se budeš pořád jen babrat v ublíženosti, budeš ublížená a podle toho se k tobě budou lidi chovat.
Tu krásu (krásná i v padesáti) bych zas až tak nepřeceňovala. Krása je pomíjivá, jen blbost je věčná.
Promiň, že jsem tak příkrá, ale jestli si hýčkáš křivdy, kterými jsi prošla od narození, přes pubertu, až doteď, tak ti nikdo pomoci nemůže, dokud si nebudeš chtít pomoct ty sama.

červen 06, 2007 12:20
Ale ještě konkrétní odpovědi na obě otázky : NČ
Mám ten život vzdát? Jsem stále blbá?
1) Tenhle dosavadní zcela určitě!
2) ANO!!!!
červen 06, 2007 12:33
no nevim : Kamila
evidentně měla pisatelka v životě smůlu, ale v padesáti to svádět na okolnosti se mi nezdá být tak úplně v pořádku... a už mlčím, neb nevím, o čem ten tvůj život je....
červen 06, 2007 13:03
příště budu : Kamila
číst pečlivějc, koukám, že se opakuju, resp. opakuju názory jiných smilies/grin.gif
červen 06, 2007 13:04
"Po maturitě jsem se chtěla osamostatnit a mít své bydlení, matka však zařídila, že jsem nic nesehnala." : bb
těžko poradit člověku, jehož matka má větší vliv než Bill Gates a George Bush dohromady - a pod palcem v celé ČR všechny garsonky k pronajmutí

červen 06, 2007 13:48
bb : mamča
Jestli ono to osamostatnění nespočívalo v tom, že ta hrozná matka, od níž se hodlala krásná Tereza odstěhovat, měla tu garsoniéru financovat. Kde by holka čerstvě po maturitě vzala na pronájem ?
červen 06, 2007 13:57
Souhlasim s mamcou, napsala to presne : mila
a doufam, ze Tereza konecne prestat svalovat vinu na druhe a na to, jakou smulu ma, kdyz je tak krasna a zacne se chovat jako dospely a zodpovedny clovek..
červen 06, 2007 13:57
... : čtyřlístek
Rady typu"jestli se budeš babrat v ublíženosti, hýčkat si křivdy "apod. nejsou k ničemu.Tereza prošla peklem a očistcem zároveň a pochopit to může jen ten, kdo to absolvoval též.Vím, o čem píšu.Mé dětství bylo též plné příkazů, zákazů, fyzicky krutých trestů/ale já byla taková ta Mánička s brýlemi, hodná a tichá premiantka třídy/ a autoritativní socialisticky a komunisticky věřící rodiče mi vždy dovedli ukázat, jak jsem zlá, špatná, líná,tlustá, nikdo mě nikdy nebude chtít a já nevím, co ještě.
V domě jsem byla za služku,děvečku i pacholka/velké polnosti a hospodářství/, kamarádky mi rodiče odháněli a pak se mi posmívali, že žádné nemám.I když jsem všechen svůj čas věnovala práci v domácnosti a zahradě a na poli, téměř nikdy pro mě nebyli peníze, abych měla aspoň na kozačky nebo lepší oblečení /chodila jsem ve věcech zděděných/.Nic by mi nevadilo, jen kdyby mě rodiče aspoň někdy pochválili,měli pěkné slovo,pohladili a tak.To si šetřili pro mého mladšího bratra.Ten měl zas dovoleno jen se bavit s kamarády a rodiče na něj byli ještě pyšní, jak si dovede všechno obstarat/s jejich pomocí a penězi/.
Rozepisovat se dál nebudu, ráda jsem na to zapomněla.Musela jsem odejít od nich, neboť ač jsem byla tehdy za komunistů přijata na UK ,otec řekl,že mě na studiích živit nebude.Já premiantka se ze dne na den octla na pracovním úřadě/rozuměj v roce 1988/ a narychlo hledala práci.To ponížení od rodičů,jejich řeči, jak jsem neschopná,chtěla jsem to v 18 letech vzdát. Nicméně jsem odvahu k tomu nenašla a od cizích lidí se mi dostalo pomoci,našla jsem práci a posléze naštěstí i hodného manžela.
Naše začátky byly velmi těžké, neboť oba jsme byli nezkušení v životě, ve vztazích k lidem a tak, naši i jeho rodiče se nám snažili život opravdu znepříjemňovat, jak se dalo.Snad si myslili, že nás rozeštvou, ale čím větší útoky proti nám dělali,tím jsme k sobě více lnuli.Dokázali jsme vše překonat , a i když jsme kolikrát stáli jak nazí v trní, udivení, zklamaní, podvedení od svých blízkých příbuzných a rozum nám zůstával stát nad jejich činy,nezahořkli jsme.Poznala jsem, že jen tvrdá práce, odříkání a spoléhání se na své ruce vede k cíli.Dnes stojím snad spokojená a vyrovnaná.Trvalo to ale více než 18 let.

Dnes mě už ani nedojme, jak má matka s pomocí finančního poradce vyčíslila dědictví po mém otci na nulovou hodnotu(rozuměj, že se jedná o 6místné částky) a jakmile jsem toto podepsala, začaly se dít věci.Najednou bylo na rezidenci pro bratra a jeho nákladný život a všichni v rodině to tak pokládali za správné.Já se k tomu nevyjadřovala, protože žádných peněz po něm bych se nedotkla(ač jsem mu už dávno odpustila), ale velmi mě překvapilo chování právě našich příbuzných.Nikdo se neozval a nezeptal proč, ač bylo zřejmé, že mě takto vydědili.Ale stojím tu dnes svobodná a hrdá, že umím svůj život ukočírovat a snad šťastně dojedeme až do jeho konce.

A proto Terezko Vás velmi a velmi lituju, obdivuji, že jste ještě na život nerezignovala a prosím Vás, vyhledejte odbornou pomoc.Za své rodiče nemůžeme, ale přece si jejich"výchovou" nedáme zkazit i zbytek svého života:Vím, že je to velmi těžké, ale věřte mi, že se Vám nesmírně uleví a pomůže Vám najít cestu z tohoto bludného kruhu.Vždyť i Vy máte právo na krásný život, jen Vám někdo musí ukázat, jak na to.Nevzdávejte to a vyhledejte pomoc!
Jinak Vám a všem podobně" vychovaným" lidem přeji hodně štěstí, pevnou vůli a krásný život.
červen 06, 2007 14:09
... : bb
taky mám autoritativní matku, ke všemu nejsem snědá a krásná, ale černá a bílásmilies/wink.gif, ale nijak mi to nezabránilo v osamostatnění, když mě nevzali na fildu, sehnala jsem si práci a pronájem garsonky, to byl první krok, na první nájem mi naši půjčili, a pak už jsem jen rostla, dospívala, zrála smilies/smiley.gif) a tak asi proto jsem dneska docela spokojená, protože jsem zdravá, mám práci, krásný zdravý děti a jsem relativně mladá
červen 06, 2007 14:09
... : bb
S otcem dnes máme firmu a po celý život bezva vztah,mamka se musela naučit, že už je jen máma, a to ctím, ne však velitel,trvalo jí to,ale zvládla to, kdyby ne, odstřihnu se, ona to ví a protože nestojí o odcizení,tak se krotila a dnes už nemusí, pochopila a je klid na to hezké, čerpat navzájem to, co má význam, třeba já si beru mámu za vzor v hospodaření s penězi i časem. To negativní mě poučilo,čeho se vyvarovat u svých dětí, no ale stihla jsem si vše ujasnit tak do 30-35, což mi asi usnadnila absence snědé krásy.

červen 06, 2007 14:11
Terka se zmínila : Míša šíša
o té komunistické zapálenosti rodičů. Jenom tak uvažuju - pokud by rodiče měli nějakou funkci či konexe v této straně, tak v dřívějších dobách nebyl problém zajistit, aby Tereza nemohla získat ani bydlení, ani práci. Mohla by se stavět na hlavu a přes to vlak nejel. Nechci ji nějak obhajovat, ale klidně to mohlo být i takhle.
červen 06, 2007 14:11
... : bb
Terezo, promiň ironii, ale pokud jsi nešla do života s tělesným postižením a rodiče tě netýrali, jen byli "nesnesitelní" (což někteří fakt jsou), tak nemáš nač se vymlouvat. Nesnáším lidi, kteří své životní neúspěchy kladou za vinu rodičům či osudu, ačkoli měli lepší start než jiní.
červen 06, 2007 14:13
čtyřlístek : : mamča
Přelož to do Angličtiny a pošli redakci "Harlequin". Až to vyjde knižně, budeš v balíku, a brácha se svou rezidencí ti může akorát závidět. smilies/grin.gif
červen 06, 2007 14:15
Míšo šíšo, : bb
jak se to vezme, pronájmy načerno byly běžné, ostatně i já jsem tak měla pronajatou tu garsonku (před sousedy jsem byla neteří majitelky bytu, která byla v nemocnici, ve skutečnosti však v LDN s alzheimerem, rodina nechtěla přijít o byt), a na ty nelegály funkcionáři samozřejměnedosáhli
práce jak která, viz disidenti v kotelnách, byl trvalý nedostatek uklízeček a různých dělnic, odpíchnout se tak dalo

červen 06, 2007 14:23
ono blba NC : Jasmina
je prave ten pojem,ktery postizenemu cloveku zrovna nepomuze,nebot ze je blba,o tom je presvedcena mozna uz od detstvi od vl. rodicu. kdyz pomineme to,ze jsou na svete opravdovi blbci,nebot ti jsou se svym vnejsim a vnitrnim stavem spokojeni,tato dama ale se svym zivotem spokojena neni.Pokud budeme pokracovat v tvrzeni ze je blba,potvrdime ji to misto abychom vyvratili,protoze si umim predstavit,ze tohle uz Tereza slysela mockrat.

To ze se nekdo pouci ze situace ihned a jiny si ji zopakuje treba 5x,neni o tom ze je blba ale pomala v analytickych usudcich.
Ja jsem treba blba na matiku; ne,nejsem blba,jenom mi chybi v mozku matematicko-logicka kapacita,dalo by se to take rici ze mi chybi urcita karta RAM nebo ROM,ci muj harddisk ma malo mega,tudiz jako biocomputer jsem starsi generace.

Kazdy se rodi s urcitou kapacitou,kterou ma behem zivota rozvijet - a rozviji ji taktez prekazkama,presto chlad a malo lasky k diteti dokaze naopak utlumit a zpomalit vyvoj,proto ten,kdo ma takto tezsi start do zivota se s zivotem vyporadava hure a pomaleji;
veskera vychova a tlak je programovani a pokud nekomu srazime sebevedomi od mala,bude mu dlouho trvat nez tento "program" desinstaluje totalne.

Potom,kdyz urcita bytost analyzuje,ze je ji blbe zit s tim,ze je blba a obrati se o pomoc,je potreba ji pomoci desinstalovat tento program a nainstalovat to ze blba neni a ze ma zrovna takovou cenu jako kdokoliv jiny,ktery je milovan a respektovan.
Ano,je pravda ze jakmile clovek prijme treba to ze je blby,chova se tak ze okoli mu to jen a jen potvrzuje,jeho nevydareny a krkolomny prubeh pruseru za pruserem taktez,nakonec si sedne k pocitaci a v celku na jeden clanek vylici prubeh sveho zivota,aby se dozvedel -nic noveho,proste ze je blbej,fakt je to zapotrebi pripominat NC?

Ona mi nepripada jako blba ale jako poradne zablokovana a neschopna tudiz rozvijet to,v cem by mohla byt dobra ne-li vynikajici.A ze je to skoda,to je jasne a to si musi uvedomit i Tereza,ktera mozna konecne dosla aspon k tomu,ze by rada ledacos zmenila,zatim se ale citi tak blbe,ze ma chut to vzdat.
jsme-li zde vetsina cool,v pohode a zen,dejme ji tedy smer,kudy ma jit a jak zacit (coz ale zde mnozi uz poradili)my dame radu,ona musi zvednout zadek a zacit.Moznost jak zlepsit svuj zivot je vzdy,mnozi to dokazali.
je ale rozdil mezi blbcem a mezi zablokovanym clovekem.

červen 06, 2007 14:29
mamco : Jasmina
nevis jak vypada.treba krasna je,neber ji aspon tohle...
červen 06, 2007 14:31
čtyřlístek, prozradíš věk? počítám správně 18 ti bylo po maturitě v roce 88) , takže dnes 37 ? : bb
pokud je to správně, tak jsi spíš na začátku, proč mluvíš o dojíždění do konce,že než dojedeš do konce, může se ti život 3x obrátit, k lepšímu i horšímu
jinak vidím rozdíl, ty nefňukáš v 50 jak se ti nedaří, ale ve 36 píšeš, že sis v 18 musela najít práci a našla...
akorát se divím, proč jsi podepsala nulové dědictví, ačkoli jsi věděla, že šlo o 6ciferná čísla
červen 06, 2007 14:31
bb, trochu vidím rozdíl v tom, : Míša šíša
že o to právě komoušům šlo, aby ti různí disidenti a nepohodlní lidé dělali v kotelnách, v zemědělských družstvech apod. To se jim právě zamlouvalo, že takto dle jejich mínění mohli ponížit a degradovat vysokoškolsky vzdělané lidi a intelektuály. Ale pokud by například maminka=funkcionářka nechtěla, aby dcera našla místo, tak by ho nenašla ani v té kotelně. Stačilo zvednout telefon...

Netvrdím, že je to případ Terezy, jen mě to tak napadlo.
červen 06, 2007 14:49
Míšo, asi ano, nemůžu tvrdit nic jiného, : bb
v případě Terezy to tak mohlo být, když připustíme možnost, že rodiče byli vlivní činitelé či funkcionáři, na druhou stranu, když ji nechtěli živit na studiích,počítali nejspíš se zaměstnáním. Navíc byli silně věřící, kombinace zapálený socialista a ortodoxní křesťan mi k velkému vlivu či funkci moc nepasuje. Ale to jsou jen moje úvahy a domněnky.Mohla by teda postupovat od zaměstnání, a po zkušební lhůtě si najít ten podnájem.
červen 06, 2007 14:58
Terezo, : bb
taky nevidím zmínku o práci, povolání, čím ses nakonec stala, kromě toho ve zralém věku chodíš půl roku s ženatým mužem, znáš ho natolik, že znáš jeho "přítulnou účetní" (co si pod tím máme představit??), avšak nevíš, že pán je ženatý. Pak další známost, nyní manžel, a finančně tě podporuje ten ženatý exmilenec, teď už asi zase současný milenec, protože manžel ti nedává peníze. Takže jsi co, manželka svým milencem placená za sex, nebo jak to je?
červen 06, 2007 15:04
... : bb
Proč se nerozvedeš a neosamostatníš, proč vůbec by ti měl tvůj třetí nebo kolikátý manžel dávat peníze, ty mu je taky nedáváš, nebo ano? Máte zřejmě oddělené účty, ale pak by ti měl stačit tvůj příjem, jako jemu jeho, neměla bys být závislá na podpoře od milence. Mám v tom poněkud guláš, a na první i druhé čtení je mi to spíš odporné, než k politování.
červen 06, 2007 15:05
Jasmino, : bb
souhlasím s tím co píšeš, jen si nemyslím, že právě tohle se úplně týká Terezy. Má naprogramováno, že je i po padesátce nádherná, tajemná, nedostupná a nechá se finančně podporovat bývalým milencem, protože třetí manžel v pořadí jí nedává peníze. O práci, o tom čím a jak se živí, ani zmínka. Narozdíl od Čtyřlístka, který sice cítí křivdy z dětství, ale maká na svém životě o 106.
červen 06, 2007 15:15
... : bb
Znám důvěrně jednu paní, je jí 46 a mohla by od Terezy opisovat. Taky si dodává sebevědomí tím, jaká je úchvatná a přesvědčuje sama sebe, jak před její hvězdností padají muži (nebo snad všichni) na zadek. Kdo to nechápe, ten jí vlastně závidí, že je tak neobyčejná. Neuvědomuje si, jak působí hloupě a směšně. Její problém tkví mj. v tom, že je především strašlivě líná a sobecká, je pro ni pohodlnější svést neúspěchy na okolnosti, než hnout zadkem i mozkem.
červen 06, 2007 15:16
bb, trošku omyl : Míša šíša
Tereza nepsala, že byli rodiče komunisté a zároveň silně věřící, ale "socialisticky a komunisticky věřící lidé". Křesťanství tam nehledej smilies/wink.gif
červen 06, 2007 15:30
... : bb
dobře, křesťany beru zpět : )
červen 06, 2007 15:34
bb, : Pavla
s tou paní jsi mi připomněla tu máti z Vejce a já. Jak pořád poskakovala a chtěla slyšet, že vypadá jako sestra svojí dcery. Nemám paměť na jména, ale znalé Bettynky určitě vědí o co jde. To je zase krásný Off Topic, to by mi šlo... smilies/wink.gif
červen 06, 2007 15:49
Ani jsem to celé nečetl, : Kráťa
ale stačila mi definice: "Vydírání ze strany rodičů - dokud tě živíme, dokud s námi bydlíš ..." Pokud takovéto jednoduché podmínky vzájemného soužití někdo nechápe, tak, nezlobte se na mě, není chyba na straně těch rodičů.
červen 06, 2007 16:28
byla to maminka : AlenaT
paní Birdie Hicksové - měla "tolika elánu..."
červen 06, 2007 16:29
bb : Hani
Souhlasím s tebou. Tak nějak na mně ten dopis působil.
Navíc, když jsem četla: "Jen trápení. Ale byla jsem s ním hrozně ráda. Byl podnikatel, zaneprázdněný, neměl na mně taky čas, odbýval mně a jezdil s přáteli pracovně i k moři. A já mu při jeho návštěvách dělala uklízečku a hospodyňku, masérku. Vzdala jsem to a s bolestivým srdcem od něj odešla, to srdce ale zůstalo u něj."
Neměl na ni čas, odbýval ji atd, ale ona s ním byla hrozně ráda. Ale vlastně to bylo trápení...
Tak nevím...
Nějak tomu všemu nevěřím. Zneuznaná kráska. Tipuju to na psychologa. Ale to je jen můj subjektivní názor.
červen 06, 2007 16:31
bb : jasmina
ale jo,umim si predstavit zenu,kdy on na ni nema cas a presto je s nim rada,to je treba 10minut onoho milovani kdy aspon chvilku je stredem pozornosti.az do takove patologie to muze vest.
Ale s tim fin. podporovanim,to mas recht,tam by to Tereza mela vysvetlit.
červen 06, 2007 16:51
jinak : jasmina
mamca mela odpoved na ctyrlistkuv zivotopis na urovni kravy,to se na mne nezlob....
červen 06, 2007 16:53
Kráťo, : bb
jako u všeho sejde na míře. U nás platí, že VŠICHNI doma bydlíme,jíme,oblíkáme se, takže VŠICHNI se podílíme na údržbě a financích, každý podle svých momentálních možností (dítě ve škole neplatí nic,naopak dostává,ovšem samozřejmě,byť občas s reptáním,vyluxuje,uklidí nádobí atd., já mám občas 3-4 dny po sobě jdoucí,kdy doma neuvařím ani čaj,ale zato přibude na účtě víc peněz). Pokud Tereza dřela na poli a zahradě proto,že ji rodiče živí, tak bratr, který nedělal nic, měl dávno zemřít hlady a nahý.
červen 06, 2007 17:38
Terezko, řekla bych,že zakopaný pes : saffron
bude v Tvojí osobnosti. Od dětství a během života na nás dopadá spousta zátěže a je to vždy o tom jak se s ní vyrovnáme - někoho to zocelí, někdo si pod ní klekne a už se rovně nepostaví. Můžeme se dohadovat, že někdo měl život lehčí a druhý ne, ale je to vždy o našich vlastních reakcích a postojích. Jako dítě jsi byla rukojmí rodičů- to beru- ale teď už jsi dospělá, životem omlácená a jakoby se moc nezměnilo.Připadáš mi hodně romanticky naivní- nemyslím to zle. Popis problémů je černobílý a teatrální -zajímalo by mě jak dlouho už nad svým životem takto přemýšlíš? NČ a myslím, že i Jasmina to vystihli - potkávají Tě stále stejné situace, protože Tvoje osobnostní nastavení se logicky promítá stále stejným způsobem - a to mi v Tvém popisu chybí - nějaké poučení, promítnutí těch zkušeností, vhled do situace. Proč se Ti děje to stejné (v různých podobách) pořád dokola? Jistě, svět může být hodně zlý, ale co si to neseš v sobě za "program", že se takhle točíš ve smyčce? Chceš na to přijít nebo si jen stýskat? Na Tvém místě bych vstoupila do terapie a pokusila se pročistit si život, ve kterém ses sama sobě ztratila. Držím pěsti!
červen 06, 2007 19:40
ani já neměla vůbec jednoduché dětství, : Inka kuk
natož konatakt s rodiči po celý život, má první svatba byl též vlastně útěk hlavně někam jinam. Ale své partnery si už vybíráš ty sama a další život žiješ s celou svou zodpovědností a vším co k tomu patří. V životě se Ti nic nedostane na stříbrném podnose, jak spousta lidí očekává, musíš přiložit ruku k dílu a na tom abys byla spokojená musíš denně pracovat fyzicky i duchovně, všechno začíná nejdříve myšlenkou, tak si je v klidu uspořádej - hlavně bez vlivu ostatních lidí. Také mě trošku udivuje, že chodíš se svými partnery a vlastně vůbec nevíš co jsou zač i nad tím by ses měla zamyslet. Upřímně už jen při seznámení si přece děláme jasno jestli je ten člověk volný nebo má vyřešenou minulost a nebo jak to je? Pokud jen koukáš jestli Tě finančně zabezpečí a víc Tě nezajímá, tak se nemůžeš divit, že jsi tam kde jsi. I já jsem se rozvedla a přes to, že jsem neměla kam jít s dvěma dětma (k rodičům jsem se vrátit nemohla, bylo by to pod mou úroveň), musela jsem toto vyřešit, najít si dobrou práci a postavit se na vlastní nohy (i za cenu toho, že jsem jeden čas měla souběžně 3 zaměstnání)a za to si sama sebe moc vážím, protože to opravdu nebylo jednoduché a pro další život mě to jen posílilo.
Já nevím, když jsem ten Tvůj dopis četla měla jsem z něj zvláštní pocit, dětí už máš dost, manželstvími jsi prošla také hojně. Není na čase začít přemýšlet jinak? Nevím jak jsou Tvé děti staré, ale dvě starší dcery by mohly být už velké. Což takhle se vykašlat na nahánění mužských (i bez nich se dá žít velmi dobře a spokojeně), najdi si dobrou práci, osvoboď se od vlivu rodičů, špatného manžela, ženatého milence a zkus se konečně jednou postavit na vlastní nohy, snaž se o vlastní bydlení a začít si žít sama za sebe a za své ideály. A krása Ti k tomu může být jen bonusem a pomáhat Ti, ale nezneužívala bych toho. Začneš si sama sebe vážit a budeš se cítít mnohem šťastněji.
Holka kdybych já napsala svůj životopis, to by byl román neuvěřitelných životních věcí od narození, které se děly jedna za druhou, ale každého z nás nějaké věci v životě potkají a musíme se jim umět postavit čelem a vzít si z nich poučení, aby se už znova neopakovaly, protože pak je to fakt vysilující. Také je podstatné vzít vnitřně zodpovědnost za svůj vlastní zpackaný život, umět vyhodnotit co jsem udělala špatně, umět odpusit lidem kterým celoživotně vyčítám a ujasnit si jak chci jít dál a co pro to jsem všechno ochotná udělat. A věř mi, že to jde a velmi dobře i v padesáti, jen chtít, sebrat tu sílu co Ti ještě zůstala a uvědomit si, že té síly bude čím dál méně a i leta nám přibývají, tak je nejvyšší čas s tím opravdu začít něco dělat.
červen 06, 2007 19:51
bb, proběhl jsem to celé : Kráťa
a o práci na poli tam nic nevidím. Ani o bratrovi. Nespojila sis obsah článku Terezy s obsahem nějakého komentáře? (nový odstavec) Samozřejmě souhlasím s Tvou definicí, jak se VŠICHNI podílejí ... Jenže jsou momenty, které jsou nepřesně vyjádřeny, ale na kterých se pravděpodobně shodnem. Např. takové "dokud tě živím" může s nepřesnou definicí horní hranice říkat "dokud jsem za tebe právně odpovědný". A při pohledu ze strany "kdo za koho" odpovídá je jednoznačné, kdo vymezuje hranice a vydává omezení a zákazy. Třeba pod takové "ohrožování mravní výchovy mládeže" se dá schovat leccos, takže třeba není dobré nechat čtrnáctileté dítě chodit po nocích a diskotékách bez jakýchkoliv omezení. Tak rodič vydá omezení, zákaz ... Ten potom může být dítětem prezentován tak, jak to napsala Tereza. (nový odstavec) Co mě v textu zarazilo, bylo:" ... nekonečné fyzické tresty." Jenže. jak nekonečné? Bezdůvodné? Nekonečně dlouhé? Nebo to nekonečné znamená:"... pokaždé, když jsem utekla oknem." a protože jsem utíkala, dokud jsem se neodstěhovala ...
červen 06, 2007 22:15
... : čtyřlístek
Nerada bych řešila svůj běh života, když zde žádá o radu někdo jiný.Zároveň nechci nic vydávat knižně, protože na neštěstí druhých mi příjde podlé se tak nějak bavit.Dědictví jsem podepsala, protože jsem si myslela, že aspoň trochu mě začnou brát /rodina/, když uvidí moji dobrou vůli.Jen jsem se nechtěla s nikým soudit a rozhádat se. Jestli se někomu zdá, že za komunistů bylo pro dítě takto vychovávané svými rodiči něco snadné, šeredně se spletl.Například, když jsem se snažila v poradně v jiném městě dostat aspoň trochu těch rad, stejně přišli na to, kdo jsem a na závěr mi normálně řekli, ať pozdravuju pana otce.Chápete to? Takže z toho jsem vyvodila, že nemá smysl si někomu stěžovat a hledat pomoc u odborníků.Možná jsem zapomněla napsat, že otec byl velmi vysoko postavený v KSČ.Odešla jsem sama a vlastně jsem se z ničeho na ty své vratké nožičky postavila.Není to stěžování, jen chci, abyste pochopili, že nemocná duše mnohem více bolí a svazuje než fyzická bolest.Jinak to vysvětlit neumím.Nemáte za kým přijít a říct,ať vám poradí, vyposlechne si, co vás trápí, tak nějak pohladit po duši.Je toho moc?Kterým z vás se toho nedostalo a přesto umíte odsuzovat jiné? Chtěla jsem svým psaním trochu pomoct té, která si o to požádala.Jestli si z toho něco vezme nebo ne, je na ní.Cesta z bludného kruhu vždy je, jen ji najít a vykročit.
červen 06, 2007 22:43
Ale Jasmí, zcela výjimečně si tvý pokárání nezasloužím :-( : NČ
Ona na konci svýho článku položila dvě jasný, krátký a jednoduchý otázky.
Tak jsem odpověděl jasně, krátce, jednoduše.
červen 07, 2007 06:42
Já se tady fakt strašně stydím, : NČ
že jsem měl skvělý rodiče i skvělý dětství. Kdo může, ať mi to probohaživýho odpustí.
červen 07, 2007 06:49
NC : jasmina
ale NC,to snad ani nebylo karani,mas pravdu ze jsi jen odpovedel,jakoz jiny,co vidi cloveka stat na zabradli,ktery chce skocit z mostu,na otazku -mam skocit-odpovi ano.
Mel jsi volbu,mohl jsi napsat i ne.
Zrovna v pondeli jsem hovorila s zenou-35 let,totalne zablokovanou,zijici jeste u maminky a fakt,to bys musil videt a slyset ji mluvit,ja ji teda trochu znam uz 3 roky,akorat v to pondeli se rozmluvila.Jasne ze se ji lide strani,protoze si s ni ani v hovoru nemaji co vymenit za info,je divna na urovni 14ti lete holky,na prvni pohled blba.samozrejmne ze i ona si to o sobe mysli.Pri hlubsi analyze vsak se zjisti,ze se narodila jako normalni zdrave dite,ktere by v jinem prostredi dnes,v 35 letech,paradoxne mohla mit za sebou nejmene stredni skolu a zajimave povolani a plnohodnotny zivot.Nevim jestli si NC umis predstavit,ze staci mit trochu talent psychologie-a znicit osobnost cloveka je opravdu hracka.
Vubec si nemyslim ze by jsi se ted tady mel stydet za krasne detstvi,bud rad.
Jsi ryba-nejcitlivejsi znameni smilies/smiley.gifmit blby rodice,byl by jsi dnes na jine lodi a ver ze v tomto veku by si na proti Tvych kolen to krasne stvorenicko dobrovolne nesedlo. tak bud rad.
červen 07, 2007 09:22
čtyřlístku : Kamila
rozhodně ti gratuluju! A to je právě ten velezásadní rozdíl mezi tebou a "krásnou a snědou" Terezou. Napsala jsi to přesně - je třeba si z toho "něco vzít" a poučit se a změnit běh věcí. Když někdo ve věku 50 let začně větou "již od narození jsem měla smůlu", pak je to buď trapné anebo k smíchu! Zvlášť ve světle dalších vět, kdy ona zas takovou smůlu neměla! Ano, dětství a tak...ale pak ten výběr! A teda Terezo sorry, ale jak se můžeš o někom až po půl roce dozvědět, že je ženatý? Obávám se, žes věčné dítě, které není ochotno převzít svůj díl odpovědnosti za svůj osud!
červen 07, 2007 10:03
pro NČ : čtyřlístek
Skvělé dětství a dobré , milující rodiče přeji všem.Není v tom ani kapka závisti, jen smutek, že ničeho podobného se mi už nedostane.Neumím si představit, jaké to je, když Vás doma čekají hodní rodiče a zajímají se o Vás a Vaše problémy.Můžete být šťastný, že se Vám toho dostalo.Určitě jste byl na život lépe připraven než ten, který rodičům za lásku nestál.
červen 07, 2007 13:07
pro Kamilu : čtyřlístek
Děkuji Vám za gratulaci, napsala jste to sice přesně, jenže pro děti vychovávané bez zájmu a lásky je to těžko pochopitelné.Jako byste řekla beznohému "utíkej", v cíli Tě počkám.Rozumíte mi?Nechci se Terezy zastávat, ale ten pozdější výběr partnerů a tak je z valné části ovlivněn právě její výchovou.Snad by k tomu mohla napsat něco víc i Jasmína, jelikož její příspěvek se mi zdá na odborné úrovni.
červen 07, 2007 13:26
čtyřlístku : Kamila
...rozumím. Vy jste se ale také běhat naučila, že ano?
červen 07, 2007 13:39
Ocituju policejní psycholožku Ludmilu Čírkovou (rozhovor se čtenáři iDnes) : Míša šíša
Jsou lidé, kteří zpracují negativní zážitky (jde o reintegraci traumatu) z dětství a mají pak plnohodnotný život. Ale jsou také lidé, kteří si následky nesou celý život.
červen 07, 2007 14:10
pro Kráťu : čtyřlístek
Práce na poli a bratr to bylo v mém příspěvku pro Terezu.
Fráze "dokud tě živím"- co si pod tím třeba představit , že zhruba od 10let věku dřete od rána do večera na poli, zahradě , v domácnosti a prostě všude, kde je třeba.Za to dostanete jídlo a střechu nad hlavou, občas obnošené šatstvo.Na ostatní věci /když je vám tak 15 let/ musíte vydělat brigádou /nová zimní bunda, nové kozačky, občas kino-přepych, že?/.Podotýkám, že rodiče byli movití a já jim k tomu svou prací přispívala.
Fráze "nekonečné fyzické tresty- co si pod tím představit? Třeba to, že špatně sedíte u stolu, špatně držíte příbor, špatně se vyjadřujete k dané otázce, nebo snad , že se špatně podíváte, připravíte jídlo špatně, nebo jídlo připravíte sice bez chyby, ale zase ve špatný čas, vytíráte chodbu v nepravou dobu, nemáte včas vypletý záhonek, nebo záhonek vyplejete v úterý, když vám jasně řekli, že to bude až ve středu ráno(mám pokračovat?) za tohle všechno se dávají přeci tresty no a samozřejmě že i za vaše chování.Jako dítě určitě nejste bezhybné a bez řečí.Jaké tresty? Co třeba rány řemenem- ty zanechávají pěkně tlusté a barevné pruhy , jo a taky to strašně bolí, když si chcete sednout.Zhruba týden vám zadek hraje všemi barvami a tak se třeba zkuste v hodinách TV převléci do trenek.Zas musíte mít pro učitele výmluvu,proč to nejde, že? Nebo že by klečet na hrachu či ocelovém kartáči byl přežitek?Ale né.Možná míň bolí dobře mířená herda mezi lopatky od otce cca120kilového.Rozhodně facka bývá rychlejší a taky se dřív zhojí.Za zmínku stojí i klečení ve tmě na chodbě, kdy máte napřažené ruce a na nich držíte vařechu. On takový let přes celý pokoj, až vás zbrzdí postel na zemi taky není k zahození a docela zadarmo.Źe okamžitě nevstanete a ležíte na zemi (tudíž hrajete, že vám snad něco je) taky zaslouží pořádnou ránu. Mám vzpomínat dál, nebo už víte, co jsou to nepřetržité fyzické tresty? A víte, proč jsou ty tresty nepřetržité? No protože nepřetržitě přece žijete a nepřetržitě tudíž děláte chyby.A teď mi můžete poradit, jak se má takto vychovávané dítě odtrhnout a odejít, když se opravdu bojí i zvednout oči a dívat se Vám do nich?Má pocit, že bez svých rodičů "ochránců" nepřežije ani vteřinu.Je v tom dítěti vypěstovaná závislost na rodičích a také snaha, že přeci jednou udělám něco dobře a oni mě konečně pochválí!!!
červen 07, 2007 14:18
pro čtyřlístek hmm znám to dobře, : :-((((
ale minulost člověk nezmění, můžeme jen odpustit a změnit jen přítomnost a budoucnout a to je důležité, aby ve Tvé přítomnosti a budoucnosti to bylo už jen jak Ty to chceš.
červen 07, 2007 14:27
ctyrlistku : jasmina
jak ja Ti to verim,jo jo.
(to vubec neni ironie)
I ja Te obdivuji ze jsi z toho venku a snad uz v pohode.
Odpustit ano,jak se zde pise,-je to uleva hlavne sama pro sebe.
Co ted?stykas se jeste s rodici? jak oni vzali pad komousu?
(hadam ze rychle odhodili knizku smilies/grin.gif)
nakonec zkazili Tveho bratra,to sama uvidis pozdeji,nebo to zacina byt videt nyni.
Je to ohromny paradox ale nebylo by to poprve.
Bratr,ktery muze vse......
červen 07, 2007 14:57
... : čtyřlístek
Ano všichni, kdo jste odpověděli, máte pravdu.Jenže!Každému není dáno"překročit svůj stín" a právě třebas Tereza neví, jak na to.A neví, proč pořád dělá ty samé chyby.
Bohužel minulost člověk nezmění, musí se snažit žít pro přítomnost a budoucnost, máte pravdu.Ale jistě ji mám i já,když napíšu: Dvě stejná semínka rostlinky zasadíte, o jedno se staráte o druhé ne.Možná, že se zadaří a vyrostou obě.Jak odolné bude ale to, které nikdo nezaléval, nepřihnojoval a nestaral se o ně? Dožene to první, lépe opečovávané? Já myslím, že ne. Všechno může vaše mysl zpracovat, ale pochopit a vysvětlit si to - to už je horší.
Odpuštění má velkou moc, najednou je vám lehce a lépe se žije.Je správné odpouštět i takovéto věci.Já osobně jsem ráda, že jsem to dokázala dřív, než otec zemřel. Najednou měl těžkou a smrtelnou nemoc, ležel v krajském městě a já za ním denně dojížděla cca 30 km.On mě rád viděl a řekl mi "děvče moje"a ta slova ve mě zní neustále a i teď, když to tu píšu, tečou mi slzy.
Taky mě při každém loučení políbil a někdy pohladil.Brečím, že to snad ani nedopíšu...
Nemůžu myslet na to, proč tak hodný a laskavý byl až v nemocnici, kdy snad tušil(?) že odchází.Jak bych chtěla, aby mě pochválil, pohladil a já mohla říct"tatínku, mám Tě ráda a chybíš mi celý život"!Krátce jsem dostala okusit rodičovské lásky, ale i za to jsem vděčná a vážím si toho.
červen 07, 2007 14:59
pro Jasmínu : čtyřlístek
Snad Vám to bude k smíchu, ale já byla vychovávaná v ideologii komunismu.Rodiče tomu důkladně věřili(ale po převratu tu knížku opravdu odhodili).
Možná teď potěším Mamču, když napíšu, jak se u nás projevovala důvěra v lepší zítřky.Určitě znáte ten film s Donutilem, jak prokazuje nerozbitnost ruských skleniček. No a k tomu bych třeba přidala, že v sobotu byl uklízecí den(občas),kdy jsme vzali košťata a kýble(dnes se divím, že né i červené šlajfky a šátky) a šli uklízet celou naši ulici, pěkně od našeho domu k sousedům, přes celou ulici a završili jsme to úklidem prostranství okolo hasičské zbrojnice.Hrabat trávník, posekat, vysbírat odpadky, zamést a tak dále.Psal se tak rok 1985.Tehdá nebylo normální takhle uklízet okolo baráku, každý hleděl si svého a dobrovolná práce pro blaho společnosti byla raritou.Však si taky z nás (bratra a mě) spolužáci utahovali, kdy dojdeme konečně k jejich baráku, že nějak nestíháme.
Nikdy rodiče nedonesli z práce ani tužku, natož nějaký kus papíru.(Jak tehdy všichni žili podle hesla "Kdo nekrade, okrádá rodinu")Oni opravdu věřili a žili podle země, kde zítra znamená již včera.Těch zážitků by ještě bylo. Jen já potom v dospělosti koukala jak tele, že to , v čem jsem žila, co se učila a čemu věřila byla prostě blamáž.Lehké přistání na drsné ploše.Ale aspoň jsem teprve pochopila ty narážky spolužáků, co měli doma trochu jinou výchovu a ideovou orientaci.Jen si tak říkám , že se mi opravdu posmívali právem.Ale copak jsem to mohla vědět?Dnes, když na to vzpomenu, řehtám se také.
červen 07, 2007 15:30
Čtyřlístku, prosím tě, buď tak hodná, napiš mi, OK? : d@niela
moje adresa je jednoduchá - daniela- zavináč - kudlanka.cz

díky moooc!
červen 07, 2007 15:56
vim o cem pises : jasmina
snad Te bude zajimat to-ze nejsi sama kdo tohle prozil plus minus v bledemodrem.
Mam v hlave dramaticky zivot jedne pani,ani nevim zda by se mel zverejnovat,material je to bohaty ale deje jsou az nekdy hruzne.Leda se by se to sepsalo pro studie.
Jedna se samozrejmne o tyrani jiz od batolete,casty syndrom pak ale je,ze toto se dedi z generace na generaci,to co dostavala predavala v zachvatech vzteku dalsi generaci.
Stasten ten,kdo prozije a neopakuje chyby nebo je alespon silne oslabi vuci detem.
Dalsi zajimava vec je ta,ze ti,kdo neco podobneho prozili (jako Ty) ziskavaji behem zivota uzasnou sensibiltu,postreh,empatii a intuici,ze by jim leckdo mohl zavidet.
V momente,kdy si to tito lide uvedomuji se dostavaji na krizovatku;pouziji to k dobru nebo zlu,potkala jsem oboji typy,bud to byli vzacni lide nebo nebezpecni a to velice.
červen 07, 2007 16:44
Jasmina červen 06, 2007 16:53 : mamča
Příspěvek čtyřlístka mi připadal poněkud pateticky podaný. Proto mě ještě nemusíš označovat pojmy z říše živočišné. Nějak jsem ztratila pojem, čí že příběh se tu vlastně řeší. Terezky nebo čtyřlístka ?
Jestli je čtyřlístek opravdu týrané dítě, proč to nenapsala na Kudlanku jako vlastní příběh ?

červen 07, 2007 18:58
čtyřlístek : : mamča
Naše rodina nebyla nijak uvědomělá, ale s dětmi a partou podobně založených sousedů jsme také uklízeli kolem našeho paneláku. Sázeli jsme stromky a na sekání trávy si vozili naší sekačku z chaty. Chtěli jsme, aby to v našem bydlišti vypadalo hezky, i když je to sídliště. Tehdy prostě nebyly firmy, které by to dělaly za nás.
Doufám, že moje děti nebudou podobně smýšlet o nás, že jsme byli "blbí budovatelé lepších zítřků"
červen 07, 2007 19:04
čtyřlístek - nemyslím si, : saffron
že by tu zaznělo nějaké odsouzení Terezy. Doporučení odborné pomoci je taky na místě- sama to zpracovat nezvládne-nemůže mít potřebný odstup a nadhled. Podle mě by jí příliš nepomohlo, kdyby ji tady všichni jen litovali, přestože je to důležité. To se pak člověk jen zahnízdí ve svém trápení a nepovede to k žádnému zmobilizování sil. Každý z nás je tu jiný a vyjadřuje se po svém (někdo drsněji), ale aby člověk změnil svůj život, musí se "na..hvězdičkovat" ...na druhé za to co mu provedli a především na sebe, že s tím nic nedělá...to je ta životodárná energie, která spouští řetěz reakcí a dává člověku sílu konat a může být vyprovokována třeba i nějakou drsnější reakcí druhého člověka, která vyvede ze zažitých kolejí. Vzpomeňte si na řadu lidí, kteří prošli peklem, přežili a ještě byli schopni pomáhat druhým.....ale museli na sobě moc zapracovat a ujít kus cesty, ne si jen stýskat a dělat si ze svého neštěstí doživotní program. Důležité je přestat obviňovat všechny kolem sebe, přestat se "vymlouvat" na rodiče či kletbu "snědé krásy" a začít jednat. "Nejbližší pomocnou ruku najdeš na konci svého ramene" (M.Twain).
červen 07, 2007 19:12
saffron : jasmina
a to jsi slysela o tom syndromu(kdyz hovoris o projiti peklem)lidi treba u hromadne havarky,na fronte za valky apod; vykazovali duchapritomnost,pomahali,organizovali pomoc,veleli a kdyz konecne bylo po vsem-tak se sesypali,ne na den unavou ale na mesice s poradnou depkou.
Toto taky prave kazdy nezna a nahvezdickovat muzes zdrave nekoho,kdo se placa v problemu par tydnu,mesic ale ne leta,toho kdo nepoznal i druhou stranku zivota,kde se lide maji radi a tak.
takze nic proti nahvezdickovani ale musi se vychytat,kdy pomuze a kdy uskodi,no....
červen 07, 2007 19:28
mamča ztratila pojem : jasmina
n o co mam na to rict,no......
červen 07, 2007 19:30
Jasmí, : saffron
to o čem píšeš je šoková reakce a následná posttraumatická stresová porucha a to je úplně jiná situace, jde o situace nečekaného ohrožení života a rozhodně to není případ Terezy (podle jejího popisu). U ní se setkala nepřízeň osudu s osobnostním nastavením (role oběti)- všimni si jak se popisuje- bezbranná, zmítaná krutým osudem. Charakteristiku, kterou podala o sobě (romanticko-tragická) - snědá, krásná, v pubertě nepochopená (ať se přihlásí, kdo byl v pubertě pochopený:-), utlačovaná, trápená manželi, obrovské propady z neštěstí do nekonečné lásky zpět do krutého probuzení (ženatý), ona tajemná, záhadná- další panáček, který neodolá snědé kráse, ale opět ouha- tyran a opilec. Terezka to zmínila a z textu to prosvítá - labilní osobnost s hysterickými rysy. Nemám ráda tohle nálepkování, ale dnes si jej nedopustím. O jejích blízkých nepadlo jediné dobré slovo (u dcer mě ta jen letmá zmínka zaráží). Teď co s tím- každý jsme nějaký, sebevraždit se kvůli tomu nemusíme. Nechci zlehčovat její obtížný život, ale opakuju- to všechno už je minulost, kterou nezmění, může se v ní do nekonečna máchat, ale co z toho? Přestat žít v minulosti a orietovat se na přítomnost. Tlusté čáry nemají smysl, musí pochopit, jak se tyto zkušenosti v jejím přítomném jednání a chování odrážejí - je to jako rozpletení obrovského zasukovaného klubka provázků. Jak pozná člověk, že je dospělý? Ne tím, že má občanku, práci, děti, manžela, vnuky....Podle mě je to v okamžiku, Kdy se dokáže čelem postavit ke svým rodičům (či jejich představě pokud už zemřeli) - ať už s díkem za to, co pro něj udělali, nebo s pochopením toho, že (přes všechno zlé), teď už není jejich hračka a že už si svůj život tvoří sám a nese za něj odpovědnost - není to nic lehkého, ale je to možné, pokud člověk chce.
červen 07, 2007 20:49
saffron : jasmina
pripoustim ze mas pravdu. nevim proc,pripomnela jsi mi ted Olgu Hepnarovou...oups smilies/shocked.gif
červen 07, 2007 21:24
jezis blbe jsem se vyjadrila; : jasmina
- pripad Olgy Hepnarove. smilies/wink.gif
červen 07, 2007 21:39
Nejde mi o to, abych měla pravdu : saffron
- nejsme v kvízové soutěži:-). U Olgy Hepnarové se ten zmatek,beznaděj a zoufalství ventilovalo nenávistí - byla sama a nikdo jí nepomohl- už jí bylo jedno, co s ní bude. Taky kam se tehdy měla obrátit o pomoc, když ty základní jistoty (rodina, přátelé) selhaly? Dnes už je daleko víc možností jak o těhle věcech otevřeně mluvit a kam se obrátit . Terezka má navíc v okolí možnou oporu - v dcerách - mohou se navzájem posílit, prožité těžkosti stmelují - a možná v řadě jiných lidí, o kterých nevíme. Jen to nesmí být o věčných nářcích a stěžování, ty umoří každého, ale i o snahách řešit situaci.
červen 07, 2007 21:47
no mne taky nejde : jasmina
abych mela pravdu,to uz nemohu na rovinu uznat ze v tomhle pripoustim ze mas pravdu?
o dcerach toho Terezka moc nenapsala,nevime jaky je mezi nimy vztah.
prozite tezkosti stmeluji ale spise mezi cizimi lidmi,kteri se setkaji.
vztah matka-dite a tezkosti vetsinou (jsou vyjimky) naopak rozdeluji,protoze rodic zarizuje zivot diteti v prvnich letech.
Olgu jsi mi pripomnela vypichnutim tech znaku sebelitosti u Terezy coz ale sebelitosti si projde kazdy,kdo prochazi utrpenim.Sebelitost davkovana jako vzacne koreni je dokonce hojiva ale jinak budiz,myslim si ze uz Tereza dostala rad od vicero lidi,jestli chce zacit zit na plno,musi ted vstat a jit.
červen 07, 2007 22:24
... : čtyřlístek
Nikdy jsem si nemyslela, že svůj příběh někomu dopodrobna povím, natož zveřejním.Tak nějak mi to tu samo vyplynulo.Potíž je v tom, že když vidím, slyším, že někdo potřebuje pomoc, nebo je obětí nějakého násilí, musím nějak zasáhnout.Nikdy bych též nedovolila jakékoli ubližování dětem (třebas i cizím), týrání zvířat a tak.Normálně jsem plachá a nesmělá, v těchto případech však mám odvahu a kuráž.
Jasmíno,Vy mě celkem i děsíte, jelikož u mě ta intuice, senzibilita a dokonce živé sny jsou dost časté.Například se mi zdá, co se stane, objevují se mi ve snech lidé současní, ale i ti, kteří již zde nejsou.Něco mi povídají, někdy se to vyplní, někdy jsem účastna(ve snu) nějakému rozhovoru, jindy se uprostřed noci vzbudím a pláču jako želva (to když se mi zdá o mé hodné babičce, která zde již není).Nevím , ale myslím si že toto a spousta dalších věcí normální není.Promluvit si o tom s někým, kdo si nebude myslet, že jsem blázen? Nikoho takového neznám a jednak mám taky jakýsi neurčitý strach.A tak se to snažím potlačit a nepřemýšlet o tom.
červen 07, 2007 22:57
pro mamču : čtyřlístek
Nechtěla jsem se Vás dotknout psaním o blbém budování lepších zítřků, chápu , že jste chtěli mít čisto, s partou je dokonce i úklid sranda, jenže já psala o celkovém pojetí a hlavně víře v komunistické ideály.Když se podle toho řídí i chod rodiny, dnes musím říct, že to u nás bylo hlavně k pláči.
Jinak si myslím, že nemusíte kolem sebe tak útočit, každý má nárok na svůj názor, ať je jakýkoli.Jestli jsem patetická? Nevím, ale rozhodně mě to neuráží.Dokonce i Vy nám zde můžete napsát své trápení,třeba Vám to pomůže.
červen 07, 2007 23:07
ctyrlistku : jasmina
Ja Ti hned zde zacala tykat,doufam ze to nevadi?Taky budu radeji,kdyz mi budes tykat
O takovych to vecech,pravda,nelze hovorit s kazdym,to se ale casem vychyta a poznas,s kym muzes,kdo je otevren i temto informacim a kdo jen ceka s ironickym usmevem,aby shodil hrebinek. Vychytas dokonce i takove,kteri naopak delaji dojem vyssiho principu,aby jsi zjistila ze jsou pomateni a ze pouze maji potrebu na sebe upozornovat,to jsou vetsinou proplachnute mozky.
Tva plachost a nesmelost uz dnes naopak muze byt zdrzenlivost a ver ze je to vlastne podvedome nauceni setreni energie,ktera byla od detstvi spalovana mnohokrat vice nez u deti v harmonicke rodine,je to poznani toho,nezabyvat se vnitrne povrchnimy vecmy.Cloveka,ktery prozil manipulaci,nespravedlnost,zazil horkost z toho,bolest,dostal se z toho,uz opravdu nedojme "zlomeny nehticek".Ten,kdo se z toho vyhrabe a rozhodne vlastni vuli se nemstit ni puvodcum,ni okoli ale naopak to odlozit a zit dal ke spokojenosti sve a okoli,tomu je dan vysoky smysl pro spravedlnost,neb sam zazil opak,takze ano-byva typicke jak pises,ze by jsi se vrhla i do klubka nasilniku,kdyby tam poskozovali bud dite ci zenu,protoze se to stalo impulsem,v ten moment presne citis jak je bezbrane obeti a silne "to" odmitas.
Co se snu tyce,spanek je zde pro odpocinek tela a mozku jako svalstva,kdezto duse je shluk energii-informaci,ktera odpocivat nepotrebuje a take to nedela.Dnes maji vedci jakesi elektrody,diky nim dokazi poznat,kdy spici presne sni a delali pokusy na zviratech-nebudili je,pouze jim zabranovali sneni a ta zvirata nakonec asi po mesici zemrela vycerpanim.
Z toho vyplyva ze spici si duchovne nekam chodi pro energii,kterou jeste vedci neodhalili a nezmerili ale ktera je zivotne dulezita. Clovek pak si chodi i pro informace avsak jen ten,ktery je vic otevren si ty info vice mene zapamatuje,nez se vsak nauci vse rozkodovat,taky to trva.-trpelivost tedy.Cim duchovnejsi clovek,tim vice duchovnich bytosti se jim zaobiraji a pomahaji mu.Je to ale uplne normalni a prirozena vec a to,ze mnozi neveri je jen proto,ze to nikdy nezazili.Da se to prirovnat presne k tomuto-predstav si ze 90% lidi na svete jsou totalne hlusi-nebudou tedy vubec vedet,ze existuje zvuk,natoz hudba.take Ti pak nebudou verit,ze slysis.
červen 08, 2007 08:02
Jasmína : čtyřlístek
Děkuji Ti za Tvé názory i mnohá vysvětlení, jsem ráda, že jsem se tu s Tebou sešla, ač to nebyl můj prvotní úmysl.Doufám, že příště zde bude téma veselejší.
červen 08, 2007 13:31
ctyrlistek : jasmina
je mi cti. smilies/smiley.gif
temata vesela zde jsou take na Kudlance,inu presne jako zivot.
Presne jako je poutava kniha,kde se v deji strida radost se smutkem,sesti a nestesti,vse okorenis humorem,tak to byva i v zivote.
Poznas sama z vypraveni milych starsich i starych lidi,ze i oni prosli peklem aby pak nakonec za to vse dekovali Bohu,protoze poznani a nasledna pokora vede nakonec k harmonii a stalemu stesti.
Mne dnes naopak jima hruza,napriklad, jak se ted pise o Paris Hilton,jak tri dny plakala v lochu.
At to byla komedie nebo ji to tak vzalo doopravdy,presto je to tolik vyplytvane energie pro nic ale uplne pro nic.Vzdyt nakonec to musi byt strasne-zit pro nic...


červen 09, 2007 10:27
Jó, ta Paris !!! Nádherný a nádherně nemravný koťátko !!! : NČ
Tý by bylo do kriminálu škoda. Kdybych tak byl o pár let mladší....húúúúúú !!!!
-------------------------------
Si pamatuju z dob budování socializmu brigády povinný i nepovinný, akce Z, atd.
Jenže to má to JENŽE!!!! Na hřišti po odpracovaných 100 hodinách jsme pak tisícovky hodin mohli řádit, cvičit, hrát fotbal, nohič, volejbal, tenis. Kdykoliv a zadáčo !!!!
Kolem domu jsme měli nádherný travnatý prostředí se záhonama. Pokud se pamatuju, tak jsme s tátou i mámou chodili vždycky rádi, byla při tom docela sranda, po brigádě šli dospělí na pivo, my na malinovou limonádu.
Nemám ani jedinej důvod, abych to odsuzoval, či se komukoliv omlouval za to, že jsem ve svý naivitě pomáhal budovat socializmus.
červen 11, 2007 07:40
... : bb
hehe, prej nádherný koťátko smilies/smiley.gif) no proti gustu...mraky jiných ji strčí do pytle, a to i bez plastických chirurgů, liposukcí a maskérů smilies/smiley.gif a ještě k tomu jako bonus kapka vřelosti a života, narozdíl od těch studenejch modrejch lhostejnejch očí co zvládaj všechny reklamní triky na počkání
červen 11, 2007 11:48
Kráťo spojila, : bb
s čtyřlístkem. Asi to nevadí, oba jsme měli na mysli tu jednu formulku a čtyřlístek k tomu dodal výstižný komentář.
červen 11, 2007 11:49
Tolik závisti v jedný větě :-((((( : NČ
.
červen 12, 2007 11:01
... : bb
ovšemže ne, nicméně mě ta odpověď nepřekvapuje, jen někdo zvládne připustit, že se mu líbí kus plastiku, aniž by se naježil proti jinému názoru...přičemž tím plastikem nemyslím jen ty umělé doplňky těla...ale to je fuk, pro mě je podstatné že někdo jiný má rád něco jiného než umělou studenou bezduchost, škoda zmařeného života
i když tak úplně zbytečná není, slouží mladým stejně jako Britney Spearse coby odstrašující příklad, když jsem tak poslouchala partu kolem svých potomkůsmilies/smiley.gif
červen 12, 2007 18:27
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]