O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

AUTOBUSÁŘ, SAMURAJ A TANEČNICE PDF Tisk E-mail
Středa, 05 srpen 2009

Proč my dospělí tak rádi zapomínáme na to, jaké to bylo, když jsme ještě dospělí nebyli. Jo, jednou za čas tak nenápadně vklouznout do té klučičí nebo holčičí hlavičky a pokochat se jejich velkým malým světem, hned by nám s nimi a hlavně jim s námi, bylo lépe. Zapomínám, přiznávám a docela často. Zapomínám na to, jaké to bylo, když jsem byla malá holka a rodiče se se mnou právě dvakrát nemazlili. Zapomínám. jaké to je zažít dospělácké hádky,  nedodržené sliby, nevšímavost, nepozornost a občas slyšet typicky dospěláckou větu: „neotravuj, nemám čas".

 

 

 


     Nedávno se dvě moje starší děti, ve vzácné chvíli klidu zbraní, na zadních sedačkách auta bavily, co by chtěly dělat, až budou velké. Syn v tom měl vcelku jasno. Už před několika dny si v hlavě utřídil, že by rád byl autobusářem. Sice chvilku bojoval s myšlenkou na trolejbusistu případně policajta, ale autobusář to nakonec vyhrál na celé čáře. Troljebusista musí jezdit po trolejích a policajti zas už dali mamince párkrát pokutu. Takže u nás doma je to celkem jasné. Má už i přesnou  představu, že by rád začal ve dvaceti.

 

     Když jsem se zmínila, že v dopravním podniku pracuje teta Táňa, jeho nadšení neznalo konců. Od té chvíle mě neustále upomínal, ať mu to konečně domluvím. Myslel to smrtelně vážně. Jeho nadšení a odhodlání a správné zapálení pro věc mě naplnilo pravou mateřskou pýchou na uvědomělého sedmiletého syna.

 

 

     Holčička je víc do větru. Chce být tanečnicí. Je to její velký pravý sen. Až vyrostu, budu tanečnicí, třeba takovou, která tancuje v muzikálu po boku Daniela Hůlky, nebo takovou, co vyhraje Star dance s takovým frajerem, jako je Roman Vojtek. Inu, proč ne. Sny jsou od snění a naštěstí v nich neexistují žádné omezující hranice.

 

     Syn se na začátku prázdnin zamiloval do samurajů. Dostal dřevěný samurajský meč z vietnamské tržnice. Kamarád, znalec bojového umění, ho naučil něco málo a já jsem pak každý večer musela povídat něco o samurajích. Čerpala jsem z filmu „Sedm samurajů" a „Poslední samuraj".

 

 

 

     Pokaždé jsem něco vynechala, něco pozměnila a nakonec z toho bylo skazek na pár večerů. Jednoho dne jsem ho na dovolené přistihla, jak si sám pro sebe něco mumlá a dívá se snivě do dálky. Ptala jsem se ho, na co myslí. Nejdřív jen utrousil, že na nic, ale po chvilce přiběhl a přiznal se mi, že myslí na to, jaké je to být samurajem. Přemýšlela jsem, co se mu asi honí v jeho klučičí hlavičce. Co za dobrodružství a hrdinství si prožívá sám v sobě. Jestli taky, jako všichni správní samurajové, potírá bezpráví a napravuje křivdy, dává chudým a bohatým bere, vítězí s dobrem a poráží zlo a při tom všem ještě stihne jezdit na koni, bojovat mečem, střílet lukem zapálené šípy a mít krásné samurajské brnění.


     No, a pak vklouzne  zpět do našeho dospěláckého světa, kde mu nějaká naše dobře míněná rada nebo pokárání  podrazí nohy a srazí hřebínek.  Naše krásná a občas milá děťátka se teprve učí bránit, a všem těm manýrům dospělých tak špatně rozumí...

 

     Jak jsem už psala, jen občas, na pár minut, nebo i sekund bychom si měli vzpomenout na to, jaké bylo to naše dětské já - a třeba by bylo hned líp na světě. Já osobně bych se přimluvila za všechny autobusáře, samuraje a samozřejmě malé tanečnice.

 

 

Paula

 

 

Komentáře (13)add feed
Můj synáček chce být veterinář. : Taťána2
Vůbec neví sice, co to je, ale to samotné slovo se mu moc líbí. Spíš ovšem obdivuje popeláře. Klidně by mi s nima ujel smilies/wink.gif
srpen 05, 2009 11:34
Naše Lucinka : Vodoměrka
za mladých let říkávala, že bude veterinářkou z lepší rodiny... nevím sice, jak přišla na tu lepší rodinu, ale chtěla být veterinářkou z lepší rodiny... dnes se tomu společně smějeme...
A co pamatuji, tak švagr pro změnu zase chtěl být důchodcem... vydrželo mu to od deseti let až doteď a vyneslo mu to spoustu problémů ve škole, kde tohle každý rok nahlašoval... smilies/wink.gif
srpen 05, 2009 11:58
To je zajímavé, : wendy
děti chtějí dělat popeláře, kosmonauta nebo prezidenta, příp. strojvůdce. Holčičky ještě lékařky. Náš malý studentík na základce na otázku, co dělají jeho rodiče, hbitě odvětil, že maminka zkoumá výkresy a tatínek je kriminálník...

Vadí mi třeba matka, která v busu má dítě na klíně, ono se pořád na něco vyptává, matka tupě zírá z okýnka a odpovídá - Dej pokoj, koukej se a mlč, nezlob...možná nemá náladu protože má starosti nebo ji bolí zub, ale že by to bylo pokaždé tak...?

Musíme si tayk uvědomit, nebo bychom měli, že pro dítě je ztracený kyblíček na pískovišti stejná tragedie, jak pro nás ukradená peněženka.
smilies/wink.gif
srpen 05, 2009 12:09
když se v osmičce vyplňovaly takové ty formulláře ohledně : alena puntíkovaná
zájmu o studium a podobně, tak jsem se svého synka Miroslava zeptala, co by chtěl dělat - co by ho tak bavilo. On, který se prostřílel dětstvím a od narození se snažil spáchat sebevraždu, řekl:"Ležet v posteli a číst knížky". Tak jsem s e začala smát a říkám:"Jo, milej zlatej, po tomhle já toužím celej život---to se ti asi nepovede." - dneska je šermíř.
srpen 05, 2009 12:31
Wendy : Milene
já teď jako babička to vyptávání mám strašně ráda. Malej (4,5) má ale někdy tak záludné otázky a přidává další a další. Někdy se můj tchán směje, když poslouchá a říká. No, ty si se do toho pěkně zapletla. Ale je to někdy fakt legrace. Tuhle se díval na atletiku na skok do dálky a říkal, že to všichni kazí, protože vždycky spadnou na zadek.
Jinak chce být vojákem a jezdit různými auty, obrňáky, tanky atd. Viděl totiž loni vojenskou přehlídku. A má to vymyšlený. Nedávno viděl velkou čtyřkolku a říkal: Takovou budu taky jezdit ale vojáckou, ta bude větší. smilies/cheesy.gif
srpen 05, 2009 13:14
... : Sandra.
Já jsem chtěla být paní hajná- manželka pana hajného.
Docela mne pobavila příhoda, kterou jsem někde četla, jak děti ve školce měly představovat pantomimicky nějaké povolání. Šlo jedno po druhém a představovaly klasická zaměstnání- učitelka, doktorka, hasič, policista,... až přišel na řadu chlapeček, který začal polepovat nábytek a vynášet ho ze třídy ven. "Já jsem exekutor" vysvětlil pak udivené učitelce.
Takže tak. Kdybych v dětství věděla o existenci takového povolání jako je exekutor, určitě bych se jím chtěla stát. Velmi často jsem si na něj hrála- zabavovala jsem nejprve bratrovi hračky, potom mámě hadříky, rovněž jsem velice ráda zabavovala sladkosti ze spíže...jen jsem tu svou činnost neuměla tak odborně pojmenovat.
srpen 05, 2009 13:19
Já se na to Milen taky těším : wendy
zatím má malá rok a třičtvrtě, začína rozvazovat, každýho zdraví, každýho se zeptá, jestli "dobý", najde-li houbu volá jejda jejda houba - ale moc si s ní ještě člověk nepoklábosí. Tak na to klábosení se těším a rodiče taky, že mě zapřáhne a oni si odpočinou. Tak to má byt.
Sandro, ty jsi pěkně ostrá od malička.

smilies/wink.gif
srpen 05, 2009 14:04
moje maminka : Kamila
v první třídě chtěla být horníkem smilies/grin.gif
srpen 05, 2009 15:12
syn šel do první třídy : Ivča
a povídá,mami,jak dlouho tam musím chodit,abych byl šéf? smilies/grin.gifPo pár měsících to pak ještě upřesnil-prý šéf soukromé firmy,která loví divoká zvířata a vozí je do zoo.A jeho oblíbená spolužačka že mu bude dělat asistentku... smilies/wink.gif
srpen 05, 2009 17:00
... : bb2
bratránek při zápisu do 1. třídy na dotaz čím chce být, až vyroste, odpověděl "Já chci bejt furt takle". Paní učitelky to nevzdaly a zkoušely to znovu, tak přitvrdil a, bohužel, citoval dokonale svou matku: "nerozumíš česky? chci bejt furt takle. tak si to zapiš za uši". Dneska je "oporou týmu" v jedné automobilce a nám si stěžuje: v práci rozhoduju o miliónech, šéf mi klepe na rameno, začnu se nafukovat. Cestou z práce se stavím u našich, ve verandě se zuju, ve dveřích slyším "umyl sis ruce? ne? tak mazej, než ti naleju polívku". Sklopim uši a jsem "furt takle malej". Jeho matka to vyslechne s klidnou tváří a řekne "nebuď drzej, oporo, on kdyby ti šéf utíral prdelku jako já, taky by se nežinýroval".
Neni nafoukanej :-)
srpen 05, 2009 17:03
ivčo :-)) : bb2
pěkně to má chlapík naplánované :-) slovo gender mu zatím zjevně nic neříká :-)
srpen 05, 2009 17:08
bb : Kamila
to je zas rozkošná historka smilies/grin.gif smilies/grin.gif
srpen 06, 2009 09:15
bb : blanče
Moc pěkný! Já chtěla být poměrně dlouho námořníkem na plachetnici. Bohužel jsem nevytrvala, ale na příští rok už mám domluvenou dovolenou pod plachtami a k pětačtyřicátinám si míním nadělit kapitánský zkoušky.
O našem starším synovi jsme říkali, že bude bezpečnostní technik. Bezpečnost byla vžda až na prvním místě. Představte si čtyřletého chlapečka s rodiči, sestřičkou, babičkou a dědou při výstupu na Štramberskú trúbu. Dokud jsme šli po kameném schodišti věže, dobrý. Poslední úsek byl už ale jen v dřevěném provedení. Tam naše zlatíčko zaržálo a zapustilo kořeny a dál byl ochotný pokračovat až po odborném výkladu průvodce na téma "Protipožární ochrana věže a rozmístění bezpečnostních prvků". Jízda bez helmy na kole či na lyžích nepřipadala v úvahu - vím, že je to dobře, ale byly okamžiky, kdy bych ho s chutí přetrhla, vyjímky prostě nepřipadaly v úvahu.
On sám říkal od druhé třídy, že bude pilotem nebo kosmonautem. A pak si svým tichým způsobem absolovoval roky v kroužku leteckého modelářství, v patnácti si začal dělat piloťák na větroně (peníze si vydělal na brigádách) a od šestnácti plachtí, vyhrál internetovou soutěž a zúčastnil se týdeního pobytu ve výcvikovém středisku pro kosmonauty v Belgii a v říjnu nastupuje na obor Letecká konstrukce.
Prostřední dcera má 16. Jako malá chtěla být princeznou, zahradnicí nebo spisovatelkou. Teď je na gymplu, je dysortografik, dělá sport a když jsem se s ní posledně pokusila zapříst rozhovor na téma povolání, prohlásila, že bude asi dělat v prominentní ochrance - že to obnáší sport, psychologii a práci s lidma. Jediný problém, že vidí v tom, že fakt bude muset zkousnout nenáviděné jazyky, protože přece nebude stát za zadkem našim politikům:-)). Na mou poznámku, že mi taková kariéra nepřijde zrovna pravděpodobná pravila "bráchovi jste taky nevěřili a lítá".
Nejmladší má 9 a bude prý si buď hrát celý den s počítači jako táta (manžel je softwarový konzultant a jako koníčka má sazbu knížek) nebo bude řídit tirák. třeba mu to vydrží.
srpen 06, 2009 10:59
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]