O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

OBJEVENÁ NEVĚRA - CO TEĎ? PDF Tisk E-mail
Pondělí, 15 červen 2009

 Ahoj Kudlanko, jsem vdaná 22 let a včera jsem se dozvěděla o nevěře svého manžela... Je pravda, že změny v jeho chování jsem už nějakou dobu pozorovala, měla jsem podezření, že se něco děje. Sám od sebe mi ale nic neřekl.  Uhodila jsem na něj a on se přiznal. Byl to šok, ale pro mě i určitá úleva, protože nyní tedy vím, na čem jsem. 

 Naše manželství nebyla vždy procházka růžovým sadem, ale všechny trable jsme vždy společně nějak zvládli.  

 

 

 

 

      Navrhla jsem mu,  že si sednem a nalejem si čistého vína; manžel souhlasil. Cítila jsem, že to i pro něj byla určitá úleva, že o tom mluví, ale zároveň jsem pochopila, že neví kudy kam. Prý mě má stále rád a moc si mě váží a neumí si představit , že by denně neviděl malého, ale s ní - s ní prý poznal něco úplně jiného. Je nám oběma 42 let a máme teprve 8 letého chlapečka, kterého jsem adoptovali a který je na nás oba velice fixovaný.

 

     Já jsem nečekaně zachovala klid a řekla mu , že ho stále miluju a dávám mu proto na chvíli čas a prostor, aby si rozmyslel, co vlastně chce. Nevím, jestli jsem udělala správně, ale nechci ho ztratit, i když mě jeho nevěra moc bolí, ale ponižovat se pláčem a scénami taky nebudu. 

 

      PORAĎ MI, moc prosím.

 

Díky, Irena

 


 

 

ODPOVĚĎ:

 

 

Milá Ireno,

 

     teď jsi v takovém obluzení, snad i proto jsi pravděpodnobně nebyla schopná "ztropit scénu, brečet a hysterčit". Je to srovnatelné s velkým úrazem. Někdo ti nesmírně ublížil... Moje rada: nelituj, že jsi mu řekla, že ho máš stále ráda. Vždyť je to pravda. Ale - teď už to tak moc nezdůrazňuj a doporučuju, abys se chovala spíš odtažitěji. Přecijen, v podstatě tě okradl - vzal lásku, kterou měl dávat tobě a dával ji jiné. Takže není důvod, abys mu teď i nadále dávala najevo, že on je pro tebe stále ten jediný.

 

     Bohužel, jeho vztah k tobě se kardinálně změnil - láska už není ta, co předtím, dala by se nejspíš přirovnat k lásce partnerské, myslím v pravém významu toho slova. Jsi pro něj někým, kdo s ním byl dlouhá léta, na koho je nesmírně zvyklý, ke komu má dlouhotrvající vztah. Ale - není to ta láska, jakou bys chtěla. S tou druhou poznal něco, co s tebou ne. A bohužel, i kdyby ti nakrásně slíbil, že se s ní rozejde, pochybuju, že by to dokázal opravdu udělat. Nikoho k lásce nedonutíš...

 

     Takže se snaž odejít z boje se štítem a ne na štítě...  Tedy se ctí. Udělala jsi správně, že jsi mu dala čas. Scénami se opravdu nic nevyřeší a především bys se mu tak naopak zprotivila. Teď, když jsi se zachovala tak dobře, jak jsi to udělala, se on naopak bude cítit provinilý... Ale - zase jak říkám - nevybudíš v něm ten cit, který dává té druhé. Zvláště proto ne, že v jeho věku, kdy u něj nastupuje "syndrom zavírajících se dveří" či se tomu také říká "ujíždějící autobus",  milují muži úplně jinou kvalitou. Dokonce si myslím, že je to podstatně víc vášnivější než romantické...

 

     Snad, vzhledem k vašemu synkovi, ke kterému (zas ti musím připomenout to bolestivé: jeho má rád stejně jako dřív, narozdíl od tebe), se jeho cit nezměnil, bys mohla udělat následující:

 

navrhnout mu,

 

  • aby k oné druhé co nejdříve! odešel a vlastně se stýkal jen s kloučkem. Aby se k němu v podstatě choval jak po rozvodu;
  • abyste se spolu bavili nyní jen o praktických a nutných věcech, abyste vaši komunikaci omezili jen na synka a nejnutnější a nejpotřebnější záležitosti;
  • i kdybys byla "na maděru", před ním se ovládej, stejně tak před známými, příbuznými, v práci - prostě nikomu to zbytečně neříkej. Nic tím neovlivníš a ničemu to nepomůže;
  • dej mu, po tom odstěhování, určitou lhůtu - dejme tomu půl roku, po které době si zas promluvíte. S tím, že sama uvidíš...

 

     A pak, po té době, až to nejhorší trochu vyprchá, až přestaneš na něj zírat skrz růžové brýle, až ho budeš vidět takového, jaký je (jak ho vidí i ostatní, nezúčastnění a především nezamilovaní), sama poznáš, co dál. Zatím bych nic neřešila. Jestli to není žádný gauner, což si myslím, že není, měl by ti poskytovat dostatečné zázemí pro život tvůj i vašeho chlapce i bez nějakých těch soudních výnosů. Zatím.  Mj. stejně tak se může stát, že tvůj manžel přeci jen (pokud mu, jak říkám, nebudeš dělat ani v budoucnu scény) vystřízliví, a uvědomí si, že "potmě je každá černá" a že to třebas sice bylo hezké, ale zas, v porovnání na váš společný minulý život... No, může to pak tak být, také se to stává. Ale prosím tě, nespoléhej se na to. Spíš počítej s tou horší eventualitou, pak budeš jen příznivě překvapena. Opačně je to vždy horší...

 

     Jo, a budu rozhodně ráda, když se průběžně ozveš a řekneš, co a jak je nového. Využij té krásné anonymity, kdy se můžeš "beztrestně " svěřit, nechat si poradit kamarádkami, které tu jsou a které rozhodně radí jen to, co samy považují za nejlepší. Které nemají sebemenší důvod ti nějak uškodit, ale naopak jen a jen pomoct.

 

 

     Přeju ti, abys tuhle nepříjemnou etapu zvládla. A - i kdyby nakrásně tvůj manžel odešel za hlasem svého bouřlivého srdce a ty jsi zůstala s kloučkem sama, tak si uvědom, že jsi v podstatě ještě velmi mladá, že co ty víš, třebas i na tebe někde čeká nová, kouzelná a naplňující láska. Teď na to zatím ještě ani nemáš pomyšlení, ale věř mi, člověk je uzpůsoben tak, aby to ošklivé co nejrychleji zapomínal. Tímpádem může všechny ty nepříjemnosti zvládnout... a především: začít znovu.

 

d@niela

 

 

 

Komentáře (127)add feed
Hm, ta Danielina odpoved se mi zda dosti pesimisticky pojata. : Yta
Proc hned manzela po priznane nevere vystehovavat k te druhe? To by asi byl opravdu konec jejich manzelstvi. I kdyz by se mozna po urcite dobe chtel vratit, obavam se, ze by tu mohl byt problem ze strany Ireny ho prijmout zpet.
Irena tu konfrontaci zvladla na vybornou. Dat mu cas na rozmyslenou, nedelat mu mezitim sceny a ani neukazovat mu svoji bolest a zklamani a zapojit ho do chodu domacnosti a zivota rodiny, pokud to dosud zanedbaval, a mozna by tu pak mohla byt nadeje, ze se rozhodne pro zachovani manzelstvi a rodiny. Nez vystehovavanim manzela a nahravanim milence, je lepsi tak trochu delat naschvaly milence, tedy mit s manzelem "good times", a milence vytecou nervy.
červen 16, 2009 05:44
Ireno: : blééééé
děkuji Ti za příspěvek a musím Ti říct, že je to jak přes kopírák! Naprosto! po 20-ti letech! máme dvě děti! jsem už dál, on odprosil, řekl, že udělal chybu a vrátil se k nám!
Je už to 6 let! Ovšem vše se změnilo, už nevěřím! Musím říct, že Tě obdivuji jak jsi to zvládla po tom přiznání, to u nás to byla Itálie, doslova a do písmene! No ale spíš jsem Ti chtěla říct, že i když se Ti manžel vystřízliví a vrátí, nikdy už to nebude ono! Nikdy!
A to musíš sama zvážit, jak se dokážeš přes to přenést! Každá jsme opravdu jiná! Já to doposud nezvládám! Pokaždé když odchází se rozklepu! Ta bolest a zklamání se ničím nevymaže, naprosto mi zpřeházel hodnoty, propadla jsem se do depresí! Teď s odstupem let to jde jako ve vlnách,někdy hůř a někdy líp, ale už to nikdy nebude ono! už nevěřím! říkám tomu houpačka od nebe do pekla! A tak si někdy říkám, že by bylo snad lepší kdyby odešel! Dal by mi alspoň šanci začít jinak! Já vím, sama jsem si jí nedala a tak moc jsem o něj stála, že jsem o něj bojovala a teď ho mám a nevím co s tím! Možná je to také tím, že on s ní zůstal v práci, takže jsou neustále v kontaktu! Když jsem mu řekla,že mi to vadí a že to musí vyřešit, dala jsem mu také půl roku, ale půlroku uteklo a nic se nestalo, řekl že tu práci potřebuje a ona mi řekla to samé! A tak každý den když odchází do práce, jsem úplně v pr...! každý den už 6 let! Snažím se nemyslet už skoro na nic! Ale každá jejich pracovní večerní akce mě rozhodí úplně a naprosto! Jelikož on říká, že tam musí jít, aby nevypadlo, že jsem semetrika! No tak to vidíš!
Holka zlatá, dobře si rozmysli, jestli ho opravdu tolik chceš?
červen 16, 2009 06:57
... : Sandra
Tak kdybych já zjistila, že se manžel už delší dobu angažuje jinde a nebyl by mi schopen v mžiku říct- miluju tebe, s ní končím, ale zároveň bychom měli malé děti, tak bych mu asi navrhla "volný vztah". Dobře, chceš se s ní vídat, takže tvoje jsou večery v pondělí a středu, moje jsou úterky, čtvrtky a pátek, sobotu a neděli budeme věnovat našim dětem (popř. jednou za měsíc dáme dítě na víkend k babičce a půjdem si každý po svém. A každé úterý a čtvrtek bych se pěkně vohákla a vyrazila do společnosti (do divadla, s kámoškou,zacvičit si, cokoliv, kamkoliv, hlavně pravidelně pryč) a hlavně bych se ho moc nevyptávala jak tráví večery on a vyhýbala bych se odpovědím na to, jak trávím večery já. Pokud by mě manžel stále miloval, tak by mu pomyšlení, že trávím večery bůhvíkde a bůhví s kým, více než vadilo a svoje chování by přehodnotil. Pokud by mu bylo jedno, že se vídám s jinými muži, tak už by asi nebylo co zachraňovat a považovala bych je za otázku času, kdy odejde. A tímto "volným vztahem" bych si pro sebe snažila zajistit co nejlepší porozvodové podmínky (obnovit stará přátelství, navázat nová, dát se do kupy,...)
červen 16, 2009 07:04
proč se ho nepokusíš "stáhnout z kůže"? : alena bodka
Prostě, miláčku, teď prožíváš svou životní lkásku - dobře, ale já kvůli tomu nepůjdu se synkem bydlet pod most. Takže byt (dům) - pochopitelně necháš napsat na mě. Jo, na syna a na domácnost potřebuju měsíčně tolik a tolik. O veškerá další vydání - jako pobyt u moře, na horách, lyžařská výbava atd. atd. se budeme dělit rovným dílem.Jo a budu potřebovat nový auto, když ty se svým starým budeš jezdit za milenkou. Jo a každý druhý víkend budu potřebovat "hlídačku", stejně tak jako každé úterý a čtvrtek - zajisté chápeš, že i já chci "ŽÍT" A TAKY SI MUSÍM ZA TEBE NAJÍT NÁHRADU - což chce čas.Jo as v případě, že náš syn onemocní - tak se o něj postaráme oba - bez ohledu na to, kdo má zrovna "volno". Zkusíme tenhle systém tak rok - a uvidíme jak to dopadne......chci vidět, kolik milenek tohle vydrží a zda dotyčnému vydrží ta úžasná láska.
červen 16, 2009 07:52
Danielka poradila Ireně perfektně. : Eny
Pokud je zaláskovaný, zapojit se do domácích aktivit nenechá, volný život? To jsem taky zkoušela, on to odkýval ale choval se stejně a s dětma jsem byla stále jen já, když onemocněli, absolutně se nechytal s tím že neexistuje aby zůstal s nima nebo návštěva lékaře, pcháááá.....pryž od něj...reakce Alenky bodky je skvělá.
Taky jsem šťastná že odešel. Nemohla bych dýchat jak bych se dusila myšlenkama kde je a s kterou je a proč není se mnou.....Vše je jen o zkušenostech. Ale máš zatemněno, tak běž. Zapomeňte děvčátka na nějaké romantické návraty. kruci, vidím to z pohledu dva roky rozvedené. Nemohla bych žít a plánovat budoucnost a milovat se se zrádcem! Teď, po tom všem co vím bych se chovala už já nelítostně, zradils vystřelit na měsíc a ihned si naordinovat léčebnou kůru, nejlépe mladším přítelem. Mohu vřele doporučit.
červen 16, 2009 08:13
je to těžké, : katka*
to víme všechny, které jsme to zažily. Když ho necháš odejít jak radí Daniela, zní to rozumně, ale myslím, že tam není moc velká naděje na návrat. Málokterý chlap překoná svou ješitnost a uzná svou chybu a vrátí se.
Musíš se ted sama rozhodnout co vlastně chceš. Jestli chceš manželství zachovat - pokus se dodržet svůj styl - nedělej scény, nebreč, nevyčítej... Pokus se manžela donutit starat se o syna, at s ním podniká výlety, chodí do kina či cokoliv jiného - at ví, že je tady pro něj.
Uvidíš, kam situace dospěje. Já se řídím heslem - a všem vřele doporučuji: NETLAČ ŘEKU, TEČE SAMA.
Prostě jednoho dne budeš mít jistotu jestli s ním chceš zůstat nebo ne. ¨
Každopádně se ale připravuj na obě varianty -tzn. sbírej všechny možné papíry, které se ti můžou hodit (pořid si kopie apod) např. kupní smlovu na byt/dům, auto, účty za pořízení čehokoli většího, zařid si svůj účet - jetli ho ještě nemáš a ulívej si tam peníze na "horší časy", pokud vám rodiče něco většího darovali (např. peníze na opravy apod), at napíší darovací smlouvu jenom na tvé jméno...
Z vlastní zkušenosti můžu říct, že já první nevěru svého muže ustála - nevím jestli se ctí, ale snažila jsem se (tenkrát jsem byla v 6měs. těhotenství s druhým dítětem, když jsem na to přišla), nakonec jejich vztah ukončila milenka, protože nevydržela jeho přístup...
Pak odjel na půl roku do ciziny na stáž a asi tam si uvědomil co je pro něj priorita...
No, nebudu to protahovat, stejně jsme se po pěti letech rozvedli, už jsem mu nedokázala důvěřovat, on nedokázal nechat ženské na pokoji, tak to nedopadlo...
nicméně - až když jsem měla jistotu, že to chci JÁ, teprve jsem podala návrh na rozvod a odešla z domu až po půl roce... Věci nějak vyplynou, nemá cenu řešit nic s horkou hlavou.
červen 16, 2009 08:58
aleno, ty jsi snad spadla z Marsu :) : bb
vážně myslíš, že to takhle funguje? Že je každý jinde zaláskovaný manžel ochotný okamžitě a střelhbitě přepsat dům na manželku, koupit jí nové auto a měsíčně jí dávat nejen peníze na děti, ale též na chůvu, "hadříky a šminky", když si dovolím tě citovat. U tebe to tak fungovalo? Myslíš, že 42letý chlap, co se zaláskoval do jiné, je prostě hajzl, prostě to uzná, prostě otevře šrajtofli, protože v ní zcela jistě má ulitý milion na nové auto pro ženu a jiné výdaje?
Kromě drobného detailu, který se ti jeví asi nepodstatný, neb preferuješ postup v duchu hesla když se kácí les, lítají třísky. Tím detailem myslím to, že i kdyby z nějakého důvodu musel na ty podmínky přistoupit, tak se bude cítit zahnaný do kouta tou bestií, která, jak se teď ukázalo, má zájem akorát o prachy. A normální člověk bude dělat všechno proto, aby se z toho kouta vykopal, na ztrátu kytičky nehledě.
Jinými slovy - vztah manželů narušený jeho zamilovaností do jiné půjde dle tvého návodu do kopru stoprocentně, nejenže ji nezačne znovu milovat, ale začne ji nenávidět. A podle toho s ní bude jednat.


červen 16, 2009 10:09
... : mia
Nejbližší mi přijde názor Katky.Já si myslím,že lidé se mohou přestat mít rádi,rozejít se,ale měli by k sobě zůstat slušní.S mojí povahou bych nedokázala to,co třeba Alča,chtít aby solil.Přijde mi to nedůstojné se handrkovat, na druhou stranu bych trvala na tom,že své závazky k synovi by měl plnit co nejlépe,když už mu nedokáže dát úplnou rodinu.Kluci prostě tátu potřebují,ženská sama určitě výchovu zvládne,ale ten mužský prvek v rodině chybí.
červen 16, 2009 10:22
Mio, : Eny
nejde se chovat slušně k člověku, který Ti třeba chce prodat střechu nad hlavou, protože potřebuje peníze pro novou lásku, dovede utratit všechny naspořené peníze(i dětem), protože ji potřebuje zahrnovat dary a exot.dovolenkama. Pobere co je doma jakž takž cenné a nezajímá ho, že nemáš pro děti foťák, kameru, box na střechu auta, které se pokoušel mi taky prodat. Své prodal, a tak na něm lpěl...jen aby měl peníze. Nechal se mnou vyplatit, mám úvěr jako hrom a ihned nato s ní odjel na Kubu a Venezuely. Bože, jak je možné se k takovému tvorovi chovat slušně. Jo, pokud by se zachoval fér k dětem a potažmo i ke mně, ano, možná bych mu teď po letech i kafe uvařila. Ale on ví, že se mi nesmí ukázat na oči. Už ten vztek ze mne vybublal, ale jedině totální ignorace, což není ani slušnost, ani neslušnost. Nikdy nebyl, a je vzduch. Už mi to jde! A to je výhra.
červen 16, 2009 10:47
ted nevim, zda si toho nekdo vsiml, ale jedna se o dvojici, ktera si adoptovala chlapecka : mila1
nejsem si jista, zda jim ho nevezmou, kdyz pujdou od sebe... smilies/sad.gif
červen 16, 2009 11:06
netuším jak : Eny
naše slavné zákony fungují, ale myslím si že chlapečka jim vzít nemohou. Prostě zůstane dál v rodině, že se jen otec trhne.....to by museli brát všem maminkám děti když otcové jdou jinam. Jednou se soudy rozhodli a o chlapečka se bude muset otec starat dál, jako otcové jiných rodin. (alimenty, návštěvy).
červen 16, 2009 11:10
... : Sandra
Ne, nevezmou- při osvojení přijímají manželé či jednotlivci za vlastní opuštěné dítě a mají k němu stejná práva i povinnosti, jakoby byli jeho rodiči. Osvojením vzniká mezi osvojiteli a dítětem vztah jako mezi biologickými rodiči a vlastními dětmi. Zároveň dítě získává příjmení nových rodičů. Vztah mezi dítětem a příbuznými osvojitelů je tedy příbuzenský.
Při příp. rozvodu se tedy budou muset domluvit rodiče na výši alimentů a frekvenci styku s dítětem jako v každém jiném případě.

Existuje i zrušitelná adopce, ale ta v praxi není tak často využívána (s výjimkou dětí do jednoho roku) a i tam si myslím, že rozchod rodičů není důvod ke zrušení adopce.
červen 16, 2009 11:22
jooo : Eny
jupííí
červen 16, 2009 11:27
V posledním tištěným Reflexu : Krakonoš
vyšla poměrně přesná a neemotivní, naprosto věcná analýza, která se zabejvá problémem manželství a nevěry. Zatím sem nejde dát link, na internetu to bude tuším ve čtvrtek, pak ho sem hodím. Je dobrý si uvědomit, že romantická představa věčný celoživotní lásky nevyhasínající sexuální přitažlivosti s jedním partnerem po mnoho desítek let je natolik vzdálená realitě, historickejm důvodům vzniku manželství jako instituce a tisíciletejm funkcím manželství, který se radikálně proměnily teprve v posledních cca 60 letech, že je (bohužel!) prakticky pravidlem ztroskotání týhle romantický představy v průběhu manželství, dřív nebo pozdějc. Každej, kdo do manželství vstupuje, žena či muž, si musí uvědomit, že jsou dvě dost vod sebe voddělený hodnoty: 1. Láska partnerská, přátelství, kterou můžu vůči druhýmu člověku skutečně cejtit po celej život a celej život můžu stát při něm a podporovat ho. 2. Sexuální přitažlivost, touha, láska milenecká či erotická, která, opět bohužel, ve většině případů po určitým počtu let na jedný, druhý či vobou stranách vymizí. A na to pak reagujou různý lidi různě, podotýkám, že to není až tak závislý na pohlaví, v Česku je nevěrnejch ca 60% ženatejch mužů a 40% vdanejch žen.
Je potřeba prostě vzít v potaz a respektovat fakt, že "věrné mííílování" z romantickejch oper se stane osudem jenom výjimečnýmu množství párů. A spíš je dobrý to mít nastavený tak, aby nevěra neznamenala automatickej konec jinak dobrýho, funkčního vztahu, kterej přináší hodně jak voběma zúčastněnejm, tak hlavně a především dětem těch dvou.
A znovu, speciálně pro sedmitečnou Alenku: Nevobhajuju tu nevěru, neříkám, že nevěra je super a žádoucí a kdo není nevěrnej, nežije. Říkám, že pravděpodobnost, že se nám nevěra přihodí je mnohem větší, než že tomu tak nebude. Pakliže kvůli tomu dosáhneme časem stavu třeba 80% dětí vyrůstajících v neúplnejch rodinách, bude to špatně a bude to jenom proto, že jsme jeden (většinově) neuskutečnitelnej ideál nadřadili nad všema vostatníma funkcema manželství a rodiny, což už se bohužel dost velkou měrou děje.
No, až bude ten link, hodím to sem, tam je to podaný dost vyčerpávajícím způsobem.
červen 16, 2009 11:49
cením si Ireny : Reny
za její klid a rozvahu. I našeho vztahu se nevěra dotkla, já jsem však tehdy moc chladnou hlavu nezachovala a přestože už uplynulo 5 let, jsme spolu, ale už to není jako dřív. Muž však nevěru nepřiznal (p.Plzák by z něj měl radost) a naopak udělal ze mě paranoidní stíhačku. I když je to stav neutěšený, nikdy by se nerozvedl kvůli dětem a a také kvůli penězům, které za ty roky nastřádal (samozřejmě pro ty děti). Tehdy jsem neměla úmysl se někomu svěřovat, ale kolega v práci na mě poznal, že se "něco" děje...z našich rozhovorů jsem si odnesla několik názorů, na které si často vzpomenu:
1. buď velkorysá
2. manžel není tvůj majetek
3. když se muž zamiluje, odejde s klidným srdcem jen s "kartáčkem na zuby"
červen 16, 2009 12:06
... : Sandra
Krakonoši, mně se hrozně líbí, jak ty dokážeš vždycky úplně přesně formulovat to, co si myslím, akorát že já bych to tak hezky nenapsala:-)
červen 16, 2009 12:08
.. : kolemjdoucí
když se muž zamiluje, odejde s klidným srdcem jen s "kartáčkem na zuby"
svatá pravda. Co ovšem v případě, že se nezamiloval, ale jenom si potřebuje občas pořádně zašukat? Což bude možná případ manžela tazatelky, i když on to možná ještě neví. On je nejspíše ještě pořádně zamilovaný do svého nového objevu. To mu ovšem vydrží maximálně dva roky (mám v tomto ohledu nějaké zkušenosti).....
červen 16, 2009 12:23
no jasně, : kordulinka
to je všechno strašně hezký, a taky strašně moudrý a já nevím co ještě strašně! Tak proč nás to tedy tak hrozně bolí? proč jsme z toho sakra tak zklamaný, když se to pomalu stává normou? proč nám to rve duši na kousky? no proč tedy, když nám příroda stejně nadělila nevěru jako její součást? romantické představy? no jo, to je fakt, na začátku jsme tak zamilovaně blbý a čas nám jen ukazuje tu naši blbost v plné kráse! partnerství? partner je nevěrný, protože musí, a já partnerka? vlastně taky? mě je z toho celýho fakt pořádně blbě!
mám už pocit, že vůbec ničemu nerozumím!
červen 16, 2009 12:29
a co moznost, ze manzel Ireny miloval obe - manzelku i milenku? : mila1
Sice vztah k Irene formuloval jako Mam Te porad rad a vazim si Te a milence asi rika Miluji Te, ale koneckoncu, jsou to slovicka a on je cerstve zamilovany. Na miste Ireny bych zachovala klid. Ma daleko vetsi sanci, ze muz zustane s ni a ditetem, nez ze odejde. Otazkou je, zda o nej Irena bude jeste stat, az se rozhodne. Asi by to chtelo dat casovy limit, dokdy se ma rozhodnout. Rekla bych tak mesic dva.
červen 16, 2009 12:34
kordulinko, : bb
přesně a jen o tom v souvislosti s nevěrou jsem kolikrát přemýšlela. Protože kdyby (jo, já vím, kdyby chyby), tak kdyby nebylo všechno to co píšeš, nebyly by ani ty strašlivé následky, lidi na hadry, děti na hadry, rodiny co se předtím přátelily najednou na kordy, atd. Proč když už je to tak zařízeno, viz Krakonoš, proč člověk co se jinde zamiluje zraňuje, ubližuje?
Na druhou stranu, uživí se dost advokátů aj.
červen 16, 2009 12:40
... : bb
já se zaláskovat jakože osudově, mosty pálejícně, tak klidně sbalím jen svých 5 švestek. Otázkou je, zda by mě ten osudovák ještě pak miloval, žejo. Koneckonců, i já si určitě občas slintnu na polštář a ještě bez majetku, to prověří každou osudovku :-)
červen 16, 2009 12:42
... : bb
věř, milý systéme, i když budeš po mně chtít tyto znaky opsat 15x, neobměkčíš mne a nezaregistruji se.
červen 16, 2009 12:43
protože jsme žádná , nebo žádný takhle podvedený : Eny
nevstupovali do manželství s vědomím, že existuje jakási NORMA....kdy po určitém čase si ten druhý najde tu pravou lásku jinde. Nepřipouštím tohle jako normu. To si museli vymyslet Ti, co odcházejí za jiným srdcem. Jako obranu. Nám, kterým bylo takhle rozbito manželství a zrušen "projekt rodina", nám to trhá duši a srdce.
Ty druhé to nebolí. Taky mi ex tvrdil, co chceš? Láska manželská je jiná nežli láska milenecká. Nechápal. Vím, že nejde žít věčně v euforii a zaláskovaná, to nikdo nechce. Ale úctu a poctivost a věrnost a těšit se na toho druhého....to já beru jako normu. Jenže to se vytratilo. Zlikvidovali to Ti, kteří si chtějí užívat života a my se kvůli nim máme trápit? Ne. Už tvrdím mám jeden život a jen já si s ním udělám co chci. A chci žít podle svých norem, nebudu je upravovat, podle norem křiváků. Holčiny, netrápit se, nadechnout a žít.
červen 16, 2009 12:43
mila1 : bb
souhlas, milovat/mít rád lze víc než jednoho člověka, akorát měsíc dva se mi zdá málo, to tak leda na uhašení komety :-)
červen 16, 2009 12:44
jenže - kamarádky - : květuš
která z vás, co tu nevěru tedy tolerujete, případně jste ji spolkly a žijete s ní dál -
jste šťastné a spokojené? Je to fakt takové blaho, mít doma někoho, o kom si jsem jistá jen tu chvíli, co ho držím v náručí? A to ještě ani nevíte, jestli zrovna i při tom nemyslí na tu druhou...

Pokud se vám to ale tak líbí a chcete ho za každou cenu...
červen 16, 2009 12:56
Eny : bb2
já ti rozumím a souhlasím, jakmile jde o rodinu, tj. děti, tak rozum i city do hrsti. Většinou ten zamilovaný zjistí, že už není zas tak moc zamilovaný a že partner doma není o nic horší a že ho má rád, i když už se uvnitř tolik netetelí sotva ho spatří atd. Ale co když ne a zůstane "jen kvůli dětem", s tím, že matku těch dětí nějak strpí a obětuje se rodině. To jsou pak ty vztahy, kdy děti vyletí z hnízda a vzápětí po nich manžel. Ženě je 45-55 a ještě jsem neslyšela, že by si hned řekla Jupí, děti jsme vychovali, statečný manžel to vydržel, a teď oba hurá do života. Bere to tak, že TEĎ, když je jí kolik jí je a CELÝ ŽIVOT obětovala rodině, ji nechá na holičkách...
červen 16, 2009 12:56
květuš : kordulinka
no jo holka ty máš aji aú pravdu! jo jo, nejsme šťatné a spokojené, ale kdo nepoznal nepochopí! Láska je chemie, tvrdí můj manžel, a když chemie vyprchá? tak je zas jinde chemie!
bb2 ..a chlap v 50-ti je prostě úplně něco jiného, než ženská v 50-ti? že? chlap chce většinou 20-cítku, a ženská už nechce chlapa ani vidět!


červen 16, 2009 13:14
heledte, ja porad nechapu, proc zeny 45-55 maji pocit, ze se obetovaly : mila1
Muzi se snad neobetovali? Proc je tolik zakyslych a ukrivdenych zen? Prece ty obeti od nich vetsinou nikdo moc nechtel, delaly je dobrovolne. Tak se pak nelze divit chlapu, kdyz od takovych odchazeji, kdyz uz je doma nedrzi deti. Asi to chce trochu popatrat po tom, proc my zeny jsme takove trpitelky nebo se tak aspon citime.. smilies/smiley.gif
červen 16, 2009 13:14
Kordulinko, : Míša šíša
chlap chce většinou 20-cítku a ženská už nechce chlapa ani vidět!

Čím myslíš, že je to způsobeno?
červen 16, 2009 13:24
milo1 : kordulinka
namaluji-li obraz, maluji ho s láskou a vírou, že se bude líbit i ostatním, moje je to ovšem dílo a namalovala jsem ho dobrovolně! Když mi ho někdo ale ukradne, budu plakat a bude mi ho líto! Když mi ho někdo bude denně oškrabávat drbátkem, tak ho nebudu mít asi moc v lásce! a pokud někdo příjde a řekne, ten je hnusný, tak se budu cítit ukřivděná a možná i ponížená!
Asi v tom vidím jakousi podobnost a tak se těm ukřivděným a zakyslým fakt vůbec nedivím!
červen 16, 2009 13:24
Míšo šíšo: : kordulinka
abych řekla pravdu, tak nemám sílu a energii, nějak už nemůžu myslet, tady je už toho o těch nevěrách tolik napsáno, že začínám zapadat do kategorie bláznů a "nihilistů", kdy je mi všechno fuk!
čím je to uzpůsobeno? asi holka tím, že chlap pořád myslí jiným mozkem, než ženská! toť vše, není co dodat! Tohle jsem z toho všeho co jsem přečetla pochopila! blbý, co?
červen 16, 2009 13:32
kordulinko, mozna je lepsi prijmout fakt, ze v zivote neni nic stoprocentne jiste, teda krome smrti : mila1
a od toho se odpichnout. A radovat se z kazdeho pekneho dne, ktery s partnerem zaziju, ale nekde v dusi mit plan nouze pro pripad, ze by se partner zblaznil a odplul mi s tou dvacitkou. Takove to laska az zahrob a navzdy svoji, se sice pekne posloucha, ale praxe je jina a popsal to uz i Krakonos. Jestli Ti to pripada cynicke, tak ano, jsem asi trochu cynik, ale zivot uz mi nadelal tolik kotrmelcu, ze snad na to mam trochu pravo. smilies/smiley.gif
červen 16, 2009 13:51
Příliš málo informací. : Dáša
Souhlasím s názorem, že Danielin příspěvek je velmi pesimistický. Kdyby takhle postupovali všichni v manželství, které se setkalo s nevěrou, rozvodové soudy by praskaly ve švech. Přiznávám, že ač celoživotně věrná /neříkám, že to bylo oboustranné, protože to nemohu tvrdit nikdy/, názorově se přikládním ke Krakonošeovi. Je to názor krutý, člověku se nechce se s ním smířit, myslím, že má ke skutečnosti blíž než "naše věrné milování". Z příspěvku Ireny je zřejmé jen to, že ON zahnula a ONA se to snaží rozumě řešit. Proč na kudlance a ne v poradně mi není jasné. Pokud mezi námi není nějaký odborník na manželství, těžko může dostat fundovanou radu. Mnoho z nás se přikloní k vyhodit, oškubat atd. Ale je to opravdu to, co chce Irena? Netouží spíš po tom, aby se vrátil, vztahy se urovnaly. Je tady především jedno velké nebezpečí. Pokud museli přistoupit na adopci, protože Irena nemůže otěhotnět, může se stát, že to dítě mu dá ta druhá. Potom by už řešení bylo problémem. Pokud nemohl mít děti manžel, nahrává to Ireně. Je nutné si uvědomit, že převážná část nevěr nevzniká "jen tak". Často jeden z manželů ve vztahu něco postrádá a jinde to najde. Když se to neprovalí, tak se často touženého nasytí a někdy až nepříjemně přežere a zjistí, že mu chybí to, co mu dával partner a vrací se. A když se to provalí, záleží na tom druhém, jak se zachová. Ireně bych poradila požádat nějakou kamarádku o pohlídání dítěte, dát si s manžou rande někde ve slušné restauraci a tam si v klidu promluvit o tom PROČ, a jak si to představuje on dál. Možná bude překvapená tím, že on se vůbec nechce rozvádět a bude ochoten vztah ukončit a zkusit to znovu, ale trochu jinak, tak aby to vyhovovalo i jemu.
červen 16, 2009 13:56
... : mia
už jsem tu psala,že jsme měli nedávno sraz třídy a z 29 holek jen asi třetina má takové to manželství o jakém sníme,když si říkáme ano na radnici.třetina se rozvedla a třetina žije ve svazku "žijeme vedle sebe ne spolu".Já osobně mám trochu problém s tím,že někdy nechápu /nezaměnujte prosím slovo nechápu se slovem odsuzuji/ postoj žen,které řeší nevěru hysterickými scénami a takovým tím oškubu Tě až na kost.U mě je spíš problém ten,že když mi partner ublíží /ted nemyslím nevěrou ale třeba hrubostí/ už je to pořád ve mně.Na jedné straně mu dokážu pomoci jako člověku s čímkoliv,na druhou stranu už vím,že se třeba k němu nepřitulím,nesvěřím se.Docela nad tím občas přemýšlím,proč tomu tak je,že se uzavřu do sebe a důvěra už se neobnoví.Přitom ho třeba mám ráda.
červen 16, 2009 14:10
mio : kordulinka
to jsi krásně napsala, mluvíš mi z duše! Už se nepřituluju, nesvěřuju. A přece žijeme dál spolu, nebo spíš už vedle sebe, takže zapaám do té jedné třetiny, no taky dobrý, ne? Jen je mi hrozně smutno, i když vlastně všechno funguje, pračka pere, žehlička žehlí, atd...
pomůžu s čímkoliv, ale nevěřím!
Zrovna mi tady zpívá Zagorová: Za každou chvíli s tebou platím víc, než se Ti může zdát,..a z jedné nekonečné lásky míň, než málo náhle zbývá. Proč vůbec do očí mi tvrdíš, vážně Tě mám hrozně rád. Už nikdy nebudeš čím si býval, už Ti neuvěřím,......jak příhodné,..
červen 16, 2009 14:18
Mio, : Vodoměrka
ale víš, o kolik to mají ty hysterky lehčí? Udělá scénu, oškube manžela, nakoupí parádu a za pár dní se k němu už zase tulí a nemají na srdíčku žádnej ten balvan, co si vlečeš ty...
Já jsem bývala stejná, taky jsem to držela v sobě a snažila se nedat najevo, neukázat, že mi to vadí... dnes už jsem asi trochu jiná... sice nemůžu říct, jak bych se zachovala, kdybych se nyní setkala s nevěrou a doufám, že nebudu tuto situaci muset řešit, ale teď budu psát o jiných věcech, o denních problémech, co se můžou vyskytnout - naučila jsem se říct hned na rovinu, co mi vadí, co se mi nelíbí, s čím nejsem spokojená, a nečekat, že to toho druhého trkne, že mu dojdou nenápadné narážky a že pochopí, co by se mi nelíbí... no a pak to prostě prodiskutujeme, předejdeme tím případným hádkám, které by mohly nastat, když se v člověku nashromáždí to všechno ublížení, příkoří a nespokojenost, a je to... ale myslím, že tento přístup musí být na obou stranách, těžko by se diskutovalo s partnerem, kteýr by veškeré snahy odmítal se slovy, že není co řešit, že jo...
Já ty ženy, o kterých píšeš, chápu. Jsou impulsivní, jednají hned (někdy skoro bez rozmyslu) a tou scénou si vylejou zlost a vztek a očistí vztah zase na nějakou další dobu... a určitě se tím potom tak šíleně moc nezabývají, nerozebírají to - což ovšem neznamená, že si třeba nahlas nestěžují, co mají doma za vola... ale vypustí to ven a mají zase čistou hlavu... a na hlavě třeba nový účes... prostě každý jsme jiný... a proto je život tak krásný, ale i tak složitý...
Náš sraz je v sobotu... tak jsem zvědavá, jak to s holkama dopadlo... a jak jsou spokojené... joj, to bude zase poučná studie... smilies/wink.gif
červen 16, 2009 14:23
Milá Eny, toto je právě brutální omyl: : Krakonoš
Ale úctu a poctivost a věrnost a těšit se na toho druhého....to já beru jako normu. Jenže to se vytratilo. Zlikvidovali to Ti, kteří si chtějí užívat života...


Tohle je jenom dojem, vyvolanej médii, filmem, hudbou, ale s realitou to nemá nic společnýho. Každej, kdo se kdy seriózně zabejval výzkumem historie rodiny a manželství ti potvrdí, že tohle nikdy norma nebyla, to byl jenom ideál a byly určitě i období, kdy by takhle nikoho ani nenapadlo uvažovat. Manželství byl v historii především ekonomicko - mocenskej svazek, umožňující vytvoření co nejefektivnějšího prostředí pro reprodukci a zajištění potomstva, s romantickou láskou a nějakým těšením se na blízkost a tulení toho druhýho to zhusta nemělo společnýho vůbec nic.
Takže nikdo ti nic nevzal a nezlikvidoval, nic se nevytratilo, manželství založenejch z romatický lásky s představou, že takhle se už budeme milovat až do smrti, nebylo nikdy v historii tolik, jako v posledních padesáti letech. Žiješ tedy navopak v době, která tvýmu ideálu přeje jako žádná jiná před tím! Jenom musíš najít chlapa, co to má stejně - proti všem předchozím historickejm etapám naprostá procházka parkem smilies/wink.gif.

To, co se dnes jeví jako stabilita dávnejch dob, to je jenom náš zkreslenej pohled na něco, co by bylo líp nazývat nevolnictvím. Celej vtip stability manželství v historii spočíval jen a pouze v neskutečným společenským tlaku na jeho soudržnost a v praktický nemožnosti se rozvíst, aniž by se člověk nestal psancem. Zato nevěra, ta panečku bujela v těch stabilních dobách tak, jak se nám vo tom ani nezdá, nějak si ten tlak to procento přirozeně nevěrnejch lidí kompenzovat muselo. Uvědom si například, že tehdy vstupoval do manželství prakticky každej, zůstat na vocet bylo stigma, dnes většina lidí, která tuší, že manželskej slib není pro ně, do chomoutu vůbec neleze.
červen 16, 2009 14:26
jé, jé Krakonoši, : kordulinka
to je hezký, a kde se prosím takovýhle chlapi nacházejí? že by v parku? ale jinak máš pravdu, přibývá nám holt "siglíků"
červen 16, 2009 14:32
pardon! : kordulinka
"singlíků", tedy singlů, tedy svobodně žijících jedinců,....
červen 16, 2009 14:33
A proč nás to tak rve na kusy? : Krakonoš
No to je jenom bouře naší mysli, říká se tomu taky ego, to je to jeho pošlapání: Tak já nejsem ta jediná? Já svýho partnera nemám (= nevlastním)? Ta bolest vyplývá jenom a pouze z vlastnění, připoutání, lpění. Bohužel tohle nám je takto kulturně daný a něco s tím dělat nejni vůbec jednoduchý a na celospolečenský úrovni nemožný - to už jsme tady probrali v debatách s dexxem, vzpomínáte-li si.
Jenže - pamatujete, jak v době objevení AIDS začali romantici a idealisti všeho druhu v týhle hnusný nemoci skoro vidět spásu? Je čas na věrnou lásku! hlásaly slogany. Leč nestalo se nic, žádnej strach ze sebehorší újmy nedonutí tu velkou část lidí, která bejt věrná neumí, k věrnosti. Co s nima uděláme? Postavíme pro ně koncentráky? Asi ne, žejo. Takže nezbude, než se snažit hledat si k sobě ty podobný, co taky jinýho s tím. smilies/wink.gif
červen 16, 2009 14:37
Krakonosi, myslis, ze zeny chteji vlastnit toho druheho vice nez muzi...? : mila1
smilies/smiley.gif
červen 16, 2009 15:06
Pro ty, kterym byl manzel neverny : Yta
Manzel neni nas majetek. A byl- li vam neverny a zustal s vami, tak je to vcelku vitezstvi. Volil mezi vami a milenkou a vy jste u neho vyhraly. Vybral si vas. A ze uz mu nemuzete duverovat? Ale to nemuzete ani tomu, o kom si myslite, ze je vam verny. Jistota je, ze nic neni jiste. Bezmeznym duverovanim si jenom koledujeme o velke zklamani.
Ja manzelovi nic nekotroluji(mobil, emails...), nespehuji, beru ho jako svobodnou samostatnou bytost a snazim se mit s nim good times. Jestli me nekdy u neho prebije jina, tak co se da delat. Jsem pripravena, nezavisla na nem. Uzivim se a jsem schopna se sama o nase deti postarat. Myslim, ze jen tak se da prezit dnesni manzelstvi. Byt nezavisla na manzelovi, snazit se s nim prozivat a uzivat spolecneho zivota, abychom pak pripadny rozchod prezily bez velke ujmy at te financni(jsme prece na nem nezavisle) a dusevni(uzily jsme si s nim dost hezkeho, mame na co vzpominat).
červen 16, 2009 15:21
mílo jedničko, : Krakonoš
nemyslím, je to naprosto oboustranný. Jen jsem to nenapsal oboupohlavně smilies/grin.gif.
červen 16, 2009 15:27
Yta, to same jsem psala par radku nad Tvym prispevkem : mila1
smilies/smiley.gifale to neva, jen to potvrzuje, ze se tak moc nepletu.
červen 16, 2009 15:32
Krakonos: ono to bude asi spis tak, ze vlastnit chce ten z partneru, ktery ma mensi sebeduveru : mila1
da se to pochopit treba na prechodnou dobu u zeny, ktera je tehotna, nebo ma malinke deti. Ale pak by meli oba partneri mit podobnou moznost seberealizace, pokud ne, tak je neco v manzelstvi spatne. U nas treba byla dohoda - pokud budou deti male, budu s nima doma a karieru bude delat manzel a zivit nas, az budou deti vetsi, budu mit vic moznosti ja a manzel mne doma zastoupi. Z toho potom prameni i spokojenost zeny samotne ze sebou. A ne porad ze sebe delat Popelku a obet a pak se jen divit, ze zustane sama.. a stara
červen 16, 2009 15:36
bb : Eny Eny
ať letíííííííí. Pomůžu mu vstát, kdyby padl, když odejde od skvělé rodiny...a´t letí. Nezaslouží si ji....
červen 16, 2009 17:02
co vám jako přijde nedůstojný na tom : Alena Bodka
když žijete v pohodlí a v dostatku a vaše edítě ani vy nemusí strádat. Je předem jasný, že vás váš mužíček nemiluje, když si sehnal mladší kočičku. Jemu to vyhovuje navíc s tím, že doma mu full service i s chůvou. Proč se sakra o sebe a o svý dítě neporvat. Jo člověk nemůže sedět na dvou židlích zároveň - chceš kočičku, máš ji mít! Ale bude tě to něco stát - a to si piš, že hodně. Stojí ti ona za to? Ano? Výbormně...takže moje podmínky jsou takové a takové. Když to nejde po dobrém, půjde to po zlém. Moje známá například udělala to, že udala svého zaláskovaného muže, že jí již léta nepřispívá na domácnost - tenkrát ještě účty nebyly.Nechala si vyměřit výživné a nechávala mu ho exekučně strhávat z platu, takže chudákovi toho moc nezbylo.Hele, když swe budu mít dobře a nebudu muset dumat, mám-li svýmu dítěti koupit jeden enbo dva banány - pak je mi srdečně fuk, co si o tom myslí jeho milenka. Teď mě řada - hlavně pánů označí jako mstviou mrchu - asi mají pravdu, ale za prvé, mrchy jsou na tom vždycky léoe než hodné holky a pak - POMSTA JE SLADKÁ. Mimochodem...já jsem kdysi hrdá a chápavá byla - a moc dobře se pamatuju, jak jsem dopadla> Proto už bych něco takového nikdy neudělala.
červen 16, 2009 17:32
a jsme u toho MIo... : Eny Eny
mít někde plán, kdyby to poprvé nevyšlo. A na to my ukřivděné manželky nehrajem. My nechtěly mít plán....my věřily. A když budeme mít všechny nějaký jiný plán co by kdy by....a to je to....proto je vše v někde....
červen 16, 2009 18:08
Alenko, : Eny
jooo
červen 16, 2009 18:18
Eny,bb, Aleno : Iris
...ani se mi nechce reagovat, tohle už je skoro únavné.Přiznám se, že jsem poctive nečetla všechno od začátku, zraňuje mne to.Pořád dokola - po dvaceti letech jsme okoukané a manžel má svaté právo si vybrat nový model, všechny články v časopisech to zdůvodňují a vysvětlují.

Moje známá kolem 45 let chodila se svým manželem do manželské poradny - až tam se od psycholožky dozvěděla, že manžel tam snad chodil už sám a ač patologický žárlivec vůči manželce, sám si jako první nabrnknul nějakou dámu a chtěl to velice odborně řešit.
A tak se známá z jedné vody načisto od odbornice z poradny dozvěděla krom této skutečnosti i to, že jejich manželství bylo naplněno, tři děti jsou dospělé, není co dále řešit, proč setrvávat spolu, proč si pomáhat, proč se o něco snažit?

Psycholožka řekla - máte hotovo, můžete si dát sbohem. Možná jinými slovy. Skutečně - to je už náhled i odbornice. Tak děvčata, mysleme nově. Lidé jsou spolu proto, aby zplodili, vyvrhli, vyvedli a poté opustili děti.Zapomeňte na pomoc v nemoci, porozumění, společné mimosexuální projekty typu vnoučata, chalupa, pohoda u koníčků, společné důchodové aktivity, společné stárnutí,vzájemná pomoc... Pchááááá, směšné..

Já s tímto pohledem nesouhlasím, Vy mne holky znáte, jiní na mě tady budou vysílat (bez účinků) nové "in" náhledy.. Stoprocentně vím, že takhle to nemám jen já. Skoro nechápu, kde se berou ti lidé, kteří chodí k nám do nemocnice za nemocnými celoživotními partnery, strachují se o ně, prosí za jejich uzdravení, strádají z jejich bolesti, pláčí u jejich smrtelné postele. To jsou přeludy? Jsou to vůbec normální lidé? Kde se berou, vždyť jsou staří a správně by už dávno měli mít nové, veselé, mladistvé a funkční nové partnery.Nejméně druhé nebo třetí v řadě, podle propočtů.

Plánovat případné odkopnutí, mít plán č.2 pro případ zrady??? Pokud plán č. 1 - spokojená funkční rodina s dětmi nevyjde? Kdo to takhle proboha má??
No asi má, ale to už je pro jiné lidi, pro jiný svět. A jestli to takhle někdo má, skoro je mi ho líto. Neví, co je nezištná a opravdová láska, odevzdání se, absolutní důvěra, nadšení. Uznávám nerada, že v životě si možná tito jedinci lépe poradí. Ale co je to za život? No dnes je to asi norma.Ne, nelíbí se mi to, nepochopím to, nepatřím sem, vzdávám to.

Eny ahoj smilies/smiley.gif
červen 16, 2009 19:08
Iris, : Vodoměrka
proboha, někdo řekne, že je to norma a znamená to, že to tak bude a kdo to necítí, měl by se jít zahrabat? A jít do vztahu s vědomím, že si plánuju druhou variantu pro případ, že by mi to nevyšlo? No to je síla... a souhlasím, jak tady již bylo řečeno, že tu normu vymyslel někdo, kdo se chová tak, jak se chová, tudíž podle sebe... naštěstí je pořád ještě dost lidí, co to tak necítí... a i kdyby to tak mělo být, tak nějaké normy na vztahy nemusí znamenat, že nepotkáš někoho, kdo tuto normu bude stejně zavile odmítat jako ty, já a další kudlanky... já pořád říkám, ať si stejný hledá stejného, ti uznávající normu ať si najdou dalšího normouznávače, no a ti ostatní ať zase hledají ty neuznávající nové normy a bude to... a stejně se vždycky najdou ještě takoví, co se spletou a najdou toho jiného a budou muset absolvovat druhé kolo... no a tak to bylo, je a bude... ať jsou normy jakékoliv...
červen 16, 2009 19:47
Milá Vodoměrko : Iris
smilies/smiley.gif díky a ahoj
červen 16, 2009 20:06
Iris, bohužel, bolest ti zatemňuje myšlení, : Krakonoš
takže to pořád nechápeš. Ty staroušci, co se bojej jeden vo druhýho ve špitále, to nejni přelud. To je normální, to je ta partnerská láska, vo který sem mluvil v tom dlouhým, ale asi zbytečně psaným příspěvku. Ty lidi maj ty svý projekty, jak řikáš. Ale nikde nejni napsaný, že si byli celej život věrný. Smiř se s tím, že nejmíň polovina z nich nebyla. Jenže narozdíl třeba vod tvýho muže si byli velmi dobře vědomi hodnoty svýho vztahu a tak ho kvůli tomu nerozmlátili. Nebo jim aspoň partner stál za to, aby svoje nevěry důsledně utajili, pak nebylo třeba ani vodpouštění.
A pak je ještě velmi bolestivý vyrovnat se s dalším poznáním, jsi-li opuštěná svým partnerem. Ne vždycky to je jenom proto, že chtěl vochutnat tu "jinou svíčkovou", neustál to a prchl nebo byl vyhozen jenom kvůli tý nevěře. Stává se, ale vy vopouštěný to nechcete slyšet, že prostě život s původní partnerkou (a vobráceně, mio, jen se mi to nechce vypisovat!) začne bejt k nesnesení. Mám kamarádku, kterou vopustil manžel údajně po nádhernejch 25 letech. Teprove po několika letech terapií, kdy začala bejt schopná se podívat na sebe a svou povahu trochu objektivně, je dnes schopná říct: Vůbec se mu nedivim, kdybych byla na jeho místě, zdrhla bych taky. Snažil se sice dávat signály a něco změnit, ale vona neslyšela, neviděla - měla svůj silnej názor, že jejich manželství a rodina jsou skvělý. Teprve když jí vlastní dospělá dcera řekla, že se s ní nedá vyjít ani žít, pochopila, že možná bude něco blbě taky u ní, do tý doby jenom fňukala, jak jí to ten hajzl mohl udělat. A takovejch příběhů je, von ten život je fakt mnohem barevnější, než ukazujou všecky ty vékávéčka, ulice a vordinace smilies/wink.gif.
červen 16, 2009 20:22
Krakonoš : mia
já si nejsem jistá jestli Tě ted dobře chápu s tím v závorce.bud prosímtě tak hodný a rozved to trochu.Budu jen ráda za tvůj názor.
červen 16, 2009 20:35
Ááá - blbec jsem já! : Krakonoš
Promiň, mio, to patřilo míle1 smilies/wink.gif. Jen jsem chtěl dát najevo, že to funguje i vobráceně, teda bez vohledu na pohlaví, nic víc. Omlouvám se za chybku!
červen 16, 2009 20:38
Krakonoš : mia
smilies/wink.gif smilies/wink.gifv pohodě
červen 16, 2009 20:42
Krakonoši : Iris
proč bych to nechápala, chápu to, někdy to skutečně nejde. Ale aby se z stalo něco, co je běžné, s čím se má už apriori počítat a myslet na to??Ani tak nemluvím o nevěře přeci, ale o snadném a unáhleném odcházení od funkčních rodin, bez pokusu domluvit se, ty příčiny rozpadu manželství jsou někdy směšné, nepodstatné v kontextu vážnosti a tíhy života.Co to je "k nesnesení"? Opilství, gamblerství, domácí násilí - jo beru. Odchází se moc snadno, protože to dělá každý, vždyť musíš také cítit, že je toho moc. Ne že by bylo více nevěr, je více opuštěných rodin kvůli hloupé nevěře.A nevěry se provádějí snadno a až ex post se všelijak zdůvodňují.

Budou v budoucnu nějaké děti znát co to je strávit třeba prázdniny u babičky a dědy?
Nedávno se tě celkem dotkl - a právem - odchod manželky Tvého kámoše i s děckem nebo dětmi, už nevím. Tak to také cítíš přece podobně jako já. Ale obhajuješ pořád svůj náhled a mně přisuzuješ bolestí zatemnělou mysl.
No tak tedy jo, mám zatemníno. A měla jsem asi zatemníno i těch 20 let, během kterých mi nikdo neřekl, že je to k nesnesení. Jen se "vochutnávalo" a následně prosilo o odpuštění a odpouštělo.Ahoj
červen 16, 2009 20:43
Iris : mia
Krakonoš to určitě zle nemyslí.chce Tě nakopnout,abys hleděla spíš do budoucna.Kdybys měla dobrých úmyslů sebevíc pokud to Tvůj partner necítí stejně je všechno zbytečné.A když Tě tvůj partner dokázal podvádět zdravou,soběstačnou,jak by ses na něj mohla spolehnout ve stáří,v nemoci?On rodinu asi dobře zabezpečil,ale jinak ho to asi táhlo jinam.Určitě pro Tě život neskončil tím,že odešel.
červen 16, 2009 21:27
Mio : Iris
já už se asi pořád opakuji, tak se budu opakovat i teď - jsi moc hodná holka. Ahoj smilies/smiley.gif
červen 16, 2009 21:38
Irisko, Irisko, : Krakonoš
já fakt nejsem tvůj nepřítel, abys na mě musela ňafat. Přečti si to ještě jednou, všecko, v klidu. Já tu přece nepíšu vo ničem jiným, než vo tom, že aby ty děti znaly prázdniny u babiček, je dobrý neničit rodiny jenom proto, že jeden z partnerů se dopustil nevěry. Netvrdím nic jinýho, než to, že partnerskej vztah a rodina jsou především vo tom, že rozchod se považuje za zcela krajní řešení, když už byly vyčerpaný všecky možnosti. A proto k většině úspěšnejch dlouholetejch partnerství patří hlavně vobrovská dávka tolerance a schopnosti vodpouštět. Jak by řekl Ivánek: Von si snad každej myslí, že se ta zlatá svatba udělá sama. Vono je dost možný, že vod těch rodin zdrhaj právě ty nerealistický romantici, který prostě než aby si přiznali, že je partner(ka), kterýho(ou) maj rádi, už nepřitahuje, vystavěj si konstrukci vo tom, že potkali vosudovou lásku a musej za hlasem svýho srdce. Mně jsou prostě milejší ty nevěrníci, který si moc dobře uvědomujou, že jde jenom vo sex, kterýho se jim doma nedostává nebo je už doma nebaví, ale velmi dobře si uvědomujou, koho vedle sebe maj a nevopouštěj ho. Tyhle lidi ty, co jsou přirozeně věrný (ale nás je menšina, už se s tim smiř ;-) ) jsou ten jedinej použitelnej materiál na nějaký zakládání rodin. Jinej není, nebyl a nebude, to je celý.
A nikde jsem netvrdil, že zrovna tys byla nesnesitelná. Neznám tě a neznám tvýho muže, možná sis prostě blbě vybrala idiota, no, nevztahuj všecko na sebe.
červen 16, 2009 22:08
Proč krucinál tenhle systém nezná plus, " "??????? : Krakonoš
Mělo tam bejt: Tyhle lidi PLUS ty, co jsou přirozeně věrný...
červen 16, 2009 22:15
Krakonos podla mna si to vystihol : Sipik
..celkom presne, v podstate suhlasim so vsetkym co si napisal. Kurnik, keby takych chlapov bolo viac, nebolo by nam veselsie baby? Sa mi celkom pacia ti nasi skalni smilies/grin.gif smilies/grin.gif

červen 16, 2009 22:52
iris : erika
je pravda, že dnes se odchází od rodiny mnohem "líp" než kdykoliv v minulosti, ale opravdu to neznamená, že dřív byli lidi šťastnější. Byli NUCENI setrvávat v těch svazcích, dokud je smrt nerozdělila. I v případě, že to bylo peklo. Osobně kdybych měla na výběr, volila bych tuhle naši dobu, protože je svobodnější, i když si tu druhou stranu mince (nikdo nemá nikoho jistého) velice dobře uvědomuju.
Ty bys chtěla, aby ten tvůj s tebou zůstal jenom proto, že není možné odejít? Mě to přijde hrozná prědstava.
červen 16, 2009 23:09
Aleno, : bb2
Není nedůstojný porvat se o děti, o to, aby měly dva banány a lyžařský výcvik k tomu. A dokonce chápu i ty, které právě a jen kvůli tomuhle zůstanou ve svazku, který je jinak ničím jiným nenaplňuje. Pokud on se chová k dětem dobře, má je rád, stará se, a k ní se má minimálně jako k výborné kamarádce je nedůstojný zůstat kvůli tomu, respektuji ji jako člověka. Proč by nebylo důstojný dát přednost štěstí a spokojenosti dětí, když stejně na tom stojí min. třetina spokojenosti a štěstí jejich mámy, druhá třetina zdraví a třetí partnerství, no a z toho jí holt zbude to kamarádství, ale celkově v součtu - není to zlé.
Jenže aby to bylo takhle, tak musí být oba duchovně jinde než "já ti to vosolim, sedřu z tebe kůži a z tý tvý coury taky". Zdůrazňuji duchovně, ne duševně :-)
Když ale nastane to cos nastínila - přepiš na mě ihned barák, kup mi auto, zaplať chůvu na mé volné večery a dávej mi pravidelnou tučnou apanáž - tak bude následovat boj, protože 99,9% lidí si to takhle diktovat prostě nenechá. A už jsi někdy zažila DŮSTOJNÝ a POKLIDNÝ boj bývalých manželů? Asi ne. A takový nedůstojný a velmi neklidný boj bere klid nejen dospělým, ale hlavně dětem, což ještě více deptá jejich rodiče, takže ještě více přitvrdí v boji proti sobě i sami se sebou. Ve výsledku, pokud nejsi Trumpová nebo aspoň Čejková s golfistou, V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ nedostaneš celý dům, natož nové auto, apanáž, plat pro chůvu a já nevím co ještě a on rozhodně neodejde s kufříkem a kartáčkem na zuby. Zato si odnesete pocuchané nervy, vzájemnou nenávist a spoustu tisíc utracených za právníky a další rozvodem s tím spojené.
Pokud se oba uchýlí k té první variantě, že tedy dětem nezboří rodinu a zůstanou spolu alespoň jako rodiče a přátelé, tak to fungovat může, a dost pravděpodobně se ten záletník nebo záletnice vrátí a usadí. Nebo ne, ale bude se aspoŇ hodně snažit, aby zbytek rodiny nestrádal, ať už pro fér hru, nebo z odpovědnosti nebo z pocitu viny. Akorát je tam pak to riziko, že až děti odejdou, zmizí důvod dál zůstávat. A mezitím ten partner, který přistoupil na takový kompromis, nabyl dojmu, že je vše ok a zůstane to tak a teď je úplně na hadry a navíc už mu není 35-45 jako tehdy.

červen 16, 2009 23:31
uf, vidím guláš ve třetím řádku... : bb2
a k ní se má minimálně jako k výborné kamarádce je nedůstojný zůstat kvůli tomu, respektuji ji jako člověka.

mělo být asi takhle:
"a k ní se má min. jako k výborné kamarádce, respektuje ji jako člověka, tak není nedůstojný zůstat kvůli tomu...
červen 16, 2009 23:33
ano, eriko : bb2
TO je teprve nedůstojný.
červen 16, 2009 23:35
Krakonoši : Iris
jo, až teď Ti rozumím a souhlasím.Pokusím se udělat tu šedivou citaci - snad se to povede!!

Von si snad každej myslí, že se ta zlatá svatba udělá sama. Vono je dost možný, že vod těch rodin zdrhaj právě ty nerealistický romantici, který prostě než aby si přiznali, že je partner(ka), kterýho(ou) maj rádi, už nepřitahuje, vystavěj si konstrukci vo tom, že potkali vosudovou lásku a musej za hlasem svýho srdce. Mně jsou prostě milejší ty nevěrníci, který si moc dobře uvědomujou, že jde jenom vo sex, kterýho se jim doma nedostává nebo je už doma nebaví, ale velmi dobře si uvědomujou, koho vedle sebe maj a nevopouštěj ho.


Tohle je o nás, o manželovi a mně, odpouštěla jsem 10 let - pamatuješ mé téma?
Ale když on se ten chlap občas při tom hraním s ohněm spálí, opravdu se skoro nechtíc srdečně zaháčkuje a skutečně má najednou z toho dojem, že jde za hlasem srdce.A protože tady doma mu nikdo nikdy neubližoval a v podstatě měl původně namířeno k té zlaté svatbě, denně mi chodí na návštěvu nebo volá, nemá se k rozvodu, čímž mi neprospívá a za což mne pár kudlanek rozneslo.Trápí mě nerozhodností, myslím, že sám z toho není šťastný.

Původně milenka na zpestření se ovšem chce vdávat a množit - a co teď s tím, že?
Příklad Tvojí babičky, to je to, co nakonec je pro mne možná to nejpřijatelnější, souhlasím s Tebou.Jen se mi zdá, že v dnešní době je nějak těžší tu nevěru ustát jen jako nezávazný osvěžující sex, holky se chtějí vdávat, je jich nějak víc nebo co smilies/wink.gif smilies/wink.gif, jsounebezpečnější, agresivnější.Kdo to zažil, ví, co myslím.

Jo Krakonoši, vždyť neňafám, jen si vždycky myslím, že nějak musíš znám konkretně mě a můj příběh, což je nesmysl, uvažuješ obecně.
Tak jsem zkusila zařadit citace a tučné písmo, jestli se to povede, zpychnu, jestli ne, omlouvám se.
Krakonoši ahoj, Ty kluku věrná smilies/wink.gif
červen 17, 2009 00:29
to byl ale nádherný : Eny
slovní boj mezi Krakonošem a Iriskou. Oba máte pravdu a oba po svém. Každý žijete v něčem jiném a máte jiné zkušenosti. Je tam vidět mužský pohled a ženský. Moc hezké. Dík.
červen 17, 2009 07:00
Irisko : Kamila
prosím tě, zpychni! Protože ty jsi tak strašně hodná a dobrácká bytost, že si tuhle maličkou špatnost můžeš klidně dovolit....
a ano, "souboj" mezi Krakonošem a Iris byl krásný, kultivovaný a dovolím si říct, že to vůbec vlastně souboj nebyl, protože každý říkal trochu něco jiného. Krakonoš má na život nádherně rozumnej náhled - jak už řekla Šipik u jiné diskuze - kde jsou další takovýhle chlapi v reálu? Budu se muset začít pečlivě rozlížet smilies/wink.gif
červen 17, 2009 08:32
Eny, : Iris
no my se s Krakonošem utkáváme, ale máme se rádi smilies/wink.gif

Já mám pocit, že dobře rozumím tomu, co on má na mysli, zvláště po tom jeho posledním vstupu. No ano, vím, po žensku cítím, že nevěra je zrada,nechci ji obhajovat,přesto ale jsem ji dokázala odpouštět. Ale když už je tedy prý těch 60% chlapů nevěrných, a není moc z čeho vybírat, i mezi nimi jsou jinak fajn mužští, alespoň po nějakou dobu schopní být dobří manželé a tátové, tak kdyby s tím alespoň uměli slušně zacházet - což Krakonoš má asi na mysli.

Jenže je tu právě to nebezpečí pro tzv.slušné nevěrníky - a to je ta zhoubná dvojkombinace zlatokopky a ženské s tikajícím biologickým budíkem. To nejsou fráze, to existuje. A přidá-li se k tomu tvrdá bezohledná nátura s dočasnou schopností provést chlapa všemi zákoutími fyzických rozkoší (tvrdím, že ne z lásky ale vypočítavě..)nemá polapený chlap, zpravidla úspěšný podnikatel šanci odolat, i kdyby měl doma ideální ženskou - ovšem trochu okoukanou.
Nemá, to si může říkat každý co chce.

A proto trvdím, že nevěra by neměla skoro samozřejmým zpestřením jednotvárného partnerského vztahu, jakkoliv by se dobře maskovala. Je nebezpečná, protože jsou nebezpečné a nevyzpytatelné okolnosti, které ji doprovodí. Chlap může být 10 krát "pouze" nevěrný, dokáže to krásně ututlat, v podstatě utuží manželství - a po jedenácté se bezhlavě zamiluje jako kretén - pardon někteří pánové, mám na mysli zcela konkrétní případ.

Ale to se asi ví,nic objevného nepíšu, jen svou životní zkušenost - třeba si moje jmenovkyně počte, třeba si udělá nějaký náhled. Ani nevím, jestli se Irena ještě ozvala, musím nakouknout výše.A já si tady jen před prací procvičuji prsty.

Eny, ozvu se později, zatím ahoj a hezký den smilies/smiley.gif

červen 17, 2009 08:44
Irisko zdravím Tě, : Eny
ozvi se až se Ti bude chtít. Těším se.
červen 17, 2009 08:56
hm, koukam, ze jste to, co jsem napsala, zcela prekroutily, damy .. : mila1
ja taky jdu do vztahu naplno a uzivam si ho a verim partnerovi, ale zaroven vim, ze on neni muj majetek, ze ho nevlastnim, ze se muze stat, ze se zamiluje do jine. A proto si nekde v sobe udrzuju ten druhy plan, co bych udelala, kdyby se tohle nedejboze stalo. Protoze mi to prijde daleko lepsi nez se potom nekolik let hroutit a brat prasky na uklidneni.. Tot vse a preju pekny den.
červen 17, 2009 10:04
milo1 : Kamila
pečlivě tuhle diskuzi sleduju a jsem si jista, že to, co si myslíš, že je "proti tobě", je mířeno na Ytu. Ta píše, že
Jsem pripravena, nezavisla na nem. Uzivim se a jsem schopna se sama o nase deti postarat. Myslim, ze jen tak se da prezit dnesni manzelstvi. Byt nezavisla na manzelovi, snazit se s nim prozivat a uzivat spolecneho zivota, abychom pak pripadny rozchod prezily bez velke ujmy at te financni(jsme prece na nem nezavisle) a dusevni(uzily jsme si s nim dost hezkeho, mame na co vzpominat).

červen 17, 2009 10:27
jo a víte co? : Kamila
do manželství jsem vstupovala jako Iris, teď už bych se chovala jako Yta... není nad zkušenosti smilies/angry.gif
červen 17, 2009 10:41
.. : kolemjdoucí
Ženská chce mít jistotu, chlap potřebuje nějakou výzvu, aby pro něj měl život smysl. Pro někoho je tou výzvou Anapurna, pro někoho blondýna ze sousední kanceláře. Oba případy mohou (ale nemusí) dopadnout tak, že se Vám domů už nevrátí.....
červen 17, 2009 10:50
Ireno : Milene
Radami, snažit se zvládat před manželem situaci bez histerie, výčitek a slz se určitě řiď. Chlap spíš ocení vyrovnanou rozumnou ženskou než ubrečenou slípku. Zvaž si, do jaké míry o něj opravdu stojíš, jaké vaše manželství opravdu bylo, jestli on stojí za to. Ale buď k sobě hodně upřímná. Argumenty, jsme na sebe zvyklý - nebrat. (Zvykneš si být sama nebo na někoho jiného). Má rád kluka - nebrat (Bude ho mít rád pořád i když nebude s tebou). Víš něco takovýho, jestli je to opravdu muž, kterýho si vážíš, v něčem třeba obdivuješ, jestli je pro tebe opora, když třeba nemocná, nebo poradí, společná výlety, povídáte si o věcech... Nevím, jak to přesně popsat, jestli jen tak vedle sebe nežijete a staráte se o syna. A když si řekneš, že ano, stojí mě za to. Tak mu dej termín, měsíc je asi málo, aby se rozhodl. Zůstal s tebou a s ní se rozešel. A pak musíš normálně fungovat, jako by se nic nedělo. Jen bych ho neposílala pryč, aby se odstěhoval. Chlapi jsou ješitní a s tím se blbě vyrovnávají. Podobnou situaci jsem řešila před lety, zůstal. Dokonce jsem si myslela, že by se mohl odstěhovat, že na něj počkám. Ale řekl mě, když se odstěhuju, tak natrvalo. Ona je všude trochu jiná situace a lidi nejsou stejný. Takže to ber jako upřímnou radu. A ještě se ozvi. smilies/wink.gif
červen 17, 2009 10:51
Kamila, diky, nemela jsem cas to cist.. Ale v podstate s Ytou souhlasim. Ikdyz... : mila1
Ono vzdy zalezi, jakeho partnera clovek pro manzelstvi potka. Ale je fakt, ze s tema financema jsem to nikdy promyslene nemela a vzdy jsem na tom prodelavala. Ale chybama se clovek uci, ne? smilies/smiley.gif
červen 17, 2009 10:52
mila1 : Kamila
ano, chybama se člověk učí - a jaksi bohužel cyničtí... já určitě ano smilies/sad.gif
červen 17, 2009 10:56
kamilo, pokud o sobe vis, ze trochu cynictis, tak to tak spatne s tebou nebude.. : mila1
protoze porad funguje tvoje sebekontrola. A co nazyvas cynismem, vlastne cynismus neni, to je jen to, ze jsi otevrela oci a vidis realneji nez drive.
červen 17, 2009 11:04
Milene, jak hodne casu jsi mu dala na rozhodnuti? : mila1
A s tou jesitnosti chlapu mas naprostou pravdu. Na to my dost casto zapominame, ze oni nektere veci proste neudelaji, protoze by je to ponizilo.
červen 17, 2009 11:08
Mila1 : Milene
byly to úděsný 4 měsíce, řekla jsem do narozenin dcery. Já už ani nevím proč. Možná se rozešla ona s ním, proteže věděla, že se to provalilo. Po tom už jsem nepátrala. Byla jsem tenkrát sama se sebou spokojená. Po 11 letech od té doby jsme se stejně rozvedli. Ale to už je jiná kapitola života. Ale nebyly to špatný roky. Ty zezačátku byli opravdu dost dobrý. Oba jsme se se snažili. smilies/wink.gif
červen 17, 2009 11:30
Mílo 1, : Míša šíša
oni nektere veci proste neudelaji, protoze by je to ponizilo.

Připomněla jsi mi Homolku, jak stlal postele smilies/grin.gif

Hele, mě taky spousta věcí ponižuje, například když mám mejt hajzlík... Nevím, proč brát ohledy na něčí ješitnost, pocity poníženosti a já nevím na co ještě. A k tomu ještě chválit - chválit - chválit, protože to chlapi rádi poslouchají (hergot, já přece taky). To se pořád berou ohledy, pořád ustupuje - a najednou je chlap u ženský, která na jeho ješitnost prdí a mává s ním jak s prvomájovým mávátkem.
červen 17, 2009 12:06
no jo : kordulinka1
zrovna jsem chtěla napsat, že to není cynizmus, ale realismus, ale už to napsala mila1,
tak to asi je! Po těch zkušenostech, které bolí už si dáváme pozor, máme zadní vrátka, myslím v dušičce, neodáváme se tak zcela, nevyplivnem hned všechno co nás napadne, jsme obezřetnější, podezíravější. Už nevěříme lásce až za hrob (bohužel), no co už naděláme?
červen 17, 2009 12:13
Kamilko ahoj, : Iris
děkuji za pochvalu, pychnu a dmu se smilies/wink.gif
No já bych také ještě chtěla potkat takového správného chlápka, jak tu zmiňujete. Problém je, že oni to nemají nikdy předem napsáno na čele,nakonec i oni se v životě nějak mění a učí, viď?

Jak píšeš - učíme se, získávámě zkušenosti a cyničtíme. Takže na stará kolena si možná někde na akci pro aktivní stařenky se všemi těmi těžce nabytými zkušenostmi narazím konečně toho pravého a budu se s ním a z něho radovat jistě až do smrti. smilies/wink.gif Pa
červen 17, 2009 12:53
Míšo šíšo : Iris
s tím prvomájovým mávátkem to je krááásné přirovnání, to naprosto sedí.

Jo, holka, nejenom s ním mává, ale jasně i ponižuje, vycucává jak finančně, tak fyzicky a psychicky, velí, dává ultimáta - to já jsem si nemohla a nechtěla dovolit, vždycky jsem ctila i to pravidlo - chválit, chválit, chválit....jsou o tom knihy - Proč si chlapi berou potvory a hodné holky jsou na ocet - nebo tak nějak se to jmenuje.
Chlap (konkretně můj) je přesto king a vůbec netuší, co se děje. Celý svět kolem něj ano, on ne.

Míšo - za zmínku o Homolkových děkuji, to by bylo na samostatnou sranda-diskusi. Já se u toho filmu tak bavím, že i zmínka o něm mi dělá úsměv na tváři (ačkoliv se teď tvářím, že pracuji). Přitom ale ten film vlastně veselý ani moc není.Míšo ahoj
červen 17, 2009 13:02
asi se musí holt : bb2
přiměřeně, přiměřeně

červen 17, 2009 13:15
Perlička : Sísa
Ahojky,jsem tu nová a všechny zdravím.Mám pro Vás perličku.Přítel s kterým žiji 4 roky mi oznámil, že mi byl nevěrný a to jedenktát a údajně opilí.Říct mi to údajně musel protože se s tím nevyrovnal a užíráho to. Ano i to existuje.Logicky mě napadne, řekl mi to aby mohl odejít a mě dal příčinu to s ním zkončit ale né chce aby jsme fungovali jako dřív.
Nejspíš žádné Eldorádo ze slečnou.Nefunguje nic,myslím že právo na druhou šanci má každý ale jde jen o to zdali chcete investovat energii,čas,chuť do někoho kdo je tak hloupý že Vám to vyklopý.
červen 17, 2009 13:29
Iris, : Míša šíša
píšeš: vždycky jsem ctila i to pravidlo - chválit, chválit, chválit... To je to vono. A kolikrát jsi od něj byla pochválena ty? Vzpomeneš si?
BB píše "přiměřeně", já říkám "přiměřeně a rovnocenně". Muži přece nejsou jiný živočišný druh než ženy (navzdory příručkám, že ženy jsou vodcamcaď a muži zase vod někud jinud).
Ovšem pokud by snad vyžadovali nějaké extra zacházení, tak pak souhlasím s variantou Aleny T, a to zacházet s nimi jako se psy. Sedni-lehni-přines-do boudy. smilies/grin.gif smilies/grin.gif
červen 17, 2009 13:35
Síso : mia
vítám Tě mezi námi.Jsem Mia,49 let,chodím sem cca od září 2008.
červen 17, 2009 13:40
míšo šišatá : kolemjdoucí
to zacházet s nimi jako se psy
ano, dej mu nažrat a pusť ho ven smilies/grin.gif
červen 17, 2009 13:55
nová Síso : kolemjdoucí
opilí, zkončit, aby jsme, vyklopý


tohle asi nevydejchám....
červen 17, 2009 13:57
KOLEMJDOUCÍ : Sísa
VIDÍM A ZAMYSLÍM SE.TO JSEM OSTUDA.DOUFÁM ŽE JSI V POŘÁDKU !!
červen 17, 2009 14:10
no Síso : Kamila
ona není tak docela pravda, že to vyklopil neb je hloupý. Psychologové říkají, že pokud se už něco takového stane, nemá se to říkat. Protož ano, on si ulevil a hodil ty blbé pocity a jistou odpovědnost na tebe! Čili být zticha je takový trest za nevěru smilies/wink.gif
červen 17, 2009 14:12
Siso, tohle je vrchol pokrytectvi - byt neverny a pak se priznat. Co s tim potom ma ten druhy delat? : mila1
Kdyz uz nekdo chce byt mermomoci neverny, tak at o tom proboha potom mlci. A jestli se s tim nedokaze vyrovnat, tak holt nemel byt neverny. Takovyho chlapa bych hnala, to neni chlap, to je slaboch
červen 17, 2009 14:14
Kamilo : mila1
smilies/smiley.gif
červen 17, 2009 14:17
Kolemjdoucí, : Míša šíša
kdepak pustit ven. Ještě by se zaběhl a obskákal plno fenek. Pěkně doma u boudy na řetězu bude. Nažrat by dostat mohl, ale jen jestli nic neprovede. A to se ukáže až večer. smilies/grin.gif
červen 17, 2009 14:25
siso : kordulinka
no holka já nevím, ale mě se přiznal po 20-ti letech, takže asi tak! Zvaž jestli Ti stojí s takovým člověkem žít a zplodit potomstvo, neboť jak se tu mockrát psalo, když tohle udělal jednou, tak....no jistě znáš konec! Ale jsou i takový, co si to zkusí a víckrát to neudělají, je to pro ně třeba jen zkušenost! Ty musíš vědět, jak se s tím dokážeš vyrovnat a zda mu dokážeš znovu věřit! Ale já Ti můžu jen poradit, jako správná kudlanka - sežrat!
což v překladu znamená, ne ne a znovu ne!
červen 17, 2009 14:31
Kolemjdoucí podruhé, : Míša šíša
zrovna teď řeším takový gramatický oříšek, tak mi poraď. Píše se "shádat se" nebo "zhádat se"? Word mi hlásí obě varianty jako chybné.
červen 17, 2009 14:33
Míšo : Kamila
pokud to musíš takhle napsat, tak rozhodně zhádat se - ale je to asi chybné, protože správně je prostě pohádat se smilies/wink.gif
červen 17, 2009 14:35
Pohádat se - to není výstižný výraz : Míša šíša
Musí to být "shádat se do krve" nebo "zhádat se jako psi". Já jsem to prvně napsala s tím Z, Word mi to podtrhl, tak jsem tam zkusila S - a zase špatně. Takže je mi jasné, že to je gramaticky nesprávný tvar, no jo, když ho ale potřebuju použít do hovorové řeči, aby to znělo přirozeně. A zase to nechci napsat s chybou. :-)
červen 17, 2009 14:45
no spis bych volila taky pohadat se.. zhadat se nedava smysl, do krve se muzes leda servat : mila1
smilies/smiley.gif
červen 17, 2009 15:01
Míšo šíšo, : Krakonoš
samozřejmě zhádat, leč je to výraz hovorovej a v Pravidlech ho nenajdeš. Nicméně stále platí mluvnickej výklad: Změna stavu (zmodrat, neboli stát se modrým, zhádat se s někým, neboli stát se pohádáným s někým). Předpona s by značila, že vás hádka jaksi přitiskla k sobě, dala dohromady v nerozbornou jednotu, což u hádky nevočekáváme, tam se navopak lidi vod sebe vzdálej (srovnej se slovy s-pojit, s-mířit, s-ladit, s-tlouci a hlavně slovo se stejným základem s-hodnout).

Siso, to, co popisuješ, to už nepatří do kategorie "chlap", ale "blbec". Nechci bejt zlej, ale nesouvisí to nějak s tím tvým pravopYsem? smilies/wink.gif
červen 17, 2009 15:13
blbost : bb
dyslektička/dyslektik můžou být skvělí lidi nebo blbí hajzli
červen 17, 2009 15:18
Krakonošu : kolemjdoucí
když už jsi to tak hezky (za mne) vysvětlil, jak bys pojal s/ztřískati se pod obraz. Google mi to dává tak půl na půl smilies/grin.gif
červen 17, 2009 16:01
Můžu-li : Milene
smilies/grin.gif smilies/grin.gif Já bych to vzala jako změnu stavu. smilies/grin.gif smilies/grin.gif Např. jako třeba zmodrat, podle již uvedeného příkladu. smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
červen 17, 2009 16:12
Jednoduše, : Krakonoš
líp na to sedí tzv. dokončení děje: z-chátrat, zestátnout, zvlčit, zdivočet atd., tady je paradoxem právě sloveso skončit, který je výjimkou a člověk to prostě musí vědět, vodvodit to nejde.
červen 17, 2009 16:29
bb : Krakonoš
trochu se mi nezdá, že dnes se každá neschopnost zvládnout mateřštinu svádí na nějakou dysfunkci. Vono to samozřejmě zní líp a člověku se blbě přiznává: Moje dítě holt není chytrý. Jenže vono hloupejch lidí je dle Gaussovy křivky úplně stejně jako chytrejch, takže myslet si, že jsme tu všichni jenom chytrý a možná semo tamo nějakej dys-..., je úplná blbost.
červen 17, 2009 16:35
Krakonoši : Iris
..definitivně zblbnout, to je dobrá pomůcka na dokončený děj smilies/smiley.gif
Už jsme kámoši?
červen 17, 2009 16:39
A my jsme někdy nebyli? : Krakonoš
smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
červen 17, 2009 16:44
Kolemjdoucí : Iris
zato slovník spisovné češtiny jednoznačně říká ztřískat - ale Ty to víš jenom si hraješ s myšlenkou, že se někdo s někým pitím semkne, když se stříská. Nebo se definitivně zruší - pak je ztřískanej a šlus. smilies/grin.gif
Čeština je nádherná, já to v práci dávám na zvláštní papír - takové ty doktorské překlepy typu: na zachcaných skenech...misto zachycených skenů, mám toho hromady, jednou to pošlu na Kudlanku.
Ahoj
PS: nemůžu si pomoct, ale když jednou jeden lékař předával pacienta do péče závodní lékařky, hádej, kam jí ho předal.. smilies/grin.gif
červen 17, 2009 16:45
kolemjdouci : Sipik
napis najebat sa jak svina a mas po pravopisnom probleme
červen 17, 2009 17:38
Iris : Sipik
Keď som robila vo výkupe šteniatok, tak nám ľudia pravidelne hlásili, že šteniatka sú: odčrevnené, alebo odčervenené... ale odčervoval málokto smilies/wink.gif
A moja mama robí na katastri, tam si zase babky chodia infikovať parcely ( namiesto identifikácie )
červen 17, 2009 17:43
sipíku : Iris
smilies/cheesy.gif ..no to je přesně ono smilies/smiley.gif
Jako ten pán, co myslel, že k příjmu digitálního televizního vysílání potřebuje sex-box smilies/wink.gif
červen 17, 2009 18:35
nevěra se zapomenout nedá : Jaguška
Je fakt, že já to taky zažila, ale tak, že manžel nic neříkal, on se totiž přistěhoval ke mně do baráčku, já jsem atraktivní ženská, takže se měl čím pochlubit, ale i tak lítal a lítal a mně pak sousedi chodili domů vykládat, zda nemám strach z pohlavních nemocí, na což jsem opáčila, že přece máme prášky, ale ten si to pak slíznul, já potom taky, no a rozvod byl na spadnutí. Pak jsme to ustáli a jsme další dva-tři roky spolu, což je mi nesmírně líto, považuji to za ztracené roky. Teď se chystám k rozvodu, nikdy jsem mu už od té doby nevěřila a teď si dovoluje čím dál víc....
červen 18, 2009 08:33
.. : kolemjdoucí
měli jsme v práci kolegyni, o které se vědělo, že jí manžel zahejbá a ona to toleruje. Tak se jí jednou na to jedna dobračka zeptala natvrdo, jestlí jí to nevadí, když přijde od té druhé a vleze si k ní do postele. A tahle duše bezelstná se usmála a pravila "když se mezitím vykoupe, tak ne".....
červen 18, 2009 09:20
. : Míša šíša
Zrovna včera večer byl u nás na návštěvě jeden kamarád, ohromně pracovitej člověk. Vstává v pět a celej den jede na stoprocentní výkon, čímž myslím, že dělá rukama. To už dnes málokdo. Takže nejdřív svých 8 - 12 hodin v práci (je živnostník), a pak doma, kde má hospodářství. Pěstuje zeleninu, má ovocný sad, chová králíky, slepice atd.
Ale proč to píšu. Včera nám právě líčil, jak toho má za poslední týden plný kecky (suší sena), a že se každý večer svalí do postele vyždímanej jak hadr. Nevím, proč mě to napadlo, ale zeptala jsem se ho, jestli má po takové šichtě večer vůbec chuť na sex. Podíval se na mě trochu překvapeně, pak se usmál a řekl: "Já mám chuť jedině na to okamžitě usnout."
No a tak jsem si vzpomněla na to, jak se tu psalo, že některé manželky nechtějí sexovat a jejich manželé tu abstinenci řeší tím, že si nacházejí milenky... a napadlo mě, jestli to taky nemůže být tím, že ty manželky jsou večer unavené a mají chuť jedině na to jít spát, zatímco jejich protějšky jsou odpočatí a mají v sobě nával energie. Čímž se opět dostávám k teorii Puntíka: zaúkolovat a zaměstnat. Když budou vytížení a unavení, nebudou už mít ani chuť, ani sílu na zálety. smilies/grin.gif
červen 18, 2009 09:33
Míšo : mia
Ten Váš kamarád má ale s tímhle přístupem nakročeno k průšvihu.Znám docela podobný případy,kdy se z podobných pracantů stali paroháči.Lidi si říkali,co proboha ta ženská chce,peníze jí vydělá,je to dobrák od kosti,atd.Jen ten sex jí asi chyběl.
červen 18, 2009 09:53
Mio, : Míša šíša
je to možná varianta, ale jak je oba znám, tak si myslím, že k tomu nedojde.
červen 18, 2009 10:40
šíšo : mia
smilies/wink.gifJá jen tak,aby řeč nestála.Co tak člověk kolem sebe vidí-tak si říkám,že někdy ty chlapi jsou taky pěkný moulové,když nevidí,že mají doma kus ženský v nejlepších letech a oni večer namísto milování padnou do postele a spí.
červen 18, 2009 11:27
No a to je právě to, : Míša šíša
že voni se nedaj dohromady ti, co vo to nestojí ani jeden, a nebo ti, co vo to stojej oba. Naopak von, kterej by to chtěl dvakrát ráno, jednou v poledne a čtyrykrát večer, si najde tu, která to nechce za celej den ani jednou, a ta, která by si dala říct kdykoliv, si najde workoholika anebo filatelistu. :-)) A pak z toho jsou maléry, že jo. smilies/kiss.gif
červen 18, 2009 11:59
Krakonoš : bb2
Siso, to, co popisuješ, to už nepatří do kategorie "chlap", ale "blbec". Nechci bejt zlej, ale nesouvisí to nějak s tím tvým pravopYsem?

Je blbost dávat blbce do souvislost s její neznalostí pravopisu, znám některé sice studované a možná i vzdělané, ale blbce, a naopak.

To že někdo rád svádí neznalost pravopisu nebo jiné neschopnosti svých dětí na dysfunkci ti nevymlouvám, ale nezabývám se tím v téhle diskuzi, nejen proto, že u svých dětí jsem tyhle výmluvy použít nemusela.

červen 18, 2009 12:40
Tady je ten slíbenej vodkaz na článek vo manželství a nevěře: : Krakonoš
červen 18, 2009 18:57
Kordulinka : Sísa

Máš pravdu.Zkoušela jsem vztahu dát ještě jednu šanci, bohužel jsem necítila z druhé strany tu správnou oporu a snahu s tím něco dělat.Cítila jsem, že to psychicky nezvládnu, že mu neodpustím a důvěru už k němu nenajdu. Přežívala bych. Vztah jsem ukončila, cítila jsem, že to musím udělat i když, jsem z toho hodně špatná a na dně. Nezávidím maminám s dětmi - rozhodnutí je velmi těžké.
Je mi 36 let,říkám si že tím život nekončí a možná to štěstíčko tam i v někde ještě. .Mám 16-ti letou dceru z prvního manželství ve které mám velkou oporu a dělá mi radost. Chci být optimista a věřit, že vše co se děje v našem osobním životě, se děje pro naše dobro.Jen teď to nechceme a nemůžeme pochopit.

červen 22, 2009 15:06
Vidím to : dexx
velmi podobně jako Krakonoš. Popsal to velmi výstižně a zřejmě i přijatelnou formou pro tuto diskusi :-). Díky za takové vyjádření. Jen se cítím být zřejmě v jiné části spektra než on. (ačkoli zatím se nikdy nic nestalo, poněvadž nebyl jaksi důvod - v mém zatím krátkém životě ;-)
Bylo by fajn, kdybychom (společnost) začali nějak reálně vnímat tohle spektrum (si myslím, že rozložení se bude zhusta blížit Gaussově křivce nebo nějaké její mírné deformaci - což nevylučuje Krakonošův popis většiny, ba naopak).
Protože honorování těch, kteří jsou v jiné části spektra než např. Krakonoš a pod falešnými sliby se do tohoto spektra řadí (a nakonec selžou) mi teda silně VADÍ.

A honorování budoucích nevěrníků/nic slibujících při svatbě věrnost až za hrob jejich polovičkami(upřednostňují je a pak se diví) je bohužel silný nešvar současné společnosti.

Ano, zbývá nám něco jiného. Přiznat si, jak ono spektrum reálně vypadá a podle toho jednat.
Jinými slovy:
/cite Krakonoš červen 16, 2009 11:49
...
pravděpodobnost, že se nám nevěra přihodí je mnohem větší, než že tomu tak nebude. Pakliže kvůli tomu dosáhneme časem stavu třeba 80% dětí vyrůstajících v neúplnejch rodinách, bude to špatně a bude to jenom proto, že jsme jeden (většinově) neuskutečnitelnej ideál nadřadili nad všema vostatníma funkcema manželství a rodiny, což už se bohužel dost velkou měrou děje.
...
/nocite

A stejně tak jako u Krakonoše to neznamená, že bych nevěru bůhvíjak prosazoval. Jen se dívám reálně a tvrdím, že jiní jsme nebyli, nejsme a nebudeme.
červen 22, 2009 17:22
Pro Irenu : Monika
Jsem od září loňského roku ve stejné situaci. Můžeš si můj příběh přečíst zde na Kudlance: Manžel si chce vybrat kterou.
Dosud není vyřešeno ale i když to nechci zakřiknout tak snad je to na dobré cestě.
Měla bych pro tebe pár rad a typů - absolutně rozdílných o těch co tu zazněli ale myslím že v některých případech fungujících - alespoň mě se zdá osvědčili smilies/shocked.gif)
Jestli si chceš popovídat napiš na Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny - opravdu ráda se s tebou podělím o své zkušenosti.
červenec 09, 2009 17:07
zkušenost : Jája
Chtěla bych jen napsat svojí zkušenost.Můj exmanžel mi pár let po svatbě oznámil, že má dítě s jinou.Měli jsme oba druhé manželství,z kterých jsme měli každý dítě.Nechtěla jsem se rozvádět, zachovala jsem navenek klid a kladla si podmínky, na které přistoupil.Za čas se oklepal, už to těch dalších 8let neklapalo a stejně jsem se s ním rozvedla.Po rozvodu jsem se dozvěděla,že má opět jinou milenku těhotnou,která šla na potrat.Tak jsem mu řekla,že kdybych to věděla před rozvodem, tak bych mu naplivala do ksichtu.Bylo to těžké období, bez chlapa,bez bytu,bez práce.. Moje kamarádka mi řekla,ještě budeš mít chlapa, o kterým se ti ani nesnilo.A měla pravdu.Pár let po rozvodu jsem našla super chlapa,s kterým jsem 1Olet šťastná.Lituji občas těch ztracených 11 let, který jsem věnovala tomu ex chudákovi,který je mi dnes po letech úplně odpornej...Po téhle zkušenosti bych už nikdy neodpouštěla, čas je nejlepší lék a život je taky krásný.
červenec 16, 2009 19:54
Jak vymazat z mozku neveru? : javvulka
Ahoj vsem.Mile Kudlanky Kudlanci'prosim o radu. Vdana jsem 36 let.V prosinci2013 se mi podrekla kamaradka,ze mi byla pred 30 lety neverna s manzelem. Zname se uz 34 let,,navstevovali jsme se ,pracujeme spolu 26 let a 5 let jsem jeji nadrizena.vzdy jsem ji duverovala a moc rada jsem s ni pracovala.Manzel se mi priznal a lituje toho. Vim,je to minulost,ale uz nic neni,jako byvalo.Odpustila jsem jim,ale uvnitr me je to hrozne,stale na to myslim'prosiim,poradte,jak vymazat z hlavy to,abych si je nepredstavovala,jak to spolu delaji,ze cely zivot si manzel misto me vlastne predstavoval ji. v te dobe'co se to stalo,jsme byli i te] s holcickami 3 a 2 roky nastehovani do sveho noveho domu' podle me jsme byli stastni.ted jsme byli taky spokojeni,4 vnoucatka/2 sedmilete holcicky,5lety kloucek a 2leta holcicka/dedinecek se jim venuje plne.Manzel je chlap meho zivota,ale jak ty myslenky dostat ven?dekuji ze srdce za vas cas Javvulka

březen 02, 2014 11:49
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]