O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

ZASTUPOVÁNÍ U SOUDU PDF Tisk E-mail
Pondělí, 12 říjen 2009

 Dobrý den, můžete mi prosím poradit? Rozvedla jsem se když byl dceři jeden rok, manžel tehdy řekl, že nám do života zasahovat nebude a tak také celou tu dobu dodržoval. Nikdy neviděl svou dceru a ani o to nestál, když jsem ho oslovila. Nyní je dceři 19 a žádá o zvýšení výživného, ale má obrovské trauma se se svým otcem setkat u soudu. Na advokátní pomoc nemáme prostředky, můžu ji u soudu zastupovat? 

Děkuji za odpověď, Monika

 

ODPOVĚĎ:

 

     Účastník občanského soudního řízení má právo nechat se zastoupit, a to buď advokátem nebo jakoukoliv jinou dospělou osobou, která má plnou způsobilost k právním úkonům (tzn. není soudně omezena její způsobilost k právním úkonům např. kvůli psychické poruše). K zastupování je třeba udělit plnou moc. Ta musí být udělena buď písemně nebo přímo u soudního jednání do protokolu. Písemná plná moc nemusí být nijak ověřena - pokud na tom soud nebude trvat - ani sepsána na nějakém formuláři. Musí z ní být patrno, kdo plnou moc uděluje, komu ji uděluje a v jakém rozsahu. 

 

Například:

 

Já, Františka Voříšková, narozena xxx, bytem v xxx, uděluji plnou moc své mamince Boženě Voříškové, narozené xxx, bytem xxx, k mému zastupování v řízení vedeném u Okresního soudu v xxx ve věci týkající se zvýšení výživného, spisová značka xxx).

 

      Plnou moc musíte podepsat. Můžete  také omezit i rozsah plné moci. Ta může být udělena buď pro celé řízení nebo jen pro některé úkony (např. pro účast u konkrétního jednání). Pokud je plná moc udělena jiné osobě než advokátovi, může tato osoba zastupovat jen v jednom soudním řízení. Pokud by zastupovala ve více soudních řízeních (a je jedno, jestli by zastupovala vždy téhož člověka nebo jiné lidi), bylo by to obcházení zákona o advokacii a soud by takové zastoupení nepřipustil.

 

 

M.j. Stačí, když se podíváte, kdo onu záležitost vyřizujete, zavoláte si tam, zda chtějí plnou moc ověřenou nebo ne. Držím palce...

 

 

d@niela

  

 

Komentáře (16)add feed
plná moc : Monika Vokálová
Děkuji mnohokrát za Vaší pomoc a jeden zbytečný stres , kterého jste nás zbavila.
Monika
říjen 12, 2009 15:38
danielo :) : romanB
určitě mě zasklíš, ale děkuju za to, kudlanka umí pomoct i bez zbytečných keců (a myslím to opravdu hezky) .. možná se mi to bude hodit.
říjen 13, 2009 06:20
A co poradit otci, který chce u toho soudu dceru vidět? : Milan
Já bych mu poradil, ať trvá na důkazu výpovědí účastníků.
A pak tam dceruška prostě bude muset jít. A on se jí bude moci zeptat, jak vlastně s těmi penězi od něj nakládá a k čemu všemu je potřebuje a ona mu bude povinna odpovědět.
Představy některých matek, že dokáží navždy zabránit kontaktu dětí s otcem, jsou prostě mylné. Pokud otec chce, povede se mu to.
říjen 13, 2009 12:30
Milan : Milene
Přečti si ten článek znovu "Nikdy neviděl svou dceru a ani o to nestál". Tak proč by jí chtěl vidět u soudu?
říjen 13, 2009 12:55
Milene, to tvrdí ona. : Milan
Já znám ne jen jeden případ, kdy matka valila svému dítěti do hlavy po celá léta, že je tatínek opustil a o dítko vůbec nestál, a pak se najednou ukázalo a dokázalo, že to matka odřízla dítě od otce a snažila se ho vychovat v pohrdání k němu.

říjen 13, 2009 14:29
Milane, : Macesska
i kdyby to tak bylo, jeden vynucený kontakt po 18 letech to nejspíš nezachrání.

Ale otázka, co by radily Kudlanky otci, kterému matka brání ve styku s dítětem, snaží se dítě od otce odříznout a vychovat k pohrdání, je veskrze zajímavá.

Předpokládejme, že dotyčný otec se neprovinil ničím jiným, než že nechce s tou paní dál žít, dejme tomu z důvodu její neuvěřitelné hamižnosti (to je pokud vím rys, kvůli kterému se zde u jiných článků opuštění partnera houfně doporučuje). Děti má otec rád a má k nim hezký vztah, nicméně se musel po rozvodu přestěhovat kvůli bydlení do jiného města, takže péče otce i střídavá péče nepřicházela v úvahu (nežádoucí změna prostředí pro děti). Co radíte?

říjen 13, 2009 14:55
Ano, : Milene
Monika to píše a ty nemáš nejmenší důvod jí nevěřit. Jako já ti věřím, že znáš případy, kdy to tak není. Já takový příběh znám taky ale taky znám ten opačný, kdy otec nemá zájem své dítě vidět. Například otec našeho vnuka ho viděl naposledy před 1,5 rokem. A nejeví o syna zájem. A rozhodně mu dcera do hlavy nic nevalí. Malýmu jsou 4,5 roku.
říjen 13, 2009 15:03
Zase jsem to udělala! : Macesska
Zase rozvíjím diskusi na jiné téma, než je původní dotaz. Omlouvám se, prohlašuji, že Moniku z ničeho takového nepodezírám a pokud by administrátorka téma "co dělat, když mi druhý rodič brání v kontaktu s dětmi" přesunula do nového "chlívku", aby to nestrašilo tady, budu ráda.

říjen 13, 2009 15:14
Maceško, ale to vůůůůbec neva.... :.-))) : d@niela
Je to taky téma - a dobrý, použijem!
říjen 13, 2009 17:00
Milane : alena Bodka
do toho, k čemu dcera peníze potřebuje je otci prdlajs. On ji má za povinnost živit - což nečinil. Měl by se i podílet na její výchově - ale vyhvězdičkoval se na ni. Holce je devatenáct let - měl devatenáct let na to, aby s tím něco udělal - kdyby chtěl. Ale on zjevně nechtěl. Ho.lka je přinejmenším dva roky olnoletá, vždycky ji mohl vyhledat, napsat jí, zatelefonovat a podobně....ale to by ho stálo čas a prachy, že jo.
říjen 13, 2009 23:35
Aleno, : Macesska
do toho, k čemu dcera peníze potřebuje je otci prdlajs

Nesmysl. Podle téhle logiky je do toho prdlajs i matce. Dovoluji si pochybovat, že by jakýkoliv rodič byl povinnen dát svému dítěti, ať už zletilému nebo nezletilému, libovolnou částku, o kterou to dítě požádá, aniž by se zajímal, k čemu ji dítě použije. V zákoně to oporu rozhodně nemá a v normálním selském rozumu taky ne.
Pokud otci nebyl omezen výkon rodičovských práv (patrně nebyl - to by musel být skutečně extrémně zavrženíhodný a pro dítě nebezpečný), tak má stejná práva a povinnosti jako matka. Povinnost výživy plní finančně, povinnost výchovy je nevymahatelná. Proč nebyl se svou dcerou v kontaktu těžko říct (a vzhledem k tomuhle konkrétnímu dotazu je to naprosto fuk). Tvoje úvahy jsou stejně bez podkladu a vyfantazírované jako Milanovy, jen s opačným znaménkem.
říjen 14, 2009 07:46
Macesska : Rybka
Alena nenapisala, ze otec ma povinnost dat dietatu akukolvek ciastku, napisala, ze ma povinnost prispievat na vyzivu dietata. A to ma. Kolko, to urci sud. Ak tuto ciastku jeho dcera pouzije na nieco ine, on s tym asi vela nenarobi...Uz len preto, ze dcera sa s nim nechce kontaktovat a teda nema sancu zistit, ako a na co konkretne pouziva nim vyplatene vyzivne.
Osobne si myslim, ze je viac otcov, co kaslu na svoje deti, ako opustenych deti, ktore sa snazia "vyuzit" tatka, ktoreho v zivote nevideli.
říjen 14, 2009 10:20
... : Macesska
To, na co jsem reagovala (z toho, co Alena napsala) jsem i u sve odpovědi citovala. O povinnosti otce přispívat na výživu dítěte nepochybuji.
Soud výši příspěvku na výživné určuje právě podle předpokládaných (oprávněných) nákladů. O ty náklady se zajímá soud, potažmo i otec, pokud s návrhem výživného automaticky nesouhlasí.
Např. pokud dítě chodí na x kroužků, do školy musí dojíždět, je celiak (nutné dražší jídlo) atd., bude výživné asi vyšší, než u dítka bez kroužků, zdravého, se školou za rohem. I když to druhé dítě by chtělo výživné stejně vysoké jako to první, třeba aby mamince zaplatilo lázně. Tak na lázně pro maminku výživné určeno není.
Kolik je otců, co kašlou na svoje dítě / otců, co by byli rádi s dítětem v kontaktu, ale nemají šanci a dalších smutných výsledků rozvodů, si netroufám odhadovat.
Skutečně jsem reagovala pouze na Alenino tvrzení, že "do toho, k čemu dcera peníze potřebuje je otci prdlajs".
S tím, kdo se koho snaží využít a kdo na koho kašle to nemá nic společného.
říjen 14, 2009 12:51
Milá Macessko : alena Bodka
výživné je výživné....protože je dcera plnoletá, musí žádat ona - nikoli její matka. Rozebírat, zda se dcera živí vepřovým bůčkem, nebo kyselejma okurkama, skutečně nepřísluší nikomu. Prostě soud stanoví výživné a otec ho bude platit a tečka. Nikdo nikomu nemusí skládat účty z toho, jak ty peníze využije. Nebo Ty snad dáváš svému zaměstnavateli zprávy, na co jsi použila výplatu? Kdyby tohle otec opravdu chtěl vědět,.mohl se už zajímat před devatenácti lety, nebo těch devatenáct let průběžně. Jinak otcové dneska šanci mají - existuje pošta, telefon a e-mail. Když si dají jen trochu práce, tak kontakt s dítětem navážou během pár dní. Ale když si jeden dává devatenáct let na čas - tak to teď asi těžko vytrhne. Samozřejmě, že předpokládám, že požádá-li někdo o zvýšení výživného, uvede důvody - to musí, jinak mu soud žádost zamítne, ale aby otec, který devatenáct let na dítě kašle rozhodoval, co dítě smí jíst, co nesmí, zda smí studovat, nebo nesmí a podobně....no to se na mě nezlob....
říjen 16, 2009 13:13
... : Monika Vokálová
Vidím, že se zde na naše téma rozvinula diskuze smilies/smiley.gif.Rozhodně nejse matka, která by bránila svému dítěti styku s otcem. Pokud vás to zajímá , ráda se podělím o zájem "tatínka", oni nejsou všichni stejní,aby své dítě neskonale milovali.Do šesti let dcery jsem bydlela ve stejném městě jako bývalý manžel-nikdy dceru nenavštívil!Od té doby doposud bydlíme o 20 km dál, adresu otec má zasílá na ni výživné.V 15 letech měla dcera závažné zdravotní problémy , vyhledala jsem bývalého a informovala ho o situaci a žádala ho ať dceru navštíví- slíbil, ale nikdy nedorazil...Jinak spolu mluvíme normálně a bez emocí, ale tvrdí, že má svou rodinu (3další děti, 2 v nynějším manželství )a o dceru zájem nemá smilies/angry.gifJe to smutný...nedivte se prosím dceři, že nemá zájem se setkat s "někým " kdo o ni nestojí.Peníze potřebuje na studium ,dopravu , své zájmy- byla bych schopná jej pokrýt, ale sama řekla ať se na tom podílí též otec.Sama chodí na brigádu o víkendu.Nevidím na jejím rozhodnutí nic špatného...
říjen 16, 2009 16:29
Moniko : alena Bodka
já vím, jak to chodí, já totiž - jakožto majitelka psacího stroje a následně počítače, funguju jako korespondentka ve styku s "ouřady" pro téměř všechny své kamarádky. Takže mi prošlo rukama ledacos. Dcera mé kamarádky /té dceři je dnes šestadvacet/ se vyučila kuchařkou a protože se dobře učila a obor ji bavil, tak si dodělala maturitu na příslušné odborné škole. Samosebou, ledva jí bylo osmanáct, tak tatík přestal platit. I musela ho dcerka, kterou otec naposledy viděl coby kojence, otce zažalovat. U soudu to probíhalo tak, že otec sdělil, že stačí, že je holka vyučená a že žádný další školy nepotřebuje a on je ani není ochoten financovat. Když je teda ta kuchařka, tak jí našel práci u kamaráda v hospodě, tak ať jde holka pěkně makat a vdá se. Jestli nikoho nemá, tak, že on jí ženicha najde. Holka nemá co študovat, ale má se vdát a mít děti. Von žádnou "inteligentku" z dcery nechce.
Naštěstí neuspěl a výživné mu bylo vyměřeno a ta slečna ho dostávala. Nicméně ji přišla navštívit otcova matka - tedy její babička (o jejíž existenci neměla ta slečna ani tušení) - a udělala jí scénu, jaká je to hanba žalovat vlastního otce a vydírat ho. Bylo to fakt napínavý - já se tvé dceři nedivím. Já sama, když jsem se před lety - majíc dva synky dva a třiapůl roku - rozváděla, jsem zažila návrh jejich otce, který navrhoval soudu, že založí každému synovi knížku, na kterou jim bude ukládat a v den jejich osmnáctin jim ji předá - neboť u mě nemá záruku, že já jim ty peníze dám, neboť podle něho jsem mizerná hospodyně a neumím hospodařit a všechno utratím /to všechno byla moje mateřská z níž jsme žili tři/. Takže u soudu jsou zvyklí na ledacos. Držím Vám oběma palce - a - stáhněte ho z kůže - parchanta.
říjen 18, 2009 00:21
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]