Dobrý den, prosím o radu. Jsem devět let vdaná. Byla jsem s našimi dětmi (sedmiletá dcera a pětiletý synek) sedm let doma na mateřské. S manželem to bylo vždycky dost těžké, v ničem jsem mu nevyhověla. Pořád mi ukazoval, co kde nemám uklizeno, chodí kontrolovat skříně, jak to tam je složené, kontroluje prach, jestli není atd. Ale sám doma nikdy nic nedělal. Děti si směly hrát jen u sebe v pokojíku, nikde jinde.

       Takže v podstatě ani já jsem moc do obývacího pokoje nechodila, protože jsem byla s nimi a nechtěla, aby tedy byl pak křik. Děti tam nakonec vůbec nesměly, protože se stalo, že když manžel viděl v obýváku zapomenuté hračky, tak řval, že si nenechá dělat z bytu smetiště.

      Vlastně všechno bylo doposud špatně - když jsem jim jela koupit oblečení, nesměla jsem zapomenout se napřed zeptat, hrozně se rozčílil, že na něj dělám podrazy, když jsem koupila něco bez dohody.  Taky když jsem chtěla jet k našim, tak hned na mě křičel, ať si tam prý zůstanu, u maminky. Když jsem se ozvala a říkala mu, že bych ji ráda viděla, tak křičel, že mě živí, tak ať poslouchám, jinak ať se z fleku odstěhuju.

      Neříkám, že to tak bylo pořád - byly i světlé chvilky - řekla bych tak půl napůl. Pak jsem, po těch sedmi létech, začala chodit do práce; ale - zase je vše špatně, protože i když peníze dávám do společného, dohromady, tak říká, že neumím hospodařit, že málo přinesu... Samozřejmě, že kupuju i potraviny, dětem boty, snažím se, ale dneska jsou platy malé a nemám šanci.

     Manžel mě taky vyčítá, že děti zanedbávám, například včera neměly správně ostříhané nehty, tak mi vynadal a hned zase, že nemám uklizeno a tak. Strašně mě to ničí, opravdu nejsem taková cuchta, jakou ze mě dělá. Ale já opravdu nevím, jakou bude mít příští chvíli náladu, ráno se bojím, s jakou se probudí, když jdu z práce, tak už se bojím, co zase bude doma. Já si uvědomuju, že to takhle být nemá, ale když bych se nějak postavila, tak by se třeba se mnou rozvedl a sebrali by mi děti, protože já nic nemám, domek je jeho, má ho po rodičích. Já byla jedináček, naši bydlí v garsonce. Tam bych s dětmi jít nemohla. Ani bych je neuživila. Taky máme hypotéku a manžel říkal, že pokud bych vypadla, tak stejně musím polovinu zaplatit, protože to je za manželství.

     Chtěla bych vás poprosit, třeba je nějaké řešení z té mojí bezvýchodné situace. Já jsem tu četla dost příběhů jiných, a plno dobrých rad, třeba se najde nějaká i pro mne. Ani nemám kamarádky, manžel mi to zakázal a já ani pak už na něco podobného vlastně neměla čas. (Ještě snad na doplnění: je mi 33, manželovi 48.)

Děkuji předem,

Vlasta

Komentáře (49)

Zobrazit/Skrýt komentáře Vlasto, : Alena P-H jedina rada - hezky si dupnout nozkou a durazne mu oznamit, ze ta poslusna Vlasta odjela na furt a ted jsi tam ty. Rovnopravna manzelka, ktera si nenecha dirigovat zivot nejakym sefem zemekoule. A bud chlapec bude spolupracovat a zmeni se na chapaveho manzela a hodneho tatinka(o tom si ale nedelam iluze) anebo ho ceka rozvod, kdy bude platit slusne alimenty, ty budes pracovat a budes kralovna sveho zivota. Uz nikdo ti nebude organizovat kde se budes zdrzovat, jak budes uklizet a kontrolovat nechty detem. Je hrozne bat se nalady cloveka, s kterym zijes... Zivot mame jenom jeden - tak ho zij a nenechej sebou vlacet! Mas 33 a vsechno jeste muze byt pred tebou, protoze podle opisu - to co mas ted je peklo. Je to urcite moc tezke se vzchopit, hlavne po nekolika letech kdy jsi sklouzavala do pozice v koutku - ale musis to udelat, protoze neplatis jenom ty, ale i tve deti. A to jako dobra mama prece nemuzes trpet. Drzim ti palce a to moc. A co se tyce bydleni, myslim, ze by vam musel bydleni zajistit, ale to ti urcite poradi kudlanky, ktere bydli v CS a vyznaji se. Zda se to moc tezke se rozhodnout a postavit se hlavou vzhuru - ale prekvapive kdyz to zkusis zjistis, ze to muze byt jenom lepsi. září 21, 2009 03:17 Rada je tady jediná, votom žádná! : NČ Zvostává ale otázka, proč vůbec sis s takovymdle exemplárnim hovadem začala? Pokud to bylo z nějakýho vlastního komplexu, a asi jo, jinak je to naprosto nepochopitelný, tak ho stejně vykopnout nedokážeš. září 21, 2009 06:56 Uvařit Vávrovo kafe : Lotka a bude klid... září 21, 2009 07:44 Vlasti, : Eny musíš se vzepřít, to že Tě straší že odejdeš a ještě budeš platit je kravina. Byla jsem ve stejné situaci jako Ty, úplně. Po dvou a půl letech od rozvodu se biju do hlavy, že jsem se nechala. Oni si s náma hrají. Straší a my se bojíme a zobeme z ruky. Pryč od něj. Za každou cenu. Pryč. Najdi si právničku a maž od něj, jinak se zblázníš. Musíš se poradit a nikdo jiný, než právník Ti neporadí. Musíš pryč. Děti zvládáš, o domácnost se postarat umíš a práci máš, tak čeho se bojíš. Nic mu platit nebudeš, pokud odejdeš Ty. Vím že nemáš kam, máš to o to těžší, ale nenech se sebou orat. On si na Tobě léčí své nedokonalosti. Chová se jako despota, protože on má problém a Ty jsi po tak dlouhé době doma odříznutá od okolí a zbytek sis nechala vzít. Ustupovalas ale už to nejde, už není kam a proto tady píšeš. Pryč od něj. září 21, 2009 07:58 ro co se nazývá psychické týrání : alena puntíkovaná a je v naší zemi trestné. Urychleně se obrať na právníka - nebo na nějakou organizaci ochraňujícdí týrané ženy,/jako např. Rosa/ právníka ti najdou oni. A pryč od něj.Čí byl původně byt, kde bydlíte? Jestli jste si ho kupovali společně, tak může stejně dobře jít on. Chce to fakt právníka.A nedej se, neboť on bude takhle časem týrat i tvé děti. září 21, 2009 08:05 alenko : kolemjdoucí domek je jeho, má ho po rodičích já Ti budu tlumočit, chceš? září 21, 2009 08:16 vlasti : mia jak vidíš třeba u Eny, která si prošla něčím podobným, oni ti domácí despotové mívají většinou jen velká ramena a v okamžiku, kdy se žena odhodlá k odchodu, jim sklapne. Ač jsem zastáncem toho, že rodiče nemají zasahovat do vztahů svých dětí, v tomto případě bych na Tvém místě neváhala požádat rodiče o pomoc . Jsi na tom psychicky špatně, máš oslabenou vůli něco podniknout, ale s rodiči bys to zvládla. /Být na místě Tvýho táty neměla bych daleko k tomu dát Tvému manželovi pěstí do obličeje, takhle mi někdo ničit dítě./ S pomocí odborníků pak řešit další - výživné, sociální dávky,.. Je třeba se odhodlat Vlasti, protože jinak by si Tvé děti nesly do života psychické následky a Ty by ses časem také zhroutila. A zatím můžeš být v písemném kontaktu s Danielou, obrací se na ní mnoho žen v podobné situaci, Daniela je žena s životními zkušenostmi a vysokou dávkou empatie.Hlavně si věř, že situaci zvládneš. Protože, když si člověk dokáže věřit, má polovinu úspěchu zaručenou. Tak hlavu vzhůru. A někdy se zas ozvi. září 21, 2009 08:26 ... : Los evropský.. Ale já opravdu nevím, jakou bude mít příští chvíli náladu, ráno se bojím, s jakou se probudí, když jdu z práce, tak už se bojím, co zase bude doma. Vlasto, měla jsem doma neurotika, který měl psychosomatické obtíže - tzn. "od nervů" ho bolely záda, břicho, chodil na vyšetření kvůlivá špatnému trávení, plícím, ale nikdy se nic nezjistilo. A tahle tvoje věta v podstatě charakterizovala soužití s ním - jednu větu jsem mu řekla třeba v pondělí - reagoval normálně, v úterý byl schopen se kvůli té samé větě do krve pohádat. Můj nadhled/ironie/pokusy ukázat mu neadekvátnost jeho reakcí/vzpoura (co-to-na-mě-zkoušíš?) - pokusy uvádím v pořadí, jak jsem zkoušela - měly jediný výsledek- prohloubení neurózy, ještě větší vztek, atp. Jen jednu světlou chvíli to mělo - to když mu po neúspěšných trávicích vyšetřeních předepsali antidepresiva. Chvíli je bral (cca 3 měsíce), pak se jednoho dne probudil, mrskl s nimi do koše a prohlásil, že není blázen, aby se léčil s nervama. Pak se situace zhoršovala, až jsem se musela rozvést. Zní to neuvěřitelně, ale vydráždit k scéně přímo v obchodě ho dokázala i skutečnost, že kupuji škrob na prádlo (NA CO POTŘEBUJEŠ ŠKROBIT UTĚRKY?!?!!!). Tak jsem zdrhla - děti jsme neměli, naštěstí. Jestli, Vlasti, chceš, napiš mi na mail losevropsky(@)seznam.cz a můžem to třeba rozebrat... září 21, 2009 08:46 a co zkusit tohle : holubinka 1) nějaké jeho výstupy si potají nahrát 2) při další scéně zavolat policii- i psychoteror je násilí, no a nechat ho pár dní vychladnout mimo domov 3) šupky dupky k právníkovi 4) pokud bude nejhůř, dětský psycholog- pochybuju, že tenhle tatíčkův blbákov dětem prospívá září 21, 2009 08:48 Tedy pokud to není rovnou diagnoza : wendy ale jen bludařská despocie, psychické týrání ze strany velitele domácnosti podporované tím, že je ve "svém" domečku, mělo by fungovat dupnout si. Je to z praxe, z praxe posbírané od skutečných žen, které to dokázaly. Osvědčená bývá k útoku chvilka, kdy máš plno práce a málo času na vybavování, tudíž máš vztek. Můžeš použít i drsnější výraz, rázně ho odbýt a udělat si po svém. Jde o poprvé, věř mi. Každý pohár někdy přeteče a on by to měl pocítit. Pokud si je sto uvědomit, že po jeho už skákat nebudeš, dojde i nápravě. Ale tohle za tebe nikdo neudělá, to musíš sama. Nejdřív si ale ověř jak je to s "vyhazovem" z toho jeho domečku, abys mu mohla ihned oponovat v tomto směru, když by ti s tím začal zase vyhrožovat. září 21, 2009 09:06 Ten se nezmění, ani když si Vlasta dupne : blobana ...šup k právníkovi, vyměnit muže i obydlí! září 21, 2009 10:52 já se bála vlasti jeho nálad stejně jako Ty. : Eny Kdybych věděla co vím teď, už bych od něj utekla i s dětma už před nejmíň deseti lety. Vím, jsi nejistá a strašně se bojíš, ten strach z ekonomické nejistoty je větší, nežli strach z toho despoty. Oni na to hřeší a vědí, že když zařvou, my se bojíme a uděláme vše, jen ať už proboha neřvou, ale stejně to nepomáhá. Já tohle snášela a měla stejné pocity jako Ty, on musel chtít odejít, zhroutila jsem se a dostala na dno, šlo to strašně rychle, a bylo to jako očistná lázeň, já se pak odrazila a už jsem jela po svém. Je mi i přes málo financí strašně dobře. Ten klid a pohoda v dušičce Tvé i dětí za to stojí. Jde o jedno slovo "svoboda"...možná ještě VOLNOST, RADOST, POCITY ŠTĚSTÍ...ikdybych měla jíst s dětma suchý chleba. Vykašli se na něj. Teď musíš chránit sebe, aby ses nezbláznila a děti, abys jim mohla být oporou a děti Ti to všechno vrátí, už jsem to tu milionkrát psala. V dětech máš celý svět. Pryč. Utíkej jak to jen jde. září 21, 2009 11:02 Je to možný, holky, : wendy ale já bych to stejně zkusila. Odejít může přece vždycky. Pak hned už. září 21, 2009 11:15 nie je o com : Sipik Ty vies ze jedine vychodisko je odchod od magora, len to chces pocut od nas. Odid, zivot mas len jeden a deti tiez. To co s nim prezivaju sa na nich odrazi, skazi zivot nielen tebe, ale aj im září 21, 2009 11:15 souhlasím .... : Kulíšek Souhlasím....právě jsem něco podobnýho řešila, co se týče dětí...a ty ti to jednou vrátí, potřebují klid a pohodu....jen se nesmíš bát a udělat ten první krůček ke štěstí.... září 21, 2009 11:23 Jak psal Puntíkovaná, : Rozmarýna tak jsi týraná žena (psychicky). Taky bych ti poradila ať se obrátíš na nějakou organizaci, která těm týraným ženám pomáhá a taky na právníka. Já bych to rozhodně řešila rozvodem, protože ten tvůj chlap se nezmění. Spíš to bude horší. A neměla bych strach, že přijdu o děti. Konec konců, tak si pronajmeš pro začátek nějaký byt, chlap ti bude muset platit výživné na děti a určitě dostaneš i nějaké sociální dávky. Všechno je lepší než se budit se strachem, jaku zase bude mít ten tvůj zamindrákovaný chlap náladu, kterou si bude léčit na tobě. září 21, 2009 11:39 Jsou dvě možnosti : Milan 1. Začít pořádně uklízet a starat se o děti, jak se na správnou matku patří. 2. Začít vydělávat víc a přenést péči o domácnost na něj jakožto méně vydělávajícího. Všechny ostatní varianty chování vedou k zničení rodiny, soudním tahanicím, vzniku a eskalaci nenávisti a hlavně zkažení dětství dětem. Pravda, pro advokáty by to bylo dobré, ti se rádi přiživí - zvlášť teď v době krize, kdy i jejich obvyklá podnikatelská klientela má hluboko do kapsy. září 21, 2009 13:26 Vlasto, : mamča podívej se na tyto http://www.rosa-os.cz/ stránky. Potřebuješ právní pomoc zdarma, a tady jí nabízejí. Je tam i možnost azylového ubytování, než se všechno vyřídí. Hlavně v tomhle prostředí nezůstávej s dětmi. Možná už teď to na nich nechává následky, a bude to jenom horší. Copak je normální, aby vlastní otec nedovolil dětem vstup do obýváku, apod. neuvěřitelné věci, které píšeš ? A s Tebou si taky nesmí dovolit jednat hůř než se služkou. Pamatuj si, že jen šťastná máma dokáže vytvořit dětem šťastný domov, kam se budou rády vracet. Za to Ti žádný barák nestojí, a hypotéku bude platit ten, čí je dům na který jste si jí nejspíš vzali. září 21, 2009 13:29 uf : mura1 od kdy ten mene vydelavajici si musi misto na slunci zaslouzit vetsim podilem na domacich pracech? doma u milanu v absurdistanu? září 21, 2009 13:31 Milane... : Kulíšek ty vůbec máš nějakou rodinu??? To musí být komedie...fakt, že jo... září 21, 2009 13:42 Milan : Milene Zapomněl jsi na variantu 3. Aby se manžel začal starat o děti a chovat jak se na správného otce patří. Zákaz pobytu v obýváku tedy rozhodně není správná výchova. Ten kdo méně vydělává má zakázáno se podílet na péči o domácnost? září 21, 2009 13:44 Vlasti : mia Ty jsi jeho první manželka? Nedělal už náhodou tohle nějaké ženě před Tebou, v 39 se ženil poprvé s Tebou? září 21, 2009 13:51 I pes má zuby... : KITI Ačkoliv se snažím nepřispívat příliš, toto téma (je-li to realita) mě k tomu donutilo (děvčata,která dělají kamarádkám vrby, mne chápou): Je to boj o energii, stárnoucí zřejmě s potencí na štíru nemocný muž není rád na světě, možná žárlí na svou ženu, je velmi vnitřně nejistý, a tak, aby přežil, si jako energetický upír bere energii z okolí, bude-li odříznut od zdroje, ztratí na síle, on se manželku neodváží vyhodit, chyběla by mu pro jeho psychohrátky: - nejlépe to urychleně ukončit, protože by se měl léčit, což ale nebude , právo je na Tvé straně, škoda času, děti to nesmí poznamenat - když mu dáš najevo, že se ho NEbojíš, bude minimálně překvapen, před dětmi bych to komentovala tak, že "půjdeme raději vedle, tatínka asi zase bolí hlavička, podívejte se, jak se zlobí, on JE NEMOCNÝ" a pěkně nahlas, aby to slyšel, pokud by se odvážil řvát, mobil do ruky se slovy "a už tě nahrávám", dělá-li scény i na veřejnosti, lze postupovat obdobně - nezalézat, neposlouchat, neskákat, jak píská, když ve skříni bude prach, tak ať si ho už setře, když tam má tu ruku ;-) - vést si evidenci, kolik beru,kolik dostanu od něho a kolik se čeho za co a pro koho utratilo, lze později použít, od nákupů pro děti je dobré ukládat stvrzenky, mohou se hodit - a na závěr, když už nic nepomůže, jedna malá třešnička na dortu, která zde udělá minimálně radost jedné paní Aleně, pěkně v klidu bez svědků mu v krajním případě jednu vypálit! A pak jen mírným hláskem sdělit "Tak a můžeš si jít stěžovat"... Tyto rady poskytl mazaný evropsky buddhista štítící se násilí, milovník zvířat a většinový vegetarián. Co je moc, je prostě moc... září 21, 2009 14:03 Milan je provokatér : wendy moc mu to nežerte. Nebo to je manžel Vlasty... září 21, 2009 14:08 na co máte hypotéku? na rekonstrukci domku? : bb2 pak musí být domek váš. Jinak by vám banka hypotéku nedala. Takže buď manžel dostal domek pro sebe a má hypotéku psanou na sebe, nebo máte hypotéku psanou na oba, pak je i dům vás obou. Tak třeba zrovna od toho začni. Ostatní ti už poradily ostatní. Úmyslně tvrdé y, protože Milana snad ted ani nečti :-) Já si ho ráda přečtu, ale mně je fajn. září 21, 2009 14:28 ... : bb2 a nejsem si jista, že by manžel mohl mít hypotéku jen na sebe, u manželů je manžel myslím vždy přistupitel k hypotéce. Takže tuším, že před uzavřením by banka požadovala převod domku na oba. Ale tento komentář je moje domněnka, nikoli ověřený fakt. září 21, 2009 14:31 bb : Inka jde i varianta, že dům je jeho a hypotéka je na oba dva, jde o to jak to kontrétně mají oni a na co si jí vlastně brali zda na dům či ne, mohli i na auto nebo vybavení..... září 21, 2009 14:43 co nechapem : Sipik fakt nechapem preco niektori chlapi maju pocit, ze nemozu nic robit a ze starostlivost o domacnost sa tyka len zien. Nevsimla som si na nich ziadnu fyzicku vadu, resp. prednost ktora by im branila v tom, aby si urobili jest, alebo po sebe upratali, takze ja by som to aj ocakavala. Samozrejme nasich skvelych kudlanciakov sa to netyka. Okrem Milana, on je evidentne jeden z tych co im ruky opadali s jesenou. a k praktickej stranke veci: never tomu, ze by Ti deti zobrali, sudcovia nie su pakovia, on by sa prejavil aj tam, to mi ver, deti aj tak vo vacsine pripadov dostava matka, musela by si byt alkoholicka alebo narkomanka aby Ti ich zobrali, takze tymto smerom sa neuberaj. A predsa by si sa o deti nestarala sama,z tvojho platu, on by musel primerane prispievat. A predsa by Vas nikto nevyhodil na ulicu, takto to nefunguje. Preco mas pocit, ze si na nom zavisla? On to vie a vdaka tomu Ta manipuluje. mozno by stacilo raz sa nanho pozriet a maximalne pokojne mu povedat, nech uz s tou buzeraciou skonci, lebo Ta to nebavi. A ked sa mu nieco nepaci, podaj mu do ruky handricku ;-) září 21, 2009 16:09 Sipik : Eny boží představa....podat hadru na utírání prachu, nebo vytírání, takovému kreténovi....no, co by asi udělal.... září 21, 2009 17:00 Vlastičko, kup si bič : Lidka a pořádně ho vypráskej. Co jiného s takovým upírem. září 21, 2009 17:27 No Milan to napsal trochu drsně, : Magdalenka ale z vlastní zkušenosti vím, že na mého muže (dříve malinkej despotík) hodně platilo, když jsem začala pořádně vydělávat a když jsem chodila do společnosti, kde se vyskytovali i cizí muži, kteří se ke mně chovali galantně a vstřícně. A když jsem mu oznámila, že ho nepotřebuji ani nebudu nadále podporovat. To byl docela paf. Z druhé strany jsem si nevzala žádného násilníka a magora, takže se vše časem urovnalo a role se vyjasnili. Vlasto, o svém muži jsi nenapsala nic pozitivního a to je moc špatné. Tu slabost nosíš v sobě ty, je třeba vědět, zda pouze on je příčinnou. Pokud bys měla zůstat bez něj, stejně se musíš o vše sama postarat, zkus to začít už nyní. Zbytečně ho neprovokuj, nevím, jak je výbušný a násilnický, ale k boji potřebuješ munici - zdravé sebevědomí, finance, bydlení, práci. To je pro začátek dost úkolů na jednu ddeptanou ženskou... září 21, 2009 17:35 Eny : Sipik Myslim ze viem co presne by mu pomohlo. Bodka a hadica od vysavaca. září 21, 2009 19:58 ... : Macesska Eny, ...no, co by asi udělal.... Taky by ji mohl zmlátit, například. Nebo přitlačit na pilu psychicky, pokud je dobrý manipulátor. Ono u klávesnice je silný každý. Ustát tohle v reálu zas až taková legrace není. Vlasto, doporučuji dvě věci: 1. najít si kamarádky, 2. zjistit, jak bys na tom byla v případě rozvodu - spoustu už tu máš a pravděpodobně se ukáže, že realita je pro Tebe výhodnější, než si myslíš. Kamarádky a vůbec spřízněné duše nepodceňuj - spolužačky, bývalé kolegyně, současné kolegyně, internet, spolumatky z pískoviště, každá duše je dobrá. On na to Tvůj muž šel chytře, když Ti je zakázal, externí podpora totiž člověka hodně posílí. Jinak jsem nepochopila, jestli se toho, že by Ti sebrali děti bojíš sama nebo jestli Ti tím hrozí muž. V případě b) už vidím, jak se člověk, co mu vadí hračka v obýváku, dere o péči o děti 5 a 7 let. V tomhle případě by možná líp zafungovala pohrůžka: "Odejdu! A děti ti tu nechám!!" Držím palce. září 22, 2009 00:24 Macessko : Eny ano..., jenže žena, která se chová jako Vlasta děti NIKDY! NIKDY takovému člověku děti nenechá, já to udělala jednou a (už jsem to někde psala) , když mi řekl "jestli mi ji tady ještě někdy necháš tak s ní praštím o stěnu", já husa blbá jsem se měla už sebrat a utíkat, Natálce byly 3 měsíce a hlídal ji 2 hodiny, já byla s synem na mikulášské. Dnes je té mé nádherné ještěrce 17.let. 2 a půl roku jsme rozvedeni a je to ta nejlepší kamarádka pod sluncem, stejně jako syn. Vlasto, víš proč jsme skvělý tým? protože ikdyž byl ex despota a psychický tyran, byli jsme s dětma vždy silný tým. Šlo to celkem dobře, byl věčně v tahu. A na tahu...za jinýma. Ale to mi vše docvaklo až po rozvodu...oni to prostě umí. Takže Vlasti, dokud s ním zůstaneš nic se v jeho chování nezmění , bude se to zhoršovat a riskuješ , že Ti bude ubývat sil a pak už nebudeš zvládat ani sebe ani děti. Uteč zavčas. září 22, 2009 07:57 pokud je Vlasta správná mamča, : Eny jako že je. Tak ikdyby se donutila jít na dvě hodiny z domu. Aby mu UKÁZALA...podle některých kudlanek. Že na to má. Trpěla by jako zvíře, co že se doma děje. Co děti? To za nějaké dokazování nestojí. Taková matka se od dětí nehne, nebude dávat v šanc děti, aby si na nich milovaný tatínek vyléval zlost! září 22, 2009 08:00 Chtěla bych tě povzbudit, Vlasto, : Magdalenka Děláš velký kus práce. Vychováváš dvě děti. Staráš se o rodinu. Začalas chodit do zaměstnání... Jsi zdravá a určitě přitažlivá ženská. Ten, kdo by nejvíc potřeboval psychoterapii, je tvůj manžel, ale to si asi těžko dnes přizná... Taky se mi líbí, žes to nevzdala a bojuješ, hledáš si kamarádky aspoň na netu a přemýšlíš, co kde změnit a jak to udělat. Tvoje osamostatňování bude tvého manžela dost bolet, ale to neznamená, že se ho budeš ptát, vlastně mu nemusíš skoro vůbec říkat, s kým jsi mluvila a o čem... Taky bych si hodně hlídala antikoncepci, další dítě by ti k samostatnosti moc nepomohlo. No a vlastní zázemí můžeš mít nejen doma v dětském pokoji, hledej, přemýšlej... Z tvého psaní jsem pochopila, že tě bolí hlavně křik, neuznání a věčná nespokojenost tvého muže. Milá zlatá, to není tvůj problém, ale jeho, že nenachází na světě nic pěkného. Muži prý neumí plakat a ženy se rvát a křičet a musí se to teprve v životě naučit. Tak se holka snaž a bojuj, nevzdávej to, děláš to správně. Víš, co cheš a co ne. Někdy je rychlý útěk a rozvod nezbytností, ale někdy ne. A i tvůj manžel se může změnit, bát se o tebe, vážit si tě, projevovat úctu a lásku. Ty se můžeš realizovat na desítkách míst, ale hlavní je svoboda v tvé duši, tam nikdo nesmí brát a ničit, drancovat...Asi už víš, že se musí něco změnit, abys byla šťastná, takhle už NE. No a to můžeš jenom ty, držím ti moc palce, abys to dokázala. září 22, 2009 10:17 prchni, jak nejdriv budes moct : nantaali1 Take jsem si tohle zazila. Vsechno bylo vzdy spatne. Nikdy jsem nevedela, jestli mne sprdne ted a nebo za chvili. Vsechny prace ktere jsem prave ted mela rozdelane -byly uplne zbytecne a daly se udelat jindy.Kdy? odpoved znela- jindy. Pan tvorstva promluvil a chtel, aby se mu venovala 100% pozornost.Stressoval od rana do vecera.Je pravda, ze kdyz uz se do neceho pustil sam, tak uklizel vzorne. ale vyzadoval pri tom 100% servis.Prines, podej, pridrz, uklid a podobne.Moje pritelkyne,lekarka, ackoliv se nezajima o psychiatrii ho okamzite po kratkem rozhovoru odhalila.Rekla mne : ten kluk neni uplne normalni- dala jsem ji mnohokrat za pravdu. Pokud te jeste neznicil psychicky i fyzicky, ta na tom opravdu pracuje.Prestanes verit sama sobe , budes hledat chyby na sobe, ztratis sebevedomi, budes jako mokrej vyzdimanej hadr na nadobi. Ja se domnivam , ze se jedna o cloveka , ktery, aby si zvysil vlastni sebehodnotu, tak terorizuje sve okoli a vyzaduje maximalni pozornost a poslusnost. Dokud v tobe neudupe tvoji osobni svobodu, tak nebude spokojenej.Odesla jsem pred 5 lety a lituji, ze jsem to neudelala driv, kdyz jsem byla mladsi.Je ti 33 let, mas zivot pred sebou,nezahod ho a odejdi, dokud je cas. KOnzultuj celou zalezitost s psychologem, abys mohla zjistit, ze na to mas se postarat o sebe, a s pravnikem, abys vedela, jake zakony se na vas oba vztahuji.Drzim ti palce! září 22, 2009 11:18 Eny, : Macesska říkala jsem pohrůžka a ještě u toho byl smajlík. O agresivitě se Vlasta nezmiňovala, naopak se otec stará, jestli mají děti správně ostříhané nehty Tak soudím, že by s nimi snad o stěnu nemlátil, i kdyby mu je tam na pár hodin nebo dní nechala. To musí posoudit Vlasta sama. Jestli je to nezvladatelný psychopat a despota, od kterého je lepší rychle utéct, nebo "jen" puntičkářský vzteklík, co se zklidní, když Vlasta ukáže, že na sobě dříví štípat nenechá, těžko říct. (A nedá mi to a rejpnu si: po případném rozvodu bude mít otec nejspíš právo styku s dětmi víkend 1 x za 14 dní a týden o prázdninách, pokud se neprokáže, je jim nějak těžce škodí. To myslíš, že by tam s nimi vždycky byla i Vlasta, nebo jak bys to vymyslela?) září 22, 2009 11:33 já já já : LauraP To je pořád já já já, manžel mi nerozumí, je na MĚ sprostý... To vás vůbec nezajímá, jak to vnímají vaše děti??? Tak snad alespoň kvůli nim bych se ho snažila zbavit. Pokud máte jak děti materiálně zajistit, tak o ně rozhodně nepřijdete. Ale právník je jistě základem... září 22, 2009 13:01 Teda Magdalenko, sorry : NČ ale kdybych byl ženská a tendle dobytek sajrajt se najednou změnil a najednou mi začal projevovat úctu a lásku, bylo by mi z něj nejvíc ze všeho akorát tak na zvracení. září 22, 2009 13:18 jasně, rozumím, máš pravdu... : Eny mé děti s ním nikam nechtěly a nechtějí. Ale už jsou velké a mohou si vybrat. Pokud vlastiny děti nebudou chtít s otcem být, a budou muset, pak je mi jich líto. Ale pokud budou rády v jeho přítomnosti, tak je jim asi dobře a uleví se jen Vlastě. září 22, 2009 13:28 NČ : Magdalenka Pokud vídíš svého životního partnera jako dobytek a sajrajt, tak je cesta ke společnému soužití možná, jen pokud se chováš podobně. Taky se s ním těžko budeš chtít dobrovolně sezdat, počít, zplodit a vychovávat 2 děti a odstěhovat se do jeho domu. Nevolnictví u nás skončilo tuším 1848. A pokud by takový nádohou takový d. a s.ve skutečnosti byl, je lepší mu říci, že je úžasný a nepostradatelný, protože teda málo mužů má tolik sebekritiky, aby řeklo: "jsem dobytek." A pokud mi můj partner projevuje úctu a lásku, jsem spokojená, nechce se mi zvracet... Ale ani u nás to tak nebylo vždy, nemysli. září 22, 2009 16:30 Mně to nepřipadá jako "zpráskanej pejsek", : Jitka U. mně to připadá jako "pes, který líže ruku, která ho bije". září 22, 2009 18:52 Jitko...a co jsi tím chtěla? Třeba říct. : Eny Asi ani malinko netušíš v čem Vlasta a děti žijí. Nejde jí říkat že je "pes, který líže ruku hajzlovi"! To jí fakt pomůže. Ona ví že je to špatné, proto tady píše, ne?Poraď jí něco, co jí pomůže, ne co ji srazí ještě níž. září 22, 2009 18:59 Je mi to líto, : Aneli ale ženy typu Vlasty se neodhodlají samy k ničemu. Většinou jsou to děti takovýchto matek, které je pak dokopou k tomu, aby se odstěhovaly. Tyto ženy jsou tak zpracované svými manžely, že si bez jeho rozkazu ani nezavážou tkaničky u bot. Už dávno mohla zajít na sociálku, poptat se právníka, najít azylový dům... Udělala něco z toho? Sotva. I ty vaše rady si přečte, pokývá hlavou, zdůvodní si, proč to nejde, a život půjde dál... Jí mi není líto, ona si to vybrala, ale chudáci děti... září 23, 2009 19:02 mají pravdu : Magda - bmaggie1 většina těch příspěvků, co jsou tady a radí Ti,aby jsi odešla, s největší pravděpodobností mají pravdu. Předpokádám, že děti chtěl i on, děti, které si ted nesmějí hrát v obýváku u rodičů, aby nebyl nepořádek. Jestli chce u malých dětí pořádek, měl si koupit plyšové medvědy a koukat na ně, děti potřebují prostor. Vyděláváš, chodíš do práce. Já jsem si zašla na sociálku, pomohly mi sepsat žádost o výživné na děti, na sebe jsem nechtěla (a byla jsem hloupá že jsem nechtěla). Našla jsem si podnájem a v podnájmu bydlela s dvěmi dětmi, obě začaly chodit do třetí třídy. Dnes jsem 8 let rozvedená, ex mi sice neplatí alimenty, ale dala jsem mu exekuci na plat, sice nedostávám plné alimenty, ale aspon něco. Děti to berou, a všichni z mého okolí mi závidí vztah s dětmi. S otcem se přestaly stýkat asi před třemi lety, zůstal s prominutím stejný "magor" jako dřív, za manželství děti nevěděly co je výlet do zoo, nebo sem tam zajít na hamburger do "mekáče" protože tam to je drahé. Dnes si taky nemůžeme vyskakovat,hledám si druhou práci, abychom se měly o něco "lépe" ale i když udělám na večeři jen polévku z pytlíku, je nám fajn. A děti ? nevzpomínají na dobu s tatkou, ale na dobu kdy jsme hrály karty, jak nám bouchla mikrovlnka, jak jsme vymalovali obývák...Přemýšlej o tom, na co budou vzpomínat děti. A držím palce. září 23, 2009 22:20 To je pěkný, to se mi líbí - přemýšlet o tom, na co budou děti vzpomínat, : wendy na jaký domov. Ano. Tohle fakt není o penězích. září 24, 2009 07:44 PŘESNĚ : alena Bodka moje děti vzpomínaj, jak jsme chodili do bijáku, chodily testovat zmrzliny, jezili na výlety a do Zolo, mastili karty a jen tak leželi všichni v posteli a četli si na pokračování legrační knížky (mladší syn byl dyslektik a tak jsme tímto způsobem trénovali),jak jsme vařili několikabarevný pudinky, perník s báječným krémem, jak jsme pekli cukroví, vzpomínají na kocoura Mindíčka a andulku Pepíčka, co uměla zvonit jako tramvaj a taky, jak jsem po nich hodila skříní Fakt je, že chlap by tohle nevydejchal. Vařila se akorát dětská jídla, tj. hlavně zelenina a ovoce, maso minimálně, protože ho děti nejedly a vzorovej pořádek doma teda nikdy nebyl. září 24, 2009 22:43 ... : bb2 Fakt je, že chlap by tohle nevydejchal. normální chlap tohle vydejchá a docela rád, včetně toho nepořádku a když se dětem vaří něco co on nerad, namaže si chleba nebo usmaží vajíčka. Normální chlap o víkendu ráno vstane k dítěti, aby si mamka mohla přispat, když v noci byla vzhůru s malým teroristou, uvaří mamině čaj k snídani a vyrazí s prckem ven, aby se dospala. Normální táta, když se v poledne vrátí a mamka je ještě naložená ve vaně nebo u novin a kafe, tak navrhne, že si na oběd zajedou na grilované kuře nebo si uvaří špagety a oba se těší, až špunt usne, odpoledne vyrazí ven a večer normální chlap vykoupe dítě, zatímco máma umyje nádobí nebo udělá večeři. Normální chlap, který si pořídil dítě, si tohle všechno užívá rád stejně jako normální ženská, protože kvůli tomu si ty děti pořídili a oba vědí, že to není napořád. To, co popisuješ, Aleno, že jste si užívali s dětma, je běžná věc v normálních rodinách, že ten tvůj bývalej chlap byl prevít a nevydejchal to neznamená, že jsou takoví všichni. září 25, 2009 00:19

Napsat nový komentář     Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

Jméno

Komentář

Tyto znaky opište

Přidat komentář