O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

SÁRINEK, MŮJ BALZÁM PDF Tisk E-mail
Pondělí, 21 květen 2007

 Už delší dobu jsem se neozvala s tím, jak postupuje moje „zbláznění se“. Kocourek, kterého jsme si nečekaně přivezli z víkendového pobytu u příbuzných, se pomalu, ale jistě stává pořádnou šelmou a já se teď vážně pobavila, protože v knížce, kterou jsem koupila Janině, se píše o tom, že kdo má pocuchané nervy, pak je pro něj pravým balzámem kočka.

 

 

      Dokonce se tam přesně říká: „Pobyt mezi kočkami výtečně zmírňuje depresi a zármutek.“

Pobývám s kočkou jednou a abych pravdu řekla, stačí mi to…Den začíná tak kolem čtvrté ráno, to se Sárin (původně jsme věřili, že je to kočička, proto to "holčičí" jméno) začne procházet po Honzově vitríně s plastikovými (vlastnoručně lepenými) modely tanků. Plexisklo, kterým je pokrytá, hrozí propadnutím a kocourův kontakt s válečnými monstry by tímpádem byl posledním v jeho životě.  Mou drahou polovičku by chytil amok a z kocoura nejspíš udělal dva.

 

      Rozespalá se hrabu z postele a jdu číčáka sundat. Koukám jen na jedno oko a zase uléhám. O hodinu později se náš tygřík rozhodne přelézt televizi, věž a vydat se vzhůru k výškám. S hodně neženským výrazem na rtech se znovu hrabu z postele a jdu ho vyhodit. Ale nedokážu ublížit, takže ho jen zatahám za kůži za krkem a něco zamumlám. Blaženě znovu uléhám. Kocourka, zdá se, řádění lehce unavilo a chce se mi omluvit. Vleze si ke mně na deku, začne “žužlat” peřinu a příst. Nemůžu ho vyhostit a tak usínám s vrněním u ucha.


   Jestli chcete vědět, proč k němu vstávám jen já, tak to je jednoduché – Honza má problémy s páteří a než by se vyhrabal z lože, tak kocour zdemoluje byt. Půl šesté – to pro změnu vstává Honza, aby si zacvičil a rozhýbal svoje ztuhlé tělo. Sára ještě vstávat nechce, takže mám k dobru půlhodiny spánku. Pak vstaneme my dva  - Sárin a já. Šelma má pocit, že spánkem o něco přišla a musí si to vynahradit. Takže se ráno ploužím bytem obvykle s kočkou zavěšenou na kotníku.


   O dvě hodiny později jsou konečně všichni pryč, kocour dá chvíli pokoj, protože dostane svou první menáž a teprve potom dojde zkontrolovat, co mám k snídani já. Když zjistí, že něco mnohem lepšího než měl on (to je, dle jeho názoru, většinou), tak si sedne na parapet okna, který je ve stejné výši jako stůl a upřeně zírá na každé mé sousto. Znervózňuje mě to, ale má smůlu, nemám ráda tlustá zvířata...


Jdu vyvenčit psa, Ainny. Chvilka klidu, já pookřívám a definitivně se probouzím. Po ranní procházce opatrně otvírám dveře bytu. Čeká tam, holomek!!! A hned mi zdrhá o patro výš (ještě, že už je to patro poslední) a já mám další chvilku tělocviku k dobru. Chůze do schodů je prý zdravá…


   Konečně usedám k počítači, jenže to je signál pro drahého kocourka. Vyskočí mi na klín a s hlasitým předením blaženě usíná. Já v tu chvíli zjišťuji, že jsem se zapomněla dojít vyčůrat. Nemám to srdce ho vzbudit a tak jen tiše trpím. Ve chvíli, kdy si myslím, že udeřila moje poslední hodinka, konečně usoudí, že by to chtělo změnu polohy a natáhne se v celé své délce na sedačku. Já utíkám… ufff.


   Den pokročil a já jdu chystat oběd. Budíčééééééééééék!!! Krájím maso a z jedné strany na mě kouká Ainny a čeká, kdy něco spadne. Z druhé strany, kde se vzal, tu se vzal, Sára – kouká a kvíká. Mňoukat se nějak nenaučil. Nevím, jestli je to kočkám vlastní, ale on prostě vyluzuje něco mezi kvíkáním a mekáním. Ani popsat se to nedá. Když zjistí, že nic nespadne, tak zmizí.    Oddychnu si, že mě sleduje o jeden pár očí méně.  Jenom chvilku. Tygr si zákeřně vleze na židli a z ní mi skočí na rameno. Ještě že už jsem si byla ulevit. To leknutí by zanechalo vážné následky. Ale co já vím, třeba zanechá. Budu se ploužit po ulici od zdi domu ke zdi a krýt si záda, aby náhodou na mě někdo neskočil…


   Odpoledne se pomalu trousí domů zbytek rodiny. Oddychnu si, že konečně budu mít chvilku pokoj. To si tedy fandím. Při cestě tmavou předsíní, z úkrytu za závěsem, na mě vyrazí predátor a zakousne se mi do nohy. Já zařvu a bráním se mdlobám. Totéž se opakuje několikrát, je to jak časová smyčka – ta samá situace, ten samý řev. Teprve ve chvíli, kdy zase usedám k počítadlu, se dravec mění v neodolatelného svůdníka a posléze si znovu ustele na mých nohou.


   Večer, ve chvíli, kdy si po rušném dni vychutnáváme zasloužený odpočinek, se ozve z kuchyně povyk. Někdo omylem zavřel to nebohé zvíře do špajzu a ono se s křikem a škrábáním po policích dobývá ven. Uklidní se jedině a pouze zase v mém náručí. Chudáček, tohle mu provést.... A je čas jít spát... Příprava postele je signálem k dalšímu útoku. Prostěradlo natahuji s kuchyňskou chňapkou na ruce. Pod postelí číhá zákeřný nepřítel a zatíná do rukavice drápy i zuby. Vysíleně padám do postele a ve chvíli, kdy usínám, neprozřetelně vystrkuji nohu zpod peřiny. Atak na sebe nedá dlouho čekat a můj palec poznává, co je to akupunktura. V tu chvíli jsem čilá jako rybička; co naplat, tak začínám, přikrytá až pod nos, počítat ovečky.

 

      Budou čtyři hodiny ráno; Sárinek se vydává na výpravy  – ale to už znáte…


* Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny

 

 

Komentáře (17)add feed
jojo : AlenaT
kočka je lék smilies/grin.gif
květen 21, 2007 21:55
jak je možné, : bb
že někdo, kdo začíná pracovat kolem deváté doma u pc, vstane už v 6 ??? odpověď prosím šeptem, nebo si ten návod přečtou všichni moji blízcí a kdoví, jaké peklo by mi začalo...ještě bych musela vstávat jako první smilies/wink.gif
květen 22, 2007 00:26
já začínám pracovat od osmi : AlenaT
a vstávám ve čtyři. Je to proto, že bus do OPrahy mi jede v půl šestý a musím se postarat o zvěšř - 2 kočky a psa.
květen 22, 2007 04:30
tak potichu.... : Pavla
u mě je to z lenosti, páč se mi večer nechce připravovat hromadu svačin smilies/wink.gif. Pokaždé si říkám, že až všichni odejdou, tak se ještě natáhnu. No a pak už se mi vlastně ani nechce. Většinou zcepením po obědě, což je v naší rodině dědičný zatížení. smilies/smiley.gif
květen 22, 2007 07:06
AlenoT, : kim
tak se mi zdá, že kromě starání o zvěř potřebuješ taky napsat ke každému novému článku na Kudlanku... smilies/grin.gif
květen 22, 2007 07:13
PAvli, to je kouzelný : wendy
a k tomu zcepenění po obědě - to není vaše dědičné zatížení, nýbrž zatížení celého lidstva. Už naši předkové...a dobře dělali ! Jenomže rytmus moderní doby to externistům nedovoluje. Jen z toho důvodu si nedopřeji toto blahé cepenění také já. Závidím. smilies/tongue.gif
květen 22, 2007 08:05
já vím, : Pavla
ale u nás doma potřebou siesty trpím hlavně já, jsem schopná usnout ještě během jídla. Když jsem prodávala knížky, mívaly jsme polední pauzu a ve dnech kdy šéfová nebyla na krámě, jsem měla co dělat, abych se v jednu probrala a otevřela... smilies/cheesy.gif
květen 22, 2007 08:16
... : Simča
Kočka je báječná, ta naše nám skákala ve spaní i na hlavu. Divím se, že jsem z toho nikdy neměla tiky. smilies/grin.gif
A to běhání po chodbě může být fajn, ta naše se to naučila tak, že se vydávala na společnou chodbu v paneláku na procházky. Je sice fakt, že jsme měli dveře od bytu pootevřený, aby se mohla kdykoliv vrátit, ale jí se stačilo takhle projít a byla zase hodná a spokojená.
Kočka je nejúžasnější tvoreček, jednou si zase nějakou musím pořídit. smilies/kiss.gif
květen 22, 2007 08:17
Hezké počteníčko, : Ariana
které coby kočkomilka umím ocenit. Pavlo, neboj, za pár let se tygřík zklidní, stačí to jen přežít. Co se týká toho mňoukání, o naší kočce jsem si mysleli, že to taky neumí, většinou vyluzuje zvuky připomínající vrkání, event. kníkání, ale když jsme ji nesli v přepravce k veterinářce, celou cestu promňoukala, naprosto nefalšovaně. Zato když jsme ji omylem zavřeli večer do komůrky, nevydala ani hlásku a teprve ráno jsem si všimla, že se kolem mě nemotá a tak ji tam teprve našla. Čekala jsem, že bude naštvaná, ale první gáblík už to spravil smilies/smiley.gif
květen 22, 2007 10:07
Pavlo, ještě žes to šeptala, hlavně to o těch svačinách ;) : bb
u nás dopolední svačiny zařizuje škola, za poplatek, odpolední si školáci berou z lednice sami, a neškoláci si musí obstarat i dopolední sváču. Na mě je jen zajistit zdroje.
květen 22, 2007 10:35
Ta siesta po obědě, : Ariana
tak to je super věc. Když mám možnost, tak si ji dopřeji taky, stačí 20 minut, ideál 30 minut. Zvlášť teď v těch vedrech. Však obyvatelé Středomoří to moc dobře vědí smilies/smiley.gif. Kočka si zalehne na mě a to se nám to odpočívá.
květen 22, 2007 11:08
Kdybych ja si dala odpoledne sloficka, : Bara
tak nespim snad celou noc. U me to pusobi tak nejak jako ze mam naspano a tim padem nepotrebuju v noci spat. A tak vstavam mezi 9vatou a 10satou rano. Kolikrat si rikam, ze je to strasna ostuda, prospim pul zivota. Ale ja zase rada ponocuju, proste nejsem ranni typ.

Pavli, tak presne takovouhle kocicku ma moje sestra. Fakt ji budi v pul pate rano a tak dlouho otravuje, dokud nevstane. Neda se pochovat, neni mazliva a strasne rada leze do igelitovych a velkych tasek. Rekla bych, ze veli cele jeji rodine, je to takovy jejich general.
květen 22, 2007 18:57
... : bb
to znám, žiju do pozdní noci a ráno dlouhé starty, což nevadí, když si můžu přispat, ale když musím vstávat v 7 a jdu spát ve tři, to je horší
nicméně do 34 mi stačily 3-4 hodiny spánku celý týden a představa spánku ve dne mi byla vysloveně protivná, připadala bych si nemocná...ale přišlo to samo smilies/smiley.gif teď když mám kratší noc, ale i bez toho, klidně usnu odpoledne v křesle, takovým zvláštním spánkem - krátce a napůl bdící, kupodivu mě ta 20minutovka osvěží
ale přepadá mě to jen doma, nebo na dece/lehátku u vody, v kanceláři ani na cestách ne, ale to prý taky přijde...vzpomínám si jak jsme měli schůzku s tátou, je to tak 6 let zpátky, bylo mu tedy 60, léto, teplo, čekal na mě v autě s otevřeným okýnkem, a jak jsem se blížila, slyšela jsem hlasité chrápání smilies/smiley.gif
květen 22, 2007 23:44
Tak dneska jsem si privstala !!! : Bara
Rozhodla jsem se, ze se pustim do tech oken - konecne. Nikdo neni doma, nikdo mi nebude prekazet, tak jdu nato. Zvenku prijde umyt ty "vylohy" sluzba. Holandani maji desne nelogicke okna. Proste velka cast nejde otevrit. Dole to jde, ale nahore lezt po zebriku, to je fakt zabiracka. Ne, ze bych to odflakla, ale nejaky kocour na skle me uz vubec nevrusuje, z toho uz jsem vyrostla. Damy, tak se mejte.........
květen 23, 2007 11:46
BAro, ještě žiješ ? : wendy
Už jsem tu psala, že jsem si letos nechal všechno sklo umýt od úklidové služby ? Asi jo a zalíbilo se mi to. A do baráku jsem taky jako člen výboru objednala úklidovku. A hotovo.
K té kočce - moje snacha má kočku, taky je nemazlivá, taky takhle tvrdohlavá a taky miluje šustivé igelitové tašky a pytlíky. Asi jsou obě z nějakého zvrhlého vrhu holka !
květen 23, 2007 12:19
... : bb
no, když jsem měla malé děti, tak jsem po hospodyni vysloveně toužila...teď myjeme 4 tabulová okna dvě ženské, takže je to v pohodě, u domu to budu zase zvažovat, ale teď mám tolik jiné práce, organizování, zařizování, sjednávání, mailování, papírování, že umýt okna je prima rozcvička na vyčištění hlavy smilies/smiley.gif

květen 23, 2007 12:45
Jooo, Wendy ja jeste ziju !!!! : Bara
Ja jsem se tady parkrat ocitla pod mym jmenem Jarka, protoze tu Baru mi to nebralo, ale technicka Daniela to vyresila a uz jsem zase Bara. Hele, ono je to u tebe neco jineho, kdyz pracujes. Jenze ja ne, tak kazdy den neco poklidim. Co stihnu, to stihnu a kdyz me to nebavi, tak zitra je taky den. Hlavne zdravicko. Ale ty okna, to je zahul. Vis, kolik ji tu mam, tech vyloh? Kolem dokola vOSUM !!! Nejdrive se na to psychicky pripravim, pak to rozplanuju kde zacit, no a pak uz to jde. Nadavam jak jsou Holandani blbi, ze vymysleli takova blba okna, tim padem mi muj manzel oznami, ze jde na ryby, protoze to ja si k tomu navic pustim CD Karla Gotta (takove ty pisnicky z jeho mladych let) a on ho nesnasi. Nastesti je to jen 2x do roka (to staci), jak vidis, ja se nepretrhnu.

Kdyz se vratim jeste k te kocicce. Tak oni si ji vybrali proto, protoze to bylo takove chudinka kote nejubozejsi ze vsech. Bylo jim ji lito, ale ta se ted "vybarvila" chudinka. Dokonce skace po zdich, kde zanechava skrabance a vsude vleze. Ale zbavit se ji, tak to nedokazou. Je to clen rodiny.
květen 23, 2007 19:54
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]