Ale v bříšku začalo být těsno, už jsem se nemohla tak moc protáhnout, kotrmelce nešly vůbec a já jsem zůstala viset hlavou dolů a žádné divočení už nešlo. I když jste mě oba dva stále tak hezky hladili, povídali si se mnou a ujišťovali mě, jak mě máte rádi a jak krásně rostu, tak jsem si říkala, že už asi jsou ty vánoce a já musím ven, protože můj domeček neroste se mnou a už v něm mám stále méně místa. No a tak jsem si jednou  řekla, že se půjdu podívat za maminkou a tatínkem. Ráno si maminka šla ještě zaplavat, celý den se smála a říkala, jak je jí krásně, jak je to fajn a zvědavost mi nedala a chtěla jsem taky poznat, jaké je to být někomu krásně a fajn. Ale než jsem přišla na to, kudy a jak se jde ven, na svět, tak byla půlnoc. Takže když mi to tak dlouho trvalo, než jsem pochopila, co a jak, tak jsem musela potom své zdržení dohnat. Žádné zdržování, hup hup a rychle ven, když už se mě tam nemohli dočkat. Ještě si pamatuji na to, jak maminka tatínka popoháněla, když ho poslali zaparkovat auto ven z areálu nemocnice, aby nemusel platit parkovné, a potom už to všechno bylo tak rychlé, že jsem na nějaké přemýšlení neměla ani čas, ani myšlenky.

     Bylo to sice hodně náročné, najednou jsem byla venku, byla mi zima a všechno to známé měkoučké a teplé bydleníčko bylo pryč. Ale potom mě položili mamince na bříško a já jsem zase slyšela tep jejího srdce, cítila její teplo a její vůni, byla to moje maminka a hladila mě a pořád jen opakovala, jak je šťastná, a jak jsem krásná, jak jsem její zlatíčko a její Hemžílečka. Říkala mi Hemží, Hemžíku, slečno Hemživá, to bylo to správné oslovení, co jsem si pamatovala z bříška, takže jsem tu byla správně, maminka mě objímala a tatínek objímal nás dvě dohromady a já jsem si je oba dva pořádně prohlížela svýma očima, konečně jsem přišla na to, na co je mám, a oni se oba radovali, jaké mám tmavé oči a kolik mám vlásků a jak jsem krásná. A bylo moc pěkné, jak tatínek pořád opakoval: holky moje, tak vás tady konečně mám obě.

     Taky ještě říkali, že jsem se narodila ve tři hodiny nula osm minut, že mám tři kila osmdesát, třiapadesát centimetrů a že jsem to nejvlasatější miminko, co se tu narodilo. No a myslím si, že je úplně jedno, jestli byly nebo nebyly ty vánoce, radost jsem Vám udělala i tak. Teď mám tři a půl měsíce, umím se smát i nahlas, občas se mi povede přetočit ze zad na bříško, umím se našponovat tak, že mi maminka tu plínku nemůže nasadit, ale to my si s maminkou rády takhle hrajeme, umím krásně držet, abych tatínkovi ukázala, jak je snadné mi tu plenku zapnout a jak jsem hodná, strašně ráda si hraju se všemi krásnými hračkami, které mám a jsem šťastná, když se mi povede ty hračky vzít do ručky a ochutnat v pusince, chutnají úplně jinak než prstíčky, a jsem nejšťastnější, protože maminka mi vždycky dá čistou plínku a pořádně najíst, obejme mě, když potřebuji a mám strašnou radost, když mě tatínek začne lechtat svými vousy.

     Takže ať už jsem se narodila v srpnu nebo v prosinci, stejně jsem tím vaším nejkrásnějším vánočním dárkem já,

Gabruška.

Komentáře (21)

Zobrazit/Skrýt komentáře Rozkošná holčička, : Magda jednou z ní bude opravdová vlasatice leden 02, 2009 09:02 Magdi, : Vodoměrka Gabruška děkuje za kompliment a jelikož právě zápasí s obrovským plyšovým krokodýlem, tak nemůže napsat osobně, ale naštěstí tu má mě, tak jsem ji zastoupila leden 02, 2009 10:41 Gábinka : Peťa Gábinka je moc roztomilá a hodná holčička, určitě vám bude dělat v žitotě samou radost. leden 02, 2009 10:59 Gábince : Markytka Gábinko!moc a moc ti to tam sluší a je to krásný čteníčko.Přeji ti at jsi zdravá a rosteš jen do krásy pa. leden 02, 2009 11:05 Petruško, : Vodoměrka děkujeme... už dělá... máme ji za odměnu, jak je hodná a zlatá leden 02, 2009 11:09 Markytko, : Vodoměrka tak já (Gabča) jsem dozápasila s krokodýlem, chvilku jsem si z té dřiny i zdřímla, ale už jsem tu a děkuju... chybí mi tu jen mávací smajlík, abych mohla udělat hezké pááá... leden 02, 2009 11:12 Gábince : Janča Gábinko jsi moc pěkná holčička a sluší ti to i čtení je zajímavé leden 02, 2009 20:15 Jančo, : Vodoměrka Gabruška už spí, takže jako vždy já za ni coby její asistentka - díky moc... Gábinka bude literární střevo (asi po mamince) - chichichi... leden 02, 2009 20:46 ... : Vladka No to je krásná povídka, uplně jsem měla slzy v očích. Super Pavli, jen tak dal leden 03, 2009 09:39 Vladko, : Vodoměrka děkujeme... leden 03, 2009 17:09 Gábince a Vodoměrce :-))) : Vlasta xxx Ahojky holky, po přečtení vašeho příspěvku jsem si znovu oživila své dvojnásobné těhotenství a těhotenství a porod mého půlročního vnoučka. Napsaly jste moc krásný článek. Z každého napsaného slova je cítit štěstí a láska. Přeji, vám oběma, spoustu napsaných krásných článků jako tento. Moc, moc se mi líbil. leden 05, 2009 22:13 nadherny : marty71 tak jsem si pobrecela a mela husi kuzi po celem telekdyz jsem si to cetla.opravdu moc hezky napsano. preji hodne stesti a hlavne zdravi. nam se podarilo zapocat presne prvni svatek vanocni v 2007 25.12.takze pokud se k tomu dostanu,tak to zkusim taky nejak popsat leden 05, 2009 23:00 :-) : Theodwyn Milá Gábinko, vítej mezi náma, tvé povídání se krásně čte leden 05, 2009 23:07 Vlastičko, : Vodoměrka máš pravdu, cítím teď tolik lásky a pohody, co jsem v sobě snad za celý předchozí život necítila... děkujeme obě za krásná a hřejivá slovíčka leden 05, 2009 23:30 Marty a Theodwyn, : Vodoměrka děkujeme s Gábinkou, hlavně za to, že se vám to naše povídáníčko líbilo... leden 05, 2009 23:31 Nádherný : Ivísek ...nádherně napsáno, to dokáže jen život! tak hodně štěstíčka celé vaší rodince leden 06, 2009 00:13 No ahoj dárečku : wendy rozřízla jsem si prst a když jeden nad tou klávesnicí vypadne, je to horor, najednou ostatní nevědí co...ale na tohle reagovat musím !!! Je to moc krásný, malá Gábi je talent. Tak ať si pěkně hraje, občas zazlobí ať rodiče vědí že ji mají - to se musí, a ať roste jen ve zdraví. Narodil se další sqělý občánek.... leden 06, 2009 06:58 Ivísku, : Vodoměrka děkujeme celá naše početná rodinka i se psem! leden 06, 2009 07:19 Wendy, : Vodoměrka díky a přejeme ti, ať se ti prstík co nejrychleji uzdraví, ty tvé komentáře na kudle moc chybí, a umím si představit, jaké to je nepříjemné mít takový "úraz" - au au au... leden 06, 2009 07:21 Nojo holky, : wendy už jsem skoro zdravá...a jak vy v téhle zimě ? není to na žádné dlouhé procházky, co ? Já už se těším, jak budu s naší malou jednou sáňkovat. leden 07, 2009 11:11 Wendy, : Vodoměrka my tu máme tak odhadem už dvacet čísel sněhu, paráda, jak v pohádce a máme super teplý fusak, takže Gabčulce je v něm pohádkově teploučko... chodíme na procházky do lesa, tady od nás se dá krásně vyrážet po okolí, takže vždycky někam vyrazíme s kočárkem, tatínkem a foťákem, tatínek tlačí kočár a fotí a já chodím a kochám se a dávám pozor, abych se při tom kochání nepřerazila, většinou dojdeme do Radíkova, na Svatý Kopeček, na Hrubou Vodu, zajdeme do nějaké otevřené hospůdky na horký čaj a zase hurá domů, než bude tma... kočárek máme lesním cestám odolný, jezdí se s ním dobře a zatím to vše vydržel, i tu kamenitou cestu z Pusteven na Radhošť, takže jsme asi vybrali dobře... A Gabča je tam v teple, až jí to někdy závidíme... leden 07, 2009 11:21

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující