O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

JAK SE VYROVNAT, JAK ZAPOMENOUT... - II. PDF Tisk E-mail
Pondělí, 14 květen 2007

  Asi ideální by bylo, kdyby se mi podařilo to, co už jednou. Totiž - někdy v době, kdy jsem ještě byla s bývalým přítelem, stalo se mi, že jsem se zakoukala do jednoho takového charismatického, přátelského, příjemného atakdále chlapíka. A to tak moc, že jsem musela sama sobě přiznat, že tohle je mnohem silnější, než co jsem kdy cítila k partnerovi.

 

  

 

     Ale - byla jsem zadaná a časem (když jsme se už spřátelili) jsem zjistila, že on je taky. Ale k ničemu mezi námi nedošlo. Zkrátím to - časem jsem se naučila nežárlit na jeho přítelkyni, mít ho ráda natolik, aby pro mě bylo důležitější jeho štěstí (byť s někým jiným) než to, abych ho třeba získala pro sebe. Stálo hodně času a sil si vůbec uvědomit, že to je jediná možná cesta - už proto, že tohle přátelství pro mě bylo (a je) příliš cenné natolik, abych riskovala jeho ztrátu. Ale podařilo se to a já se zas těším, až mě zanedlouho zas obejme na přivítanou a mně nebude smutno z toho, že to je "jen" kamarádské objetí. ...jenže - v tom případě jsem věděla, proč. Proč se vzdávám a kvůli komu. A teď?  

 

    

     Jenom tuším: o své minulosti mi toho postupně řekl víc, než bych možná chtěla vědět (a mnohem víc, než kolik bych o sobě byla ochotná říct komukoliv kromě nejbližších - i když vím, že k téhle otevřenosti měl dobrý důvod), ale své současné soukromí si střeží a já můžu jen hádat z kusých náznaků. Nevyptávám se - až přijde čas, řekne mi to sám jako ostatně už dřív jiné věci, funguje to tak jako podle nějaké nevyřčené dohody. Ale pořád nedovedu napřít všechny síly do toho, aby to "mít rád" přestalo obsahovat "chtít" - nebo těch sil nemám dost, co já vím. Vím že to jde, musí jít - vždyť už jsem to jednou dokázala. Jenže teď s tím najednou neumím hnout a spíš je pořád hůř než líp.   

 

     Pak by byla druhá možná varianta. Možná nejspolehlivější. Ale asi ne nejlepší, když mě napadla v jednom z momentů, kdy mi bylo opravdu zle... Tedy - postupně uzavřít všechno, co máme společné, a přestat se vídat, zrušit všechno, pokusit se "zapomenout". Říct - promiň, nemám na to tě dál vídat, nemůžu s tebou spolupracovat, je pro mě pořád moc bolavé tě jen potkávat. Třeba se někdy v budoucnu zas uvidíme, ale až se z toho dostanu.    

 

      I to má ale háček. Když pominu to, že doopravdy zapomenout se asi sotva dá, tohle by bylo asi hodně zoufalé řešení. Znamenalo by to, že se vykašlu na spolupráci, se kterou třeba počítá a která by byla přínosem pro obě strany. Znamenalo by to přiznání, jak mizerně na tom jsem, a nepřímé obvinění - "ty za to můžeš", když za to vlastně můžeme oba... A znamenalo by to udusit nějaký přátelský vztah, který zatím stačil vzniknout. Jenže cítím, že na to všechno nemám právo. - A ano, zní to příšerně pateticky. Ale když jsem o tom přemýšlela, něco - nejspíš svědomí - na mě křičelo něco jako "sakra, tohle nemůžeš, nesmíš!" A to zamilované já k tomu potichu dodávalo, ať nezapomínám, že ani nechci. 

 

          A ještě třetí varianta by tu byla. Ne ta altruistická a ne ta zoufalá (nebo spíš zbabělá?), ale - sobecká. Rozhodnout se - chtěl mě tehdy, a když na tom zamakám a vytvořím příležitost, bude chtít znova... Třeba bych ho získala jen na chvíli, třeba nejen na chvíli. A šlo by to: v posledním asi půlroce jsem na sobě přece jen trochu zapracovala a snad už se mi daří dosáhnout nějakých výsledků - přátelé si všímají, nedávno kamarádova žena dokonce prohlásila, že mě na dálku ani nepoznala, a změnu chválila... :) Při troše vytrvalosti, bezohledné - bez ohledu na následky, bych možná uspěla. Stejně nemá cenu si namlouvat, že to moje "vylepšování zevnějšku" s ním nemá nic společného.      

 

     Samozřejmě, tohle má taky pár velkých ALE. Jistě, svědomí nekřičí, to přímo řve. Netuším, za kým se vrací domů a jestli je spokojený - jsou momenty, kdy si jsem skoro jistá, že není a že hledá: to bych to svědomí třeba ještě nějak uklidnila ("ženatý není, tak o co jde"). Ale jindy o tom mám velké pochyby. A nechci krást chlapa jiné, nechci ublížit nikomu nezúčastněnému a ani jemu, i když on mně ublížil a už tehdy, tu noc, věděl, že právě to riskuje, přesto mě svedl. Jenže já holt nejsem taková mrcha, abych tohle udělala. A nejenom proto, že on už si svoje zažil a nemíním k tomu přidávat. Pořád se ohlížím na to, co bych mohla způsobit, pořád chci jistotu, že neublížím, pokud mám jinou možnost.     

  

     To jsou tři cesty, po kterých by se dalo jít, ale... vlastně se mi po žádné z nich nechce. U té první si říkám - proč sakra mít zas jen dalšího dobrého kamaráda, chci víc... A stejně se mi to takhle nedaří. Ta druhá - ale to bych toho kamaráda ztratila úplně, to ne. Třetí - tak bych sice možná ještě dosáhla toho, co jsem chtěla od začátku, ale může to být taky cesta do pekel, můžu někomu způsobit něco zlého a sobě nabít hubu. Někdo by to třeba řešil třeba ještě pomstou ("když tě nemůžu mít, tak ti to aspoň vrátím"), ale tohle odmítám z principu, prostě - ne. Možná by pomohl nějaký ten princ na bílém koni, ale ti jsou za á vzácní, za bé většinou už rozebraní a za cé - laťka je teď hodně, hodně vysoko.     

 

     Napadá vás někoho ještě další cesta, kterou máte sami vyzkoušenou? Anebo způsob, jak udělat některou z těch tří vyjmenovaných trochu schůdnější? Protože samo to nepřebolí. Musím tomu pomoct.

 

     Jenže nevím jak... 

 

Anežka

 

 

Komentáře (43)add feed
on tě svedl? :)) : bb
kolik je ti?
Jinak asi nemám co říct, všechno jsem napsala k I. části, a ta II. část je totéž dokola - ty ho chceš, on už ne, musíš se s tím vyrovnat, chce to čas a pracovat na sobě, ne na něm. Tečka.
květen 14, 2007 10:49
Tohle je jiný díl vypravování než jsem sama čekala... : Anežka
Tahle část příběhu už je staršího data. Od té doby už uběhl nějaký čas a už jsem si vybrala tu první popsanou cestu, ač mezitím došlo i na třetí... (Ale neprobudila se ve mně tehdy ta mrcha, co by ho kradla jiné... Prostě, stalo se. Pak se s bývalou přítelkyní rozešel a až později mi o ní řekl. Toho jediného na tom lituju - že byl se mnou někomu nevěrný.)
Ale tohle je za mnou a myslím, že už jsem rozhodnutá zůstat na cestě, pro kterou jsem se rozhodla, tedy - nechat to být, to "mít rád" posunout až tam, abych mu dovedla přát štěstí s jinou, a mosty nepálit, pokud to jen trochu půjde.
květen 14, 2007 11:10
hele, nejsi ty náhodou ta Adéla - : kiwi
vzpomínám si, jak psala podobné melodrama ještě na původní kudlance: http://www2.kudlanka.cz/389086-jak-na-plachou-rybicku.php - je to podobný styl a taky to tak vypadalo...
Pokud ne, tak se omlouvám :-), ale - fakt je to jak z jedný vody...
květen 14, 2007 11:10
Další cesta? : Aglája
Vyhledat odbornou pomoc? Mám pocit, že tě neustálé přemýšlení o téhle věci zaměstnává víc, než je zdrávo. Navíc máš asi sklony zamilovávat se do nedostupných mužů? Proč? Těch důvodů může být víc...já bych odborníka zkusila. Na tvým místě.
květen 14, 2007 11:12
To myslíš vážně??? Kolik ti je let???? : NČ
"...posunout až tam, abych mu dovedla přát štěstí s jinou, a mosty nepálit, pokud to jen trochu půjde......"
---------------------------
To si fakt nedokážeš říct, že když něco skončilo, tak už ti do toho nic není?
Proč bys měla dokázat, přát mu štěstí a nepálit mosty? Co je ti do něj? Myslíš, že on je na tvý mosty a tvý přání mu štěstí zvědavej??????
Jediná možná rada: NECH HO UŽ KONEČNĚ BEJT A ŽÍT, A NEPŘEKÁŽEJ!
květen 14, 2007 11:26
Jinej chlap : Ráček
Anežko,
přestaň řešit už proboha tady tuto pro Tebe " katasrofu " , proboha skoro každou ženskou potkalo to, že ji někdo nechtěl, odkopl, opustil a musely se s tím vyrovnat, tak už to prostě uzavři a přestaň to probírat pořád dokolečka...!!!!! Nemá to smysl a jednak si tím blokuješ svoje srdíčko pro jinýho chlapa a jednak se zbytečně trýzníš coby, kdyby ...
Prostě konec a .
květen 14, 2007 11:34
Budeš koukat, : ježibabka
jak ho potkáš za pár let a nehne ti ani palcem u nohy ... smilies/cheesy.gif
květen 14, 2007 11:34
Ano, jméno redakce omylem změnila, tak jsem zůstala u něj. : Anežka
Tohle jsem už řešit opravdu nechtěla, Daniela to sem z nějakého důvodu ještě vrátila. Jak říkám, to už vyřešené - minimálně v sobě - mám.

NČ, a víš, že na to zvědavej je? smilies/smiley.gif Mou (uznávám, v dost napjaté situaci vyřčenou a podle toho do extrému posunutou) nabídku, že pokud tedy chce, tak z jeho života úplně zmizím, prostě nevzal. Jo, docela jsem v to doufala, protože světe a NČ div se, i tak máme hodně společného a oba máme nějaký (a už ne postelový) zájem na tom, abychom spolu nějak zvládli fungovat.

Tak už to prosím nechme, tohle je opravdu starší část příběhu...
květen 14, 2007 12:08
Hm, z těch slov, mně adresovanejch, : NČ
vidím zcela jasně, že když chybí sebeúcta a hrdost, tak nepomůže nic a nikdo.
květen 14, 2007 12:29
Anežko-Adélo: uznávám, že jsem přehlédla spojitost minulého případu... - tedy "Adélina případu" : d@niela
Ovšem jistě chápeš, že si nemohu pamatovat všechny, co se kdy na Kudlance publikovaly, i když je mi to líto. Bohužel jsem si nevšimla (to máš pravdu), že dole ses zmínila o jméně Adéla. Fakt byl tvůj dopis opravdu "delší", takže jsem ho rozdělila - tak, abych textu zajistila kontinuitu. Jinak - text pokračuje přesně tam, kde ve tvém e-mailu skončil...
Pokud se týká mého názoru na věc:
Holka, tohle nebyl a není chlap pro tebe, prostě: když už měl "něco na talíři", tak si holt posloužil a tím to pro něj zvadlo... Kdyby o tebe stál, tak by se snažil. Smůla je, že se snažíš jen ty. Musíš si ho od srdce utrhnout, nedá se nic dělat, jen by ses zbytečně ponižovala, všelijak si to převracela atd. Kašli na něj, na jeho familii, na jeho jednání v práci i mimo práci - přestaň mu nadbíhat. Asi to zní tvrdě, ale je to tak.
Mohla bys se od něj časem dočkat třeba ošklivějších věcí...
Dej si pauzu, teď - tak na měsíc minimálně - na chlapy šmahem kašli! A jestli chceš nějakýho chlapa na letošní jaro, tak mi napiš, poradím ti, jak si ho najít.. smilies/kiss.gif OK?
květen 14, 2007 12:29
Danielo, a já jsem měla za to, že v tom je nějaký skrytý úmysl... :-) : Anežka-Adéla
Třeba mě nechat se v tom znova vyráchat a uvědomit si, jak moc naivní jsem byla, a tak. Protože to by účel splnilo. smilies/grin.gif Ale tahle část už je opravdu za mnou. Na chlapy kašlu, kdybych hledala nějakýho jen jako flastr na tohle, stejně by to nefungovalo. Napřed se "vyléčím" z jednoho a pak může být něco jinýho. Těď by to i vůči tomu "flastru" bylo nefér... Ale díky za nabídku. smilies/smiley.gif

Na jeho jednání jsem se snažila kašlat, dokud to šlo, pak už to přestalo jít a začalo to dřít, tak jsem napsala ten dlouhatánskej dopis. A ta druhá půlka byla pro mě docela důležitá, tak jsem jak na jehlách, jestli bude obecná shoda kašlat na to, nebo se tam přece jen objeví rada, jak s tím chlapem jednat. Protože tomu se nevyhnu... A blíží se to, jen nevím jak rychle. Ouvej...

Poznámka pro NČ: Takže když to dvěma lidem nevyjde a rozejdou se, mají povinnost o sobě nevědět a nestarat se o sebe navzájem, i když oba chtějí nějak rozumně fungovat dál, protože prostě mají pořád něco, co je spojuje? Držím se zpátky a nechávám na tahu jeho. To jen tak pro tu jistotu, že fakt chce i on. Při prvním náznaku, že nechce, to balím a jdu od toho, věř, že nějakou sebeúctu fakt ještě mám. Kdyby on sám za mnou nepřišel s nějakou nabídkou, kdyby on sám nechtěl něco udržet, nesnažím se o to, masochista nejsem. Ale pěstovat si vzájemnou nenávist jen kvůli rozchodu, to je podle mě zbytečný, mysli si co chceš.
květen 14, 2007 12:53
Píšeš: Při prvním náznaku, že nechce, to balím a jdu od toho : NČ
No to je právě tovono!
Pejsek čeká, až páníček pískne.
květen 14, 2007 12:59
NČ, přehlížíš jednu docela zásadní věc. : Anežka-Adéla
To vono je to, že - aspoň pokud se nic nezměnilo - prostě oba chceme nějakej stav věcí.

Kdybych se zhrzeně na všechno vytentovala a celou duší ho nenáviděla a nechtěla ani vidět, aby si to patřičně "vyžral" a já abych "měla klid" a "zachovala si sebeúctu" - to by mi připadalo leda jako dětinská sebelítost a pomstychtivost. Nadělala bych mu problémy a já bych byla "volná". - Ale proč? Je to blbost. Ty máš pocit, že pejsek čeká na písknutí páníčka. Já v reálu balancuju na hraně nějakýho přátelství, kterýho si, ať si ty myslíš co chceš, cení obě strany (plus je potřeba počítat s mou současnou nejistotou, co se děje, takže ruku do ohně za to nedám - vycházím z posledního známýho stavu věcí). A nechápu tvou snahu to neustále snížit, rozcupovat, zbagatelizovat. Co tě k tomu vede? Nějaká vlastní zkušenost, že bývalky prostě nemusíš? No, tenhle chlap to má prostě jinak. A já jsem za to ráda, kamarádství si cením, i když je pošramocené tím, že se něco nepovedlo. Třeba se začneme navzájem nenávidět nebo si prostě řekneme, že se nebudeme vídat, co já vím jak to dopadne. Ale prosímtě už zapomeň na svou představu páníčka s píšťalkou a ochotnýho pejska.
květen 14, 2007 13:14
zaujalo mne : Jasmina
ackoliv starsiho data tedy ale presto ono motto;"nejsem mrcha" tedy "nechci ublizovat jine divce"...atd. tyto pochodove mysleenky.
Reklo by se ze je to ctihodne. Ctihodne je to v pripade,kdy muj "zajem" ma doma manzelku, s detmy ci bez,tudiz uzavreny vztah,proto se na radnici rika -"snatek se uzavrel".
To ze s nekym chodi mne nezajima.Jina vec je,pokud prijde za mnou kamoska a predstavi mi svuj obev,ja toho chlapa driv neznala,tudiz kamosce to neudelam.A to je asi tak vsechno.
Kdyz chlapa chci,tak pro to neco udelam,tedy pokud taky uvidim,ze by zajem mel.Je to tzv. nonrvelbalni komunikace,odhadnout,jake mam sance.Ma-li nejakou pritelkyni mne nezajima,nebot miluje-li ji,zajem o mne neprojevi,ze...
Kdyz pak se mi podari chlapa dostat az do sveho loze,je "muj",kdyz ho tedy chci a tudiz si ho branim proti vsem potencionalnim samicim a cenim vyhruzne zuby kolem.Nebo tedy jsem natolik zrala ze nezarlim ani trosicku a on ma dvere furt otevrene,kdykoliv bude chtit odejit.Pak ovsem mne nebude nic trapit protoze jsem se zbavila onoho "chteni",takze kdyz odejde,ja budu stejne furt ok,v poho,cool,zen atd.
A tohle si musis prebrat.Mas zrejmne touhu se osvobozovat od "chteni" -dobra cesta,jenze osvobozena nejsi.
Ty chces,chces nekoho kdo Te bude mit rad,ne hur-Ty chces jeho,no na to radeji uz zapomen ale pro priste;zase nekoho potkas a budes chtit,nejdriv ho dostat do loze,pak ev. do chomoutu.Ono nechteni niceho nic je dobre pro mnichy,ne vsak pro ostatni,to bychom vymreli.
Tudiz,az nekoho budes mit v lozi,na kom Ti bude zalezet...nebud kamaradka...bud zena!
Ja jsem se parkrat pripletla nezistne k muzi,nahle se za jeho zady objevila jakasi "lvice" a cenila zuby a ten muz jakoby schlipl a sel za ni.Myslila jsem si ze ti muzi z takovych dracic maji strach ale dnes to chapu jinak.Oni ocenuji ze tou svou partnerkou jsou chteni,ona to da viditelne najevo ze je pripravena se i porvat.To chlapovi lichoti,to je priroda,vi ze ta jeho investice se vyplaci,ze ma pro svou divku cenu.
Ver ze takto nereaguji pouze prehnane zarlive zeny,ony samy umi odhadnout,na kterou si dat bacha a ktera je neskodna.
Kdyz muzovi nechavas onu "zenovou" svobodu....maloktery to pochopi,kdyz jsi moc a moc tolerantni-on to spise vezme ze Ti na nem zas tolik nezalezi....az spadnes na post pouhe kamaradky a to je pak v ****
Takze pro priste,neboj se byt zenou dracici a mas-li chlapa v loznici,drz si ho,a ma-li chlap nejaky zajem o Tebe a nekde vzadu je jakasi pritelkyne-kasli na to,jak rikam,kdyby byla ona pro nej ta prava,on se ani na Tebe nepodiva,no a kdyz se tedy diva,uz ho driv napadlo se nejak co nejmene bolestive ji opustit,takze hraj,hraj ktera z vas dvou je pro nej lepsi.
květen 14, 2007 13:15
Anežko-Adélo, : Inka
jsem si jistá a naprosto přesvědčená, že varianta B je ta nejlepší pro něj a hlavně pro Tebe! V tomhle případě je opravdu potřeba mít svou obrovskou hrdost, protože k lásce nikoho nemůžeš ani donutit, ani přemluvit natož svést a jestli jo, tak to bude stát za pěknou hvězdičku! Uteče Ti s první do které se opravdu zamiluje a bude mnohem nedostupnější-víc než Ty, to je prostě vyzkoušené. Nakonec se Ti to už s ním stalo, byla jsi tak po ruce a lovící ho, kdyby Tě miloval, tak by si přece jinou nehledal, zkus se na to podívat fakt reálně, sundej si ty růžové brýle a nenamlouvej si bludy. Varinata B je vážně ta nejlepší i když Ty to za žádnou cenu vidět prostě nechceš. Víš, je to zajímavý, ale občas se stává, že když tuto variantu zvolíš a odejdeš z jeho života, po čase se to otočí a on bude ten, kdo se vrátí, bude nahánět, přemlouvat a snažit se. A to je moc příjmené, zvlášť pro ženské nízké sebevědomí. A pokud se tak nestane, tak není čeho litovat. Jsi už velká holka, je moc dobrý pro život se naučit umět něco prostě jen pustit a nechat být, ať to je jak to být má. Manipulace a tvrdošíjné prosazování si něčeho a za každou cenu vždy vyvolají bohužel efekt opačný.
květen 14, 2007 13:19
Anežko, Adélko :-) : NČ
Jestliže chcete OBA totéž, pak je všechno naprosto OK.
Ten blbej jsem samozřejmě já, páč jsem si, teď vím, že nesprávně, myslel, že ti tenhle stav nevyhovuje, a že se trápíš.
květen 14, 2007 13:34
NČ : A.
Totéž - totéž z reálných možností.
Já jsem chtěla víc, ano, to máš pravdu, ale to už je fuk, minulost, tečka. Je jinde, s jinou, chce být s jinou, můžu se počtverečkovat a nezměním to. Tak nebudu plýtvat energií na počtverečkování. Ani na krájení se na nudličky.
A ano, trápím se, protože oba víme CO, ale nějak se míjíme v hledání způsobu JAK. A to způsobuje spoustu nedobroty. A protože chlapskýmu myšlení nerozumím a tomu jeho už vůbec, ptám se tady... To je celý.
květen 14, 2007 14:50
3x UFF!! : saffron
Teda...přečetla jsem obě části, ale působily na mě stejně ...zmatek nad zmatek. V jedné větě říkáš černá i bílá, navzájem si potvrzuješ i vyvracíš...a ještě ty svatouškovské rozvíjející komentáře..... Pokud bych měla být upřímná, tak mě to až znechutilo, jak se v tom nimráš a nafukuješ bublinu, za kterou nic není. Poslouchat to jako vyprávění, tak bych ž toho měla za chvíli hlavu jak balón. Myslím si, že příliš tlačíš na pilu a vytváříš si umělé konstrukce....proč to všechno??? Důvod, že chceš, abyste byli dál kamarádi neobstojí, protože si ho sama popíráš tím, že ho chceš i jako muže, tím, že mu chceš napravovat život, vztahy, prostě všechno, co Ti padne do ruky....tohle si přátelé nedělají.....připadá mi to až jako chorobná zaujatost jedním člověkěm...a děsí mě to...nesnesla bych, aby se mi takhle někdo cpal do života...a už vůbec ne bývalý milenec,kterého jsem poslala k vodě. Z pohledu toho chlapa jsi jen bývalá...tzn. passé....minimálně do té doby než Tě bude sám potřebovat...a to nezměníš. Jestli se na něj chceš upínat, čekat, popř. manipulovat situací, aby mu došlo, jakou udělal chybu, když Tě nechal....tak si 2x rozmysli, co si tím vybojuješ...většinou se tyhle situace obrátí proti tomu, kdo je vyvolává. Pokud se nebudeš moct zbavit přemýšlení o jeho životě a o něm, doporučuju psychologa, protože problém vidím na Tvé straně a asi ne malý.
květen 14, 2007 15:04
Anežko, v kapitole I. jsem ti připsala něco k Tvojí větě, kterou tady kopíruju... : bb
...to aby sis ujasnila, že opravdu oba chcete totéž...
A skoro se mi chce rejpnout si - co myslíš, o čem on asi právě teď přemýšlí...o tom, jak byste spolu skvěle kamarádky vycházeli? Asi ne, co...
Napsala jsi:
Kvůli svému dalšímu vzdělávání jsem měla v plánu další společné akce, jednu už jsem na jeho popud vynechala, právě aby neměl pocit, že jsem moc blízko. Jestli pojedu na nějakou další, to je ve hvězdách a už mě to opravdu neskutečně se*e...
květen 14, 2007 15:07
... : bb
no a mezitím to tu přesně a výstižně napsala Saffron
květen 14, 2007 15:11
Jen znova opakuju: : A.
Tahle část je půl roku stará!
Hodně věcí se od té doby změnilo, i ve mně. Saffron: Tehdy jsem nevěděla, co a jak. Prostě mi do života vpadl chlap, který mi ten život převrátil naruby. Úplně.
Do života se mu cpát nechci, stejně jako bych nechtěla totéž já.
Ale TEĎ máme nějaký život a TEĎ spolu musíme nějak vycházet. Neptám se, JESTLI to nějak udržovat, ale JAK, abychom se z toho oba nezbláznili.
A změny v jeho životě způsobují, že to opravdu na zmagoření je.
Necpu se mu do života, jen mi naprosto jednoduše vadí, že se kvůli tomu sype spousta věcí. A nejen mně.

Jenom teď docela lituju, že jsem sem psala... smilies/sad.gif Všechno se to posunulo jinam než mělo. Byla jsem bezradná - mám kamaráda, podělalo se to mezi náma kvůli jiné holce, sype se kvůli tomu i spolupráce. To, že to je fakt a ne jen můj žárlivecký dojem, jsem tu vysvětlovala doaleluja.
Chtěla jsem vědět, jak takovýmu chlapovi říct - prosímtě neblbni, když říkáš, že jsi spokojenej a v pohodě, tak takovej buď. Tvrdíš, že chceš zachovat nějakej kamarádskej vztah, tak pro to sakra něco udělej. - Jaký slova pro tohle použít? Protože to mě trápí, ne to, jak ho dostat zpátky, jak nejspíš leckdo z vás soudí z toho půl roku starýho dopisu...
Nejde o poslednost jednou osobou, jde o to, že mám zrovna teď trápení s touhle jednou osobou. Mám spoustu jiných známých a mezi nimi přátele, mám práci, koníčky, nezabývám se jen tímhle. Ale v poslední době mi to, co se děje, bere sílu na všechno ostatní. A protože nemám s kým si o tom popovídat, chtěla jsem se zeptat vás.

Asi to byla chyba, nevím... smilies/sad.gif
květen 14, 2007 16:06
Já si ten příběh pamatuju : Gita
Takže si ještě pamatuju, že jsem dotyčného pána nazvala "mlžičem" (snad si to nepletu). No Anežko/Adélko, přiznej si, že k Tobě tuž ehdy nebyl úplně fér a přistupoval ke všemu docela zbaběle. Nedokázal říct hned: promiň, byl to z mé strany úlet, chyba, ale nic víc od toho nechci, neočekávám, zařiď se podobně. Do toho jsi ho musela (pokud jsem dobře pochopila) pracně dotlačit.
Další věc: Je super, že se o sebe staráš a chceš být oku lahodící. Ale kouzlo ženy není jen ve vzhledu. Je právě hodně v tom, jak moc si žena sebe dovede vážit. Jestliže se chlapovi podbízí, doprošuje, vnucuje ... může vypadat jako miss world a stejně je to nanic. Chlapi jsou dobyvatelé a když něco chtějí, jdou si za tím.
No a na závěr. Už sem dlouho nepsala Johanka (Johanko, kde jsi?), takže ta by se mnou asi nesouhlasila, ale já bych se na nějaké východně-filozofické či křeťanské snahy o (přesvědčení sebe samotné) o nějakém nelpění vykašlala. Fakt to zní pateticky a nevěrohodně. Podle mě je spíš důležité umět si přiznat, co chci a jak se věci opravdu mají. Když někoho miluju a stojím o něj, tak prostě se vším všudy, chci s ním být a nechci, aby s ním byl někdo jiný. Proč se nutit do nějakého falešného přátelství, ať už s ním nebo s jeho současnou přítelkyní?
Saffron možná na můj vkus trochu tvrději napsala, že ... "připadá mi to až jako chorobná zaujatost jedním člověkěm...". Mě to tak chorobné nepřipadá, jestliže se opravdu vídáte často, spolupracujete na něčem, a ty jsi na něm závislá ještě jinak než citově... Takhle se zapomenout nedá, chce to odříznout, i za cenu dočasné ztráty nějakých materiálních výhod, kamarádů, apod.
květen 14, 2007 16:09
Ale ještě dodatek : Gita
píšeš v příspěvku pro NČ, že si přátelství váží obě strany. Tak to docela koukám, protože z toho, co jsi psala, mám pocit, že on se k Tobě moc pěkně nechová a přátelství si bůhvíjak nepovažuje. Tak jak to teda je? Chceš si lhát do vlastní kapsy?
No a k té nenávisti lidí, co se rozejdou. Myslím si, že existuje "porozchodový moment", kdy je jistá míra nenávisti dokonce zapotřebí pro zdárné vyléčení. Osobně si myslím, že lidi, co se rozešli, pro rozchod často měli docela vážný důvod (málokdo se rozejde oboustraně "v dobrém"). Obvykle je tam nějaký druh zrady nebo alespoň nepřijatelného chování na jedné straně, a tudíž aspoň pro mě nepřichází v úvahu přátelství s někým, kdo mě zradil nebo se ke mě zachoval (či dokonce stále chová) hnusně. Nemusím být kamarád s každým, s kým jsem (třeba nedopatřením) vlezla do postele.
květen 14, 2007 16:18
... : bb
když jde tedy teď už jen o to, vyjít s ním v práci - a řešením asi není odstěhovat se a najít si novou práci, to bys taky mohla rotovat po republice ještě deset let, když se 2-3 x zamiluješ - tak se drž věcnosti. Řeš jednu věc po druhé, konkrétní věc, ne pocity, emoce, dojmy, a už vůbec ne jeho vztahy, ne dceru, ne jeho přátelé, jejich názory na něj atd. Jen a jen konkrétní záležitosti, které úzce a přímo souvisejí s prací. Až přijde pracovní problém, související s tvým bývalým milencem, drž se věcnosti, komunikuj emailem, pracovním, apod.
květen 14, 2007 16:23
v podstatě si přiznej, : AlenaT
že jsi šťastnej člověk. Kdyby měla skutečné starosti, tak si takovejma blbostma nebudeš mít čas lámat hlavu. Takže ti vlastně nic nechybí a jsi v pohodě- kolik lidí to o sobě může říct. No na světě je údajně šest miliard lidí, z čehož je polovina mužskejch - takže je naděje padesát na padesát, že se co nevidět najde nějakej jinej. Teď si dej kafíčko a něco dobrýho a koukni se z voka - jak je tam krásně. smilies/cheesy.gif
květen 14, 2007 16:26
tedy : AlenaT
vokem z vokna - jsem měla na mysli smilies/grin.gif
květen 14, 2007 16:28
SAFFRON - JSI DOKONALÁ!!! NAPSALA JSI TO VÝSTIŽNĚ A SPRÁVNĚ!!! : anina
ANEŽKO, ADÉLKO - a promiň - "neodkopnutelný jednonoční úlete": věřím, že on si určitě drbe hlavu, co to způsobil...
Asi to přeci jen není totální gauner, takže ti to neříká natvrdo - i když, myslím že v tom prvním pokračování jsi sama psala, že ti už dost jasně říká, abys ho nechala konečně bejt...
Nedělej ze sebe pořád jen "filozofující rohožku"... Ty bys z toho dokázala udělat argentinský eriál o tisíci dílech, promiň smilies/cry.gif
květen 14, 2007 16:29
Anežko/Adélo, je mi líto, : saffron
ale i když se oprostím od všech předchozích /starých/ příspěvků, které neplatí a budu reagovat jen na Tvoji nejaktuálnější odpověď, tak bohužel napíšu zhruba to stejné. Vždycky můžeš změnit jen svoji stranu...tzn., že jakkoliv Ti ten mužský zasahuje do života (soukromého, pracovního..), tak si o tom můžeš myslet svoje, říct mu svoje, ale jestli se změní, neovlivníš. To, že říká, že je šťastný a Ty a Tvoji známí ho hodnotíte, že není..je opravdu jeho věc....asi vám to neříká náhodou, možná si něco řeší, něco nechce přiznat, ale nepřišel za Tebou o radu a o pomoc...tak proč do toho strkat nos? Použila jsem slovo chorobná, protože to, jak nerespektuješ jeho právo si po...hvezdičkovat život, práci, vztah...je divné - hodně manipulativní. On za Tebou nepřišel, abys mu pomohla a proto Tvoji pomoc nepřijme i kdyby byla na zlatém podnose podávaná. Chceš řešit moc věcí najednou....zasahuje Ti jeho náladovost do práce? Jak bys to řešila s jiným kolegou?? Určitě ne psychologickými rozbory, ale normální domluvou...podívej, toto je pro mě neúnosné, beru, že máš špatný den, ale ovlivňuje to i moji práci, tak co s tím uděláme, aby to fungovalo i přes Tvoji blbou náladu?...apod. A to kamarádství, které prý chce udržet a nic pro to nedělá?? Tak ho asi nechce udržet... nebo na to teď nemá myšlenky.....Opakuji se, ale tlačíš na pilu. Dej jemu i sobě pauzu od řešení, reaguj jen na aktuální situace, do kterých jím budeš zatažena, vymez si svoje hranice, co se Ti líbí a nelíbí...ale jen svoje..jeho nech ať si dělá věci po svým.Někdy nechat věci odpočinout pomůže víc než jejich neustále řešení. Žes sem napsala nelituj, ber to jako inspiraci....všechno, co jsme k tomu vyplodili, si stejně musíš přebrat sama...je mi jasné, že popsané to nemusí být stejné, jako žité, ale to už je riziko podnikání smilies/wink.gif, proč z toho hned dělat drama.
květen 14, 2007 16:30
... : A.
Gito, já už mám takovou povahu, že když mi někdo říká, že chce přátelství, tak to beru tak, že chce přátelství. Nevím, asi sám neví jak na to, proto je taky všechno v háji hlubokým... Nebo nevím proč.

Saffron, na tu "normální domluvu" jsem chtěla radu od začátku, to, že se z toho stala argentinská telenovela a vylezly půl roku staré, teď už dávno neaktuální úvahy... No, s tím nic neudělám, nebyl to můj úmysl. Ptala jsem se na to, jak tomu chlapovi tohle říct, protože říct mu to tak, jak navrhuješ - aj, to by dopadlo špatně.

A je tu z toho rozebírání mně coby osoby neschopné se vzpamatovat z nějakýho zaláskování, co tu pořád vykládá něco o kamarádech a co by se na to měla vykašlat a udělat si kafíčko, protože je vlastně v pohodě, když nemusí řešit "opravdový" problémy.

Ne, NEJSEM v pohodě, jinak bych tu tohle neriskovala. Tohle pro mě JE opravdovej problém. Už mi to zasahuje do života trochu moc a protože jsem si s tím sama nedovedla poradit, jako si jinak hravě poradím se vším ostatním, a protože a nemám s kým si o tom popovídat, zkusila jsem zdejší poradnu. Chyba...

Já jsem jen chtěla, s nějakým nadhledem, rozebrat, jak s takovým poblázněným chlapem vyjednávat, když to chce víc opatrnosti než bedna třaskavin. Nic víc... Chtěla jsem radu, ne vysvětlení, že jsem umíněná podbízivá naivka, která se cpe, kde ji nechtějí, a kdoví co ještě. Ale dostalo se mi právě tohohle. smilies/cry.gif

Danielo, úmysl byl asi dobrý a díky za ochotu pomoct... Prostě se to nějak nepovedlo.

květen 14, 2007 16:54
Pokud jsi něco chtěla něco s nadhledem rozebrat, : saffron
tak bys měla mít i nadhled strávit odpovědi, které Ti nebudou po chuti, popř. se minou tématem. Nějak nám tu nezamýšleně došlo k přenosu...nedostala jsi, co jsi chtěla proč? Jsme tu nechápající banda ignorantů, kteří Ti nebyli schopni dát, to co jsi po nás chtěla...Ok, tak se nelituj, třeba to vyjde příště...jen radši napiš dopředu co chceš, ale přesně...ať to máš šanci i dostat. Měj se!
květen 14, 2007 17:03
hele :) : bb
Ne, nelibuj si v sebelítosti, to ti nepomůže. Radši se snaž pochopit, že ti tu nikdo nechce ublížit, k čemu by nám to bylo? zatímco tu píšu, mohla jsem udělat kus práce, a ne přemýšlet jak ti poradit, totéž ostatní, tak nevyčítej, že ti nefoukáme na bolístku, ale snažíme se tě postavit nohama na zem smilies/smiley.gif
květen 14, 2007 17:06
Dobře, k původnímu textu přidám tu druhou polovinu, ať to nějak uzavřeme. : A.
Bude v komentářích.
květen 14, 2007 17:07
to za prvé, (když píšu ze stolního pc v kanceláři, musím kouskovat),a za druhé: : bb
že ti to zasahuje do života jsme si všimly, proto si s tebou dopisujeme, a do života ti to zasahuje právě jen tak, jak to necháš, a to je to, co se ti snažíme říct
že nemáš opravdový problém, závažný, je dobré si uvědomit, to fakt pomůže, když si opakuje trojčlenku - mám zdraví, mám práci, mám bydlení, tak je mi hej (já přidávám ještě hodné nekriminální zdravé děti)
květen 14, 2007 17:08
Aha, ono už je to v pokračování třetím... : A.
...BB, zvlášť tobě jsem děkovala "vedle", jen už mi teď vážně ujely nervy. Člověk vysvětluje pořád dokola (asi blbě) a pak se diví... Už se na to nedovedu podívat zvenku. Děkuju tedy i za ten čas, co jste dali tomu rozebírání mé osoby, i když to mi teď moc nedodalo, v tom všem, co tu padlo, už jsem se nechtěla hrabat. Asi to muselo být...
květen 14, 2007 17:11
problém je v tom, že dokud budeš uvažovat o něm jako o : bb
někom, kdo potřebuje "zacházení jako s bednou třaskavin", zatímco on tě dávno odmávnul, budeš si ubližovat.
V I. kapitole ti píšu, aby ses soustředila jen na řešení konkrétním pracovních záležitostí - bez rozborů, probírání jeho pohnutek, důvodů, emocí atd. Jen to, co se přímo úzce týká tebe - např. neposlal mi report, který jsem měla mít do odpoledne, tak mu napíšu mail/sms. Apod. Nic víc.
květen 14, 2007 17:12
... : bb
a jako umíněná podbízivá naivka opravdu působíš, ale neboj, jen v tomto případě, myslím, že většina z nás se aspoň jednou v životě ocitla v podobné roli...smilies/smiley.gif z toho vyrosteš, neboj
květen 14, 2007 17:14
nojo : Jasmina
to maji holky pravdu,mas v tom Adelko,Anezko opravdu dost chaos (nechci psat bordel)protoze on o to prateltvi nestoji a Ty pises ze stoji.
Kdyz nekdo o neco stoji tak se snazi a ne ze dela presny opak.
Ja Ti verim ze nechces schvalne manipulovat (kdybys byla nebezpecny manipulator,nebudes sem psat),Ty jsi se stala obeti svych fantasmu,dojmu a dedukci a -ano,to se zranenym lidem stava ze unikaji z reality az pak uz ani nevi v kterym svete zijou.
Jestli v tomto pripade ale neustrihnes kontakt a to i pracovni,tak v nejlepsim pripade Te on bude mit akorat tak plny zuby.Chces tohle opravdu?Diky svym snaham se misto milovane stanes pro nej vlezlou kravou.Fakt ze jestli se s Tebou jen vyspal a pak cau,tohle se stava jak zenam tak i muzum,ze se nekdy spletou.To neni zadna ostuda.Kdybys to prijala uz davno,mohl by si on sem tam vzpomenout na super noc a -v dobrem,chces proboha aby jsi byla naopak jeho nocni mura?

Anino,-"filozofujici rohozka" smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif dobrej splech,diiiiky.
květen 14, 2007 17:16
ještě jeden vyprošťovák po opici: : bb
představuješ si někdy, jak to bude, až budeš mít za sebou něco nepříjemného? pomůže ti to překonat např. obavy ze zubaře, z operace, z uzávěrky, apod.? tak si teď představ sama sebe za pět let, kde bys chtěla být, jak žít, co dělat, jak myslet, jak se cítit...a jestli to, co děláš teď, tomu pomůže.

květen 14, 2007 17:18
... : bb
A přidej si pár vzpomínek na ty, kteří by nevímco dali za to,aby mohli řešit právě takové problémy s nešťastnou láskou - místo toho, kdy půjdou na další chemoterapii, jak ji budou snášet a kdo se zatím bude učit s jejich dětmi, doprovodí syna do tanečních a zaplatí hypotéku...Zatímco ty získáváš sice nemilé, o to cenější zkušenosti v citovém životě, které jednou zúročíš (cenější proto, že je ve zdraví přežiješ, čímž si můžeš být narozdíl od těch jiných jista)...v tomto úhlu pohledu se máš báječně, uznej.
květen 14, 2007 17:19
Co se má stát to se stane : carie
Když jsem takhle nějak podobně řešila svýho bejvalýho, tak jsem přišla o dvě kamarádky. Je těžký mít trpělivost s někým kdo se žere a otravuje konstrukcema a spekulacema. Je fakt egál jestli "dojde na tvý slova". Myslím, že kdybych ten čas věnovala třeba španělštině, tak mě nerozeznaj od rodilého mluvčího. Tebe zachrání je hodně tlustá čára, musíš se nadechnout a neztrácet čas, představ si, že máš před sebou jen jeden rok a není ti líto toho času pro jednoho mužskýho? A je fakt jedno jestli máš nebo nemáš pravdu, musíš se posunout.
květen 14, 2007 17:27
... : bb
vím, četla jsem, děkovat není proč ani zač, jde jen o to, aby sis z toho všeho něco vzala - nejsme tvoji nepřátelé, naopak
květen 14, 2007 17:28
... : bb
jo, myslím, že by vznikla nejedna Překladatelská a tlumočnická s.r.o. smilies/smiley.gif
květen 14, 2007 17:39
Akce B - jde to : Skylar
Ahojky všem - které někdy narazily na nedostupného a citově chladného muže. Tihle chlapi jsou tak neskutečně přitažliví a mají v sobě něco jímavého a mají bohužel tu vlastnost, že se dostanou neuvěřitelně hladce a rychle pod kůži. Tož tak. Cesta B - konečný řez - je jediná možná šance jak si zachovat zdravý rozum a vlastní cenu. Já sama jsem si prošla martýriem vztahu-nevztahu s neskutečně snovým mužským - který ale patřil do kategorie "nedostupný, nedosažitelný". On je sice dosažitelný - hledá samozřejmě partnerku a matku svých budoucích potomků - ale této partnerce není co závidět. Bude mít jen přísně vymezenou komůrku, do ostatních komnat jeho duše jí bude zapovězen přístup. Tihle muži navíc umí dlouhodobě fungovat jen s ženami podobně citově chladnými. Čili ne s typem jako jsem např. já - přecitlivělá hysterická nána hihi..prostě - žena která má své touhy a náruživosti. Cestu B jsem zvolila a nyní nelituji. Nebolelo to až tak moc, když jsem se s tou bolestí "popasovala", přijala ji a žila s ní. Trvalo to, to přiznávám, ale čas je zázračný umělec. Nyní dotyčného muže občas vídávám. Připadá mi menší, tlustější a plešatější - prostě takový zestrálý Oněgin....je legrační a já už jsem vyléčená. Držím palce - plán B pomáhá zachovat hrdost - jako stálá partnerka či občasná přítelkyně nikdy nebudete mít pro Oněginy dnešních dnů takovou cenu, jako dospělá a nedostupná Taťána...
červen 02, 2009 11:20
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]