O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
- DOMÁCÍ NÁSILÍ - HRÁTKY PRO CELOU RODINU - I.
- DOMÁCÍ NÁSILÍ - HRÁTKY PRO CELOU RODINU - II.
- DOMÁCÍ NÁSILÍ - HRÁTKY PRO CELOU RODINU - III.
- DOMÁCÍ NÁSILÍ - OČ SE VLASTNĚ JEDNÁ?
- DĚTI Z KUŘIMI
- KDOŽ JSI BEZ VINY, HOĎ KAMENEM!
- DOMÁCÍ NÁSILÍ - JAK POMOCI KONKRÉTNĚ?
- JAK HO VYMÝT Z HLAVY?
- TŘI JEDNOU RANOU
- KDYŽ JE MANŽEL "VÝHRA"
- KDYŽ JÁ HO TAK MILUJU, MAMINKO...
- CO KDYŽ OPRAVDU BYL U STB...
- KDYŽ ON JE TO DOBRÁČEK...
- TAK - A JE KONEC!
- VEZME MI DĚTI?
- CHUDÁK HOLKA - II.
- DESATERO PRVNÍ POMOCI
- NESHODY "TVRDŠÍHO" RÁZU
- RADA JEDNODUCHÁ, PROVEDENÍ TĚŽKÉ...
- BEZVLÁDNÁ? PODDANÁ?
- DOPISY - UŽ NENÍ BEZVLÁDNÁ!
- ŽIVOT PLNÝ BEZNADĚJE? UŽ NE...- II.
- DOMÁCÍ NÁSILÍ - III.
- DOMÁCÍ NÁSILÍ - HRÁTKY PRO CELOU RODINU III.
- DOMÁCÍ NÁSILÍ - OSVOBOZENÍ
- DOMÁCÍ NÁSILÍ - JAK VŠUDYPŘÍTOMNÉ
- DOMÁCÍ UPÍR?
- JAK NA VZTEKLÉHO TATÍNKA?
- PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA - ZATÍM BEZ KONCE
- PSYCHICKÉ NÁSILÍ - JAK VYŠITÉ
- MANŽELSKÝ SEX?
- MRNĚ V NESNÁZÍCH
- NEVLASTNÍ OTEC - PEDOFIL?
- JAK UBRÁNIT MÁMU PŘED TÁTOU
- DOMÁCÍ CAR
- NA POHLED VŠECHNO V POŘÁDKU...
- KOMU NENÍ RADY... ?
- DOKÁZALA JSEM TO UKONČIT
- DOMÁCÍ NÁSILÍ - BEZMOC MÁMY
- DOMÁCÍ NÁSILÍ - NEUVĚŘITELNÉ PRO JINÉ
- DOMÁCÍ NÁSILÍ - MÁM TO ZA SEBOU...
- DOMÁCÍ NÁSILÍ... ZAS A ZAS
Přihlášení
Anketa
JAK ZPRÁSKANEJ PEJSEK... |
![]() |
![]() |
![]() |
Pondělí, 21 září 2009 | |||||||
Takže v podstatě ani já jsem moc do obývacího pokoje nechodila, protože jsem byla s nimi a nechtěla, aby tedy byl pak křik. Děti tam nakonec vůbec nesměly, protože se stalo, že když manžel viděl v obýváku zapomenuté hračky, tak řval, že si nenechá dělat z bytu smetiště.
Vlastně všechno bylo doposud špatně - když jsem jim jela koupit oblečení, nesměla jsem zapomenout se napřed zeptat, hrozně se rozčílil, že na něj dělám podrazy, když jsem koupila něco bez dohody. Taky když jsem chtěla jet k našim, tak hned na mě křičel, ať si tam prý zůstanu, u maminky. Když jsem se ozvala a říkala mu, že bych ji ráda viděla, tak křičel, že mě živí, tak ať poslouchám, jinak ať se z fleku odstěhuju.
Neříkám, že to tak bylo pořád - byly i světlé chvilky - řekla bych tak půl napůl. Pak jsem, po těch sedmi létech, začala chodit do práce; ale - zase je vše špatně, protože i když peníze dávám do společného, dohromady, tak říká, že neumím hospodařit, že málo přinesu... Samozřejmě, že kupuju i potraviny, dětem boty, snažím se, ale dneska jsou platy malé a nemám šanci.
Manžel mě taky vyčítá, že děti zanedbávám, například včera neměly správně ostříhané nehty, tak mi vynadal a hned zase, že nemám uklizeno a tak. Strašně mě to ničí, opravdu nejsem taková cuchta, jakou ze mě dělá. Ale já opravdu nevím, jakou bude mít příští chvíli náladu, ráno se bojím, s jakou se probudí, když jdu z práce, tak už se bojím, co zase bude doma. Já si uvědomuju, že to takhle být nemá, ale když bych se nějak postavila, tak by se třeba se mnou rozvedl a sebrali by mi děti, protože já nic nemám, domek je jeho, má ho po rodičích. Já byla jedináček, naši bydlí v garsonce. Tam bych s dětmi jít nemohla. Ani bych je neuživila. Taky máme hypotéku a manžel říkal, že pokud bych vypadla, tak stejně musím polovinu zaplatit, protože to je za manželství.
Chtěla bych vás poprosit, třeba je nějaké řešení z té mojí bezvýchodné situace. Já jsem tu četla dost příběhů jiných, a plno dobrých rad, třeba se najde nějaká i pro mne. Ani nemám kamarádky, manžel mi to zakázal a já ani pak už na něco podobného vlastně neměla čas. (Ještě snad na doplnění: je mi 33, manželovi 48.)
Děkuji předem, Vlasta
|
< Předch. | Další > |
---|