O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

ASPERGERŮV SYNDROM PDF Tisk E-mail
Pondělí, 28 září 2009
Přejít na obsah
ASPERGERŮV SYNDROM
Strana 2

 

 

 

 

 

Aspergerův syndrom - nemoc výjimečných

 

  

     Aspergerův syndrom byl pojmenován po rakouském lékaři Hansu Aspergerovi, který v roce 1944 u čtyř chlapců diagnostikoval chorobu, která  byla původně nazývána „autistická psychopatie". Jedná se o postižení podobné autismu, které ovlivňuje způsob, jakým se osoba dorozumívá a jak reaguje na jiné osoby. Lidé trpící tímto syndromem mají nedostatek představivosti, problémy s komunikací a ve vztazích. Na rozdíl od autismu však mají ale méně potíží s řečí, nemají mentální opoždění a jsou naopak většinou nadprůměrně inteligentní. Toto onemocnění se vyskytuje převážně u chlapců (v poměru 8:1) a v České republice se ročně narodí asi 200 dětí s tímto syndromem.

 

     Dítě „aspík" působí dojmem, že si neuvědomuje nepsaná pravidla chování, tudíž dělá a říká věci, které druhé lidi urážejí, nebo prostě „zlobí". Pro tyto děti bývají typické pravdivé a výstižné poznámky, které však v dané situaci nejsou vhodné a přivádějí druhé do rozpaků. V komunikaci jsou jednostranně zaměřené, mají potíže chápat humor, ironii, metafory, nadsázku. Do kolektivu vrstevníků se zapojují s obtížemi, patří mezi samotáře nebo se chovají natolik odlišně, že nejsou ostatními dětmi přijímány. Často bývají velmi neobratné, mívají potíže s psaním a tělocvikem. Výchova dítěte s Aspergerovým syndromem je velmi obtížná, frekventovaně se vyskytují vývojové poruchy chování, hyperaktivita, poruchy pozornosti a nedostatečná kontrola emocí. V dospívání mohou trpět depresemi, mají sklony k sebepodhodnocování.

 

     Základním syndromem, který je všem aspíkům společný, je opakování. Opakování je pro ně základem řádu a řád je jejich jistota. Lidé s Aspergerovým syndromem mají oblíbená slůvka nebo věty, které často používají v řeči, mají „oblíbené" dny, kdy například chodí plavat nebo nakupovat - v jiné dny to pro ně prostě nepřipadá v úvahu.

 

     Když se takhle sepíšou hlavní potíže aspíků pod sebe, vypadá to nedobře, jako by nemohli žít v běžné společnosti. Ve skutečnosti se začleňují mezi lidi relativně snadno. Děti s Aspergerovým syndromem jsou samozřejmě jiné než normální děti, s touto chorobou však není spojeno žádné výrazné mentální nebo tělesné postižení a tak je jeho diagnostikace poněkud obtížnější. Malý aspík bude pravděpodobně občas vzteklý, hlavně když mu změníte program, a bude mít pár velmi výrazných zájmů, od kterých ho budete špatně odtrhávat.

 

      Aspergerův syndrom není „léčitelný" v pravém slova smyslu. Lidé sice berou léky, ale ty mají spíše napomáhat jejich normálnějšímu fungování ve společnosti - ve společnosti, která není upřímná, protože kdyby byla, nemuseli by se učit přetvařovat a žít mezi lidmi, jejichž pocity je potřeba odhadovat a naučit se správně na ně reagovat.

 

     Zájmy, koníčky a „posedlosti" malých aspíků se mohou později stát předmětem jejich obživy. Proč posedlosti? Zcela zdravý člověk se může třeba zajímat o historii, a nejvíc ho baví dejme tomu období vlády panovnického rodu Jagellonců, takže si občas něco přečte, koupí nějakou tu monografii a zajede na místa, která jsou s tímto rodem spojena. Aspíka ale zajímají pouze konkrétní tři měsíce vlády Vladislava II. Jagellonského a zjistí si o nich všechno. Podobně se chová v případě všech ostatních koníčků - prostě jde do hloubky, soustředí se jenom na jednu věc, kterou musí dokončit. Teprve potom se může začít, stejně důkladně, zajímat o něco jiného.

 

      Typickým příkladem je Albert Einstein a o tom jste určitě už slyšeli... Mezi další významné osobnosti s tímto postiženým byli údajně např: Franz Kafka, Vincent van Gogh, Isaac Newton a celá řada dalších světových velikánů.

 

     Tudíž, není nic ztraceno, Jirka je milý a inteligentní kluk, který má bohužel trochu zkomplikovaný start. Věřím ale, že se mu při správném chápavém a přátelském přístupu rodičů, učitelů a všech ostatních nás dospělých kolem, určitě nepovede špatně a naopak se mu třeba podaří udělat ze svého hendikepu výhodu..

 

Paula

 

 

Komentáře (134)add feed
Jedna moj známá, : Rozmarýna
si vzala aspíka za manžela. Teď mají dítě - aspíka. To, že je manžel aspík zjistila, až když lítala po psycholozích a lékařích se svým dítětem. Svěřila se psycholožce s tím, jaké problémy má s manželem a ta jí potvrdila, že má Aspergera. No přiznám, kámoška je z obou už na nervy. Jenom nechápu, jak se mohla do něj zamilovat, když on byl "divný" už na začátku. Já ho znám a od začátku jsem ho považovala za "divného." V žádném zaměstnání nevydrží déle než rok. Ani on to o sobě donedávna nevěděl.
září 28, 2009 20:11
No, já jim řikám nevychovaní pancharti : NČ
A voni zatim - výjimeční a nemocní.
Nojo, i psychologové se musej nějak živit. Určitě je to pro ně jednodušší, než aby pracovali.
Mi připomíná tu manželku, co se nechala vyšetřit u doktora a manželovi pak sděluje:
Vidíš, žádná kur*a, jsem nemocná!
září 29, 2009 08:17
Rozmarýno.... : Kulíšek
Ahoj...chtěla bych tě poprosit, jestli bys mi mohla napsat jak "jiný" a čím se ti jeví ten její manžel...totiž, nedávno jsem tady prosila o radu v článku Moje děti, tvoje děti...měla jsem přítele se synem, který trpěl aspergerovým syndromem...a jeho otec mi často nerozuměl a hlavně jsem začala získávat dojem, že taky snad není úplně normální...Můžu jen potvrdit, že život s takovým dítětem je skutečně na zbláznění, záleží určitě na míře postižení tím syndromem...ale u nás to bylo asi hodně a nebo se děly i věci, který s tím nesouvisí...Dítě je skutečně nezvladatelné, působí drze a nevychovaně, každému nadává, každého poučuje...včetně vlastního otce a jen jsem čekala kdy nás začne bít...Kromě toho onanoval nekontrolovaně kde ho napadlo, třeba na gauči v obýváku...a přitom já mám jedenáctiletou dceru..bylo to opravdu hrozné a co horší, že jeho otci to nepřipadalo nijak divné...ani když měl denně úplně totálně špinavé spodní prádlo, na všechno, na co jsem tatínka upozornila mi bylo řečeno, že teď to nebude řešit...A s tím se opravdu nedá žít...
září 29, 2009 09:11
No, Kulíšku, : Krakonoš
to jsem tu chtěl zrovna napsat, že ačkoli závěr článku je mírně voptimistickej, v jedný voblasti si tyhle lidi fakt moc "neškrtnou": Vytvořit funkční a trvalej partnerskej vztah je pro ně neuskutečnitelný, protože to s nima prostě "normální" partner nevydrží. To nemluvim vo tom, když potkaj partnera s takovou hloubkou porozumění, jakou projevil ve svým příspěvku náš navrátilej čtenář smilies/grin.gif.
září 29, 2009 10:23
Krakonoš... : Kulíšek
Je asi úplně jedno, o jakou hloubku porozumnění se jedná...prostě to nejde, ať je to partner nebo dítě...nejde to zkloubit ani když se tisíckrát zapřeš a řekneš si, že to dokážeš...to by musely chtít obě strany ...a to v jejich případě nefunguje...jsou to neuvěřitelní sobci, oni skutečně myslí jen na sebe a v jejich větách se opakuje jen JÁ a JÁ a JÁ....:-(
září 29, 2009 11:17
Kulíšku, ten chlap neomylně pozná, jak druhého ranit nebo urazit. : Rozmarýna
Párkrát, když jsem se s ním setkala a nebyla jsem u toho setkání sama, ale ještě byli tam další přátelé, tak ten její manžel uměl vždy neomylně říznout do živého. Prostě neměl žádný takt a všechny pourážel a ještě neuměl pochopit, proč jsou lidé uražení a když ne uražení, tak ranění. Např. když uviděl poprvé mou kamarádku, tak při představování jí řekl: "Teda ty máš kulatá záda, jak stará babka, dělej s tím něco, kdo se na tebe má dívat." Nebo svojí 75 leté babičce řekl: "Prosím Tě, ničemu nerozumíš, nedivím se tomu, jsi už stará a nejlepší bude, když se odstěhuješ do domova důchodců." Mně zase řekl, když jsem si vzala obložený chlebíček, že mu nemusím vyžírat ty nejlepší chlebíčky. Prostě podle mně totálně nevychovaný dospělý fracek. A i k manželce se choval podobně "sprostě". Řekl jí, že nemusí všechno sežrat, ať se na sebe podívá jak vypadá. Přitom není tlustá, ale není žádná anorektička. Možná má nadváhu tak 5 kg. A to jejich dítě taky působí strašně frackovitě, než jsem se dozvěděla, že má Asperga, tak mě vždy svrběla ruka a nejradši bych mu jednu střihla.
září 29, 2009 11:39
Rozmarýno.... : Kulíšek
Hm...tak to nemůžu říct, že by se vyloženě dělo u nás...ale spoustu věcí mi nerozumněl a hlavně nehodlal řešit, protože mu připadaly normální...bohužel.Snažil se mě ranit jinak, třeba když dělal zkoušky v práci a já mu pomáhala s klukem o víkendu, tak jsem stála od rána do večera na nohách, snažila se v rodině udržet klid,což bylo skoro nemožný a vařila a pekla a on to ukončil v neděli se slovy, že jsem to prakticky dělala zbytečně, protože ON potřeboval hlavně ten klid a ten neměl...ale kdo byl strůjce neklidu?? Jeho syn přeci...Tahle situace nenastala jen jednou...a já to vždycky moc obrečela..a znova a znova se snažila...Nemělo to smysl...Kluk je ale tovej, jak píšeš....jen ne,že by tak urážel...on spíš jen nadává,povyšuje se nad ostatní, chce mít jen poslední slovo, mě vyloženě dával příkazy...a prostě...nešlo to.Navíc....jeho inteligence zrovna je podprumerna a o to horsi to vsechno je...díky moc...
září 29, 2009 11:58
Mohou tuto chorobu mít i dívky? : alena Bodka
takhle jak to popisujete, tak to skoro přesně sedí na dceru mojí kamarádky. Jako dítě byla naprosto příšerná a nesnesitelná, ke mně se chovala děsně, až do chvíle, než jsem ji /poté, co se pokusila rozebrat vypínač na lampičce, která byla po proudem/, zřezala jak psa.Vytočila mě tak, že jsem ji skoro zabila...no a teď je dospělá, chová se ke mně úžasně, je moc milá - teda žádnej Einstein to není - to teda rozhodně ne - ale je nesmírně pracovitá a šikovná. A je s ní hrozná legrace - tak to asi Asperger nebude. Jen mizerná výchova. Fakt je, že ji teď mám moc ráda - jak jsem ji jako dítě nesnášela.
září 29, 2009 12:24
aleno Bodko, : Rozmarýna
mám zmatek. Alena Puntíkovaná jsi ty? Nebo jde o 2 osoby?
září 29, 2009 12:32
Rozmarýno je to takhle: : alena Bodka
Já se jmenuji Alena Tomková, předtím jsem se jmenovala Peroutková - tedy Alena P.- pro obě tyto zžkratky mi začali říkat , napřed Téčková, potom Tečková, potom Puntíkatá - ale jsou zde i Kudlanky ze Slovenska - a Bodka je slovensky Puntík /popř. i tečka/. Já nejsem doma na svém přístroji, kde jsem trvale přihlášená jako Alena Puntíkovaná. Nyní jsem na jiném stroji, kde už se takto přihlásit nemůžu, protože jsem pod tímto jménem přihlášena /a neodhlášena/ jinde. A tak používám slovenskou verzi svého Nicku. Ale jsem to pořád já a i když o tom někdy dost pochybuju, schizofrenií dosud netrpím. Až vám začnu tvrdit, že jsem mimozemšťan, nebo Jan Žižka z Trocnova - dojde i na to. Taskže tady na tom stroji jsem Puntík - neboli Bodka -Tečka.
září 29, 2009 12:40
Paulo : mia
tak třeba jsi u zrodu nového Einsteina. smilies/smiley.gif Ne vážně. Obdivuji trpělivost rodičů dětí s takovým handicapem. Že dovedou brát své dítě takové jaké je. Sebekriticky přiznávám, že i když dcera strávila po nemocnicích do svých 5 let půl roku života, na takto hyperaktivní a těžce zvladatelné dítě bych asi sebeovládání postrádala. Opravdu smekám před rodiči toho kluka i té paní, co na ni v odkazu upozornila Můra i před Tebou Kulíšku.
září 29, 2009 12:46
No vida jak se zde člověk poučí a dovzdělá : wendy
taky jsem si myslela, že to jsou parchanti nevychovaný, maximáně něco jako hyperaktivní, a ona další Dg. Chudáci rodičové....
září 29, 2009 12:50
Já si myslela, že jsi to ty, : Rozmarýna
protože vím, co je slovensky Bodka. Jen jsem nechápala, proč jednou Tečka a jednou Puntíkovaná.
září 29, 2009 12:51
Teda oprava, : Rozmarýna
proč jednou Bodka (ne Tečka).
září 29, 2009 12:52
protože místní pánové : alena Bodka
mi začali říkat puntíkovaná s tečkama, nebo tečkovaná s puntíkama.A tečka a puntík jsou skoro totéž
září 29, 2009 12:55
jo a Bodka : alena Bodka
mi začala říkat Šípková Růženka - sipik
září 29, 2009 13:00
jo a jednou Puntíkovaná : alena Bodka
a to na přístrojim, který mám doma a jsem na něm takto přihlášená na trvalo, a bodka na jiném stroji, který nemám doma, nejsem na něm nijak přihlášená, ale jako puntíkovaná se zde už přihlásit nemůžu. Takže tečka je puntík, puntík je bodka a já jsem pořád já.
září 29, 2009 13:03
Krakonoši : NČ
moje hloubka porozumění pro todle je docela nulová, ať si tomu panchartímu chování spratka nevychovanýho nějakej pseudodoktor řiká jak chce.
Stejně nulovou hloubku porozumění mám třeba pro heparína Zelenku. I ten má taky už jistě svou pojmenovanou chorobu. Znova vopakuju: Čim by se taky ti psychouši živili, kdyby neměli tydle diagnózy? Ještěže mají tolik nevobjevenejch latinskejch slov. Vždyť nakonec by se nedejbóže museli živit prací.
září 29, 2009 13:09
Rozmarýno : kolemjdoucí
Např. když uviděl poprvé mou kamarádku, tak při představování jí řekl: "Teda ty máš kulatá záda, jak stará babka, dělej s tím něco, kdo se na tebe má dívat." Nebo svojí 75 leté babičce řekl: "Prosím Tě, ničemu nerozumíš, nedivím se tomu, jsi už stará a nejlepší bude, když se odstěhuješ do domova důchodců." Mně zase řekl, když jsem si vzala obložený chlebíček, že mu nemusím vyžírat ty nejlepší chlebíčky.


a která část z toho se nezakládala na pravdě smilies/wink.gif
září 29, 2009 13:13
třeba ty chlebíčky : alena Bodka
ty byly jenom jeho, nebo je taky směl jíst někdo jiný? A jestliže ano, byl snad zveřejněn zákaz toho, aby si každý vzal takové chlebíčky na jaké měl chuť? A kdo posuzoval, jak0 chlebíčky jsem nejlepší a jaké nejhorší a kdo rozhodoval o tom, jaké chlebíčky smí kdo jíst? Ergo- z čeho dotyčný usoudil, že předmětný chlebíček patřil právě jemu a nikomu jinému? A vůbec nechápu, proč mu nikdo neřekl:"Hele, vypadáš a chováš se jako debil - kdo to má snášet, nejlepší bude, když tě zavřou do ústavu."
září 29, 2009 13:41
Kolemjdoucí, : Rozmarýna
něco byla pravda a něco byla otázka názoru. Kamarádka má kulatá záda. Já si vybrala první chlebíček s debrecínkou místo s kuřecí šunkou, ale to je otázka vkusu, někdo má radši kuřecí šunku. Po jeho debatě jsem si už další nevzala a znechutil mi ho hodně, ale vrátit nakousnutý do mísy by asi nebylo moc slušné. Z mého hlediska jsem si vzala ten lepší chlebíček. Jeho babička měla určitý politický názor - ale to je otázka politického zaměření, jestli levice a pravice. No a co se týká jeho manželky, nevím, proč by si nevzala na oslavě zákusek.
Myslím si, že tady nejde o to, jestli je něco pravda nebo ne. Normální lidé mají takt a slušné vychování a když vidí někoho s kulatými zády, kdo má 45 let, tak už je jim asi jasné, že s tím ten člověk v tomto věku už asi nic neudělá a sám určitě nechodí s kulatými zády z plezíru a je to spíš zdravotní problém. Tím pádem mu nebudou jeho handicap (či jak se to píše) nesmyslně připomínat. Když někoho pozvu na oslavu a nabídnu mu obložené chlebíčky, tak mu nebudu vyčítat, že si vybere ten, který se mu líbí. Nebo se má člověk napřed hostitele zeptat, jestli si může vzít ten s kuřecí šunkou nebo s debrecínkou? No a posílat starou babičku do domova důchodců nebo mluvit o tom, že si má začít shánět dřevěné pyžamo (na to jsem si vzpomněla až teď) mi přijde dost netaktní a sprosté. A navážet se do manželky kvůli zákusku?
Nebo ti takové chování přijde, kolemjdoucí, jako chování slušného zdravého a normálního muže?
září 29, 2009 13:44
... : Minnie
Čili, až ti jednoho dne, milý kolemjdoucí, někdo řekne: " Táhni dědku škaredej olezlej, kazíš mi chuť k jídlu," budeš spokojen, protože dotyčný hlásá pravdu...
září 29, 2009 13:44
no a pak nám napiš : alena Bodka
- třeba, jestli ti to řeklo řezivo u kopírky....jistě budeš rád, že si slečna zachovala objektivní pohled na věc. smilies/cheesy.gif
září 29, 2009 13:48
Aleno, to mu : Rozmarýna
nikdo neřekl, že nejlepší bude zavřít ho do ústavu. Tenkrát nikdo nevěděl, že má Aspergera. Všichni byli vykolejeni po každé jeho takové perle a zavládlo trapné ticho. Jen manželka ho občas sprdla.
září 29, 2009 13:54
A taky ten chlap : Rozmarýna
vůbec nechápe dvojsmysly.
září 29, 2009 13:55
ale říct mu to někdo měl, : alena Bodka
asperger-neasperger, mělo by se mu dát ochutnat vlastního chlebíčka.Jak jsou to sobci, tak si příště dají zaručeně bacha na to, aby nerozdávali rány, které se jim můžou okamžitě vrátit - nejsou snad inteligentní?
září 29, 2009 14:01
teda : Kamila
asi to bude poměrně vážná věc, ale když já na to nahlížím taky spíš tak, že lidi je potřeba vychovat a pokud to není nutné, moc neulevovat. Dám příměr - možná nevhodný, pak se tedy omlouvám: můj syn hrozně škrábe, hrozně! Pančelka říkala - ten kluk je určitě dysgrafik, nechte ho vyšetřit. A já řekla - nic takovýho, eště by to měl na papíře a už vůbec by se nesnažil! Syn kupodivu souhlasil taky, že žádný "papíry na hlavu" nechce (byl ve třetí třídě). Takže pokud je diagnoza opravdu těžká, tak dobrá, ale pokud jsou ty dysfunkce lehčí, tak bych tak benevolentní nebyla smilies/smiley.gif
září 29, 2009 14:08
No, ale podle mně i když je Asperger : Rozmarýna
a řekne se mu to, že nemá rozdávat rány, tak si myslím, že on bude vědět, že nemá rány rozdávat, ale nebude umět vyhodnotit, co je to ta rána, kterou nemá dávat.
září 29, 2009 14:11
no, jestli se mu pár ran razantně vrátí : alena Bodka
tak že se to naučí velmi rychle rozlišovat - nezapomeň, že je na hranici geniality
září 29, 2009 14:13
Rozmarýno.... : Kulíšek
Ano...dvojsmysly...ty nechápou určitě, zrovna tak vtipy a legraci, jsou z toho úplně mimo mísu...když jsem kdysi svýmu klukovi řekla, že kouká kde co lítá a nabije si pusu...tak syn mého přítele hned začal křičet...ale vždyť tady nic neletělo:-) Ale to je u nich ta nejmenší závada, horší je, že mají omezený jídelníček, jedí jen určitá jídla, vadí jim zvuky, nemohla jsem kluka dostat do Karosy, jezdil jen nízkopodlažním autobusem a když přijela Karosa,tak skočil za budku a vykukoval a vypadal jako kašpárek...a tak jsme třeba hodinu čekali, než přijede jinej bus....den po dni jsem ho učila jíst zeleninu, vadilo mu,že křupe...přitom u sušenek mu to nevadilo...musela jsem mu říct,jak to chutná a nesplíst se...už by mi nevěřil...jako byla to super práce...Nedokázal třeba pochopit,že když si Sipsnovi kradou v seriálu svačiny, že to není zase taková legrace...a praktikoval to ve škole s tím, že to je děsně úžasný:-) To všechno byly takový perličky, který skládají jejich nám nepochopitelný svět....
září 29, 2009 14:17
podívej, já jsem až po létech zjistila, že jsem dysgrafik zcela určitě : alena Bodka
tenkrčát nic takového prostě nebylo. Když ti něco nešlo, tak jsi na to prostě byla blbá a musela ses to naučit. Vytrvalostí a pílí.Já jsem například musela opisovat knížky, které bych normálně četla. Denně jsem musela hodinu psát - nenáviděla jsem to, ale díky tomu jsem dnes gramotná. Prosteě jsem se to naučit MUSELA a basta fidli. No zaplať příroda za psací strtoj a za počítače - jinak si tu takhle nepovídáme - protože byste to nepřečetli - dodnes píšu jak dobytek, ale je mi jednašedesát, tak už to nikomu nevadí. Když chci, aby po mně někdo něco přečetl, píšu písmem tiskacím. A je vymalováno.
září 29, 2009 14:22
aleno, : mura1
no, jestli se mu pár ran razantně vrátí : alena Bodka
tak že se to naučí velmi rychle rozlišovat - nezapomeň, že je na hranici geniality

dyslektici treba taky nejsou blbi (pokud k tomu jeste nemaji jinou diagnozu. mas pocit, ze par facek je misto "mylko" nauci psat "mliko"?
září 29, 2009 14:23
to ne, nemluvím o fackách : alena Bodka
ale když on třeba řekne něco hnusnýho někomu, tak by měl někdo říct něco ještě hnusnějšího jemu, aby ho to zabolelo - a zeptat se - stejně jako tady kolemjdoucí - "A teď mi řekni, co z toho není pravda?"A neříkej mi, že dotyčný nepochopí, proč se mu tohle stalo. Já mám dyslektika syna - bylo to o nervy, když chodil do školy, takže - kdybych ho měla zabít, tak jsem s ním denně sedla a četli jsme si knížky - chvíli já, chvíli on. Prostě chtělo to čas a vytrvalost a pevnou vůli - tu jsem měla. Nakonec se naučil číst díky komiksům. Kupovala jsem mu je ať stály, co stály....dneska se se mnou handrkuje o moje knížky a tvrdí, že jsou jeho...Kupovala jsem jim drahé Pify a k večeři jsme pak měli jen topinky a dala jsem jim slovník, aby si to přeložili a neotravovali, když dělám ty topinky. A svůj účel to splnilo Syn je počítačový grafik a čte hodně a rád.
září 29, 2009 14:33
Nevycházim s ůžasu : NČ
Voni se chudinky nedokážou naučit psát ani slovo mlíko? A ti, co to po nich chtěj, ti jsou strašně zlí, až by je, chudinky, jen fackovali...
Bych myslel, že jsou i jiný metody než fackování. Jenže ty vyžadujou lásku a trpělivost a spoustu času. O co snadnější je, zajít si pro diagnózu k doktorovi. A je hotovo!
září 29, 2009 14:36
já o fackách nemluvila : alena Bodka
mluvila jsem o ranách - ty mohou být i mentální a vůbec se ho rukou nemusím dotknout. Stačí použít jeho vlastní metodu. Aby pocítil dosah toho, co řekl na vlastní kůži. A to dítě není blbý, velmi rychle pochopí, co se děje. Když třeba někomu řekne, že má kulatá záda a že se na to nechce koukat, mělo by se mu říci:"Taky nemusíš - vypadni! Ta paní je můj host a budeš se k ní chovat slušně - tedy s náležitou úctou - nebo sem nesmíš."
září 29, 2009 14:42
to je sice moc pěkný Aleno, : NČ
ale to by potlačovali panchartovu osobnost.

září 29, 2009 14:46
to by mi bylo v daném případě : alena Bodka
naprosto fuk. Když je to takovej inteligentní milovník pravdy, tak proč mu šmejdovi nesdělit tu novinu - tedy, že je šmejd?
září 29, 2009 14:51
Podívej, : alena Bodka
je-li někdo napaden, (jakkoli) má právo se bránit a má právo použít libovolné zbraně. A čím tvrdší rány agresorovi zasadí, tím spíš si tento uvědomí, že tudy cesta nevede. Je to prostý podmíněný reflex. Funguje to i u psů.
září 29, 2009 14:54
Aleno, já nevím, : Rozmarýna
jestli by pomohlo říct mu něco hnusného, aby ho to zabolelo. Třeba by ho to nezabolelo a jen by si řekl, že ten, kdo mu to řekl, má pravdu. Prostě by to strojově vyhodnotil.
září 29, 2009 14:56
Aleno, ale asi : Rozmarýna
těžko můžeš říct manželovi, aby vypadl a že sem nesmí.
září 29, 2009 14:57
právě a příště by si holt dal pozor, : alena Bodka
aby se mu to znovu nestalo
září 29, 2009 14:58
Toho chlapa, : Rozmarýna
vyhodili z každé práce, i když byl schopný. Vyhodili ho vždy pro neshody s kolegy.
září 29, 2009 14:59
asi by ho taky mrzelo, : alena Bodka
kdyby neměl žádné kamarády, nebo se na něj vykašlala každá holka...a jestliže je skutečně inteligentní, určitě začne pátrat po tom, proč.
září 29, 2009 15:01
ne, Rozmarýno, : alena Bodka
ale mohla by mu to říct hostitelka, u které byly na návštěvě.a manželka by mohla odmítnout s ním někam chodit.
září 29, 2009 15:04
No jo, ale návštěva byla : Rozmarýna
u Aspergů
září 29, 2009 15:05
Já jen nechápu, : Rozmarýna
jak se někdo může zamilovat do takového člověka.
září 29, 2009 15:06
Já nechápu, : Rozmarýna
jak nějaký psycholog, který neviděl Einsteina ani z dálky, od Van Gogha viděl jen obrazy, Kafku nikdy nečetl, může říct, že byli Aspergové. Jenom proto, že se o nich něco dočetl v knihách? Kolik z toho, co bylo v knihách bylo pravdivé?
září 29, 2009 15:08
já nevím tedy, : Petronila
ale jestli je fakt nemocnej, tak je mimo uvažovat o něm v intencích zdravých lidí - jako že je sobec a necitlivý hajzl. On tu rozlišovací schopnost pravděpodobně vůbec nemá. Vidím v tom dost velký rozdíl oproti tomu, kdyby to byl schopen normálně rozlišovat a přesto by úmyslně volil tu možnost, o které by věděl, že víc ublíží.

Tudíž nemá asi cenu se na něho zlobit, spíš se mu ve vlastním zájmu vyhýbat. I když na druhou stranu mě napadá řečnická otázka, že sice proklamujeme, že upřímnost je lepší než neupřímnost, ale DOOPRAVDY je to vlastně naopak :-))

Možná, že ta nesnesitelnost aspíků je bezpečnostní opatření přírody, aby se takoví lidé už dál nerozplozovali, když s nimi nikdo nevydrží. Ale jak je vidět, nefunguje to 100%.

Aleno - já si myslím, že po ničem pátrat nezačne, protože prostě ty buňky v mozku nemá, stejně jako Ty je tam nemáš na krasopis. Kde nic není, ani čert nebere. Nemá cenu se takového člověka pokoušet změnit, protože to stejně nejde.

září 29, 2009 15:15
Tak nám článek vo autistech : Krakonoš
vyústil v nádhernou diskusi vo tom, jak tyhle lidi jsou jen nevychovaný a vhodnou výchovou, nejlíp kombinací pár facek s dostatkem trpělivosti a lásky, se dá autismus vyléčit.
A tak už je nad slunce jasný, kam poputuje letošní nobelovka za medicínu, protože takovej vobjev se neutají. Teď jenom aby se vobjevitelé týhle teorie nepoprali vo autorství, vono se blbě určí, kerej z nich měl přínosnější myšlénky. smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
září 29, 2009 15:16
fakt? : alena Bodka
já myslela, že byli oba někde jinde.
září 29, 2009 15:21
Krakonoši :-))) : Míša šíša
...vhodnou výchovou, nejlíp kombinací pár facek s dostatkem trpělivosti a lásky, se dá autismus vyléčit.


Co myslíš, nešla by stejnou metodou léčit třeba i homosexualita? smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
září 29, 2009 15:58
Co teda s nima? : alena Bodka
žít se s nimi viditelně nedá.
září 29, 2009 16:05
Míša šíša : Sipik
no ale homosexulov liecit netreba, lebo ich par poznam a su to fajn ludia
září 29, 2009 16:09
jajaj : Sipik
to som nie naschval - myslim homosexualov - ale moje dieta odomna chce, aby som jej predavala gastany, tak sa nekoncentrujem :-)
Inac, dobra debata smilies/grin.gif dnes sa mi tu paci
září 29, 2009 16:10
já nemluvím o vyléčení : alena Bodka
tohle se vyléčit nedá - ale musí si člověk nechat všecko líbit? Jenom proto, že není magor?Jediný východisko vidím, že když s ním někam půjdu - mám na mysli dospělého člověka - dát mu na krk ceduli -"Jsem nemocný - mám Aspergrův syndrom - nemnůžu za to, co říkám, tak to neposlouchejte a neberte mě vážně"
září 29, 2009 16:11
musím souhlasit s Kamilou, : Inka
mám syna dyslektika a dysgrafika. Nedělala jsem mu žádné úlevy naopak, hodně jsme spolu četli a psali, pomalinku a pomalinku, dělala jsem to formou her, chvilku jsem četla já chvilku on a dcera, hráli jsme denně hry, kde se psalo a četlo, psali jsme si zprávičky, věděl o své vadě a i to, že se to musí naučit a že mu to dá více práce než ostatním dětem, do 5 té třídy chodil do speciální školy, kde ho nestersovali, učitelé byli specialisti na tyto vady a tak k tomu i přistupovali. Měli 8 dětí ve třídě a maximálně se jim věnovali. Nikdy jsme nežádali zlepšení známek ve škole a měl na to právo. Dnes je mu 23 let, nikdo by to na něm už nepoznal, čte knížky, dobře píše, domluví se francouzsky a trochu anglicky. Stálo mě to strašně času a trpělivosti, ale stálo to za to.

Myslím, že by se tomu chlapci mělo dát najevo ostřeji, že to jak se chová není v pořádku, měl by to vědět, pokud se to bude přehlížet lepší to nebude ba naopak. Občas mi to připadá, že se najde výmluva u psychologa s názvem nemoci proč se tomu dítěti nevěnovat, když to vlastně vůbec nemá smysl. Nesouhlasím s tím. Nikdo ho nebude celoživotně omlouvat až do smrti, pokud se bude špatně chovat, prostě se nikdy s tímto přístupem nezačlení do žádného kolektivu a to je špatně hlavně pro něj.
září 29, 2009 17:58
Aleno, : Petronila
všechno líbit určitě ne (já osobně bych to řešila vyhýbáním se kontaktu s takovým člověkem). Nevím, jak to aspíkům v hlavě funguje, ale IMHO dáním mu najevo, že se to či ono nedělá a vysvětlením proč - jako malému dítěti - by se snad nic nezkazilo?

(IMHO na pravdivé konstatování, že má někdo kulatá záda, ještě nikdo neumřel, a dospělý člověk by měl být s většinou svých trvalých fyzických dispozic snad srovnaný natolik, aby ho to nepoložilo. Možná si to představuju blbě, ale vem si, jak bys zareagovala na to, kdyby něco takového prohlásilo čtyřleté dítě. Urazila by ses? Zlobila by ses na něj? Nebo by to s Tebou ani moc nehnulo, protože by Ti bylo jasné, že jako postřeh je to pravdivé a to, že to není taktní je nad jeho rozlišovací schopnosti?

U toho dítěte bych to já osobně určitě "nenechala plavat", tj. vysvětlila bych mu, že i když má věcně pravdu, není vždycky vhodné ji říkat, ale necítila bych potřebu mu to "vpálit nějak hnusně". Asi máš, Aleno, pravdu, s tou cedulí, byť pomyslnou :-))
září 29, 2009 18:11
... : Aneli
Ono je otázka, co ten který "aspík" ještě zvládne ukočírovat a co ne. Jestli si zafixuje, že pokud druhého urazí, ostatní z jeho sprostoty zůstanou paf a on je prostě za hvězdu, je to špatně. A tak mi to trochu připadá, zvlášť ten příspěvek o kulatých zádech a dřevěném pyžamu. Nezdá se mi totiž, že by dítěti s nadprůměrným IQ nešlo vysvětlit, že pokud bude kritizovat vzhled druhých lidí, tak si je znepřátelí. Takže zanedbaná výchova typu "on má stejně diagnózu, tak co bych se jako rodič víc snažil". Bohužel.
A taky si myslím, že by zabralo oplatit nezdvořákovi (pardon, aspíkovi) stejnou mincí - nefackovat a nenadávat, ale slušně říci - "my tě tady nechceme, když se takto chováš". Pokud by nechápal jak, vysvětlit. A pokud by se jeho přístup nezlepšil, nescházet se s ním. Nikdo nepotřebuje k životu člověka, který by mu slovy nelichotivými popisoval jeho vzhled nebo kazil chuť k jídlu (mmch. nechápu, proč ti to s těmi chlebíčky tak vadilo - asi bych mu odsekla, že to je jeho problém, měl být rychlejší, a dál bych to vůbec neřešila).
září 29, 2009 18:20
Petronilo, : Rozmarýna
samozřejmě, že nikdo dospělý neumře, když mu jiný dospělý řekne, že má kulatá záda. Ale proč by mu to ten dospělý měl říkat. Když to řekne malé dítě, tak to ten s kulatýma zádama pochopí, že to dítě to nemyslí špatně, no a matka mu vysvětlí, že se to nedělá. Ale když to řekne dospělý člověk (v době, kdy nikdo neví, že má Asperga), tak to působí přinejmenším netaktně. On ten člověk s kulatýma zádama ví, že je má kulaté, není kvůli tomu nadšený, ale taky ví, že už to v jeho věku nejde spravit, i když by chtěl.
A já si fakt myslím, že člověk s Aspergem nemá šanci se naučit lidi nezraňovat a neurážetů. On prostě jen řekne, co vidí. Však on to špatně nemyslí.
září 29, 2009 18:23
určitě bych si našla : alena Bodka
jiný doprovod na různé akce - do divadla a tak - a jemu bych řekla - "No víš, když ty se neumíš chovat, tak tě nemůžu nikam vzít - jdu k té a k té kamarádce - ale tam ty máš zákaz vstupu, protožes tam provedl to a to.Prostě budeš doma, kde nemůžeš nic provést a nikoho urazit. A počítej s tím, že budeš-li se ke mně nadále takhle chovat - opustím tě. A nemáš šanci najít si za mě náhradu, protože při první urážce tě dotyčná opustí taky,"
září 29, 2009 18:56
Rozmarýno, : Petronila
proč by mu to měl říkat? protože ten aspík není normální dospělý a stejně jako to dítě není na takové výši, aby to pochopil sám od sebe. Akorát to dítě to má jednodušší, protože každý vidí, že to je dítě, na aspíkovi to vidět není.

Myslím, že to nemá jiné řešení, než navrhuješ - pokud někdo o dotyčném neví, že je to aspík, tak ho asi tvrdě odpálkuje, pokud to vědět bude, asi se k tomu bude stavět jinak minimálně v tom, že pochopí, že dotyčný se sice chová divně, ale nemyslí tím nic zlého.
září 29, 2009 19:02
Šmarjá panno, : Krakonoš
to je fakt tak těžký pochopit, že mentálně postiženej, a to autista je a de jen vo míru toho postižení, svý chování vědomě korigovat nedokáže? Tady nikdo nemluví vo tom, že se má na výchovu rezignovat, ale z mentála normálního člověka prostě nevychováš, žádnejma metodama. Možná by si hlasatelé těchhle názorů mohli brát z ústavů různý postižený a léčit je převýchovou, to by byl počin, za chvíli by ty ústavy mohli zavřít, protože všecky ty diagnózy si přece vymysleli lehkoživkové, ňákej downův syndrom? Prosimvás, pani, to je jen zanedbaná výchova, já to z něho za půl roku trpělivejch láskyplnejch facek vymlátím. smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
Svatá, přesvatá prostatoooo!
září 29, 2009 20:00
zvykejme si :) : bb2
Pročítám se všemi komentáři a s každým dalším, až ke Krakonošovi, si říkám proč ještě někdo nenapsal, že když má kluk nebo pán v hlavě o kolečko méně, tak ho tam fackama mentálníma ani jinýma prostě nenamontujou a nejsou na to žádné pilule, vyjma sedativ, po kterých teda zmlkne, bude si tiše zírat a uslintávat v koutě a nebude nám do ničeho nespolečensky krafat ?
Je to syndrom dnešní doby. Na jednu stranu souhlasíme s tím, aby co nejvíc lidí s různým typem postižení včetně mentálního bylo začleněno do běžného života, aby se jim věnovala péče, vzdělání přiměřeně jejich schopnostem a s přihlédnutím k jejich omezení, aby nemuseli trávit život na uzavřených oddělených nadopovaní sedativy a projít se šli nanejvýš do ústavní zahrady. Na druhou stranu nejsme připraveni takové lidi akceptovat, někdy ani tolerovat, přizpůsobit se jim třeba tím, že jejich zvláštní chování nebudeme vnímat jako nevychovanost a rodičovské selhání, ale jako druh postižení.
Podívejte, před 20 lety bylo dítě na vozíčku nebo speciálním kočárku zjevením a dospělý na vozíčku byl člověk po úrazu nebo diabetik po amputaci. Ostatní většinou byli v ústavech pro tělesně a mentálně postižené. Nikdo se nezabýval jejich pocity, jejich schopnostmi, nafasovali léky, po kterých jim odcházely i zbytky schopností a šmytec. Neexistovaly chráněné byty, dílny, stacionáře, nic. Kdo si nechal v péči mentálně postižené dítě byl spíš černá ovce a měl to hodně, hodně obtížné. Pokud s takovým navštívil ZOO, kino nebo divadlo, tak obtěžoval, sklízel štítivé zírání a odsuzující pohledy "tohle by se nemělo ukazovat".
Zvykli jsme si na to, že vozíčkáři nemusí jen domů, do parku a k doktorovi. Staví se pro ně bezbariérové budovy, počítá se s nimi v kině, v divadle, v MHD, lítají na dovču k moři. No a teď se musíme naučit, že dokud nebudeme tyto děti po narození rovnou shazovat ze skal a dospělé, co sítu uniknou, soustředit zase do ústavů, tak se s tím musíme naučit žít.

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/podkuzi/_zprava/584013

http://zpravy.idnes.cz/rath-vymenil-ve-svem-kraji-uz-pet-reditelu-socialnich-ustavu-p58-/domaci.asp?c=A090618_161939_domaci_ban


září 29, 2009 23:18
... : bb2
tím samozřejmě není myšleno je nechat být, ale přizpůsobit výchovu jejich omezení a počítat s tím, že všechno se prostě natrénovat nedá.

září 29, 2009 23:23
Krakonoši, : Petronila
malá technická - aspík není autista smilies/wink.gif

bb - já myslím, že problém je v tom, že zatímco downíka poznáš na první pohled, aspík může vypadat na první i druhý docela normálně.

Zas tolik toho o tom nevím, ale uvažuji, jestli a nakolik se ti oženění aspíci projevovali i před svatbou.

A myslím, že jedna věc je o těchhle odchylkách vědět a tolerovat je v tom smyslu, že o nich budu mít aspoň základní informace a nebudu se čílit nad něčím, čeho ten člověk prostě není schopen, ale zase na druhou stranu po mně nikdo nemůže chtít, abych dobrovolně vyhledávala jejich společnost.
září 29, 2009 23:27
Petronilo : bb2
ad downův syndrom - ano, přesto byli, jsou a budou lidé, kteří by děti s DS zavřeli do ústavu a na rodinu, která o dítě s DS pečuje a připravuje ho i na jinou variantu života než v ústavu, nahlížejí spatra.

ad asperg. před svatbou - o tom nevím vůbec nic, ale tuším, že se projevovali zcela stejně, jen to těm budoucím manželkám připadalo zvláštně tajemné, tudíž přitažlivé, chtěli "proniknout pod slupku", aby "se jim otevřel", najít to "skryté jádro", atd.
Ostatně, i spousta tzv. normálních lidí se po svatbě/letitém vztahu nenávidí pro ty samé vlastnosti, pro které se před svatbou přitahovali.

ad tolerance k odchylkám kontra společenská setkání - ano, ale jak to zařídit, důstojně pro všechny? citlivě pro rodiče a partnery takových dětí, lidí?
Můžeš odmítnout pozvání na takovou akci, ale vymluvíš se na rýmu nebo odpovíš pěkně písemně "promiňte, ale neúčastním se společenských akcí, kde jsou přítomni lidé s těmito druhy mentálního poškození:..." následuje výčet. Příště třeba nepozvou tebe proto, že máš alergické, tj. ukýchané nebo usmrkané dítě nebo dítě s vyrážkou na ruce nebo že máš lupénku.
To je v pořádku, každý má právo pozvat si koho chce kam chce. Ale co když se takoví lidé sejdou nečekaně? Utečeme s křikem nebo ty druhé vyženeme (povšimni si, jak se automaticky zařazuji k těm prvním ;-) a nebo se přizpůsobíme situaci?

Mimochodem, není to kritika, je to úvaha. Ohledně dětí s DS jsem názoru, že při zjištění v těhotenství by měla matka jít na potrat. No, a jsem taky za zlou, protože myslím na to, co bude s tím děckem za 35 let a zda bude v tu dobu společnost dostatečně vyspělá mentálně i ekonomicky na to, aby v ní takové dospělé děti mohly důstojně a příjemně žít.
září 29, 2009 23:52
... : bb2
První částí komentáře k dětem s DS - tak jak jsem to zformulovala to může vyznít, že jsem nepochopila cos tím myslela. Pochopila, chci jen říct, že i když na dětech s DS je většinou okamžitě patrné, že jsou postižené, a jeden by tak nějak očekával chápavavé a tolerantní reakce okolí, tak to tak nefunguje vždy. Ale samozřejmě vždycky lidi víc chápou viditelné, než očím skryté a pouze tlumočené.
září 30, 2009 00:02
bb2 a Krakonosi : Alena P-H
diky za komentare. Ja uz temer myslela, ze je asi neco v neporadku se mnou, protoze soucitim s detmi nebo treba rodici deti, ktere jsou postizene autismem nebo Aspergerem, nebo treba DS.
Je dulezite rozlisovat, kde konci spatna vychova a zacinaji mentalni poruchy
září 30, 2009 01:02
Péťo, : Krakonoš
jenom ještě menší technická smilies/wink.gif, Asperger je částí vodborníků považovanej za lehkou formu autismu. Vzhledem k tomu, že nikdo z nás nejni vědcem na poli psychologie a povídáme si v laickým prostoru, můžu si dovolit to rovnítko "aspík = lehkej autík" položit. Dobrou.
září 30, 2009 01:28
... : NČ
no, tak jsem, po přečtení Krakonoše, konečně pochopil, že z mentála se normální člověk neudělá NIKDY. Dík.
září 30, 2009 06:45
bb, : Petronila
u toho Downa apod. jsou to tak složité věci, že se vůbec nepovažuju za povolanou posuzovat JAKÉKOLI rozhodnutí těch rodičů. Potratem počínaje a doživotní péčí konče. Netroufám si soudit, co bude zítra, natož za 35 let, netroufám si soudit, nakolik může takový člověk žít důstojně a příjemně, a navíc si uvědomuju, že je podstatné, aby to bylo příjemné z JEHO pohledu, ne z mého.

re společenská setkání - pokud jde o úzký kruh rodinný nebo přátelský, tak ten by měl IMHO unést přítomnost postižených jakéhokoli typu. Ovšem je potřeba (nebo to minimálně dost pomůže), aby měli všichni přítomní aspoň jakés takés povědomí, o co se jedná (mimo jiné to taky dost usnadní různá nedorozumění). Kromě toho se tyhle akce většinou zas nekonají tak často, aby tam člověk leccos nerozdýchal. Ale bez mučení se přiznám, že domů na čaj bych dotyčného aspíka asi neměla moc chuť si zvát.

Pokud to je ale nějaká větší akce, kde jsou i cizí lidi, těžko jim vyčítat, že nebudou v obraze a že se třeba naštvou. Bohužel k tomu přispívá i to, že takové postižení "není vidět".


září 30, 2009 08:21
Petronila : Kulíšek
Je těžký posoudit,jestli se projevují před svatbou a nakolik...u každýho je to úplně jiný...chodila jsem i mezi rodiče a děti stejně postižené jako byl syn mého přítele a jednoznačně musím říct, že třeba například syn přítele na tom byl hodně špatně, jednak to bylo vidět na první pohled a jednak měl i přidružená postižení, která provázejí Aspíky...např.dyspraxii....Druhá věc ale je...k čemu ten rodič to dítě vede a k čemu ne, dítě musí mít nastavený mantinely... a musí vědět, že přes některý věci prostě vlak nejede...Nejhorší, co může člověk udělat je...jen to dítě litovat a nechtít po něm vůbec nic a snažit se jen okolí přizpůsobovat jemu a ne dítě okolí...jsou totiž schopní si některý věci zapamatovat a naučit se je...Ne všechno, ale zvládat se to dá(s vypětím všech sil):-)
září 30, 2009 08:32
Kulíšku, : Rozmarýna
z toho, co píšeš, jsem pochopila, že jsou vychovaní aspíci, kterým rodiče nastaví mantinely a pak ti nevychovaní aspíci, jejichž rodič je jen litují, rezignují na výchovu a snaží se mu přizpůsobit. Věřím tomu, že to tak je. Ale co my laici, jak poznáme, zda jde o vychovaného aspíka nebo o aspíka nevychovance?
září 30, 2009 08:55
Sipíku, : Míša šíša
no ale homosexulov liecit netreba, lebo ich par poznam a su to fajn ludia


Ta moje poznámka byla ironická. Vím, že homosexuály léčit není třeba - ono to ani nejde. Stejně jako nejde Aspergerův syndrom "léčit" výchovou či fackami.
září 30, 2009 08:59
Rozmarýno... : Kulíšek
Vím...to se poznává těžko...já už to mám lehčí, už jsem s tím žila a ten náhled na to mám...taková ta jejich upřímnost, že jsi tlustá a máš ohnutý záda...a tady nic neletělo:-)To se dá vstřebat...a to je přesně ono, co oni vůbec nepovažují za něco špatnýho...Ale syn přítele například nadával všem dětem a úplně všude...on...skutečně hloupé dítě...nadával všem okolo do debilů, blbců...idiotů...a používal k tomu výhradně svého otce a táta...ten vám ukáže!!! To už je to, že uměl vycítit...že jeho otec za ním stojí stůj co stůj a tedy si dovolil všechno a věděl, že se za něho táta postaví...i mě tím vyhrožoval...a abys věděla,tak když tohle uděláš,tak já to řeknu tátovi a on sem nepřijede a bude se mnou doma...natolik inteligentní byl,aby uměl využít věci ve svůj prospěch...nadával i vlastnímu tátovi a to si myslím, že je příliš...hlavně když vidíš,že ten táta na to kouká a neřekne vůbec nic a nechá si to líbit...
Zrovna tak se aspíci projevují záchvaty vzteku...ale i ten se dá redukovat,dítě se může vztekat a potřebuje se vybít,ale všechno s mírou...nemůže být normální, že mlátí do lustru,jako to bylo u nás...Asi se mi to jednoduše píše, protože tak trochu jsem do toho asi pronikla a asi to neumím přesně napsat a dát ti jednoduchý návod...
září 30, 2009 09:11
co si budeme povídat Kulíšku, : Inka
jsou i normální rodiče co si neumějí normálně vychovat normální děti. No dobrým vychovatelem se bohužel nikdo z nás nerodí. Natož ta kombinace, že rodiče dítě neumí vychovat a ještě ví, že je nemocné.

Jen mi připadá zvláštní, že takové děti umí vycítit co komu ublíží, či že že za ním táta stojí, ale už neumí vycítit, že svýma řečma ubližuje, že ničí .... Pak by bylo asi na místě říci dost, takhle ne(dát ty mantinely), hluchí snad nejsou?

Nejsem zastánce vychovávat fackama, ale jak píše Kulíšek dát mantinely, protože pokud je to dítě nedostane, může se vymykat natolik, že také může skončit díky svému nezvaldatelnému chování v nějakém ústavu, ta cesta nemůže vést jinam. A ani rodče ho nebudou ochraňovat věčně, též to časem vůbec nemusí zvládat, budou starší a dítě větší, může jim to přerůst natolik přes hlavu, že se mohou stát sami obětmi své benevolentní výchovy.

Vše co nás v životě potká má pro nás nějaký význam životní lekce, máme možnost se k tomu nějak postavit a nebo také před tím utíkat, pak nás ale takové situace budou potkávat častěji a do té doby něž se je naučíme zvládat či pořešit.


září 30, 2009 12:58
Inko... : Kulíšek
To je jednoduchá odpověď...aspíci jsou sobci...a tudíž to, co jim dělá dobře a prospěch, všechno...co je dobře pro ně a z čeho mají prospěch, tak to se jim líbí a to se naučí a používají to...to,co ubližuje komukoliv jinýmu...to je jim úplně jedno, maximálně řekně promiň a tím považuje věc za vyřízenou:-) Asi tak nějak bych to napsala...Přesně u nás docházelo k situaci, že kluk už nám všem přerůstal přes hlavu..hlavně tedy taťkovi..a ten je skutečně obětí svojí výchovy, nicméně mu to pořád a pořád zatím nedochází a až mu to dojde...bude už sakra pozdě:-( Ptáš se jestli jsou hluší...no, to zrovna ne, ale slyší jen to, co chtějí, když jsem kolikrát chtěla vysvětlovat něco k tématu...mlel si svou a ještě mě u toho napomínal...že ON ještě nedomluvil...dokud nezažiješ...asi nepochopíš, ale opravdu je to něco příšernýho:-(
září 30, 2009 15:41
já bych ho asi vyhnala : alena puntíkovaná
na tátu by čekal s kufírkem před barákem a tatínkovi bych sdělila, že buď on bez toho zmetka, nebo nikdo. Na světě je co já vím asi šest miliard lidí, z čehož je polovička chlapů, takže je z čeho vybírat.
září 30, 2009 15:45
milá moje alenko puntíkovaná....přesně tak se stalo:-) : Kulíšek
Nečekal tedy přímo s kufírkem...ale po tom, co jsem četla vaše názory tady...jsem se rozhodla rychle...ještě jsem tomu obětovala jeden víkend,aby se tatík mohl naučit na zkoušky do práce...abych měla čistý svědomí a opět se to stejně otočilo proti mě...měli jsme doma peklo na zemi, zrovna jeho syn na výletě, kam jsem děti vzala nadával všem dětem do debilů..až mi vynadal jeden dědeček...a dalších několik věcí se stalo a tatínek opět jen použil větu, že teď nehodlá nic řešit...a ve finiši jsem opět vyslechla větu, že jsem se honila v kuchyni a u prádla zbytečně...neboť svůj klid na učení stejně neměl...ale díky komu???To je vedlejší, odnesla jsem to já a to byl poslední hřebík do rakve, jak se říká...sbalila jsem veškerá fidlátka a může se se svým dítkem doma stavět klidně na hlavu:-)Ta věta...buď on bez kluka...nebo nikdo..ta u nás taky proběhla..ale jeho syn je středem jeho pozornosi a středem vesmíru..a tak se nedalo nic dělat...jsem svobodná holka a jsem šťastná:-)
září 30, 2009 16:09
jenom čistě teoreticky, : Petronila
jak byste se, přítomné dámy, stavěly k tomu, kdyby Váš potenciální nový partner usoudil, že s Vaším dítětem jsou jen problémy, a řekl by Vám - buď Vy bez dítěte, nebo nikdo, přistoupily byste na to?
září 30, 2009 16:28
ne Petronilo : alena puntíkovaná
ale já bych nikdy nedopustila, aby moje děti dělaly problémy tohoto druhu a nikdy bych nházela péči o nemocné dítě na někoho jiného.
září 30, 2009 16:35
Petronila... : Kulíšek
Ale já tak rok s tím klukem žila...ale ve chvíli, kdy nás terorizoval už všechny...to jinak nešlo, nikdy bych nic takovýho neřekla hned a snahu jsem měla...ale pokud se problémy neřeší, postaví se z nich barák...bohužel.A pokud by moje zdravý děti někomu vadily...tak má prostě smůlu...víš,ono totiž nejde jen o problémy...tam jde o nervový vypětí doma a celkově atmosféru s takový děckem..se kterým si neodpočineš...ale musela bys to zažít a teprve potom soudit...
září 30, 2009 16:36
svým předešlým příspěvkem : Petronila
NECHCI říct, že by si měl člověk nechat všechno líbit, dokonce si myslím, že bych se rozhodla úplně stejně, ale těžko tomu člověku vyčítat, že nechce OPUSTIT svého syna pro ženu, se kterou nemá venkoncem nic společného, která může kdykoli opustit jeho a on pak už nebude mít vůbec nic.

Za zlé bych mu měla jedině to, že se vůbec nesnaží s partnerkou spolupracovat a nejen že neocení její snahu, ale naopak se tváří, že je to ještě málo. Myslím, že musí být velice utahaný (vycházím z toho, že občas bývají pořádně utahaní i rodiče normálních dětí, kteří jsou na ně dva, on je sám a navíc má dítě postižené). Toto si bohužel buď bude muset pořešit sám v sobě, nebo zůstane sám. Neumím si představit, kdo by dobrovolně šel do náročného vztahu, kde se nadře jako osel a dostane za svou dobrou vůli ještě vynadáno.

Moje osobní stanovisko - možná hnusné - je takovéto: k pánovi a jeho synovi se osud zachoval velmi nespravedlivě, syn za své postižení nemůže, otec musí být z toho hotový, ale já nejsem charita a není moje povinnost se nechat zničit. Myslím, Kulíšku, že s tím opuštěním to bylo z Tvé strany jediné řešení.
září 30, 2009 16:36
... : chris2
Petronilo takhle určitě ne, ale ta věta je z jiného příběhu kde byl návrh aby randili bez dětí oba partneři. Tedy i žena.
září 30, 2009 16:37
Aleno, : Petronila
musím se trochu pousmát - opravdu si myslíš, že by bylo v Tvých silách zvládnout každého aspíka tak, aby nedělal problémy tohoto druhu? Maximálně bys mohla udělat to, že se ho budeš neustále pokoušet usměrnit, což ten otec nedělá a to by mně na tom taky vadilo.

Kulíšku, já se Ti vůbec nedivím, že jsi v tom odmítla žít. Naopak se obdivuji, že jsi to vydržela tak dlouho. Jenom si myslím, že rodičovi, co zrovna není psychopat, je absurdní postavit to tak, že "buď kluk nebo já". Spíš bych to viděla jako "už nemůžu, odcházím."


září 30, 2009 16:41
Petronila.... : Kulíšek
Nevím, jestli jsi četla můj příběh tady...Moje děti,tvoje děti, myslím z 18,9,09....Možná právě proto, co píšeš...že se k mému býv.příteli zachoval osud nespravedlivě...jsem se do toho obula a dokázat jsem to chtěla...ale jsou věci, přes který se prostě už nepřeneseš..a skutečně dřeš jako osel, protože ten chlap už toho má plný kecky a odpočívá ve chvíli ...kdy je s tebou a ty to převezmeš na sebe...ale máš to těžký, když během jednoho víkendu kluk onanuje na gauči za bílého dne...mohla klidně přijít nečekaně moje jedenáctiletá dcera...do toho má totálně zadělaný spodní prádlo včetně kraťasů a máš to namatlaný všude a do toho ti vykládá, jak on je chytrej a ty ho budeš poslouchat...a že bys už měla mít uvařeno...stačí jediný víkend na to, abys prožila tyhle věci a já nejsem samaritánka ani matka Tereza a ani zdravotní sestra...jsou věci, který mi prostě vadí...a komu ne, tak smekám...Vztah to byl náročný, zvlášť když miluješ...pořád a pořád se snažíš a jen vidíš, že kam kluk šlápne sto let nic neroste...je to smutný...
září 30, 2009 16:43
chris2 : Petronila
to říkala Kulíšek, že to u nich padlo. Kdyby randili bez dětí, OK, ale co by se tím vyřešilo? jen by se oddálil okamžik pravdy, protože kdyby spolu začali žít, bez těch dětí už by to jaksi nešlo.
září 30, 2009 16:43
Kulíšku, : Petronila
vždyť říkám, že já bych to nevydržela tak dlouho jako Ty....
září 30, 2009 16:44
Petronila... : Kulíšek
Ta věta já už nemůžu...ta ode mě zazněla několikrát..i prosby, že tímhle stylem to určitě nezvládnu...až potom padla věta buď kluk nebo já...Nejsem padlá na hlavu:-) Nicméně...věřte mi, že vás takovej jeden aspík může zcela klidně dovést k šílenství...to určitě. Když si to vezmu zpátky, co všechno se dělo...a udělám bilanci, tak to byl hrozný a to hlavně pro moje děti...a musím říct, že se držely statečně...
září 30, 2009 16:49
Petronila... : Kulíšek
Jo...jasně, už jsem to četla...a hlavně neber moje řádky jako nějaký napadání, prosím....to už vůbec ne...já jen bych tady ráda varovala asi každýho kdo by chtěl mít s aspíkem cokoliv společnýho, ať je to dítě nebo dospělý...je to opravdu něco, co když nezažiješ...neuvěříš:-(
září 30, 2009 16:51
Kulíšku, : bb2
chodí do školy? omlouvám se, pokud se ptám na něco cos tu už psala, nemám teď chuť a čas pročítat všechny komentáře znovu.
Napadá mě týdenní stacionář, otec by si odpočinul a obstaral své soukromé záležitosti a o víkendu by byl v kondici.
září 30, 2009 17:34
Míša šíša : Sipik
ale ved ja viem, ze to bola jemna ironia :-)
od teba by som necakala, ze by si to myslela vazne, na to si prilis mudra
září 30, 2009 17:52
... : Aneli
A kolik roků bylo tomu aspíkovi? Užili jste si s ním peklo, ale přesto je mi ho líto, protože on za to jaký je nemůže. Za to můžou geny a jeho otec, který si buď neuvědomuje, nebo je mu jedno, co z jeho syna bude až on tu nebude. Párkrát si zaonanuje na veřejnosti, event. seřve pár lidí, skončí nejdřív na Policii a pak za mřížema. V ústavu. Neradostná perspektiva.
září 30, 2009 18:24
... : Inka
září 30, 2009 20:34
Aneli : NČ
Co taky jinýho s blbcem Honimírem?
říjen 01, 2009 07:34
Nč : mia
nemůžu věřit, že člověk, který navštěvoval denně svojí nemocnou mámu v nemocnici a viděl leckjaká utrpení se takhle prezentuje. To mi hlava nebere. Copak nemáš děti? Co když by ony měly podobné starosti se svými dětmi? Jak by Ti bylo při čtení takových tupostí, jakou jsi teď napsal? Dokážeš si představit bezmoc rodičů takovýhle dětí jednak z nemoci samé a jednak z nepochopení okolo? Fakt Tě nechápu. smilies/angry.gif smilies/angry.gif
říjen 01, 2009 08:44
bb2 : Kulíšek
Do školy chodí, to ano....ale nezvládá...jen taťka to nechce vidět, ještě když se jednalo i se mnou, tak navrhovali týdenní internátní školu...ale o tom nechtěl ani slyšet...totiž myslím si, že mezi "svýma" by mu bylo líp...on vyhledává společnost, ale žádný normální dítě nevyhledává společnosti jeho, je terčem posměchu, zcela logicky...ať to bylo ve škole nebo někde na hřišti,když jsme byli a podobně. Ale komu není rady, tomu není pomoci, asi tak nějak bych to řekla. Ale třeba si to myslím špatně, to nedokážu posoudit:-)
říjen 01, 2009 10:17
Ale mio :-( : NČ
Usuzuješ z mý rekce na Aneli:
"Párkrát si zaonanuje na veřejnosti, event. seřve pár lidí, skončí nejdřív na Policii a pak za mřížema. V ústavu."
Co teda navrhuješ? Trpělivou a soustavnou domácí výchovu? Pozor! Z toho tě tady jeden chytrej rychle vyvede.
Děti mám a můžu tě ujistit, že kdybych si domu přivedl partnerku, jejíž syn by něco podobnýho před mejma dětma udělal, tak by letěli voba ještě v tý vteřině, kdy bych to jen vokem zahlídl. Soucit nesoucit! Kufry bych jim pak poslal poštou.
říjen 01, 2009 10:19
NČ : Kulíšek
....no, ono to opravdu pro osatní oči je prostě hrozný a vůbec, když se jedná o děti, který to v životě ještě všechno čeká...a skutečně máš pravdu, přijít tam místo mě moje dcera...tak se nestihnou ani obout, to by do mě vjel asi neuvěřitelnej vztek...na druhou stranu je to prostě bezmoc...druhá věc je,že kluk ví, že se v podstatě nic neděje, když neposlouchá a on nedokáže odhadnout, že když neposlechne v tomhle..že to je fakt průšvih...prostě on moc poslouchat nemusí...on sám říká, že si může dělat co chce....
říjen 01, 2009 10:29
ale Nč : mia
Ty se pořád pohybuješ ve spekulacích "kdyby ten druhý". Vžij se do situace, že takový dítě bude v Tvý rodině. Taky Ti bude stydno s ním někam jít ve strachu, že začne někde onanovat. Je to hrozná představa. Na druhý straně víš, že jako mozku neporučíš, aby se Ti nezdály sny apod. tak asi neporučíš mozku toho kluka, aby fungoval jak má. Kdyby to bylo tak snadné, asi moudřejší hlavy než Ty, já nebo Puntíkatá /která mimochodem zná několik světových jazyků a řekne o takovýhle věci, že by ji řešila fackama - nic ve zlým Ali/ už dávno na léčbu přišly. Jestli někdo zaslouží facku, tak ne ten kluk, ale táta. I nemocné dítě lze usměrnit. Ale do jaké míry tohoto klučinu, nevím, natolik nejsem obeznámená s věcí. Jenže zas na druhý straně ten táta toho má plný brejle. Uvědomuje si možná, že nezvládá a pro klučinu by byl lepší stacionář nebo podobný typ zařízení, ale bojuje s tím. Protože je mu jasné, že i tak možná kluk stráví druhou polovinu života /po smrti otce/ někde v ústavu. Třeba si říká "ten kluk nemá mámu, má jen mě", ten táta možná svádí boj sám se sebou někde uvnitř svého nitra. Snad proto je tak navenek zlý, je docela možné, že /bezdůvodně/ si vyčítá, že nedokázal splodit zdravého syna. Dělala jsem mezi postiženými dětmi určitý krátký časový úsek ve svém životě. Někteří rodiče dokázali velmi otevřeně, někdy až syrově a bez příkras hovořit o svých pocitech. Takže Nč asi takový mám názor a pohled.
říjen 01, 2009 10:44
mio.... : Kulíšek
Myslím, že to píšeš úplně přesně...myslím, že přesně ten boj on svádí sám se sebou...ty věty.."ten kluk má jen mě" jsem slýchávala často a myslím, že si i vyčítá přesně jak to píšeš..Jen nepatří mezi ty, kteří o tom dokázali mluvit otevřeně, chtěla jsem si několikrát popovídat..ale narazila jsem, nebylo o čem ...snášel to dobře a neviděl žádný problém a v podstatě vypadal, jako když se svým synem pyšní, což všichni tady asi víme, že to není možný...že vnitřní bolest musí být veliká...A možná právě tohle všechno zakrývá svým arogantním chováním a přístupem k nám všem ostatním...vlastně s tebou souhlasím a to byl asi ten důvod, proč jsem tak dlouho bojovala...jen prostě taky nejde žít ve vztahu, kde je vlastně pořád zle, ať uděláš co uděláš...jednou to prostě přeteče a je konec smilies/sad.gif
říjen 01, 2009 11:08
mio : NČ
kdybych věděl, že mu poručit nemůžu, bylo by to pro mě hrozný, ano uznávám. Ale docela určitě bych podle toho řídil celej svuj život a netahal ho do společnosti, kterou by odpuzoval už svou přítomností a chovánim.
Buď by to nějak šlo, a já jsem furt přesvědčenej, že aspoň nejzákladnější věci by šly (viz i odborný články)! Anebo by to nešlo. Pak bych to ale neřešil jeho předhazovánim mezi normální lidi, notabéne puberťáka do prostředí, kde je mladičká holka.
říjen 01, 2009 11:12
NČ... : Kulíšek
nejen viz odborné články...když jsi důslednej...a skutečně trváš na svým a hlavně to kontroluješ ...myslím to dodržování...tak to jde!!!!! Sice to dře, ale jde to!!!!Mám to vyzkoušený.Ale nejde věci neřešit...a v tom případě mi bereš moje slova z pusy...říkala jsem to samé, že prostě v tom případě skutečně nepatří mezi normální lidi....
říjen 01, 2009 11:17
Nč : mia
já bych taky neměla sílu ho někam vodit. Už jsem to tu psala v jednom příspěvku, že na to mít takové dítě trvale u sebe já prostě nemám. Zároveň cítím hroznou lítost, že jsme na světě jen jednou a někdo si na tento svět přinese takovýto problém. A pak se vracíme zase zpět k jádru věci. Jaký mají zdraví lidé zaujmout postoj k lidem odlišným, kteří si svou odlišnost na rozdíl od alkoholiků, feťáku, zlodějů, nezavinili?? Koneckonců všichni jsme svým způsobem nějak odlišní. smilies/smiley.gif
říjen 01, 2009 11:25
Já jsem nikde neřekla, ze bych to dítě fackovala : alena puntíkovaná
- ale že bych mu velmi tvrdě a vytrvale dávala najevo - že tohle prostě nesmí. I já bych přišla na to, co toho kluka zraňuje nejvíc - obvykle to facky nejsou - a přesně podle Pavlova. Když se mu dostane negativní reakce na něco, co udělá, nebude to dělat, aby se mu to nestalo znovu. Pokud ovšem nebude cítit za zády někoho "mocnějšího", kdo ho přesvědčí, že si může dovolit všecko.Pak bych velmi rychle vyběhla s tím "mocnějším". Nemusela bych se toho dítěte dotknout prstem.
říjen 01, 2009 11:42
mio : NČ
Tak trochu budu parafrázovat AP.
Buď je svéprávnej, pak se k němu budu chovat jako ke každýmu jinýmu. Když se ovšem nebude chovat snesitelně, tak s nim okamžitě skončim.
Anebo je nesvéprávnej a nesnesitelnej, bude mi ho fakt líto (a to myslim upřímně, ne jako Standa Grossů), ale okamžitě skončim s jeho dospělym zástupcem i s nim. Nejsem matka Theresa. Jestliže ten jeho "dospělej" nebere ohledy na mě, nemůžu ani já brát ohledy na něj.
Jo, něco uplně jinýho by bylo, kdyby k soužití došlo po dostatečnym poznání a dostatečnym poučení o tom, co všecko mě čeká. Kdybych i přesto souhlasil, nebylo by ode mě zrovna fér, se na to po pár tejdnech vykašlat. Jenže mám dojem, že tohohle poznání se Kulíšek i Pavla musely domoct samy - bez zodpovědnýho předchozího varování. kqxjl
říjen 01, 2009 12:01
Nč, Alena : mia
jo vyříkali jsme si to a víc už nemám co říct. Chápu Vás a za sebe chci jen říct, že na to, že jste laici, mi některá Vaše tvrzení připadají odvážná a možná i naivní a slovo naivní prosím berte bez urážky. Takhle jednnoduché to s postiženými opravdu není. A už zas raděj někam k veselejšímu tématu. smilies/wink.gif
říjen 01, 2009 12:13
NČ : Kulíšek
No...asi žádný rodič ti neřekne, jak to ve skutečnosti je...ono něco jinýho je se vídat, tak se sem tam něco přihodí a vyřešíš to...ale rozhodně je to něco jinýho, když se najednou ocitnete ve společný domácnosti...můžu skutečně říct, že snad každý den jsem nevycházela z údivu a samozřejmě jsem to nechtěla vzdát po pár dnech...a říkáš si vydrž...jenže to je právě to, že to dítě vycítí, že se stále nic neděje a že i když ti bude šlapat po hlavě, nadávat do debilů...tak prostě je vše jak má být a jede se dál...Jenže....ono se pak už nejede, konečná a vystupovat....
říjen 01, 2009 12:16
Kulíšku : mia
já Ti vyjádřila obdiv už 29.9. ve 12.46 hod. Nemusíš si nic vyčítat. Udělalas, co bylo v Tvých možnostech a silách. Nedeptej se výčitkami. Jedna věc je přístup rodičů k postiženému dítěti , druhá věc, jak poznat hranici nemoci a nevychovanosti, když je člověk laik. No další věc byl vztah Tebe a přítele, otázka fér jednání.
říjen 01, 2009 12:36
jo Kulíš : NČ
Přesně, jak to píče AP. Je to chyba toho, kdo je za nesvéprávnýho odpovědnej. On musí vědět, že buď s nim musí navždycky zvostat sám anebo si k soužití nabrnknout tu Matku Theresu. Což ty nejsi, ani bejt nemůžeš, protože máš svý vlastní povinnosti ke svejm vlastnim dětem, takže i kdybys byla svatá, tak určitý věci dopustit nemůžeš ani vlastně nesmíš i kdybys chtěla.
říjen 01, 2009 12:42
mia... : Kulíšek
obdiv není třeba i přesto děkuju:-) Spíš jde o to, že člověk opravdu moc chtěl...ale nešlo to, výčitky už díky vám nemám to ne a je pravdou, že těch hezkých věcí jsme moc užít nestihli a ty, co jsme měli stejně jeho syn pošlapal...sice nevědomky...ale i tak to zamrzí:-(
říjen 01, 2009 13:07
Kulíšku : mia
rozumíme si. Hezký zbytek dne. smilies/smiley.gif
říjen 01, 2009 13:15
Kulíšku, : bb2
to je škoda, že se brání (táta) stacionáři. Není to odložení do ústavu, i když i tam se poměry hodně změnily k lepšímu, ale to se týká spíš prostředí a přístupu, ne postupů léčby a práce s postiženými. Klasický ústav by mohl být krok zpátky, ale stacionář by klukovi mohl opravdu hodně prospět. S lidmi pracují odborníci, vědí jak na ně, děti co si dovolí k rodičům všechno si tam nedovolí odmítnout spolupráci, měl by kamarády, viděl by že není sám odlišný, a taky by si táta se synem od sebe odpočinuli. Táta by měl přes týden čas na sebe, na partnerský život, na práci, a o víkendu by si mohl naplánovat volno se synem. Myslím, že by jim to moc prospělo, oběma. Někdo by měl tátovi vysvětlit, že to by nebylo selhání otce, ale naopak, že by tím udělal pro svého syna to nejlepší. Že to není zbavit se ho, ale pomoct mu, tak jako se lidi léčí v nemocnicích, děti se učí ve školách, sportovci trénují v oddíle, tak se jeho syn může léčit, vzdělávat a trénovat tam, a o víkendu být s tátou.
Viděla jsem kdysi pořád, snad 13.komnatu, s herečkou Taťánou Fišerovou, má dospělého syna, který je vinou špatně vedeného porodu po přidušení mentálně retardovaný. Když péče o syna přestala být pro ni zvladatelná, prošla si taky pochybnostmi, zda neselhává, když dá syna do stacionáře. Zpočátku to pro ni bylo utrpení ho tam odvézt, ale když viděla, jak je tam spokojený, jak mu to prospívá, kolik nového se naučil a jak to jemu i jí ulehčilo život, tak se jí velmi ulevilo. Na víkendy, prázdniny, svátky je kluk doma, jako by přijel z internátu na střední nebo z kolejí na vysoké.
říjen 01, 2009 13:24
bb2 : Kulíšek
....myslím si totéž, co tady píšeš...ale bohužel nebylo v mých silách mu to vysvětlit...nebo sice vysvětlila jsem mu to..ale nechce o ničem takovém ani slyšet..a tak pořád jen sedí sami doma a lezou si tam na nervy..asi tak nějak. A když už se náhodou zdálo, že by o tom alespoň začal přemýšlet, vložila se do toho jeho matka, která zrovna přijela a když to není jeho matka, tak je to jeho tchýně...a proti těm dvěma nemá šanci asi nikdo...ona mu sice ani jedna nepomůže, ale co má dělat, to vědí přesně.A kdo je špatnej??? No přeci já smilies/undecided.gif A od nikoho jinýho si do toho mluvit nedá už vůbec. Kluk skutečně potřebuje vrstevníky, to je bez debat, takhle akorát věčně nechápe, proč ho děti nechtějí, dodnes mu ani nikdo nevysvětlil, že není úplně v pořádku a tak si myslí, že on jediný je ve třídě zdráv mezi postiženými...(navštěvuje Jedličkův ústav,ZŠ)..a tím získává opět chuť se nad ně povyšovat...bohužel
říjen 01, 2009 14:04
Aspergerův syndrom : mamka
Je to smutné, doufala jsem, že se ozve nějaká maminka, která má doma taky takového potomka a mohla bych se dozvědět další informace.
Bohužel jsem si musela přečíst jen to, jak mám příšerné dítě. Takže se mám připravit na to, že mé dítě bude vyloučeno z kolektivu a všichni ho budou odmítat. Tak Vám za to děkuji. To dítě, o kterém se tu píše, je totiž mé.
říjen 02, 2009 20:09
mamko : alena puntíkovaná
proč jsi teda dopustila, aby to dítě bylo odkázáno na pomoc cizí ženy, která už vlastní děti - a zdravé má?
říjen 03, 2009 12:11
aleno : mia
o jaké cizí ženě proboha mluvíš? tahle mamka je PAULINA KAMARÁDKA. Ty jsi semlela Kulíškovo svěřence a chlapce z Pauly příspěvku!!! smilies/sad.gif
říjen 03, 2009 13:34
a jak jsem to měla : alena puntíkovaná
poznat....pokud vím, diskutuje se tu o Kulíščině svěřenci
říjen 03, 2009 16:58
To dítě, o kterém se tu píše, je totiž mé : alena puntíkovaná
o kterém dítěti se tu teda celou tu dobu píše - abych se zas nedopustila nějakého fax pas
říjen 03, 2009 18:42
alenko, : mura1
v clanku se pise. a kdybys cetla pozorneji, tak klukovi, o kterem tu pise kulisek, mama umrela. takze tezko bude psat ze zahrobi, ze jo.
říjen 03, 2009 19:05
mamka : Kulíšek
píše se tady o syndromu celkově...ale já to nejlíp mohla posoudit podle toho, co jsem zažila...tahle mamka toho samozřejmě zažila víc...a možná je na tom její díťátko mnohem líp, než bylo to naše...Mamko....nevěš hlavu, možná vůbec nedopadne tak...jako ten náš a víš ty proč??? Protože si myslím...a hlavně pevně doufám, že tu výchovu držíš pevně v rukách..a že to vedeš mnohem líp, než to vedl otec toho našeho kluka...a držím ti v tom pěstí, jestli jsi četla pozorně...tak jsem tady jasně psala, že pokud se nastaví mantinely a všechno se dodržuje..tak to jde..dře to, ale jde to...a taky, že záleží na míře postížení syndromem...většinou jsou aspergeři chytří, pokud vím...ale náš nebyl...o to horší to všechno bylo...Takže ti držím moc a moc pěstičky a nebuď smutná....
říjen 03, 2009 19:27
no oprávě můro, : alena puntíkovaná
jaktože teda mamka tvrdí, že dítěš o kterém se tu mluví je její....když je teda mrtvá...
říjen 03, 2009 21:28
Aleno : mia I
tady se mluví o 2 chlapcích jestli |Ti to pořád ještě nedošlo, ufff jeden chlapec je od pauly kamarádky a jeho mamka se teď ozvala a druhý chlapec s aspíkem byl synem Kulíškovo přítele.
říjen 03, 2009 21:43
to mi teda vysvětli, jak jsi to poznala : alena puntíkovaná
o té kamarádce byla zmínka někde na začátku a odf té doby se tu projednává pouze Kulíšek.
říjen 03, 2009 21:51
alenko, : mura1
o te kamaradce a jejim synovi je cely tenhle clanek! smilies/wink.gif
říjen 04, 2009 08:05
Aleno puntíkovaná:-)....ahoj : Kulíšek
článek je o jistém klučíkovi, potom reagovala Rozmarýna...hned na začátku, že takové dítě má její kamarádka...a potom já a nikdo jiný se se stejným problémem už vůbec neozval...a já mohla řešit jen dítě, které znám...což byl syn mého přítele...a na konci diskuse se ozvala zklamaná mamka...která si chtěla přečíst i jiné řádky a v podstatě se dozvěděla to...co nechtěla...její syn je zřejmě o hodně mladší a tak možná ani netuší, co jí čeká...a hlavně zase na druhou stranu vede výchovu svého syna určitě lépe...než můj přítel...snad mi trošku rozumíš a daly jsme to do pořádku....krásný den....
říjen 04, 2009 09:33
tak čí je to teda kamarádka a mamka : alena puntíkovaná
Pauly, Rozmarýny, Kulíška - nebo koho?
říjen 04, 2009 10:53
vis, co, alenko, : mura1
jdi na prochazku. je tam pekny podzimni den, cerstvy vzdych a pohyb ti udela dobre.
říjen 04, 2009 14:48
oprava: : mura1
vzduch, nikoli vzdych. vzdchu uz bylo az az
říjen 04, 2009 14:49
... : mamka
O mém synovi se píše jen v článku. Je mu šest, vlastně už skoro sedm. Zatím s ním takové problémy jako měl syn Kulíškova přítele nejsou a doufám, že ani nebudou. Je pravda, že mu nikdo nemůže skočit do řeči, protože to nevnímá a mluví si dál to své. Někdy to snese, ale okamžitě pokračuje tam, kde jste ho přerušili. Nemá rád, když si z něj někdo dělá legraci, protože všechno bere hrozně vážně. Člověk mu musí vysvětlit, že je to sranda a ani pak to někdy nepochopí. Netušili jsme, dokud nám to psychložka nevysvětlila, že něco takového jako Aspergerův syndrom existuje. Největší problém je se školou. Děti jsou tam prý úplně ztracené. Hodně těchto dětí se učí špatně i když jsou některé vysoce inteligentní. Není to proto, že by byly hloupé, ale proto, že to nezvládají po sociální stránce. Nezvládnou se sami pohybovat po škole, zajít si sami na oběd, všechno je pro ně stresující. Mít hodinovou pauzu na oběd, je pro ně utrpení, protože neví, co by měly celou dobu dělat. Jsou to často týrané děti, protože děti poznají , že jsou jiné a dávají jim to náležitě sežrat. Hodně z těchto dětí jsou hyperaktivní a o to je to těžší, integrovat je do normální školy. Proto jsem doufala, že se mi ozve nějaká maminka, která tím prošla a budu si s ní moct promluvit. Příští rok nás čeká integrace do školy, asi budeme muset sehnat asistenta, protože psycholožka nám řekla, že si ho nedovede představit ve škole samotného. Nepatří mezi hyperaktivní děti. Většinu volného času tráví tím, že běhá do kolečka o průměru dva metry, něco si brumlá a někdy se sám pro sebe usmívá. Samozřejmě že se někdy vzteká, ale to dělají všechny děti. Někdy to není jednoduché, máte chuť mu natřískat, protože máte pocit, že si dělá, co chce. Ale mu to tak vůbec nepřijde, cítí se dotčený, že se na něho zlobíte, protože vůbec nechápe proč. Tak jsem se trochu vypovídala a hned se mi bude líp usínat. Nelíbilo se mi, že je většina hází do jednoho pytle, protože tak to není.
říjen 04, 2009 19:37
mamka : Kulíšek
No...k té integraci a asistentovi...nevím, jak moc se vám všechno podaří, taky jsme měli kluka integrovanýho a měl mít asistenta, nicméně asistentů je málo a tak přesto, že je již v šesté třídě...asistenta dodnes nemá, nezvládá učení sám a to vůbec a ani přípravu do školy, absolutně si nezapisuje jaký má mít úkol na druhý den atd...všechno za něho musí dělat učitelka, je to přesně tak, jak to píšeš...děti i přesto..že je mezi tělesně postiženými...na to přišly, jakej je...a dělají si z něho legraci,nicméně je pravda, že on skutečně dětem jen ubližuje a hlavně jim děsně nadává a to i cizím, když jsme třeba byli na výletě...doma bylo na denní pořádku, že věčně nadával mým dětem...ze začátku měly trpělivost a snažily se, ale pak je to přestalo bavit...oni mu totiž nenadávaly a moje holka mi pak řekla, že žádnej takovej debil, kterej si neumí utřít ani nos jí nadávat jen tak pro nic za nic nadávat nebude...a co tý holce mám říct, když na druhou stranu má pravdu, samozřejmě jsem jí to nikdy nepřiznala, ale ona je moc hodná a přicházela k tomu jako slepý k houslím..dokonce mu uspořádala oslavu svátku..a on..jak jinak...jí nadával,tak co tu holku asi tak má napadnout...Ono prostě srovnat to všechno do kupy vůbec nebylo jednoduchý..a myslím, že nikde to jednoduchý není a nebude..ale jak píšeš, že si dál mluví to své...atd...tak si představ, děti koukají na film..a on sedí a mele a mele a mele ty svoje nesmysly pořád dokola, jeho vrstevníci jsou mnohem a mnohem dál...už si nehrají jako on(asi jako pětileté dítě), za mými dětmi např, přišly kamarádi...a on ani těm nedal pokoj, ty děti to ale přestalo bavit a moje děti přišly i o svoje kamarády, protože za nima nikdo nechtěl domů chodit, když tam mají toho šílence,...jak to říkaly vesměs všechny děti...Takže mi věř, že jsem taky navštěvovala psycholožku a tak dál a ptala se co s tím...a bylo mi řečeno jediný...že opravdu nemůžu svoje děti do toho nutit..což znamená ani žádný jiný děti nemůže nikdo nutit do toho,aby mu věnovaly přízeň...nemají s ním společné zájmy, nenacházejí společnou řeč...A já...jako dospělá, jsem si s ním uměla poradit a vždycky nám to nějak šlo...ale ty děcka...ty si s tím opravdu nevědí rady...a přitom jsou např.zvyklí na vozíčkářku mé kamarádky..které je pět...ale holka je suprová i když nechodí a děti si jí berou i do pokoje..protože ona, ve svých pěti letech si s nima rozumí víc...než jejich vrstevník postižený syndromem...bohužel je to tak...
říjen 04, 2009 21:01
mamce Paule : MS
Ahojky, jestli sem ještě zavítáš a stále bys chtěla popovídat s někým, kdo má s AS dítětem zkušenosti, napiš mi na martina.smolkova @ seznam.cz. Tady nemá smysl přetřásat takové věci s někým, kdo takové dítě nevychovává a nemá ty přímé zkušenosti - bez urážky, holky. Mám devítiletého aspíka ve třetí třídě, je integrovaný na normální ZŠ a vymohla jsem si i asistentku pedagoga. Samozřejmě není všechno růžový a problémů máme ažaž, ale leccos už dokážu zvládnout. A i sama bych si občas potřebovala s někým popovídat nebo aspoň popísat. Zkušenosti, zážitky, a tak... Nikoho ve svém okolí neznám, kdo by měl doma takovéhle "nadělení". Tak bych byla moc ráda, kdyby ses mi ozvala smilies/cheesy.gif
říjen 12, 2009 23:45
Nedělejte z nás mentály : Martina13
Dobrý den, chci se vyjádřit ne ke článku, který je objektivní, ale ke stylu diskutování některých zdejších návštěvníků. Opakuji, pouze NĚKTERÝCH. Na rozdíl od většiny z vás (zdejších diskutérů) trpím sama Aspergerovým syndromem. Je mi 28, věnuji se grafice, malbě a investigativní novinařině. A nebetyčně mě ŠTVE, když někdo, kdo doma nemá manžela nebo partnera s AS, neústupně trví, že my Aspergeři jsme vpodstatě až na výjimky nevzdělavatelní, asociální tupouni, kteří nepochopí, co jim říkáte, ani když jim nakreslíte obrázek. To není pravda. Upřímně, když jsem byla dítě, máma se mnou zažívala peklo, takže dokážu pochopit matky malých Aspíků, že jim z nich jde hlava kolem. Někdy se to opravdu nedá. Každopádně bych na dítě a AS nebrala zas takové ohledy. Pokud má alespoň středně funkční typ syndromu, dokáže pochopit, co má a nemá udělat, co se po něm žádá nebo jak se co má naučit. S ostatníma dětma samozřejmě nebude vycházet NIKDY, nebo zřídka - na to se připravte a berte to radši jako fakt. Ale dement ani rozmazlenej fracek to není, takže ho rozhodně není potřeba dávat do speciální nebo zvláštní školy. Asistent ale dítěti někdy může výrazně pomoci, s tím asi souhlasím. Rozhodně ho ale nepotřebuje každý Aspík. Já se narodila za komančů, a přestože jsem svou diagnózu objevila teprve nedávno, ve škole jsem žádnou pomoc, co se týče učení, nepotřebovala. Že mě ale děti šikanovaly, to nepopírám. A že jsem se občas chovala jako rozmazlenej fracek, to taky nepopírám. Ale táta mi normálně seřezal prdel - což dělal často - případně mi zanadával do krav a do sviní, a taky jsem se s tím srovnala. Sice až v dospělosti, protože jeho sparťaskou výchovu těžko snášela i moje mladší, pohodová a zdravá sestra, ale přežily jsme ji obě bez újmy a jsme teď dobře zocelené. Takže na děti neberte žádné extrémní ohledy a pokud vysloveně zlobí a nedělají to z důvodu, že jsou pohroužené do nějaké hry, tak se k nim chovejte jako k normilním dětem. Když se budete mírnit a vysvětlíte jim následně, proč dostaly na prdel, ony to přežijou.
říjen 14, 2012 23:56
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy

 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]