O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

DRUHÁ STRANA LÁSKY - I. PDF Tisk E-mail
Pondělí, 05 říjen 2009

 Dobrý den, vůbec nevím, jak vám popsat můj problém. Žiji s přítelem čtyři roky. Mám dvě dospělé dcery, 23 a 20 let. Přítel má 19 dceru a 7 letého synka. První tři roky jsme bydleli v mém nájemním služebním bytě, ale pak jsem dostala výpověď, jak z bytu, tak i ze zaměstnání. Přesto, že jsme uvažovali o domečku, a přítel sám vždy navrhoval, jak vše bude snadné, ukázalo se nakonec, že (i dle jeho slov) nám to znemožní jeho bývalá.

 

 

 

 

      Přes všechnu ochotu a finanční zabezpečení jejich dětí jsme v době krize pod tlakem nákladů. Přestěhovali jsme se tedy do panelového bytu po jeho matce, která se přestěhovala jinam, a příteli byt darovala s tím, že vyplatí bratra. Následovala tedy rekonstrukce, tímpádem hypotéka... Ale hned od začátku matka přítele si tu uplatňuje právo na bydlení, její návštěvy už nejsou návštěvami, ale min. 14 dní v měsíci je u nás. Ano, vadilo mi to, chybělo mi soukromí, ale stejně - matku jsme si brali na výlety, víkendy na chatu. Přítel to bral za normální, běžné, prý on je prvorozený a jedině on se musí o matku postarat; mladší bratr prý nemusí, ten se musí bránit a pomáhat mu. Bratrovi je 37 let, má rodinu, dobrý plat, služební auto, ale matku ani k sobě nepřiveze, musí k nim autobusem. Cokoliv kdy přítelova matka potřebuje, obrací se na nás.

 

     Chtěla bych nastolit pravidla, neboť i já mám rodiče, a to o dost starší.Chtěla bych pochopení u přítele, který je dobrý, ale až moc a vyhovuje přáním druhých i za cenu našeho společného času. S jeho matkou jsem si promluvila, je to celkem ok, ale přítel mi to vyčítá, že jeho matku nesnáším, a pokud se s ní normálně bavím, považuje mě za falešnou. Deptá mě to, děsně se hádáme, a já už nemám kloudné řešení. Zprvu jsem to i řešila  vínem, když jsem byla sama doma, teď tedy ne, snažím se být připravená na normální řeč, ale to mi opravdu nejde.

 

     Přítel má jen svou řeč, svou pravdu;  po 3 roky jsem objížděla s jeho rodinou jejich hroby v době dušiček, letos jsem chtěla zase s mými rodiči. Jen se mi ale směje, ať si s nima jedu sama, že oni jsou ještě 2, mají auto. Ano, mají, ale teď už do šrotu. A nepřipadá mi jako rovnocený vztah takový, kde se pomáhá jen jedněm. K jeho bratrovi matka jezdila na Štědrý den, a aby to bylo spravedlivé, tak se manželka bratra se věnovala i svým rodičům, tráví matka Štědrý den i u nás. Toto je normální dohoda, ale jen tato jediná. Nechci, aby na hroby svých příbuzných bratr nejel, ale chtěla bych toto absolvovat i s ním a mými rodiči. Ale nadává mi, že nemám úctu k mrtvým, tedy jeho... Je toho moc, ale nějaká pravidla by to chtělo, ale přítele nemohu přimět. Nevím, jestli je tedy správné je chtít - tedy ctít stejným dílem rodiče nás obou. (Vždyť manželka bratra uspěla ve svých požadavcích.)  Myslím, že přítel opravdu má "blok", že je všechna starost jeho příbuzných je na něm.

 

     Omlouvám se za dlouhé psaní, ani zdaleka to není vše, ale snad jsem podstatu vyjádřila. Děkuji předem za rady, neboť i když hádkou se nic nevyřeší, u nás je to už děs a já vůbec nevím, jak dál argumentovat; chci s přítelem žít, jak jsme chtěli.

 

Janina

 

 

ODPOVĚĎ:

 

Milá Janinko, prosím, potřebovala bych ještě trochu víc informací - odpověz mi ještě na pár otázek:

 

  • Které z dětí s vámi žije?
  • Kdo všechno je v tom bytě trvale hlášen?
  • Nemýlím-li se - ty jsi do té rekonstrukce také dávala peníze, žejo?
  • Jak jste na tom s hospodařením (s penězi)? Máš něco svého, nebo máte vše společné?
  • Proč s jeho matkou vyřizuješ ty nepříjemnosti ty? (Víš, takhle jsi špatná u obou...).
  • Mám dost fest pocit, že jsi ve vašem vztahu ta absolutně submisívní, podřízená.
  • Uvažovala jsi už, kam bys šla, kdyby náhodou váš vztah skončil?

 

        Budu ráda, když odpovíš co nejdříve - pak se ti budu snažit co nejlépe poradit, ano?

 

d@niela

 

 

 

 

Komentáře (4)add feed
... : Bara
Ze by tvuj pritel chtel tak strasne rad pomahat druhym, se mi az tak nezda. Asi jen nekterym a prevazne sve rodine. Na tvou rodinu kasle, tu neuznava, rekla bych ze je sobec. Prijde mi to jako ponizovani a asi bych uvazovala o osamoceni. Mas dve dospele dcery, sama nebudes. Urcite na tebe nekde ceka nekdo, kdo si te bude vazit a respektovat tve rodice. Pouvazuj!
říjen 05, 2009 23:45
... : katka*
Tvůj přítel je sobecký, to je asi všem jasné... vidí jenom svou rodinu a tu tvoji nechce brát. On to asi bude ještě trošku mamánek - závislý citově na své máti. S takovým žít není jednoduché, ale že by to byl hned důvod k rozchodu, to si nemyslím.
Podle mého by bylo potřeba si spolu sednout a rozumně promluvit, třeba si předem napsat co mi vadí a vysvětlit si, že péče o rodiče je pochopitelně hezká ale že je potřeba tu péči dělit. Stejně jako se člověk stará o dvě děti, musí se starat o dvoje rodiče (pokud se cítí jako rodina dohromady). Připadá mi to, že tě přítel do rodiny nějak nezapočítává prostě nějak nepobral spojení nejen muže a ženy ale obou rodin.

říjen 06, 2009 08:40
Druhá strana lásky? : Vodoměrka
Hmmm... a kde je tedy ta první? Já tam žádnou lásku jaksi nemůžu najít. Tvůj přítel je hodně závislý na své matce, na své rodině, ale pro tebe a tvé blízké tam jaksi moc místa nevidím... pravidla jste si měli nastavit hned na začátku společného bydlení, mám takový dojem, že jsi ustupovala a nikdy nic pro sebe nechtěla, a najednou jsi vyrukovala i se svými požadavky a ejhle, objevil se problém. Jediné řešení vidím v probrání situace a kompromisech (a to hlavně z jeho strany)... ale obávám se, že to nebude lehké...

říjen 06, 2009 12:04
a není náhodou z Moravy? : Janmska
Tvůj osud je velmi podobný mému. Můj bývalý byl z Moravy, tam to totiž takhle dost sobecky funguje. Chlapi jsou tam sice pracovití, ale strašně sobecký, musí být vždy a hlavně po jejich, jsou lakomí a žárliví. Tohle není nějaký šovinismus, prostě jsem to tam tak pozorovala. Češi jsou daleko smířlivější - proto se jim moraváci vysmívají, jak jsou blbí, ale Moraváka bych si za muže již nikdy, ale opravdu nikdy nevzala.
říjen 07, 2009 23:53
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]