O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

MÁM RÁDA SVOJE AUTO PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 24 květen 2007
Přejít na obsah
MÁM RÁDA SVOJE AUTO
Strana 2

   

 

 

     Vyhledavač je šikovná věc.. když zadáš název stanice a čas odjezdu, napíše ti to, kam autobus jede... když neznáš název stanice - nevadí, když neznáš přesný čas odjezdu, vadí. Při představě, že budu klikat 13:00, 13:01, 13:02 jsem se orosila a rozhodla se, že tudy ne a našla si v plánku města názvy ulic, odtud jsem odvodila i názvy stanic a je to doma!!  Už vím, v kolik a i odkud, jen si musím dát pozor, jakým směrem, páč jsou tu trasy „A“ (směr tam) a trasy „B“ (směr zpět). S pocitem, že mám všechno a nic mě nepřekvapí, jsem druhý den ráno vyrazila... sice pomalu (tssss, zase ty závistivé pohledy dokonce jindy hrdých majitelů meďáků a audinek), ale statečně! 

 

     Cesta po dálnici byla pěkná, ale kam se hrabe na intimní atmosféru města. Zvuk mého turba se v ulicích odrážel od domů, zelená na semaforech se pro řidiče i chodce zdála být nezajímavá, všichni sledovali mě a můj vůz ... krásný pocit, připadala jsem asi jako Husák v šestsettřináctce. Jen mávátka a barevné transparenty s budovatelskými hesly občanům moravské metropole chyběly. No nic, smutná nebudu, má návštěva nebyla předem ohlášena, příště to tajemník musí napravit… ééé… co to plácám :-))) během mých úvah jsem se ve zdraví a s dobře namasírovaným sebevědomím dostala k servisu..

 

     Kamarád se na mě zřejmě hodně těšil, protože už vykukoval ze dveří.. Ach jo, tak prý se až tak netěšil, ale šel se podívat, jestli není cvičení NATO a jestli nepřijely tanky… sprosťák!!!! Ale milej, sdělil mi totiž, že zpátky nebudu muset jet vlakem, dokonce ani autobusem, že zřejmě opravu zvládne ještě ten den ... mohlo mi být krásněji na světě?  Otázka, která nyní nastala, zněla: co já budu zatím  v Brně dělat? Jistě, mohla jsem se pustit do hltání odborné literatury, nastudovat první pomoc svému autu, ale kamarád mi to rozmluvil, prý to nemá cenu (zřejmě byly příručky nekvalitní, asi nějaký začínající autor umístil do opravného zařízení své prvotiny). Prý se mám jít jen tak kouknout do města..      

 

     Film Cesta z města jsem už viděla, ale cestu do města, notabene do Brna ne.. první díl? Dozvěděla jsem se, že tááámhle je zastávka šalin, že si mám připravit konkrétní sumu peněz a že mám jet dvojkou.. Páč „nejsu blbá, ne?“, odmítla jsem doprovod a vydala se směr zastávka šalin. Našla jsem ji velmi dobře, mám skvělý orientační smysl. Na zastávce jsem čekala poměrně dlouho, přijížděly sem tramvaje, jen šalina žádná… to je doba.. až po vyslechnutí rozhovoru dvou týpků „jedeš taky šalinou“ a po jejich nástupu do tramvaje, mi bylo všechno jasné, toto je šalina, a jooo!

 

      Nastoupila jsem tedy do dvojky.. a zase problém - pokud člověk nemá lístek, musí si ho zakoupit u řidiče.. řidič měl na své kukani informaci, že lístky prodává pouze ve stanici, jenže já ve stanici nastupovala a po mém nástupu se řidič rozjel. Ale nevadí, počkám do příští zastávky. Chtěla bych se ho optat, jestli jedu správně do centra, ale on měl zákeřnou zbraň ve formě další cedulky, na níž bylo krásně napsáno „nemluvte za jízdy s řidičem“.. (nevadí, počkám do zastávky).

 

     Jenže - na další zastávce se do tramvaje nahrnulo spoustu lidí a stejně jako já měli plán č.1, tedy zakoupit si lístek. Jistě uznáte, že si takový řidič tramvaje nemůže udělat pauzu na prodej lístků a na pokecání s turisty, on musí hlavně jet, to je jasný.. Lístek se mi podařilo koupit až 4. zastávku, ptát jsem se neodvážila...  Po několika dalších stanicích jsem se z reproduktorů uvnitř vozu dozvěděla, že jsme na stanici Hřbitov a opouštíme sektor A a vjíždíme do sektoru B.. (možná to byl sektor 1, co jsme opouštěli, nedávala jsem dobrý pozor, protože jsem se bála, že sektor 2 bude na onom světě). Uf, tak ne, nebyl to vjezd do krematoria, mám prý ale posoudit, jestli jízdenka u řidiče mnou zakoupená je dostačující a nepotřebuji jinou? Prohlídla jsem si tiket, docela pěkný lístek.. ten je určitě dostačující..

 

Lidí ve vozu ubývalo víc, než přibývalo. Sedla jsem si a dívala se z okna - a hele, tady to znám, tudy jsem jela autem :-))), tu jsem přijížděla do Brna autem... Ježišimarjááá, my jedeme nad dálnicí!!!!! Sektor B nebo sektor dvě bude určitě Bratislava, směrovky podél cesty by tomu odpovídaly!!!   Nedbala jsem textu na řidičových tabulkách a zahulákala jsem na něj „Jedete do centra BRNA?!“ řidič odpověděl, ale nejel... Jel na opačnou stranu. Na příští zastávce jsem vystoupila a měla pocit, že jsem hruška.
Ta taky stála v širém poli. Ovšem ona si zvykla, ale já tu kořenit nehodlám (jenže podle jízdního řádu asi zakořením… tramvaje tu jezdí asi jen v únoru a ve čtvrtek).  A to už mi volá kamarád, že mám auto připravené,  a kdepak jsem.. (byla jsem slušná, mému sdělení že jsem tam, kde je teplo, ale tma, se smál).
   

 

     Přijela tramvaj č.2, jedoucí směr centrum.. Jako zkušený tramvajový jezdec jsem cestu zpět zvládla bez újmy. Návrat do Třebíče taktéž.  Navíc jsem byla bohatší o  cennou zkušenost, že pro jízdu dopravním prostředkem ještě zralá nejsem.

 

sjetiny

 

    

Komentáře (26)add feed
Moc hezký ! : mamča
Nic tak nedojme chlapa, jako ženská co nemá orientační smysl. smilies/grin.gif Pokud chceš být tou "silnější polovinou lidstva" hýčkána, je třeba tuhle vlastnost vypilovat k dokonalosti, nebo jí aspoň předstírat. smilies/grin.gif
květen 24, 2007 11:04
já taky vždycky srostu se svým autíčkem v jedno : Inka
a když jsem donucená ho prodat, tak to strašně obrečím - je to pro mě něco jako úmrtí v rodině. Naštěstí mým dvorním opravářem je odjakživa můj exmanžel, jakmile auto nefunguje volám hbitě, že mám nemocný auto a on to vždy nějak pořeší. Orietnační smysl mám velice dobrý, leč mě občas to auto ponechá někde v polích jako onehdá a dost jsem ocenila, že mám tak velkou rodinu a hromadu dětí s ridičáky, protože jako na potvoru jsem zapomněla zplatit mobil a jako naschvál zrovna ani on nechtěl fungovat. A tak jsem tam tak stála uprostřed přírody a tajně doufala a čekala, že někomu bude smutno a třeba mi brnkne a já se tímpádem napojím na civilizaci. Netrvalo dlouho a brnkla mi dcera a co víc popadla své auto s vlečným lanem a odtáhla mě do garáže k exmanželovi (svému otci). Navíc mě odvezla domů, kde se nestačil divit můj manžel, že mě pustil ven z města s autem a já se vrátila jen s pákou na volant.
květen 24, 2007 11:25
Tak tohle jsem přesně já : Míša šíša
Bylo mi tehdá asi dvacet a při odjezdu z návštěvy jsem vlezla do vlaku, který jel opačným směrem než jsem chtěla. Ze začátku mi to ani nepřišlo divné - říkala jsem si, že určitě budou "šíbovat" neb to dělali celou noc a já v domě stojícím hned u nádraží kvůli tomu ani nemohla spát. Když ale stále nešíbovali a město se začalo povážlivě vzdalovat, překonala jsem svoji tehdejší bázlivost a zeptala se, kam že to jedeme. Dopadlo to stejně jako v příběhu výše. Vlak mi zastavil v lukách (strojvůdce i průvodčí měli ze mě pochopitelně ohromnou pr*el), já vystoupila, a pak se fusem šourala kopřivama zpátky do města čekat na další spoj. Podruhé se to už naštěstí povedlo.

PS. Ten příběh je moc hezky napsaný, pobavil mě.
květen 24, 2007 13:09
Příběh skvělý : Romana
a navíc jsem šťastná, že nejsem sama, kdo táhl při 130 km/h výfuk po cestě a divila se, proč na mě auta blikají, ve zpětném zrcátku vidím jiskřičky a manžel řve: "zastav!"
květen 24, 2007 13:31
O orientačním /ne/smyslu mi povídejte! : Pavla
Aspoň k něčemu je ten náš malej byt dobrej, nezabloudím v něm. Dodneška si pamatuju jak jsem jela s mamkou poprvé metrem - na I.P.Pavlova - k doktorovi Na bojiště. Cestou domů jsem byla na sto procent přesvědčená, že nastupujeme na opačný směr než je ten náš. No a konec konců nemusím pro další příklad chodit daleko. To se mnou jednou Daniela šla do Městský knihovny. Pak jdeme na metro a chceme dojet na Můstek. To neuhodnete kde jsme se ocitly - pochopitelně na Malostranský. Sjetiny, do Prahy už radši ani nejezdi!!! smilies/cheesy.gif
květen 24, 2007 14:28
Skromný dotaz: : Jendys
sjetiny jsou blondýny???
květen 24, 2007 14:34
když už jsme u toho divnýho podpisu... : kiwi
to značí jako něco hodně sjetýho?
něčim, někym, někde...
smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
květen 24, 2007 14:37
Jendys, ne ne to v žádném případě nejsou blondýny!!!! : Inka
Jak Tě taková kravina vůbec mohla napadnout?!?!?!
Se na to vykašlu a nechám se obarvit a udělám ze sebe zelenookou černovlásku.:-))))

květen 24, 2007 14:47
Mamčo, : Margot
zdá se, že budu nedostižným snem všech mužů. Orientační smysl mám v záporných hodnotách, zabloudím absolutně kdekoli... pěkné to bylo třeba ve Španělsku na dovolené, kde byla jediná ulice od hotelu k moři. Jdu ulicí, vlezu do krámu, vylezu, jdu dál, vlezu do krámu, vylezu... když jsem si všimla, že už potřetí jdu okolo stejného stojanu na pohledy se stejnými obrázky... tak mi pomaloučku polehoučku dobliklo, že když "vylezu a jdu dál", tak by třeba sluníčko(stín) mělo být pořád na stejné straně chodníku o).
S autama to mám dost podobný jako s orientačním smyslem - na autech rozlišuju zásadně jenom barvu, takže manželovi připadá celkem roztomilé, že na parkovišti prostě lezu do jakéhokoli červeného auta... což mi ze setrvačnosti obvykle vydrží ještě tak půl až třičtvrtě roku poté, co koupíme nové auto s jinou barvou smilies/smiley.gif. No ale říkám si, že každý máme svoji úchylku a mně připadají zas celkem roztomile zváštní třeba lidé, kteří opravdu nemůžou na klavíru vyťukat melodii, kterou právě slyšeli o).
květen 24, 2007 14:54
Margot: : mamča
Taky patřím k té části lidstva, co je v lese třikrát otočíš a neví kde jsou. Ve městě problémy nemám, protože my ženské se orientujeme podle ...toho butiku na rohu, řezníka vedle optiky, ap.
Ale ve volném terénu jsem bez mapy v háji. A to jsme s mojí podobně postiženou sestrou jezdily BOAS
smilies/grin.gif (branně orientační automobilové soutěže). Většinou se jezdilo podle šipkových itinerářů, ale občas tam byla taky "slepá mapa". A to jsme se podívaly do takových končin, že nikdo netušil, že tam něco podobného v okolí je. smilies/grin.gif Pak jsme se rovněž řídily podle slunce, protože když jsme jely ráno TAM, tak to bylo proti slunci. Takže když se chceme odpoledne dostat ZPÁTKY, tak snad musíme mít slunce v zádech, ne ? smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
květen 24, 2007 15:12
Mamčo, : Margot
Ty budeš moje krevní skupina o)). Taky Ti připadá divný, že my normální ženský se v pohodě domluvíme o trase podle butiku a květinářství, který má dlouhodobě ve výloze to či ono... a ti divní chlapi se na podobný normální orientační body vůbec nechytaj? smilies/smiley.gif
květen 24, 2007 15:20
Margot, : Míša šíša
ty jsi celá já! smilies/grin.gif smilies/grin.gif Až na ten klavír teda. Bohužel smilies/sad.gif

Když si vzpomenu, jak jsem se jednou na parkovišti dobývala do stříbrného auta a byla jsem naštvaná, že manžel, který tam měl na mě čekat, si klidně auto zamknul a někam odešel. (Co jsem mu dala jmen!) A on zatím seděl v našem autě ob dvě auta dál, skrz sklo mě pozoroval a říkal si, co blbnu. - Ach joo.
No ono vůbec je někdy umění najít auto na parkovišti. Například v Průhonicích u Hypernovy mají jednotlivé parkovištní uličky pojmenované, ale i s tím mám osobně já problémy. Říkám si: "No fajn, parkujeme v "Houbové" - to si budu pamatovat, když mám houby ráda." Po jedné-dvou hodinách se vracím a spolehlivě jdu do "Jogurtové" neb jogurt mám taky ráda
smilies/smiley.gif
květen 24, 2007 15:31
Míšo, : Margot
Ty jsi fakt pusinka smilies/cheesy.gif. Tedy popravdě - ten Tvůj přístup mi připadá úplně normální... ale ten Tvůj manžel, ten je mi silně podezřelej smilies/grin.gif.
A s klavírem bych to vůbec neřešila - každej je na něco dřevo a na něco hvězda, hlavně když si člověk nepěstuje zbytečný depky a komplexy smilies/smiley.gif.
květen 24, 2007 15:41
Jojo, : Ariana
hlásím se taky do klubu dezorientovaných. Když před mým mužem něco prohodím o mém orientačním nesmyslu, vždy odpoví, že v mém případě mluvit o orientaci je naprosto nadnesené a nepatřičné. Když dělám navigátora, tak zásadně jezdí na jinou stranu, než mu doporučuji. Má už své zkušenosti smilies/smiley.gif Jednou jsem ho takhle odnavigovala v Rakousku přes slepou ulici až do parku. Tam všichni na lavičkách zírali, jak se s autem motáme po cestičkách a hledáme cestu ven. Jo a dcera jako navigátorka, ta na každou otázku, kudy se má jet, zásadně odpovídá, že rovně. Chvíli to mému muži trvalo, než mu došlo, že si z něj dělá hvězdičku. Teď už se jí raději na nic neptá. Nemá to s námi chudák lehké. smilies/smiley.gif
květen 24, 2007 16:42
Jendys: : sjetiny
ne, blondány nejsme... ani jedna z nás, poklade smilies/wink.gif ačkoliv jsme byly vším možným a byly jsme tím rády
květen 24, 2007 17:04
kiwi : sjetiny
zkus pustit uzdu své fantazii .. možná obory počítačů nebo účetnictví by ti mohly pomoc najít azimut smilies/wink.gif smilies/grin.gif
květen 24, 2007 17:07
taky skromný dotaz kiwi, : sjetiny
ty jsi pták nebo zelené chlupaté ovoce? smilies/wink.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
květen 24, 2007 17:17
no toto, : Jendys
to bych nečekal, bejval bych si na ty blondýny vsadil smilies/grin.gif . Ale jinak se to čte parádně a navíc si teď připadám jak skutečnej pán tvorstva, protože chlapovi se TOHLE fakt stát nemůže smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif
květen 24, 2007 17:25
Inko, : Jendys
klííííd, moje drahá je chytrá blondýna, vražedná kombinace smilies/tongue.gif
květen 24, 2007 17:26
Milá sjetá, případně milé sjeté (nevim, kolik osob v tobě vězí, když píšeš v množnym numeru) : kiwi
to je úúúúplně jednoduchý:

sem občas slušně zelená,
často i dost chlupatá - zvláště, když sem líná se oholit (kdo to vymyslel, tuhle blbost, že i ženský musej bejt "without chlupy") - jinak sem
K-rásná,
I-nteligentní,
W-orld(ová) a
I-deální
smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
květen 24, 2007 17:46
ježišmarjá - ženská, co se vyzná v oučtech... : d@niela
tak na tu musíme bejt hodný...
květen 24, 2007 17:50
kwi : sjetiny
tak to máme hodně společného, páč:
s-polečenská
j-edinečná
e-mpatická
t-emperamentní
i-miminková, ibibinková, ižibidýlková
n-adaná
no a hlavně:
y-ntelygentní smilies/wink.gif smilies/grin.gif

původ mého nicku by dal na další povídku, takže někdy... možná smilies/wink.gif
květen 24, 2007 18:05
to Jendys : AlenaT
to by ses kolikrát divil, co všechno se může přihodit pánům tvorstva. Jedna kolkrát nestačí zírat. Proti tomu je ztráta orientace na neznámém místě banalitou. Jinak se též hlásím do klubu. Já mám navíc tu báječnou vlastnost, že dovedu lidi ukecat, takže se mi několkrát podařilo přesvědčit lidi, kteří šli původně úplně správně - aby se dali opačným směrem. Jinak šalina je opravdu tramvaj a sifónek není malé kolínko u záchůdku, nýbrž sodovka. Jo a Brno je zlatá loď a Třebíč je moc hezká a mívali tam krám s ponožkami, které byly krásné, kvalitní a levné. A dobrou zmrzlinu.
květen 25, 2007 06:07
Já jsem se v Třebíči vdávala : Míša šíša
Héééééč! smilies/grin.gif smilies/grin.gif

Sjetino-ynteligentní, píšeš móc vtipně, oblaž nás zase někdy nějakým svým vyprávěním.
květen 25, 2007 09:12
bude, bude :-)) : d@niela
poslala mi, někde něco vyhrabala - prý :-)
každopádně - a to platí pro všechny: máte-li něco milého, vtipného - BEREM, je potřeba jako protiváha těm smutným článkům o "tragickém životě ženském"
smilies/kiss.gif
květen 25, 2007 10:45
To jsem se zase jednou pobavila... :-)) : Hani
Taky jsem málo vyvinutá, ehm tedy orientačně vyvinutá. Ale znám i pár pánů tvorstva, kteří otočili zeměkoulí...
V lese zásadně zpívám a pokud jsem indisponována, zpěv nahradí mobil. Někdy mi to svolávání připomíná Homolkovy...Máňooooo, kde jsi...tadyyyyy....vlevo...hi hi.
Ale asi na tom ještě nejsem nejhůř, protože jsem ve Veroně vyvedla celou partu bab na správnou "kolej". S Italem se prostě nedomluvíš, jemu nějaká němčina nebo angličtina nevoní. Ale zvládla jsem. Teda co bych dělala v Římě...tedy nevím. Tam by to asi bylo "kolosální"...
červen 05, 2007 16:46
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy

 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]