O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

CHLAPEČEK A HOLČIČKA PDF Tisk E-mail
Středa, 22 červenec 2009

Co jsem komu udělala, říkám si pokaždé, když se moje dvě děti, ve věku sedm a osm, pustí bez skrupulí do sebe. Dneska jsme si udělali výlet na kolech do nedaleké vesničky, kde se dá příjemně vykoupat, posedět u limonády, trošku si poležet na dece. Prostě si dáchnout, když už je to léto a prázdniny. Měla jsem to nejlepší předsevzetí se nenechat vytočit. Svatosvatě jsem si slíbila, že budu hodná, vstřícná, přátelská maminka a nebudu ječet.

 

 

 

 

 

 

 

     Vydrželo mi to jen pár metrů před barák. Sice jsem neječela, ale musela rozdýchat, když jedna moje nemotora vjela nechtěně do druhé a ta druhá (kluk) jí začala docela nevybíravě nadávat. „Kam čumíš? Čum, když jedeš. Mami, kam ona čumí, no nečumí." A ještě všelijaké názvy zvířat. Zase si říkám, že pokud jsou to zvířata, je to pořád ještě v pořádku a i pak s tím mnoho neudělám. Chlapečka jsem vytáhla z nehlubokého příkopu, narovnala mu pokřivená řidítka a uklidnila ho, že sestra ho opravdu ale opravdu nesejmula schválně.

 

     Bylo mu to docela jedno. Další hádka se týkala pořadí. Tedy kdo pojede první a kdo druhý. Mně bylo pořadí celkem jedno, ale mým dvěma spolujezdcům se to jevilo jako zásadní otázka jejich bytí a nebytí. Tak jsem zvolila pravidlo, že se budeme střídat. Syn má pravidla rád a pevně je dodržuje, holčička naopak ráda fixluje a vymýšlí si nejrůznější důvody, proč to nebo ono porušit. Když měl jet kluk jako první, jel moc pomalu. Nenápadně ho předjížděla kolem patníků, a když se začalo ozývat hlasité protestování, že se předbíhá, argumentovala tím, že ona má rychlejší kolo a že nemůže jet pomaleji.

 

 

     Včera  u babičky si zase dcera poklidně ležela na zahradní houpačce a zpívala si. Její bratr si to brousil kolem a evidentně se trochu nudil. Nejspíš došel k názoru, že by to chtělo nějakou akci a tak si jí bez varování sedl na nohy. Když se začala bránit, začal na ni dorážet, že to není jen její houpačka a on se chce taky a zrovna teď houpat.

 

     Skopla ho, co taky jiného a on ji drapl za vlasy a už byli v sobě. Musela jsem je od sebe rozervat. Nikdy nevím, jak tyhle věci řešit bez ztráty kytičky, jak neječet, nevyhrožovat. Jak se zachovat, aby se vlk nažral a z kozy zbyla aspoň půlka. V těchto případech jsem celkem bezradná. Naučila jsem se do mnoha jejich sporů nezasahovat. Pokud neteče krev, nepadají ta nejsprostější slova a neděje se to největší bezpráví, tak se do toho nemotám, a navrch si říkám, kolik takových jejich přestřelek nevidím a neslyším.

 

     Nedávno jsme jeli autem od babičky a hráli přitom různé hry. Ta nejoblíbenější je, že po nějakou dobu můžeme říkat jen slova začínající na jedno písmeno. To se opravdu ujalo. Nejdřív začala Markétka a řekla svému bratrovi: „Matesu, magore, mongole, mlč." On jí na oplátku složil větičku: Markéto, musíš mečet?" Když došla řada na písmeno P. Markétka začala s pitomečkem a Matýsek se mě zeptal, jestli může použít to nejsprostější slovo, když ona mu tak nadává. To jsem zarazila. Divil se proč, když můžeme používat všechny slova na P.

 

     Jejich drobné i větší půtky začínají s rozlepením prvního víčka a končí večer u čištění zubů a mnohdy později. On jí utíká a ona se moc loudá, on jí sedí na místě a ona mu pije z jeho skleničky, on jí sebral pastelku a ona mu ztratila nejoblíbenější autíčko a tak bych mohla pokračovat minimálně do konce měsíce.

 

 

     Někdy jsem z toho unavená. Vzpomínám, jaké to byly sladké děti, když mi v obchodě připomínaly, že tu čokoládku musíme ještě koupit i pro toho druhého. To se navzájem měli. To bylo fajn.  Teď jejich společný pokojíček připomíná velmi často ring, neúprosné bojiště, kdy se snaží jeden druhého sejmout kolikrát i docela krutým způsobem. Ale pak se zablýskne, snad na ty vzdálené lepší časy, to když chlapeček onemocní a ona sedí vedle něho na posteli a čte mu knížku, nebo on jí radí, že se má na tu krávu ze třídy vykašlat, když jí pomlouvá před kamarádkami. To si vždycky říkám, tak snad se ještě mají, snad se jeden druhému moc neztratili. 

 

     Bože,  jak já tu jejich společnou pubertu přežiju?

 

Paula

 

 

Komentáře (19)add feed
Já osobně : Rozmarýna
bych se tím nevzrušovala pokud by netekla krev. To je prostě klasické sourozenecké škorpení a je to v normálních rodinách zcela běžný jev. Vždyť sama vidíš, že se jinak mají rádi. Nejlepší je do toho nezasahovat, protože většinou nemůžeš být spravedlivá, protože si toho všimneš, až se začnou "řezat" a nevíš, co tomu předcházelo. Moje máti se do nás taky pořád míchala a většinou nespravedlivě.
červenec 22, 2009 11:33
velice přesně popsaný, : ivanka
pravé sourozenecké soužití.
Stejně by mne zajímalo, proč se sourozenci občas tak zuřivě perou a hádají? Že by to byla ta pověstná "ponorková nemoc"?
smilies/wink.gif
červenec 22, 2009 12:52
mj. na té fotografii je to krásně vidět... : ivanka
že ještě musejí snášet tu "hrůznou nadvládu" matky smilies/grin.gif
červenec 22, 2009 12:53
Paulo, : Ája
moc hezky napsané - obzvlášť stať o aspoň půlce kozy se mi velmi líbila - řekla bych, že tenhle cíl by se dal aplikovat na většinu mých snah a činností :-) Děti máš ale krásné, třebaže jejich výrazy na té fotce mluví za mnohé (naštvaný chlapeček a trochu znuděná, leč teda focení se podrobující holčička :-)) Ale jsou oba moc hezcí - fakt :-)
červenec 22, 2009 13:02
... : katka*
jo jo, to bude asi všude stejný. já mám dvě (kluk 14, holka 10) už to s nimi pěkně tříská...
Od malička se prali, hádali jako všude. Ale: když šla holka do 1. třídy, syn že s ní na autobus chodit nebude a už vůbec ji nebude hlídat...však se našlo dost jiných. Jednou mi ale volá kluk- "mami, nechci nic říkat, ale autobus už přijel a Amála tady není", takže hlídal i přesto. ale tajně. Nebo letos - Amál měla neustálý problém se spolužákem, poštuchovali se, prali apod. až jendnou před školou Mates zasáhl. Chytil kluka, zvedl ho a hodil do roští a řekl "Dej jí laskavě pokoj" a bylo to...
Nebo za Amál přišla, že je ve škole zlobí dvojčata a chtějí po nich peníze a kdoví co - a Mates na to - "jooo tihle, flákni jim jednu, jsou zbabělci, dají pokoj" tak jim flákla a byl klid.
Vidím to tak, že i když se hádají a perou stejně se mají rádi. Ber to s nadhledem a zkus je když tak separovat - každého do jiné místnosti, druhý konec zahrady apod.
však z toho vyrostou. Já s bráchou jsme to časem taky pochopili... smilies/wink.gif
červenec 22, 2009 13:11
Slyšel jsem dobrý recept : opas
V případě nejasného konfliktu neřešit kdo je viník a podusit oba se slovy "vy se nemáte co hádat, máte držet spolu proti nám, rodičům!"
červenec 22, 2009 13:42
já se dobře pamatuju, : alena puntíkovaná
jak jsem na ně vytočená ječela "Koukejte si vy parchanti hrát na hodný a něžný ovečky, nebo vás seřežu, že si nesednete!"
červenec 22, 2009 13:45
a taky se pamatuju, jak jsyem poté, co jsem obdržela : alena puntíkovaná
čerstvou občanku, hodlala jít do kina Práce ve Vršovicích na NEPŘÍSTUPNÝ FILM!!! Brácha (o pět let mladší) sebou tenkrát praštil o zem a ječel "Mami, nepouštěj ji tam, ten film je nepřístupnej až vod osmnácti, né vod patnácti....nepouštěj ji tam!!!" Máma ta tohle neznala, ta byla jedináček, takže z nás bývala těžce na nervy.
červenec 22, 2009 13:50
Sourozenci : Milene
asi všude stejný. Když se ozýval křik z jejich pokojíčku, tak jsem tam někdy vlítla (zásadně jsem nevyšetřovala) s tím, že se asi hrozně nudí a já, že potřebuju vynést odpadky, donést něco ze zahrady a tak různě. Vždycky se něco našlo, co bych potřebovala. A hned byl klid. smilies/grin.gif smilies/grin.gif
červenec 22, 2009 13:54
Klíííd, : mamča
to se děti jenom připravují na to, že život je boj. Jedináčkové na to chudáčci přijdou, až když vkročí do kolektivních zařízení. smilies/wink.gif
Ale kdyby došlo ke krizi, budou jeden za druhého dýchat.
červenec 22, 2009 14:13
tohle : vlk
je problém přibližně stejně starých dětí, já byl od bráchy o šest let a buď jsme se míjeli, asi do cca mých 12, kdy on šel na vojnu, nebo už pak bylo vše v pohodě. Moje děti byly taky o 6 let, je fakt, že syn (mladší) měl pak sestru jako druhou mámu. Ale tohle si nikdy řešit nemuselo. Ono to nakonec stejně přejde a najednou bez sebe nebudou moci být smilies/smiley.gif
červenec 22, 2009 17:26
moc pěkné!! : blanče
Já na děti v těchto okamžicích ječím: chovejte se k sobě laskavě, jako byste byli cízí!! Protože k nikomu krom ke svým nejbližším by je takové chování prostě ani nenapadlo.
Ale je fakt, že ti starší - 18 a 16 - už se povětšinou častují jen rádoby vtipnými invektivami a obvykleu u toho ani nevřeští - takže vydrž Paulo, bude líp!
A je fakt, že "my dva proti všem" funguje taky čím dál víc.
červenec 22, 2009 18:27
puntíkatá Aleno : Perda
tvé vyhrožování mě upřímně rozesmálo, slzy mi tečou... smilies/grin.gif smilies/grin.gif
Pravda je, že čím víc do toho rodiče zasahují, tím hůř - vím to z vlastní zkušenosti, tak snad se mi to nevykouří z hlavy, až se za pár let budou moje děti (doufám, že na to množné číslo dojde) řezat hlava nehlava.
červenec 23, 2009 10:41
jo s těma ovečkama si moje děti ze mě dělají legraci dodnes : alena puntíkovaná
kdyřž jsem u sYna a on mi chce pustit DVD a dává mi na výběr tak říká "Já vím, co chceš, něco hezkýho, veselýho o hodnejch ovečkách, jak si hezky hrajou s roztomilejma kočičkama - no ale nic takovýho nemám."
červenec 23, 2009 10:44
já bych si někdy tak chutí : Inka
ještě pořídila miminko a někdy si říkám jak jsem ráda, že už to mám za sebou, že už jsou děti velké, žijí si svůj život a nemám s nimi starosti, povedly se mi, mám pocit, že teď je ten pravý čas jen pro mě a tak si to užívám, plním si své přání a sny a je mi fajn.
červenec 24, 2009 12:50
přežiješ Paulo přežiješ, : Inka
já si vždycky vzpomenu v souvislosti s přižitím puberty svých potomků na Lornu Vančurovou, které se k jednomu klukovi narodili čtyřčata, rozvedla se a zůstala s nimi sama. Moje dcera s nimi chodila do třídy a prožívala pubertu. Vždy kdy jsem jí potkala, tak jsem jí říkala jak to zvládáš, vůbec to nechápu a obdivovala jí. A ona mi říkala, to je jednoduchý, oni ví, že mě nemůžou utrápit, pak by zůstali sami, někdo je ještě nějaký čas musí živit. A bylo hezké pozorovat jak ona se s nimi mění, jak mají vliv na její vizáž a vůbec na životní styl a životní náhled. Jsem ráda, že jsem to přežila bez nějaké větší újmy na zdraví a jsem na to hrdá, protože jsem s nimi zůstala sama rozvedená a ani to je nijak nepoznamenalo.
červenec 24, 2009 12:57
Známe to taky... : Václav Semerád
A to jsme měli doma totéž dvojmo (4 děti). Teď už totéž řeší oni a my se muckáme s vnoučky. Jsou po rodičích (samozřejmě). (Nejspíš i po nás. smilies/cheesy.gif).
červenec 24, 2009 15:17
jojo, tak jsem se těšila, že moje děti budou mít taky děti : alena puntíkovaná
a ty že mě pomstěj. A já tam budu chodit, kupovat dětem čokoládičky a říkat svým synkům, kteří mě druhdy málem přivedli do blázince :"Co na ty ubohý děti řveš, ty nerváku!!! No jestli jsou blbý - tak to jedině po tobě - voni za to nemůžou....pamatuješ se jak jsi tenkrát /A historek mám mraky!!!!!/" - přesně tohle mi dělala moje matka a jí moje babička.No ale osud je nepravedlivej a já se vnoučat asi nedočkám.
červenec 25, 2009 22:34
Znám to důvěrně dobře : Bmaggie1
Dost jsem se u Tvého článku zasmála a jak bych to viděla doma sama. Mám dvě děti kluk 18 a dceři je 17. Chodily do školy spolu do stejné třídy (syna jsem nechala rok doma) a od jejich 3 třídy jsem s nimi sama. Rozvedená. A těch příhod.. je spousta. Ale je dnes vidět jak drží při sobě. A taky vzpomínám na doby minulé jak píšeš ..že tu čokoládku musíme koupit i bráškovi smilies/cool.gif to byly časy.
A na větu..Mami řekni jí/jemu něco.. odpovídám NĚCO. Přeji Ti pevné nervy, jednou ta puberta přejde.
červenec 26, 2009 14:33
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]