O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

DALŠÍ, CO SE NEUMÍ BRÁNIT? PDF Tisk E-mail
Středa, 07 říjen 2009

 Ahoj Kudlanko, je mi 28 let. Od svých 17 let jsem chodila s manželem a nyní v září jsme měli 2 roky od svatby. Poslední dobou, je to asi měsíc, jsem cítila, že není něco v pořádku. Tak jsem tak dlouho prudila, že se mi nevěnuje tak jako dřív a že už mě nemá rád, až mi jednoho dne řekl, že už mi nechce dál ubližovat a že mi to řekne...

 

 

 

 

     Našel si "kamarádku", se kterou prý ale nespal, chodil si  k ní jen povídat. A líbali se; to mu jediný věřím, ale jinak už nic, protože poslední dobou mi jen lhal.

 

     Odešla jsem kvůli němu do Prahy, přestože mám ráda venkov. S tím, že budeme občas jezdit k rodičům. Kytky jsou totiž můj koníček. Nejdříve mu to nevadilo, ale po tom, co prý do něho v práci rýpali, že zase jede k našim, tak mu to začalo vadit, ale - nic mi neřekl. Pořídili jsme si byt na hypotéku; snažila jsem se šetřit, jak se dá, ale vše pro nic. Chodil s kamarády do hospody, tak jednou týdně, nic jsem nenamítala, spolu jsme chodili každý týden na brusle.

 

     Můj manžel bere už rok prášky na nervy, prodělal "syndrom vyhoření". Od té doby mi přijde, že je nějaký jiný, možná jsem mu to i já vsugerovala, ale komunikace mezi námi poslední dobou vázla a tak on si našel jinou. Strašně mě to bolí a nevím, jak se s tím vyrovnat. V úterý ode mě odešel, ve čtvrtek se vrátil s tím, že zjistil, že mě má moc rád a že už to nikdy neudělá. Povídali jsme si dlouho do do noci, já se snažila nic nevyčítat a hlavně naslouchat, ale asi si jen ulevil. Ale pak zas, po tom, co mu přišla smska od té kamarádky, že už jí nemá psát, a pak ještě jedna od kolegy, který mě neměl nikdy rád, tak byl zase divný.

 

     Asi už to opravdu nemá cenu, ale pro mě je to hrozný šok a bojím se, že se z toho nikdy nedostanu. Já jsem typ člověka, který by tohle nikdy neudělal a rodina je pro mě vším...

 

Radka

 

 

Komentáře (23)add feed
Hm, zase jeden vyhořelej bolestínek : NČ
Tak hodně štěstí s tým pertinaxom. A hlavně důslednou antikoncepci!!!
říjen 08, 2009 06:32
Tak, tak jak rika NC, : zdeni
hlavne duslednou antikoncepci, miminko by vas vztah rozhodne nezachranilo, jen by se cela situace jeste vic zkomplikovala.
JInak by mozna neskodilo, kdybys pridala par informaci napr. z jakeho duvodu ma syndrom vyhoreni, proc bere prasky na nervy?

říjen 08, 2009 06:47
No ja nevim, : zdeni
nejdriv miloval tebe, pak se neco zaseklo a misto toho, aby to resil, tak si nasel kamaradku se kterou pry nespal... Odejde za ni a za dva dny je zpatky, protoze najednou zjistil, ze miluje tebe, pak jeho "kamaradka" posle sms, at uz ji pry nepise a on je zase divny, nejspis si uvedomil, ze miluje i ji a ona mu chybi... no nevim, nevim. To je klasika. On si chudinka nejspis preje, abys za nej ty jeho zmatky vyresila sama (ale tak, aby mu to sedelo), coz by pro nej bylo nejjednodussi.
Radko, taky jsem si necim podobnym prosla, rozdil byl jen v tom, ze prasky nebral, ale i tak mi chudacek hlasil smutnym hlaskem, ze nevi, co ma delat a jeste snad ocekval, ze ho budu litovat a pomahat mu v rozhodovani... No, uz je to muj ex a to jsem se kvuli nemu nestehovala jen z venkova do Prahy, ale az do Italie.
Zkus si s nim jeste naposledy promluvit, pokud jsi schopna odpustit a pokud to vyresite fajn, pokud ne,rozvedte se, jsi jeste mlada holka v rozkvetu a muzes zacit novy zivot. Ja vim boli to, ale i to casem prejde.
říjen 08, 2009 07:11
Další chudák chlap, : mamča
zmítaný emocemi, jak Sakura ve vichřici. Nevím, proč trpí syndromem vyhoření, ale zřejmě čeká, že mu z toho pomůžeš Ty, přehršel kamarádek, virtuálních milenek a kamarádů. Že by se s tím chtěl poprat sám, na to nevypadá.
Z těch Tvých pár indicií mi to připadá, že váš vztah už je "přechozený", a Tvůj muž se k Tobě chová spíš jako k matce-ochranitelce, než jako k partnerce. Jeho návrat do "mateřské všeodpouštějící" náruče, tomu nasvědčuje.
Pokus se ještě o znovunastolení partnerské pohody, třeba tím, že pojedete spolu sami dva někam na dovolenou. Nejlíp hned, a tady v Čechách (či na Moravě). Ale žádný leháro. Lezení po kopcích, šplhání po žebřících...prostě něco, při čem byste měli být jeden druhému oporou. Uvidíš, jestli to ještě funguje, a můžete se jeden na druhého spolehnout. Psychické problémy se pohybem v přírodě, na čerstvém vzduchu a s partnerem, řeší podstatně líp, než v zatuchlé kanceláři, nebo v notoricky známém domácím prostředí.
Ale opravdu, věř zkušeným ! Důsledné braní antikoncepce je podmínkou! Dítě ještě žádný narušený vztah nezachránilo, spíš jen zkomplikovalo.
říjen 08, 2009 09:02
... : mia
Tvůj manžel na mě působí dojmem neprůbojného člověka - když se v práci neumí ohradit blbým řečem a narážkám. Přijde mi takový laxní, melancholický. Asi bych s ním jednou šla k lékaři na kontrolu, nechala si vysvětlit, co stojí za jeho syndromem vyhoření, na kolik mohou léky ovlivnit jeho chování, změny nálad. Podle toho bych uvažovala o dalších krocích.
říjen 08, 2009 09:23
Lidi : Zdena
to je pořád dokola, jak tak koukám, vezmou si hypotéku na dům, byt apod. Splácejí a myslíte, že mají čas i na něco jiného, co zpříjeňuje život? Čas by se třeba našel, ale ty prachy, ty asi na leccos scházejí, pak takový labilnější jedinec nevidí na konec tunelu a začne trojčit, nezdá se vám to trochu divné? Povětšinou v těchhle případech je hypotéka, kam jsme se to dostali, třeba jenom blbě uvažuju. smilies/angry.gif
říjen 08, 2009 09:36
Zdeno, : mamča
ale takhle dneska mladí žijou. Když jsem nabídla svému synovi, co už bydlí s přítelkyní 6 let v drahém pronájmu, že se celá rodina složíme, lehce zadlužíme a koupíme pro ně dvougarsonku, která se uvolnila v našem domě, odpověděli mi oba jednohlasně, že to je pro ně malé, a že POTŘEBUJÍ aspoň 4 plus 1, protože v jedné místnosti má syn kancelář.
Tak jsem jim řekla, ať si trhnou nohou, a vezmou si hypotéku třeba na Karlštejn, že je to jejich boj. (Můžu si dovolit takhle s nimi mluvit, protože jeho přítelkyni znám od mimina).
Osobně tenhle trend považuji za neskromnost. Začít se dá i v malém bytě, a mezitím šetřit na větší, až ho budu skutečně potřebovat.
říjen 08, 2009 09:47
to jo : Zdena
to chápu, ale oni oba vědí co chtějí a podle toho se zařídí. Já spíš myslím na jednoho z páru, který je mnohem rozhodnější, přesvědčí (jakkoliv) druhého, že to co navrhuje je nejlepší řešení ten druhý se sice bojí,ale akceptuje to. No a při prvních potížích sice nic neřekne, ale v sobě se hroutí a je zle. Nevím, třeba to tak není, ale znám takový případ, že když si spočetli, kolik dávají za nájem, že bude lepší si vzít hypotéku na vlastní, spočetli finance - bylo to tedy na doraz, rodiče že pomůžou, jenže pak se to kapku zvrtlo s tou pomocí a bylo zaděláno na průšvih. A taky našel jeden z partnerů útěchu a pochopení u někoho jiného, jenom se vypovídat, nic víc - sice to dopadlo, ale už je tam jizva. smilies/cry.gif
říjen 08, 2009 10:53
... : Bara
Souhlasim s vami ve vsem.
Chodi spolu od sedmnacti, myslim, ze on ma k tomu vsemu jeste pocit, ze neco zmeskal, nic si neuzil, mozna z toho je nudny a smutny - vyhorely...... Asi by to opravdu chtelo zmenu, jak doporucuje mamca, trochu adrenalinu. Nadarmo se nerika, ze zmena je zivot. Tobe to zrejme vyhovuje a staci tak, jak to u vas funguje, pohoda, klid, ale chlap uvazuje jinak. Je nevybourenej, klid a pohoda ho ubiji. Tim ovsem nerikam, ze chyba je u tebe, neee, ale u vas obou. Zacni byt tou iniciativnejsi, drzim palce.
říjen 08, 2009 13:32
Já to už fakt tady na té Kudle nemůžu číst : dexx
Dokud si všechny ty ženský budou myslet, že Ti jejich chlapi jsou odjakživa hovada a jen se přetvařovali dokud je neměli polapený a dál, když mají svý jistý se chovají dle vlastní vůle a tedy hnusně a že to není reakce na to s kým a jak žijou, tak to nikdy nebude jiný než špatný.

Protože v 99% to JE reakce na to, s kým žijou a jak jim s tou dotyčnou je.
Když jim je s dotyčnou špatně, chovají se špatně. Když je jim s dotyčnou dobře, chovají se dobře.
Jen v nízkém procentu duševně chorých jedinců toto nefunguje.

Takže se zamyslete, co váš partner asi tak pro život potřebuje, aby z něj vyzařovalo to, co vám bude příjemné.
Někdy to můžou být krátké výstižné povely, žrádlo a vypráno, jindy válení se na gauči, jindy výlety do přírody, jindy hodně vlastního času pro sebe, jindy sex, jindy sex bokem, jindy tolerance k náročné práci, jindy tolerance k náročným koníčkům, jindy cojávim třeba od každýho trochu.

Je ale dost pravděpodobný, že když je na vás zlej, nedáváte mu ani trochu to, čeho chce. A je přitom jasný, že vy se snažíte a máte dobrou vůli. O tom já vůbec nepochybuju. Jen je škoda, že si myslíte, že on z toho něco má. Nemá. To, co z života s vámi má je velmi dobře měřitelný tím, jak se k vám chová.


Je dobrý si to ale říct a uvědomit si jestli:
1) jsem schopná dát mu to, co chce a to plně, nebo jen částečně, nebo vůbec
Je totiž zjevný, že partner v určitých obdobích reagoval dle partnerčiných představ a to skoro v každém případě, který se tu na Kudle vyskytuje (búúú, ať je to jako dřív, to byl skvělej)....

2) ať už je to jakkoli v bodu 1) zda je to přesně(nebo alespoň z valné většiny) to, co v životě chci.

A pak buď setrvat, hlídat si, aby platil bod 1) a 2) nebo skončit a najít jiný vztah, kde zjistím 1) a 2) a budu si hlídat, aby to platilo.

Ještě dodatek:
Při obzorech a rozmanitosti, jež jsou dnes mladým jedincem žádány, soudím, že setrvat ve vztahu tak, aby trvale platily hodnoty na začátku (tedy lidé jsou alespoň v něcem stálí a nevyvíjí se příliš) bude čím dál obtížnější.
Tedy člověk se buď prizpůsobuje nebo rozchází a s jinými schází.
říjen 08, 2009 13:41
řekl bych, že : dexx
chlapi mají mnohem menší vůli než ženský a to obecně, natož v přetvářce. Jsou schopni tak maximálně oblbovat ženskou řečma jeden dva večery, aby ji dostali do postele, což je víceméně neškodný.
Co ale vidím ženský, ty jsou schopný se přetvařovat a přizpůsobovat mnohem mnohem víc a dýl (klidně roky!!), aby chlapa dostaly tam, kde ho chtějí mít.

Takže sázím na to, že chlapi se bůhvíjak nepřetvařujou, na nic nečekají a prostě žijou. A když se jim žije špatně, jsou podráždění a zlí a hledají alternativy. Jen reagujou na okolí.
Úplně přímočarý čitelný jednání.

(Otázkou je, zda je vůbec možný trvale uspokojovat partnera tak, aby jednoho krásnýho dne nezdrhl, protože si je jistej, že takhle už to nemůže dál táhnout)
říjen 08, 2009 13:55
dexxi : Kamila
tvůj přehled by nebyl špatný, kdyby...
Kdyby sem na Kudlu nepsaly většinou nešťastnice, který mají doma právě tu patologickou výjimku.
Dejte jim co chce - prachy na automaty? Domácí servis, až půjdou za milenkou?
Ne, bohužel - tady nepíšou lidi, co mají normální partnerství. A podle mýho většinou ani nikdy neměli - což je to, co píšeš: většina těch chlapů, co maj chudinky, co se chovaj jak hadry na podlahu jsou hovada neb se tyto vzájemně přitahují.
říjen 08, 2009 13:55
taky jsem měla doma patologickou výjimku : Ester71
dělala jsem vše pro to, aby doma bylo všechno v pořádku, nikdy si toho nevážil, ale neustále chtěl slyšet slova chvály, jak je dodrej, jak je lepší, jak je prostě nejlepší!! A čím líp jsem se k němu chovala, tím hůř mi to oplácel. Měl mě za služku, vychovatelku dětí a póvl.
Dneska už to tak není. A co pomohlo? Když jsem mu naznačila, že není jedinej na světě a že i bez něho bych mohla žít celkem slušně.. Nechala jsem sebou hodně dlouho zametat, ale jednoho dne jsem si řekla dost, takhle to dál nejde a vzepřela jsem se.. Jsem s ním 22 let, od svých sedmnácti, nikam jsem nesměla, zatímco on byl každou chvíli "na pivu", když už jsem někam šla, tak s jeho doprovodem a žárlivými bláboly, většinou ještě s dohrou doma. Dneska si jdu kam je libo, nezneužívám toho, ale užívám si to. A o tom to asi je: udělat si mezi sebou jasno a pořádek.. Je fakt, že někdo to pochopí brzy, někdo později a pak se najdou ještě tací, kteří to nepochopí nikdy, bohužel.. Je to tak, komu není shůry dáno, ten je prostě blbej smilies/grin.gif..
Jen ještě takový můj názor, chlap, který říká, že neví co chce, ten to ví moc dobře, jen je srab, aby na rovinu řekl, co nechce.. V několika případech ověřená pravda
říjen 08, 2009 15:31
Mamčo, : Dáša
myslím, že ani fakt, že synovu přítelkyni znáš od miminka, tě neopravňuje k tomu, abys na ně byla hrubá a říkala jim něco o trhnutí nohou. Přiznávám, že kdyby se ke mně takhle chovala tchyně, taky byl dala přednost splácení dražšího bytu než se zavázat rodině a bydlet ve stejném baráku. Možná to byl právě fakt, že by s tebou bydleli ve stejném domě a ty jim do všeho mluvila, proč na to nepřistoupili. Mladým je možno něco navrhnout, ale vždy s tím, že je to rada, návrh, který mohou nepřijmout a ne příkaz, při jehož nesplnění následuje něco o trhnutí nohou. Opravdu si nedovedu představit, že bych něco takového řekla dceři nebo synovi. Mohu jim říct slušně svůj názor, ale tím to končí.
říjen 09, 2009 06:34
Radko, : Dáša
když jste spolu začali chodit, byla jsi hodně mladá, zřejmě byl tvou první větší láskou. Ve svém příspěvku nemluvíš o dětech, takže zřejmě nejsou. Moje rada se ti líbít nebude, protože se pořád ještě díváš na váš vztah a hlavně na něj těma sedmnáctiletýma očima. Nejsi tak stará, aby sis musela kazit další život s tím pánem. Rozveď se, nauč se žít samostatně, užívej si života /tím nemyslím jít z postele do postele, ale někam si zajet, někam se podívat/, buduj si pozici v práci. Potřebuješ poznat svoji hodnotu. Láska je hezká věc, když se vydaří. Ale někdy člověku kazí oči, takže on nevidí to, co by vidět měl. Tvůj manžel měl zřejmě dokonalý mamaservis. Chtěla jsi mít hezký domov, to chceme každá, ale většinou ne za cenu toho, že jeden jej vytváří a druhý jenom parazituje. Nevím, jak často jste jezdili k rodičům a jaký vztah mezi rodiči a tvým manželem byl. Ale nelíbilo by se mi, kdyby pro mého muže bylo v tomto směru důležité mínění jeho spolupracovníků. A ještě jedna věc mě napadá. Máš nějaké kamarádky, se kterými si můžeš jít sednout někam na kafe nebo si jít zaběhat, zacvičit, do divadla apod.? Jestli ne, tak si je hledej. Je to zase cesta k nezávislosti.
říjen 09, 2009 07:00
Dášo : Kamila
ne že by mamča potřebovala advokáta, ale prostě mi to nedá.
Mamča je skrznaskrz hodná ženská, která svým dětem tutově do všeho nekecá. A jestliže jim řekla, ať si trhnou nohou, pak naprosto věřím, že to bylo ve srandě a jako takové to bylo přijato. Horlíš hezky, ale na špatné adrese smilies/wink.gif
Ale to nemůžeš vědět, mamču neznaje smilies/wink.gif
říjen 09, 2009 08:02
Kamila : mamča
Díky za zastání. smilies/wink.gif smilies/cheesy.gif

říjen 09, 2009 08:14
Dáša : mamča
Já nejsem diplomat "co na srdci, to na jazyku". Jestliže jsme se dohodli, že vrazím celoživotní úspory a oba bráchové svoje stavební spoření do malého bytu pro nejstaršího syna s tím, že to bude bezúročně splácet v první řadě bráchům, považuju to v dnešní době za slušnou nabídku.
Nikomu své vize nenutím, když nechtějí, ať nechají být.
Jako rodina táhneme za jeden provaz, a věci si říkáme na rovinu.
Trhnutí nohou bylo samozřejmě řečeno žertem.
Sama si už 30 let užívám Tchýně s velkým "T", tak se dost snažím se jí nepodobat. smilies/grin.gif
říjen 09, 2009 08:16
mamčo, : bb2
byla to slušná nabídka a protože své děti určitě znáš, tak si můžeš dovolit trhat jim nohou jak chceš, protože předpokládám, že to všechno probíhá v rámci rodinných komunikačních zvyklostí. Víš jak to myslím, jsou rodiny, kde jedno významné hmmm odstartuje dlouhé debaty a spekulace co se tím myslelo a rodiny, kde jedno ostré jdi někam neodstartuje absolutně nic.
Ale stejně myslím, že odmítnutí té dobře míněné a výhodné nabídky bylo velmi dobré rozhodnutí mladých. Řekla bych velmi samostatné, zodpovědné a ohleduplné. Protože radši budou dlužit instituci a případné problémy řešit standardním způsobem, než dlužit bratrům s vědomím, že svými dluhy jim třeba brání v realizaci plánů. I mně by byla velmi nemilá představa, že zadržuji peníze někomu z mých blízkých, protože kdykoli může nastat situace, kdy by se mu ty prachy hodily, a on to musí odmávnout a já se to nejspíš ani nedozvím. Jen si prostě bratr řekne Hm, škoda, bylo by to fajn, ale teď si to nemůžu dovolit, půjčil jsem bráchovi na byt...
A když nastanou problémy, je lepší řešit to s cizí bankou třeba i prodejem bytu - pro mě. Protože který bratr by dopustil, aby se jeho bratr třeba i s rodinou musel stěhovat z bytu jen proto, že mu nesplácí půjčku, že se dostal do potíží a nedostává se mu peněz na splátky? Takový bratr věřitel by se cítil trochu jako hyena, má-li bráchu rád, a neudělal by to. A bratr dlužník by se tím pádem svíjel z toho, že jeho rodinu, jeho bytové potřeby dotuje brácha, který tím odkládá svoje potřeby.
Peníze mohou pořádně zacuchat vztahy, a rády tak činí. Myslím, že vaši mladí se rozhodli nejlépe jak mohli, s maximálním ohledem na vás všechny :-) koneckonců, ani takhle nic nebrání tomu, abyste jim v případě nějakých potítí na určitou dobu vypomohli.
říjen 09, 2009 11:23
bb2 : mamča
Ano, jejich rozhodnutí beru, a počítám s tím, že kdyby se někdy dostali do potíží se splácením hypotéky, (MD, nebo nedostatek práce pro syna jako OSVČ) že jsme tu, abychom jim pomohli.
Ona ta teorie bydlení byla myšlena tak, že ten malý byt časem obydlíme my s manželem, a náš velký se prodá a finance všem rozdělí, a tím se dluhy všem poplatí.
Ale respektuji rozhodnutí nic po nás nechtít, a jít si vlastní cestou.
Bydlení v jednom domě v samostatných bytech vzdálených od sebe 8 pater, při vzájemném respektování soukromí, má své výhody. Jednak hlídání - dnes psa a kocourů, zítra třeba dětí, a pro nás třeba někdy na stáří opora.
říjen 09, 2009 12:27
... : bb2
Rozumím a souhlasím. Jen se jim nedivím:-) Možná sehrál roli i fakt, že se jim ten dům až tak nelíbí, možná ani okolí. Píšeš 8 pater, takže nejspíš jde o klasický panelák. Možná v něm nechtějí strávit svých příštích společných 50 let, dnes se staví krásné bytové domy, byty s terasami nebo přímým vstupem na malou předzahrádku, pěkné malé rodinné domky.
říjen 09, 2009 13:40
BB - byty : Dáša
Nepochybuji o tom, že se staví i byty, o jakých mluvíš. Určitě jsou domy hezčí, nápaditější, zajímavé na pohled. U nás se hodně staví a často jsou před dokončení byty na internetu - tedy jejich rozložení. Nedávno jsem četla článek nějakého bytového architekta, který psal o tom, jak strašně se ty byty navrhují, že jsou dost neúčelně řešené. Snad někomu nevadí, že v místě, kde bych mohla být hezká /tím nevylučuji, že moderně pojatá/ stěna s knihami a spoustou podobných věcí, je kuchyňská linka. A to je ještě výborné řešení. Nedávno jsem viděla plánek bytu 4 kk, kde byla chodbička do obýváku široká asi 150 cm a v ní kuchyňská linka. Každý, kdo šel do OP se musel vyhýbat tam právě pracující kuchařce. Ale z venku byly ty byty krásné. Co tam bylo opravdu hezké byly 2 byty 3 kk, kde byla linka na krátké straně a vytvořena možnost třeba prostor kk i schovat. Mám byt v paneláku, v 8. poschodí. Z venku nevypadá tak krásně, jako ty nové domy, ale je prostorný, nemám sice velký balkon, ale zato jídelničku a velký OP. Řada mých známých by se ráda stěhovala do paneláků, většinou říkají, že jsou lépe řešené. Je to náš třetí panelový byt a zatím jsem si nestěžovala. Jistě. nikdy jsem neměla velký balkon, ale také mi nikdy návštěva nekoukala do hrnců. Ale možná je můj názor dán tím, že opravdu mám v obýváku raději knihy než hrnce.
říjen 10, 2009 18:33
Dášo, nejen na pohled, jen se musí vybírat. : bb2
pokud se ti ve tvém bytě líbí, pak není důvod ho měnit za nevyhovující:-)
Mladým od Mamči ten byt nevyhovoval, mají jinou představu a tu mohou realizovat. Samozřejmě jsou i byty nešikovně řešené, jak píšeš, to je pak na kupci, aby vzal rozum a představivost do hrsti.

Tu chodbičku s kuchyňskou linkou, jak píšeš, má moje příbuzná v paneláku v Plzni, kde bydlí cca 40 let. Byt 3plus1 o velikosti krabičky od sirek, pokojík miniaturní, obývák průchozí, s dveřmi do kuchyně, chodby, ložnice. Zato balkon je u ložnice na severní stranu.
V kuchyni se může nacházet pouze jeden člověk, ve chvíli, kdy chce projít druhý, musí se ten první nacpat co nejblíž k lince a druhý se šoupe o jeho zadek, nebo musí ten první vyjít z uličky a dát přednost tomu druhému :-) Průchod je nutný, jelikož za rohem kuchyně je velmi příhodně umístěn vchod do koupelny. Vchod na wc je naopak umístěn v předsíni, takže kdo opouští toaletu dveřmi do předsíně, musí přes kuchyň do koupelny, aby si umyl ruce.
Kuchyň je tak malá, že se tam nevejde ani miniaturní stůl, ten je tedy v obýváku, už tak malém (17m2). Spížní skříň (tj. větraná) též schází, ostatně ani by se tam nevešla. Sklepní kóje také není. Je jakýsi kamrlík v mezipatře, ten slouží jako komora, sklep a spíž dohromady. O vestavěných skříních v předsíni si taky mohou nechat jen zdát. Takže si úložné prostory zřídili na chalupě.
Byt 3plus1 má 68m2 a nevhodné řešení. Můj byt, o 22 let mladší, byl sice také jen 3plus1, ale měl 85m2. Kamarádky 3plus1 má 110m2, vč.dvou koupelen a velké šatny-komory.
Vše je relativní.
říjen 11, 2009 19:25
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]