O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

MOJE DĚTI, TVOJE DĚTI PDF Tisk E-mail
Pátek, 18 září 2009

 I já bych chtěla ještě napomoci svému osudu a protože sama už nevím kudy kam... obracím se na vás... Po všech možných i nemožných životních peripetiích jsem vloni poznala mužskýho... jak se říká mého srdce.... který měl v péči dvanáctiletého syna, postiženého autismem-aspergerem, jeho maminka zemřela. Vztah byl z počátku krásný a ten chlap mi skutečně stál i za to, že jsem se s ním „vrhla" i do společného života, přestože jsem mamča jedenáctiletých dvojčat... A bylo nám jasné, že soužití nás všech nebude lehká záležitost.

 

 

 

     Nicméně, situaci se nám skutečně zvládnout nepodařilo, soužití našich dětí nevím... jestli nebylo možné, ale každopádně to prostě nešlo. Přítel se změnil - nebyl zlý na moje děti, to určitě ne... ale velice preferoval svého syna, který všechno mohl a nic nemusel. Mým dětem to přidělalo hodně práce, starostí a nepříjemností... až mi vlastně začaly utíkat z domu k babičce.   Stále jsem prosila přítele, aby uznal, že není možné, aby se všechno točilo jen kolem jeho syna, ale moje snaha byla marná. Nakonec jsem se od sebe odstěhovali.

 

      Vztah jsme ukončit nechtěli a tak jsme se vídali dál.. ale přesto život plynul takovým stylem, že mi připadalo, že stojím v jakémsi pořadníku - nejdříve syn, pak dlouho nic a pak někde jsme asi byli my. Kolikrát se stalo, že jsme měli něco domluveno a přítel to změnil jen proto, že jeho syn chtěl něco jiného a pak zase něco jiného... A kromě toho mi to ještě ani nedal vědět a tak se stávalo, že jsem seděla doma a čekala - a nedělo se nic.

 

      Svého přítele opravdu velice miluji, ale ve vztahu jsem vyloženě nešťastná. Snažím se mu i pomoci, ale dokonce mou pomoc odmítá se slovy, že taková pomoc je k ničemu. A když se zeptám proč, tak proto, že jeho syna nemiluji - že ho jen trpím. Můžu se přiznat, že skutečně teď jeho syna jen toleruji, ze začátku jsem měla chuť s ním pracovat a spoustu věcí jsem ho také naučila.

 

      Ale když vám někdo hází klacky pod nohy a předhazuje jen svoje dítě, získáte vlastně vůči onomu dítěti averzi. A teď? Teď nevím, kudy kam....

 

Kulíšek

 

 

ODPOVĚĎ:

 

Milá holka, milej Kulíšku,

 

     nechala ses zmanipulovat a to pěkně... Jsi teď v koutku, nešťastná, bezradná a ty i tvoje děti tím vším docela jistě setsakra trpíte. Podívej, život je krásnej a rozhodně nestojí ani sebemenší chvilka za to, abyste se zbytečně trápili. Neříkám ti rovnou, abys svého přítele poslala o dům dál, ale musíš se psychicky postavit na vlastní nohy.

 

      Jen si uvědom, kdybys tenkrát, kdy jste se seznámili a bylas plná příjemných a krásných plánů do budoucna, věděla, jaká bude situace později, jaká je teď, asi bys si všechno víc rozmýšlela, co? To je přesně ten známý případ žáby, vhozené do vlažné vody... Pokud to neznáš: Pokud hodíš žabičku do horké vody, tak se bude snažit okamžitě dostat ven, ale pokud je jen v příjemné vodě a pak ji postupně, a jen pozvolna ohříváš, neuvědomí si to včas a bude uvařena.... Ty máš naštěstí ta svá dvojčátka, takže v pudu jejich záchovy jsi „vyskočila" včas. Ale stejně jsi asi dost „opařená"...

 

     A co bych ti poradila?

 

      Podívej, onen tatínek bude už navždy svého chlapečka bránit zuby nehty před jakýmkoliv i jen pomyslným nebezpečím, bude ho upřednostňovat před vším a všemi. S tím se musíš jednoznačně smířit, vzít to jako konstantní věc. Pokud synek či otec bude na světě, bude táta především JEHO a s tím nikdo nic nezmůže.

 

      Takže: už s ním, proboha, o ničem nediskutuj, nic mu nevysvětluj, nezdůvodňuj, to je jen ten pověstný hrách, házený na zeď. Jediný, koho můžeš o něčem přesvědčit, jsi ty sama. Musíš si říct, že pokud je ti s ním hezky jako s mužem, OK, tak si ho zaškatulkuj do své krabičky „Příjemné chvíle" - a nic víc. Věnuj se svým dětem, věnuj se svým zájmům, svým blízkým, kamarádům, kariéře atd. - a drahého přítele si nech jen a jen na to láskování a hezké hodinky. Striktně toto dodržuj, řekni mu, že vše, co se týká tvých nebo jeho dětí do svého vztahu zatahovat nebudete. To je jedna důležitá věc. A druhá?

 

      Za druhé je nutné, aby stejně jako ty, dodržoval úmluvy. A pokud se něco změní, aby to vždy včas ohlásil. (Pochopitelně, pokud se nestane něco totálně nepředvídatelného; v tom případě, aby se ozval a vše ti řekl hned, jak jen bude moct.) Ale - pokud to nedodrží, rozhodně NEVYČÍTEJ!!! Uvědom si, že nikdy nic se žádným vyčítáním nevyřešilo, nikdo to nemá rád a chlapi už jsou na to většinou přímo alergičtí. Napřed si opravdu pořádně rozmysli, až mu budeš chtít vynadat, jak mu to řekneš. Uvědom si, že mužskej spíš snese, když mu řekneš něco jasně, na rovinu a mnohdy i tvrdě, než když ženská kňourá, pláče, vyčítá a jednoznačně a ostentativně trpí... Už jen tím se sama zaškatulková do totálně submisivní pozice ublíženého zvířátka.

 

       Představ si, jak by ses asi zachovala, kdyby ti tohle udělala nějaká baba v práci? Také bys si jen smutila a zoufale čekala a čekala? Takže: hlavu vzhůru, vyhrabej svoje sebevědomí z té louže pod rohožkou a šup do krásného dne!

 

Vždyť se s ním nemusíš rozcházet,

měj ho velice ráda, ale užívej si to, netrap se!  

Je totiž všechno jen ve tvé hlavě,

jen ty si můžeš rozhodnout,

jak to bude dál...

 

d@niela

 

 

 

Komentáře (58)add feed
Taky bych to tak řekla : Zdena
nech si ho jenom na láskovaní, na ostatní činnosti se vrhni sama s dětmi a pak se ukáže, třeba potkáš někoho jiného. Znám takový případ, ale to zase matka a ono to ani jinak nejde s takovými dětmi, navíc když žádné jiné nemají.
září 18, 2009 09:44
víš, dítě trpící autismem je něco šílenýho : alena Bodka
a nedá se s tím nic dělat. Pro rodiče takovýho dítěte končí jejich vlastní život - protože jejich život je to dítě. Je to hrozný, ale je to tak. Ty jsi zdravá a tvoje děti jsou zdravé - chvála bohu - ale jeho dítě zdravé není a není schopno se o sebe samo postarat a jeho otec je pro něj jediným pojítkem se světem. Jinak máš ohromnou kliku, žes narazila na velmi slušnýho a zodpověnýho chlapa - většina jich takovýto problém nezkousne, buď dá dítě do ústavu a vykašle se na něj, nebo opouští jeho matku, pakliže tato není ochotna se dítěte "zbavit". Holt na manželství to nevypadá, protože autistické dítě bude na svém otci závislé do konce života. Jinak, já měla obě děti zdravé - ale taky jsem si vyslechla od případných nápadníků blbé kecy o tom, jak jsem opičí matka, jak svý děti rozmazluju, jak je mám vychovávat k tvrdosti a samostatnosti a podobně - když jsem místo na rande musela s klukem do špitálu, protože ho chytil slepák a podobně. Proto jsem se taky podruhý vdala, až když byli kluci dospělí. Prostě musíš mít pochopení...on to fakt nemá lehký - a když tohle nevydýcháš - hledej jinde.
září 18, 2009 09:56
... : katka*
No, víš Kulíšku, ber to tak, že to je jeho syn (ne tvůj, tudíž mateřská láska tam nikdy nebude), tudíž ho má velmi rád a je na něj fixovaný - ještě navíc když mu zemřela máma a je postižený. Vždyť to dítě nemá nikoho jiného... Moc se mu nedivím. co je ale od něj hnusný, že ti nezavolá, když se plány změní - v tom ho nic neomlouvá.
Na druhou stranu, pokud by tvé děti něco akutně potřebovaly, tak jim pomůžeš taky, ne?
Ve všem ostatním 100% souhlasím s Danielou
září 18, 2009 09:59
Kulíšku, : mamča
Tvůj přítel má postiženého syna, a rozhodl se mu obětovat svůj život. Tím spíš, že syn přišel o matku.
Vloudit se mezi ty dva, navíc s vlastními zdravými dětmi, je nerozumné. Pokud Ty máš samaritánství v povaze, a moc bys mu chtěla pomoci, nemůžeš do toho vtahovat vlastní děti, které podobné sebeobětování nechápou.
Jak dadí Daniela i Zdena nade mnou, žij si svůj život s dětmi, a přítele ber jen na ty intimní chvilky. I jemu to tak nejspíš vyhovuje.
Na Tvém místě bych tenhle neperspektivní vztah nechala postupně vyšumět do ztracena.
Postižený syn zůstane pravděpodobně dítětem navždy, a jeho otec jeho doživotním ošetřovatelem.
Z toho není úniku. On se tak rozhodl, ale Ty máš svůj život, a jsi zodpovědná především za život a šťastné dětství svých dětí.
Zní to necitlivě, ale je to tak.
září 18, 2009 10:07
... : katka*
Já si vzala muže s postiženým synem. Jeho matka to nezvládla, tak je ted u nás. A věř, že je to náročné velice... Čím je starší, tím je to těžší.
Kdybych to věděla, hodně bych se rozmýšlela... Postižené dítě dokáže totálně nabourat ne-li zbourat rodinu (a to to naše na tom není zase tak špatně, je samostatný, (ne-)chodí do školy, ale holt to má "šouplý někam jinam")
září 18, 2009 10:10
Ahojte všichni.... : Kulíšek
Děkuji vám za vaše názory...ale bohužel..nepůjde to udělat tak, jak radíte, to jsem hrozně chtěla, ale on chce buď vše a nebo nic..a basta fidli...A Katko...víš co je nejhorší??? Že on mým dětem nepomůže...A opět..chtěl přijít a nepřišel...nezavolal, nedal vědět...se slovy,že já jsem sobec:-(
září 18, 2009 10:56
... : mia
trochu do problematiky postižených dětí vidím. Dcera měla kdysi zdravotní handicap. Při první návštěvě Klubu dětí s postižením jsem myslela, že už se tam víckrát neobjevím. Neskutečně depresivní a skoro s úlevou jsem se zase ráda vracela mezi zdravé. Potom jsem párkrát byla s dcerou na různých akcích klubu a i jsem měla na starost handicapované děti jiných rodičů. Naštěstí dcery problémy se podařilo vyřešit. Bohužel mnoho lidí takové štěstí nemá. Je to celoživotní řehole starat se o takové dítě a je dost dobře možné, že Tvůj partner Kulíšku prožívá pocity křivdy , lítosti či skryté bolesti, že nemůže mít partnerku a zdravé dítě. Jste určitě oba velmi slušní lidé, zůstaňte přátely, ale perspektivu do budoucna hledej v jiném vztahu. Toho klučinu bys časem možná začala i nenávidět a on potřebuje opravdu mnoho lásky. Myslím, že bezdětná partnerka by byla pravděpodobně pro Tvého přítele nejlepší. Je mnoho žen , které třeba děti mít nemohou a budou ochotné dát tomu klučinovi maximum. Na druhé straně Ty i tvé děti potkáte třeba bezva kámoše, s kterým se budete všichni cítit fajn a Ty nebudeš mít pocit, že se zpronevěřuješ vlastním dětem.
září 18, 2009 10:57
Kulíšek 10:56 : mamča
To je citové vydírání. Vzbuzuje v Tobě pocit viny, že se mu nechceš (nemůžeš) zcela obětovat.
Nevyčítej si nic, a prchej, dokud disponuješ zdravým rozumem. Máš povinnost k vlastním dětem i sobě.
září 18, 2009 11:07
Katko.... : Kulíšek
Nejdřív jsem to špatně přečetla..takže se omlouvám...ano, já samozřejmě svým dětem pomůžu ..když něco potřebují...ale zase přeci nikdo neděláme všechno, co naše dětičky chtějí:-) Snažila jsem se vždycky najít si čas na všechny...aby nikdo nemohl strádat..ale proto mě mrzelo, že na mě už se vůbec nedostávalo...Je toho všeho samozřejmě víc, o čem se tady nerozepisuju....
září 18, 2009 11:08
souhlas s mamčou : Kamila
kulíšku, tohle je citové vydírání! Já chápu, že jeho život není jednoduchý, obdivuji, že se obětuje synovi, ale ty se obětovat nemusíš a nedělej to. Obávám se, že tady nebude asi jiné východisko, než to ukončit.
S citovým vyděračem jsem se také setkala a bylo to totéž přes kopírák - já nemohu, musím přeci se synem k lékaři - půl hodiny před domluvenou schůzkou... a ten lékař byla třeba plánovaná prohlídka. Nejsem necita, ale na tohle mám už teď nos!
září 18, 2009 11:25
Kulíšku : katka*
naprosto tě chápu, přesně vím o čem mluvíš. Je to od něj nefér, že ani nezavolá, když už to tedy nezvládl, je to přímo hnusný.
Na druhou stranu věř mi, že by to nakonec dopadlo tak, že bys byla otrokem jeho a jeho syna, své děti bys odstrčila stranou abys stíhala jejich nároky. Bylo by jim to líto a jednou by ti to vyčetly, opravdu.
Věř mi vím o čem mluvím. Já se pomalu dostávám do stádia alergie na nevl. syna...
můžeš mi napsat na mail, jestli chceš, dám ti icq, Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
září 18, 2009 11:47
Milá Katko.... : Kulíšek
Děkuju neuvěřitelně moc za tvoje písmenka...Jako jejich otrok jsem si skutečně připadala ty dva měsíce, co jsme spolu bydleli...Nestíhala jsem práci,nestíhala jsem děti, a nakonec mi přítel vyčetl, že mu se synem vůbec nepomáhám, že to...že vyžehlím a vyperu a uvařím pro něho není pomoc...pomoc je jen to..když se synovi věnuju...ale den má jen 24 hodin...a já měla děti tři...Často jsem slýchala, že jeho manželka po něm nic nechtěla a stíhala..ale ona měla jedno dítě...a to je velký rozdíl, přeci.A přitom ze začátku...jsem byla pochválena i primářkou genetiky v Motole, že jsem to vzala za správný konec...Já toho kluka skutečně neodstrčila..ale když může i vzteky rozbíjet lustry..a taťka na to jen kouká,může vlastního tátu urážet...a on na to opět jen kouká a mlčí...tak to prostě je očistec a hlavně...moje děti ho milovaly..a musely tomu přihlížet, ozvu se na seznam nebo na icq,dík
září 18, 2009 12:11
...Mio... : Kulíšek
Děkuju...i já mám zkušenosti, jsem sociální pracovnice..s ledasčím přijdu do styku...ale to,co jsem nakonec prožívala doma..je opravdu smutný. Nechci se tady litovat, chtěla jsem to jen napravit,ale je to všechno pořád dokolečka...Máš pravdu, moje děti by to nevydržely..přítel chtěl, aby se klučinovi věnovaly a všude ho braly s sebou, ale to přeci žádné dítě nechce...Oni nemají povinnost ho hlídat a ještě k tomu ..když jim kluk nadává...Nevím ani,jestli to zvládne bezdětná paní...Můžu skutečně říct, že jsem od něho nic dobrého nezažila...a jestli by to zvládla, tak před ní smeknu...
září 18, 2009 12:16
Kulíšku, : Linda1
už to tu napsaly ostatní, snad není ani co dodat. Jestli si připadáš jako hadr na smetáku, lepší už to nebude. Mám z Tvého psaní pocit, že on si z tebe v první řadě hodlal udělat pečovatelku, kuchařské a ostatní práce zřejmě považoval za samozřejmost, ale nikde nečtu, že ti dává lásku, pohlazení, pocit partnerství, něhy, pochopení. Tvůj partner to má opravdu moc těžké, není co závidět. Ale ani to ho neopravňuje chovat se sobecky, a v konečném výsledku dělat sobce z tebe !
září 18, 2009 12:21
mamčo.... : Kulíšek
Asi máš pravdu...proto vlastně jsem tady..mezi vámi. Připadám si jako bych způsobila na světě něco příšernýho a mám pocit, že už neumím ani uvařit..tak nějak bych to popsala...poslední kapkou bylo, když potřeboval hlídat syna a já bych pohlídala, nemám s tím problém...a tak na mě křičel...sprostě, že je to pomoc na...,protože my jeho syna nemilujeme a jen ho trpíme...To,že by kluk měl úkoly, přípravu do školy, svačinu a bylo o něho postaráno..není pomoc...
září 18, 2009 12:23
A jéje, : Linda1
pán se cítí ublížen, nepochopen, další samotrpitel ? No potěš koště :-( Promin, ale tohle jsem musela napsat. To chceš něco zachraňovat, když si dovolí na tebe řvát už teď ?
září 18, 2009 12:27
Kulíšku, jdi od něj, úplně. : Myška
Kvůli sobě a kvůli svým dětem. Jim se věnuj, a určitě potkáte chlapa, který si bude vážit vás tří, a kterého si budete moci vážit vy.
Nepochopím, jak může tvůj současný "přítel" diktovat tvým dětem, že musí všude tahat i jeho syna. I kdyby nebyl postižený, tohle se přece nedá nařizovat. To by si k sobě ty děti vůbec nemohly najít cestu.

září 18, 2009 12:37
víš Katko, : Inka
ono to bude asi o tom, že si bude muset i Tvůj přítel srovnat hodnoty zda se chce doživotně obětovat svému synovi a nebo si žít přitom i vlastní život, abys i Ty a Tvé děti byli spokojená. Upřímně Ty jsi ten kdo má na výběr a já bych od toho asi dala ruce pryč.

Vzpomínám na svou rozvedenou tetu s dvojčaty co si vzala muže se stejně starým synem, který k nim pouze docházel každý druhý víkend. Lidi jaké tam byly boje "Moje děti Tvoje děti", to bylo neskutečné a to byly všechny děti zdravé, ale on jí kontroloval naprosto vše co holkám kupuje a jednou to vygradovalo tím, že jim kupovala vložky, následovala scéna a ona jí končila tím, že je tedy jeho synovi koupí také. A to nemluvím o rozdílné výchově, holky museli doma dělat naprosto všechno, snyek nic a vše se mu nosilo až pod nos.... teď to tam pokračuje tím jaký díl kdo zdědí a po kom, ...
září 18, 2009 12:38
Lindo1 : Kulíšek
Ahoj..jo, píšeš to přesně...nemůžu napsat, že by mi dával lásku, pohlazení a hlavně pocit partnerství...A o tom to právě je...Všechno si rozhoduje sám...beze mě, když náhodou zbyde čas, staví se..ale jen tehdy, když chce, telefon mi zvedne jen tehdy, když chce...slyším jen věty...já toho mám dost,já se musím učit...já musím to a ono a kluk chtěl...Nikdy se mě nikdo neptal...co bych si přála já, jak se cítí moje děti....
září 18, 2009 12:41
to nejde... : Sipik
Taky ako popisujes bol moj ex. Takze mam pocit, ze to nepojde. Myslim ze od Teba chce, aby si milovala jeho syna ( a hlavne syna ) ako vlastneho, snad viac ako vlastne deti, ale to sa neda. Myslim ze to nejde milovat cudzie dieta ako vlastne, aspon ja to nedokazem.
Nestracaj cas a netrap seba aj deti, potrebuju Ta aby si bola v pohode.
září 18, 2009 12:41
Kulíšku, : mamča
tady se nemusíš před nikým stydět, ani přetvařovat. Jsme cizí lidé, a Tvůj problém posuzujem nestranně. Mně utkvěla v paměti jedna Tvoje věta :"Svého přítele opravdu velice miluji, ale ve vztahu jsem vyloženě nešťastná".
Nebuď s ním, když jsi z něj nešťastná. A popravdě, po Tvých doplňujících komentářích, moc nechápu, proč ho miluješ. Chová se k Tobě jako hulvát, a rád by z Tebe udělal otrokyni svého těžko zvladatelného syna, aby sám sobě ulehčil. Tvoje děti mu v tom ale překážejí, protože kvůli nim Tě nemůže mít na 100 % pro sebe.
To NENÍ láska !
září 18, 2009 12:51
Inko... : Kulíšek
Moje děti taky musely dělat...a hlavně jim přibyla jen práce...to, co se dělalo jednou týdně...se muselo i třikrát...klučina byl šílený bordelář, stačilo jedno čištění zubů...a z gruntu jsem mohla uklízet celou koupelnu...ale když mu spadl kartáček vedle umyvadla...tak hádej..kdo ho šel sebrat...tatínek...a tak to bylo ve všem...Nechtěla jsem, aby dětem práce přibyla a tak jsem to dělala já...ale nedalo se to ani stihnout.A jeho rozhodnutí??? On se bude obětovat svému synovi a já proto nejsem dost dobrá...když neudělám totéž...
září 18, 2009 12:53
no tak to máš rozhodnutý, : Inka
nebuď smutná, chlapů je plnej svět, nelpi na tomhle, odpoutej se od toho, nic dobrého by Ti to nepřineslo.
září 18, 2009 12:58
Všechno nebo nic? : alena Bodka
tak holt nic. Jestli chce pečovatelku a psychologa k synkovi, tak musí zaplatit - aspoň o dvacet litrů měsíčně by sis mu měla říct, jinak by si myslel,že neděláš nic. Ať si zjistí, kolik stojí pečovatelka, kolik stojí uklízečka, kolik stojí kuchařka -a sečte to. A taky vím, proč umřela jeho žena. Ty máš oředevším povinnosti ke svým dětem. Takže nic.... Prostě, hledej jinde, ale vůbec jsem nepochopila, proč se ti tato známost zdála tak úžasná. Tvý děti rád nemá, tebe zřejmě taky moc ne - jinak by ti neřekl, co ti řekl, tak proč s ním zůstávat...
září 18, 2009 13:03
Ten tvůj : Linda1
partner (já osobně bych ho po tomhle "mým partnerem" uz nenazývala) si mohl totiž najmout profesionální pečovatelku, odbornici, školenou, výbornou. Jenže - to by ji musel platit za služby, a do toho vaření úklid a ostatní domácí práce nepatří. Nemluvím o těch zbývajících "službách", které mu poskytuješ ty. Pro mě vždycky byly prvořadé moje děti, a ačkoliv se někdy už i ve své skorodospělosti dokážou chovat jako spratci, zůstanou pro mě prvořadé i tak. Věnuj se synům, dokud mají zájem s tebou trávit čas, a neobětuj se cizímu sobci. Zasloužíš si chlapa, pro kterého budeš hvězdou a láskou.
září 18, 2009 13:04
Bodko... : Kulíšek
Proč se mi zdála úžasná??? Prožila jsem s ním loňské léto...bez syna a nádhera...teď v létě opět měsíc..a zase krása...má přijít na den, kdy vyzvedává kluka...a je to obrat o 180 stupňů...asi jsem si myslela...že nebude chtít přijít o to hezké...co mu dáváme, ale už jsem pochopila..že o to tady vůůůbec nejde:-) Dík
září 18, 2009 13:06
Všem.... : Kulíšek
Děkuju moc za vaše názory a komentáře...totiž proto jsem tady, už jsem nevěděla jestli je pravda na jeho straně...a já jsem ta nejhorší a na něho by ženy vlastně mohly stát frontu...ale tak to zřejmě nebude:-)
září 18, 2009 13:10
Kulíšku, moje situace : Jeja
byla naprosto jiná, přesto s tou tvojí má dost společného. V manželství jsem svého manžela moc milovala, ale byla jsem taky vyloženě nešťastná. Ve chvíli, kdy si našel jinou, jsem rozumem okamžitě věděla, že mi bude bez něj líp (a taky že je!!!), ale ty city, ty city. Samozřejmě jsem se trápila, plakala, ale s odstupem času vím, že jediná cesta je, to prostě přijmout jako fakt, poslechnout rozum a ty city časem odezní. Prošla jsem tím na vlastní kůži a teď jsem spokojená, šťastná, mám hodného přítele, šikovné děti...
Drž se, stůj si za svým a tomu manipulátorovi dej za pravdu - hele, asi fakt nesplňuju tvoje požadavky, vyklidím pole, aby sis mohl najít na to, co potřebuješ, někoho jiného. Hodně štěstí
září 18, 2009 13:11
Tak prrrr ! : Linda1
Já si do té frondy URČITĚ stoupnout nemíním ! smilies/grin.gif
září 18, 2009 13:12
Kulisku : Algiz
Musim napsat, mela jsem trosku podobny problem. Byvaly pritel a jeho dospela vdana dcera. Vse konzultoval primarne s ni, o vsem, co se tykalo nas dvou, rozhodoval s ni. Miloval jen ji...
Tomu se neda prizpusobit..
září 18, 2009 13:12
Tak, tak. : mamča
Nemůže čekat, že se obětuješ jako jeho žena a matka jeho syna. Bylo to její jediné dítě, tehdy ještě mladší a zřejmě zvladatelnější. Předpokládám, že s ním byla v domácnosti, takže otec ani netušil, co péče o domácnost a postižené dítě obnáší.
Sice se po úmrtí manželky k tomu postavil hrdinsky, a o syna pečuje, ale přece jenom by se o ty nepříjemné povinnosti s někým rád podělil.
Předpokládám, že Ty chodíš do práce, tudíž Ti chybí to volno na tu nedoceněnou údržbu domácnosti, a ještě by ses chtěla zabývat vlastními dětmi.
Jestliže pracuješ jako sociální pracovnice, máš k tomu asi vztah a sociální cítění Ti nechybí.
Tohle by ale byla jen cesta do otroctví.
Jeho syn za své postižení nemůže, ale bez řádné výchovy a stanovení mantinelů, se stává tyranem. To nebude lepší, spíš naopak.
září 18, 2009 13:14
mamčo.... : Kulíšek
Vidíš...ano, přesně tak to bylo...ona byla doma a otec vůbec netušil...přesně tak..a až teď mi dochází, proč si po smrti paní ihned našel přítelkyni...nechápala jsem, když mi odejde někdo, koho miluji...tak hned za měsíc nemám dalšího partnera...postavil se hrdinsky...to ano,ale jen aby to vypadalo...když s ním budeš žít doma...tak přijdeš na to, že on je hrdina, ty všechno uděláš a ještě to bude blbě...nota bene když se do tebe bude navážet jeho matka, která mě v životě neviděla a měla starost jen o to...aby jejich vnouček netrpěl a nebyl odstrkován...moje děti byly a nezeptal se nikdo....
září 18, 2009 13:24
Kulíšek : mamča
Holka nešťastná ! Tak nejen nevycválanej postiženej syn, nezvládající hulvát otec, ale ještě stíhačka tchýně ?
Nad čím ještě přemýšlíš ?
září 18, 2009 13:30
jo Kulíšku : alena Bodka
když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají...
září 18, 2009 13:39
pátrám, hledám, nenalézám : bb2
proč ho vlastně pořád tak miluješ, že váháš. Kvůli jednomu měsíci ročně? Zbývajících 11 budeš na antidepresivech?
září 18, 2009 14:03
no, tohle opravdu není : erika
ta osudovka, kvůli které stojí zato všechno obětovat smilies/wink.gif
Rychle pryč!
září 18, 2009 15:56
Kulíšku, : Ivča
ani nevíš,jak moc ti rozumím...Je to tři roky,co jsem se přistěhovala k příteli...já dvě děti ve své péči,on dvě velmi živá a velmi nevycválaná dvojčata ve své péči...a začali jsme dělat z dvou rodin jednu....začátky byly fajn..po čase jsem zjistila,pomaličku a nenápadně,že jsem se stala služkou svému příteli i jeho dětem,moje děti,aby byl klid,dělají doma všechnu práci,byť je rozdělena všem 4 dětem...ať já i děti uděláme cokoli,je to špatně...a když si postěžuji,jsem sobec...jsem učitelka,takže od dětí v práci ke 4 dětem doma,o víkendech,o prázdninách,bez dne pauzy...po čase jsem brala antidepresiva,nedalo se to zvládnout...no,skončilo to tak,že jsem se před rokem s dětmi odstěhovala...s velkou úlevou...udělej to taky.Prášky nepotřebuju.Teprve až jsme odešli,jsou moje děti opět šťastné a spokojené...k jeho synovi nemáš žádné závazky...k těm svým ano...a sama k sobě...Tvůj přítel není jediný na světě.Nestačí - li mu,jaká jsi a co děláš pro něj i pro jeho syna,v pořádku.Jistě se najde někdo,kdo ocení,jaká jsi...
září 18, 2009 20:42
ahojte všichni.... : kulíšek
Čtu tady vaše názory a jsem za ně moc ráda...a musím říct, že mi opravdu pomáhají, dostala jsem skutečně do situace, že jsem si nebyla jistá už sama sebou...Ano,vím, že tady jsem a musím být pro své děti...jen už jsem chvílema měla pocit, že jsem neuvěřitelně šílená matka...Milá mamčo...nejen jakoby moje tchýně...ale ještě tchýně mého ex.přítele...prostě obě babičky byly úžasný na to, aby poradily..ani jedna nepřijela a nepomohla...jen se obě shodly na tom...že nejsem vhodná adeptka...abych dělala maminku jejich vnoučeti...ale to, co oni ho nenaučily 12 let...jsem ho naučila za rok...nicméně, nebyla jsem dostatečně milující...ale nikdy jsem klukovi nenadávala, nekřičela na něho, nebila ho...naopak mi občas ujely nervy a sprdla jsem děti svoje...Máte pravdu...pro ty tady na světě jsem...přítel už je EX, opravdu jsem se díky vám ujistila v tom, že nejsem tak špatná, abych se musela prosit o lásku....díky
září 18, 2009 21:09
Hurá ! : mamča
Udělejte si s dětmi hezký víkend, jen vy tři, a řekni jim o svém rozhodnutí. Uvidíš, jakou budou mít radost, a Ty kvůli nim taky.
Bude vám fajn, a časem se najde nějaký príma kamarád i pro Tebe.
září 18, 2009 21:25
mamča : kulíšek
Díky...provedeme...Ono to moje rozhodnutí bylo na spadnutí, vlastně jsem to už udělala..jenže to uchodil zpátky..tentokrát už neuchodí...každý máme svoje chyby, to ano, ale všechno má svoje meze...už jsem mu to byla oznámit..a jakoby to ze mě všechno spadlo...teď už jen, aby mě nechali být...protože poslední týden mi nedali 5 minut pokoj,asi práce jeho matky...netuším:-) A je mi to JEDNO..... smilies/cheesy.gif
září 18, 2009 21:30
kulíšek : mamča
Áááá, matinka zjistila, že "služebná" je na úprku, a že teď ty povinnosti pomáhat synovi a vnukovi, spadnou na ní. smilies/cheesy.gif
Nedej se ukecat a volně dýchej. Právě jsi "žabičko" vyskočila z rychlovarné konvice, tak tam nelez zpátky, i kdyby Ti slibovali hory-doly. smilies/wink.gif
září 18, 2009 21:37
Kulíšku : Vodoměrka
držím ti palce, aby sis co nejdřív ujasnila, co je pro tebe nejdůležitější... a doufám, že to budeš na prvním místě ty, abys mohla být bezva mámou svým dvojčátkům, a na druhém prvním místě to jsou tvé děti... a nenechej se vmanipolovat do situace, kdy bys pro nikdy nedoceněné maximální snahy zalíbit se svému příteli zapomněla na své děti a cítila ses ještě provinile, když bys chtěla něco dobrého pro ně...
Já chápu, že to ten tvůj přítel nemá lehké, s takovou situací je strašně těžké se vyrovnat, a ještě těžší v tom žít a starat se, ale nic z toho mu nedává právo, aby tě za tvé maximální snahy ještě shazoval a snažil se, aby ses cítila provinile... místo, aby ocenil, že sis dobrovolně na sebe vzala část jeho břemena a pomohla mu ho nést...
Určitě je na světě někdo, kdo si zaslouží tvou lásku a náklonnost a bude ti ji stonásobně víc splácet, kdo bude mít rád tebe i tvé děti a nebude ti nic vyčítat, ale kdo ti rád pomůže a postará se o vás... držím palce, tak bojuj statečně a nedej se... můžeš někoho milovat, ale to neznamená, že si od něj necháš líbit všechno... a už vůbec to neznamená, že s ním musíš být a žít a neustále se snažit zavděčit... tak papapa...
září 18, 2009 21:38
Vodoměrce.... : kulíšek
Dík...ano, vzala jsem na sebe kus břemena, třeba lékaři...a rehabilitace a vůbec všechno, to bylo na mě..Prostě, kdybych nemilovala, nešla bych do toho...víš, nejhorší co na tom všem je...že já jsem tři měsíce vůbec netušila, jak na tom kluk je..a pak,když jsem ho viděla poprvý, říkala jsem si "holka, tak to nepůjde" a toho jsem se měla držet, jenže...jak jsem stará, tak jsem blbá a láska je slepá.
září 18, 2009 21:44
No jo, : Vodoměrka
to se tak holt stane, z toho si nic nedělej... prostě jsi to chtěla zkusit a šla jsi do toho s plným nasazením, celým svým srdcem... a bohužel to nedošlo ocenění, spíš naopak... neříká, že je lépe se neangažovat, ale naopak, ale jen tam, kde si toho budou vážit a dovedou to ocenit... a nikdy nejsi tak stará, abys nemohla začít znovu a lépe... víš, ono všechno zlé je k něčemu dobré... příště už budeš vědět, na co si dát pozor, do čeho budeš ochotna jít a přes co nepojede vlak...
A jak krásně pak chutná první svobodný nádech po vyřešení takové nešťastné situace...
září 18, 2009 21:50
Kulíšku : erika
pronásledující ex jsou děs, nenech si to přerůst přes hlavu. Pokuď otravují telefonáty, a nelze se jich zbavit rozumnou domluvou, můžeš si zablokovat na mobilu příslušná čísla, pokuď mailama, můžeš zablokovat příslušné adresy, nebo poštu z nich nechat padat rovnou do koše. Hlavně se nenech zviklat. Hodně štěstí.
září 18, 2009 21:52
Vodoměrce : kulíšek
Jak chutná nádech???....Prostě SVOBODA, prostě to přebolí...ale je to pravda...svoboda:-)
září 18, 2009 21:52
Asperg může být dědičný : Magdalenka
Nebuď nešťastná, za každou zkušenost se nějak platí. Pokud je tvůj přítel tak nesmlouvavý a nešetrný k tobě a dětem, může to být důsledek jeho těžkého života, ale spíš bych tipovala na dědičné zatížení. Aspergové bývají velmi precizní, vytrvalí, inteligentní, logicky uvažující, pracovití, mohou mít i navenek uhlazené chování. Nemálo jich pracuje v IT... Co jim chybí je schopnost vcítit se do druhého, obětovat se, omezovat se, být tolerantní.
No a protože protiklady se přitahují, pak se k nim přihrne nějaká citlivá duše, která chce pomoci, vydá ze sebe první, poslední a pak se spálí...
Moje rada: Šupity dupity pryč, pryč, pryč...
září 20, 2009 16:20
Pohled z druhé strany : Petronila
Já osobně si myslím, že ten tatínek možná není ani tak zlý nebo sobecký (to ostatně dokazuje už svou ochotou se o syna starat za cenu nesporných vlastních obětí), ale třeba je z toho už jen tak vyčerpaný, že není schopen vidět nikoho jiného než svého syna a sebe.

Patrně by v prvé řadě potřeboval psychologa, aby se sám srovnal a uvědomil si, že pokud chce mít novou rodinu, nesmí kompromisy jen chtít po těch druhých, ale musí i je dělat i sám.

Za těchto okolností bych radila totéž co ostatní nade mnou - sbalit si svých pět švestek a dotyčného opustit. Je to hnusné, ale sebeobětování se snad - a i to je ještě sporné - dá chtít po vlastním rodiči dítěte, ale nikoli po jeho novém partnerovi, a už vůůůůbec ne po jeho dětech, které s tím nemají vůbec nic společného. Na rozdíl od předřečníků bych ale do toho nevkládala absolutně žádnou zášť vůči tomu otci. On má veliký problém, má toho na sobě naloženo mnohem víc než normální smrtelník, nedivím se mu, že to nezvládá.
září 20, 2009 19:09
Na základě mnoha sesbíraných zkušeností: : Milan
rozhodně nelze doporučit žádnému muži, který má dítě ve své péči, aby si domů nastěhoval nějakou ženu, která má své vlastní děti.
Zatímco muž cizí děti vedle svých snese, žena to nedokáže a stane tou pravou zlou macechou z pohádky. Výjimek je tak málo, že nestojí za to o nich mluvit.

září 21, 2009 08:16
Milane : Kamila
ty jsi takový případ, že se mi z toho chce zvracet...
září 21, 2009 08:44
Kamilo:-) : Kulíšek
Tak si ho nevšímej...na to nemá smysl reagovat... i moje praxe v oboru za ty roky mluví úplně o něčem jiném....
září 21, 2009 09:05
kulíšku : Kamila
když ty to bereš takhle, tak je tu super - teď už jsem si jistá, že všecko zvládneš na jedničku! Mně to může být fuk, co píše, jen si vždycky říkám, jak to může sebrat pisatelky...
září 21, 2009 09:14
Milan, : Sinix
je takový brouk Pytlík: "Viděl jsem to v kině." - další perla, bohužel, totálně mimo mísu. Holt to je tak, když se někdo vyjadřuje k něčemu, o čem vůbec nic neví.

Sbírá tu někdo ty jeho příspěvky? Myslím, že kdo je vydá, ten na nich pěkně vydělá - sám si půjdu 1 koupit. smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
září 21, 2009 09:40
Kamilo : Kulíšek
Děkuju...je bezva,náhodou...že ti to fuk není smilies/smiley.gifUrčitě by to mohlo někoho sebrat, nebo se ho to může dotknout...ale tohle je zrovna věc, ve které jsem si jistá jednak sama sebou, nikdy jsem nikomu nebyla macechou...a jednak je to skutečně moje práce...a praxe je skutečně jiná, než píše on...
září 21, 2009 10:16
je jasný, že to tvůj muž nemá lehký. : alena puntíkovaná
Už proto, by se měl chovat slušně k ženě, která mu to břemeno pomáhá nést. Do ruky, která tě krmí se nekouše. To většina chlapů ovšem nechápe a raději volí zastrašování, které ovšem funguje jen chvíli.
září 22, 2009 18:21
už nevím kudy kam : zdena513
Ahojky lidičky, ja už nevím co mam dělat jsem už na dně mam přítele a ten má 10letého syna, jednou za 14 dni si ho bere k nám na vikend, ale když ja něco řeknu aby to nedělal tak mě přitel okřikne nebo na mě kouká jako bubák at uvařim co uvařim jeho syn to jist nebude, moje dvě děti to sníst musej a on ne, jsem ted těhotná v 6 měsíci, přítel si sedi na penězích, a nebo kupuje svému mladému, ja ted nakupuju na miminko a musim si mu řikat o pulku aby mi to proplatil, připadam si jak b....., už opravdu dál nemužu prosím poradte mi co mam dělat jsem rozhodla zustat sama já mam děti už velke kluk 15 lety, holka 18 leta ale zatim každej školou povinej
listopad 02, 2009 12:45
Kulíšku : Dáša
Kulíšku, vydrž. Nebudeš to mít lehké. Lidé, kteří nevědí nic o tom, jak to mezi vámi je, budou drbat, že jši špatná, protože se nechceš starat o nemocné dítě /přitom sami by nehnuli prstem/. V tomto směru je něco přiblblého ve společnosti, která sice hlásá rovnoprávnost, ale ve skutečnosti se veřejné mínění často obrátí proti ženě. Možná to potká i tebe. Ale vydrž. Souhlasím se vším, co tady dámy napsaly. Máš povinnost především ke svým dětem a k sobě. Jiná věc by byla, kdyby on se choval jinak - věnoval se tvým dětem, snažil se o začlenění do rodiny nejen právy, ale taky povinnostmi. Uvědom si, že máš zodpovědnost ke svým dětem. A nemůžeš je obětovat.
listopad 03, 2009 07:32
Děkuju ti... : kulíšek
Dášo za tvoje písmenka...i když jsem už žádný příspěvek nečekala...držím se ...bych řekla statečně, přítel se sice snaží vše získat zpět, jezdí za mnou, najednou vede kluka k věcem ...ke kterým ho nikdy nevedl...jenže ona se karta trošku obrátila, protože kluk byl na pár dní u babičky-tchýně přítele..a i tak najednou obrátila, protože všichni zjišťují...že kluk je v celku nezvladatelný a dělá si co chce a hlavně si dovoluje co chce...a najednou co s ním, že??? Když já to říkala celou dobu, nikdo mi nevěřil...Nejde snad ani o to, že bych se nechtěla starat o nemocné dítě...já jsem i chtěla,ale nemůžu ze sebe dělat otroka toho dítěte, jako je jeho otec...prostě mu otročí, já jsem teď už byla pár víkendů sama a můžu říct, že presto...že se u nás dá jíst skoro z podlahy...tak já mám strašně moc volna pro sebe a svoje děti, najednou nejsem vývařovna a prádelna a vychovatelka...a já mám normálně čas...a já to skoro za ten rok zapomněla!A přestava, že se do konce života starám o člověka, kterému je dovolováno si na mě otvírat pusu a nadávat mi a diktovat mi..co mám dělat...mě už teď přímo děsí...Jen se tady náhodou objeví jakoby na návštěvu se svým taťkou...tak mám naježený chlupy a říkám si..NE, NE, NE....Děkuji vám všem, co jste mi tady napsali...a pomohli mi, protože bez vás bych se k tomu možná nedokopala...a trávila bych další vánoce plné slz ...kvůli hádkám...Takhle se těšíme, jak krásně a hlavně v KLIDU si to všechno užijeme....Váš...kulíšek
listopad 07, 2009 18:21
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]