O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

PROSÍM, DRŽTE MI PALCE PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 02 říjen 2008

 Milá Danielo, tak nějak mám v poslední době moc práce s přemýšlením, hlavně večer, když uspávám tu naši nejmladší. Celá sebou mele, mlátí ručičkama a nožičkama. Musím si s ní sednout, jednou rukou ji pevně sevřu v náručí a druhou jí hladím čelíčko a nosánek. Oči se jí okamžitě začnou zavírat, ale než doopravdy zabere, ještě nějakou chvilku trvá.

 

 

 

 

      Nejspíš si ještě dožívá uplynulý den, nebo jaká můra ji ve snách honí. Ale jak usne, je z ní zase ten kouzelný sladký andílek, jako každé ráno a pak celý den. A - tak jsem si u toho dnešního uspávacího martyria říkala, jak to všechno dopadlo kravským dostihem, jak se mi to všechno pomršilo...

 

     Včera se můj manžel odstěhoval; vzal si svoje trenky, ponožky, umyl si hlavu a nohy, zabalil můj spacák a vyšel vstříc noci. Nevím kam šel a je mi to už asi celkem jedno. Když si přemítám a promítám všechny naše společné roky, biju se do hlavy, že jsem to neudělala už dávno. Což o to, vyhodila jsem ho aspoň stokrát, ale zase ho povolala zpět, aby to všechno mohlo začít znovu. Sama víš co. Noční smskování, tajnůstkaření, potmělušství.

 

     Jéžiš, jak já to nenávidím. Pokaždé, když mu pípla sms, zježily se mi všechny chlupy na hlavě a když jsem chtěla vědět, kdo to byl, dostalo se mi odpovědi, že milenka, nebo se jen ušklíbnul, proč že mě to zajímá. A tak se ze mně pomalu stala super nesnesitelná stíhačka, žárlivá fůrie. Já si tak nevážila sama sebe a připadala si vedle něho jako malé smradlavé ho*no. Čím hůř mi bylo, tím víc jsem řvala a ječela. On měl svůj privátní prostor, do kterého nesměl nikdo vstoupit, nikdo. To bylo jeho soukromí, na druhou stranu podnikal takové malé akcičky, aby podnítil mou zvědavost a já žárlila. Jak jsem už psala - každou chvíli nějaká ta noční sms, průhledné lhaní, nezájem o mě atd. Byla jsem šílená.

 

     Pořád jsem si říkala, co dělám špatně a proč mě nemá rád a já jsem tak hrozně chtěla, aby mě měl rád, aby byl se mnou. Snažila jsem se a chtěla věřit, že je to fakt ve mně, ale pak jsem jednou přišla na to, že se hrabe v mém deníku, že mi pravidelně projíždí historii ICQ a Skype. Proč? Proč on mi do té mojí bubliny lézt může? Ale on je nesmírně výmluvný, vždycky to nějak zdůvodnil.

 

    Jak já jsem byla blbá. Fakt hrozně blbá. Třeba jsem ho poprosila, aby přišel domů dřív, pohlídal děti, protože jsem si potřebovala udělat úlohu do angličtiny. Přišel až na úplně poslední chvíli, až těsně před tím, než jsem musela odejít a víš proč? protože musel na kafe se svojí spolupracovnicí, vysvětlit si, že se o nich v práci drbe, že spolu něco mají a že teda nemají. Když jsem začala ječet a být fůrie, řekl mi, že to nemám házet na něj, že jsem se na tu svoji angličtinu měla podívat jindy a co že vlastně celý den dělám - no prostě mi to zase dal všechno sežrat.

 

     Bylo to děsný, všechny ty podpásovky, ty hnusy, ty hloupé nachvály. Mám pocit, že on mě vlastně vždycky trápit chtěl. Jednou na mě žárlil on, úplně zbytečně, ale žárlil. Bylo mi ho líto a dělala jsem všechno proto, aby neměl důvod. On naopak udělal vždycky všechno proto, abych se užrala až na paty. Nejspíš si to užíval. Byl v tu chvíli borec. No a před několika dny to přeteklo. Pozdě večer mu pípla sms. Mrkla jsem na displej a tam bylo velmi zdrobnělé oslovení a mě se zatmělo a onu sms jsem si přečetla a pak už to jelo. Víš co, vysmíval se mi. Nechtěl už mi nic vysvětlovat, jen chodil a nesmírně se tím bavil, vysmíval se mi, že bych chtěla vědět kdo to je a že mě se*e, že to nevím a co bylo. Ať už bylo co bylo, je to vlastně úplně jedno, úplně. Jen bych přála některé z jeho obdivovatelek vyzkoušet si takový ten "normální život" s ním.

 

      Teď si lížu rány, ale nehroutím se, naopak - těším se, jak si to všechno udělám po svém. Biologické hodiny se dvěma dětmi naštěstí netikají, takže si ráda počkám a jestli se někdy ještě objeví nějaký chlap v mém životě, tak mě bude muset mít doopravdy rád a být se mnou jen a jen kvůli mně. Žádné polovičatosti neberu. Ale teď je to stejně všechno jedno. Řeším hlavně takové ty věci, jako jsou děti - jak to říct tomu staršímu. V pěti letech už je to úžasný rozumbrada a jen tak všechno nebere. A taky jak vyřešit finance a tak. Ale těším se zas, jak konečně začnu dělat věci jen kvůli sobě, jen proto, protože mě těší. Třeba večer šít a taky víc číst, fakt se těším, moc. 

 

     Pevně doufám, že tentokrát vytrvám. Vždyť je mi teprve sedmadvacet, snad bych takhle neměla žít celý zbytek života? Vdávala jsem se z velké lásky, ani jsem nemusela, i když se do roka narodil junior. A teď, před třemi měsíci holčička. Stále jsem doufala a doufala - ale už vím, že takhle se pokračovat nedá. Držte mi palce, abych zase nepřilezla... Bojím se zůstat sama, jen se dvěma malými dětmi. Bude mi asi smutno... Ten prima život skončil (myslím ten za svobodna) a čekají mě už jen povinnosti (ten život další).

 

Martina 

 

       

 

Komentáře (17)add feed
Ahoj, Marti : Evina
Hezky napsané,
docela to vypadá, že se nebudeš dlouho trápit a vezmeš to tak, jak to je.Gratuluju k dětičkám,
mojí malé - měla jsem ji za svobodna - je už dvanáct a samýma starostma o peníze, o toho kterého přítele atd. atd...mi ten nejroztomilejší čas s ní utekl jako voda.Tak Ti ty palce moc držím, ať se vám podaří s tím novým stavem se rychle srovnat. Ahojky Evina
říjen 02, 2008 23:32
vím přesně o čem píšeš : alena puntíkovaná
já to mám za sebou - akorát tenkrát nebyly mobily a měla jsem dvě děti. Ale když odešel aby mi UKÁZAL, tak jsem sice jedno odpoledne probrečela, ale pak jsem si přišla, že jsem zdrhla z kriminálu. Žádný prudění, žádná buzerace a podobně, už jsem nemusel poslouchat jak jeho kámoška má pradelku jak dva kmínky a druhá kámoška si koupí za dvaku látku a ušije si model, atd. atd. Prostě byl klid. A nebylo síly, která by mě donutil vzít ho zpátky. Držím ti palce. Věř mi, velice se ti uleví.
říjen 02, 2008 23:39
Martino : AHabibi
jsi statečná, že řešíš co tě trápí a vytrvej. Chování tvého manžela není vpořádku, je necitlivý cynik a sobec. Čeká tě uspořádání vašeho života do jiné podoby. Chce to určitý čas, rozvahu, odvahu a pevnou vůli stát za svým rozhodnutím. Jinak budeš pro něj "pomyjová hadra".
Tvůj nádherný věk je tvoje druhá šance. I na nový vztah, ale nespěchej. Nejdříve si udělej pořádek ve svém současném životě, ostatní příjde jak má. Máš děti - už nikdy nebudeš sama. Užívej si maminkovské role, měj se ráda a měj odvahu být šťastná.
říjen 02, 2008 23:45
... : bb
jo, vytrvej, buď statečná, pořád si říkej, že ses osvobodila, 27 - to jsi ještě holčička, máš před sebou parádní časy, jen teď přežít
od takového člověka nemůžeš čekat nic dobrého, nebude oporou ani tobě, ani dětem, tak co s ním
jen se připrav, že ten odchod byl spíš demonstrativní, proto ty trencle, fusky a spacák, čeká, že tě to přejde a vrátí se, když se neozveš, připrav se na kobercový nálet smsek, telefonátů, výhružek, proseb, pokleků na kolena, možná přihodí i kytice apod.
obzvlášť, pokud nemá kde dlouhodobě přebývat a nemá-li rozvedenou milenku, která ho popadne pod křídla - to by bylo dobře, ať si ho užije dosyta, on by byl chvíli king, a ty bys měla aspoň chvíli klid a čas na přípravu rozvodu a svého samostatného života
jestli se u žádné neuplacíruje, bude škemrat raz dva, tak vytrvej - pořád si představuj, jaký byl a že by to bylo zpátky, za týden, za dva, za měsíc, až by nevydržel sekat latinu a hrát milujícího otce a manžela - a další vyhazov už by byl jen směšný
VYDRŽ
říjen 02, 2008 23:53
Vytrvej! : Yta
Vytrvej! Drzim Ti palce. Jses jeste velmi mlada, nenic si zivot po boku takoveho necity.
říjen 03, 2008 05:00
vydrz : Sipik
Aj ak by Ti prislo smutno, alebo luto drobcov, urcite to vydrz. Zvladnes to aj sama. A ver mi, ze Ti bude fantasticky. Ja si teraz tu slobodu bez magora uzivam naplno. Ale nezabudni ze musis hned zacat ziadat vyzivne na deti. Si sama, budes potrebovat kazdu korunku. Myslim ze mas dokonca moznost ziadat aby zivil aj Teba, kedze nemas prijem.
říjen 03, 2008 07:14
Drž se! : wendynka
I já Ti držím palce, udělala jsi nejlepší věc.
říjen 03, 2008 07:38
... : Sandra
Myslím, že by třeba mohlo pomoci si teď, dokud jsi ještě zklamaná a všechno máš v čerstvé paměti, sepsat na papír všechno, co ti prováděl. Všechny ty hnusný věci a křivdy...a ten seznam si někam založ a až budeš pochybovat jestli vzít, nebo nevzít zpátky, tak si ten seznam vždycky znovu přečti. Ona lidská paměť je selektivní, to špatné má člověk tendenci zapomínat a tak by se ti mohlo stát, že až za čas přileze s prosíkem, že si vzpomeneš jaké to bylo krásné když jste se brali apod.... jenže takové už to nebude nikdy. Ten člověk tě cíleně trápil a těžko by se k tobě mohl chovat takhle, kdyby tě miloval...takže nebrat.
říjen 03, 2008 08:43
... : Bomb
Ten zápis křivd je hooooooodně rozumná věc.Můj EX byl taky takový psychický sadista, ale teď po letech si pamatuju jen to dobré, a těžce vzpomínám jak jsem se cítila často hnusně.Najednou mám pocit úžasných dovolených, jak jsme spolu nakupovali....Přitom tím že mu nejsem hodna mě zcela cíleně trápil od začátku.Proč mozek tak klame nechápu.
říjen 03, 2008 09:23
vydrž!!!! : Kamila
že přileze ke křížku, jak píše bíbí je tutovka. Ten zápis křivd je skvělá věc, náš mozek přirozeně selektuje a potlačuje špatný zážitky. NAPIŠ SI TO! A VYDRŽ! Neber ho zpátky, prosím ne - už kvůli dětem! Ony si zalouží žít v klidu a mít usměvavou mámu, která je v pohodě. Já vím, že ti to přijde teď jako utopie, ala když vytrváš, budeš na sebe pyšná!
říjen 03, 2008 10:19
Bude ti smutno, : Milene
to určitě. Ale podíváš se na andílka v postýlce a rozumbrada tě rozesměje nějakou vtipnou hláškou. Budeš se určitě muset dost ohánět ale nejseš sama. A nenechej se zase zlomit. A když ti bude moc, moc smutno, tak napiš na Kudlanku a uvidíš co lidiček ti pomůže.
říjen 03, 2008 10:34
ano, ten odvykací seznam je moc dobrý nápad : bb
a jestli máš sestru nebo dobrou kamarádku, které se můžeš svěřit, schovej si u ní jednu kopii, klidně ať si to ona přečte, aspoň na něj dostane zdravý vztek a ráda ti z toho bude předčítat, až jí zavoláš, že nevíš co mšá dělat, že on se chce vrátit a "je teď dočista jinej, jako vyměněnej, asi mu na nás hodně záleží"
upozorni kámošku, že taková situace klidně může nastat a že má právo tě tím seznamem vypohlavkovat :-)
a až se ti on začne ozývat a bude útočit otázkami jak se ti daří, že to určitě nemáš sama s dětmi jednoduchý, že ve dvou se to lépe táhne apod. aby tě zviklal, tak se nenuť do žádné křečovité pózy "je nám skvěle". Tím by ses jen vyčerpávala. Nejlepší je klidně odpovídat, "jo, není to lehký, ale je mi líp než s tebou, jsem spokojená" a prostě si držet lajnu, neuhnout.

říjen 03, 2008 10:51
Odvykací seznam je dobrá věc, : wendy
ale my ženský většinou máme extra sklony všechno špatné rychle zapomínat...a soustředit se jen na to, co zrovna je a jde to.
říjen 03, 2008 13:36
Neboj, : Ivule
to zvládneš. Nejhorší je to rozhodnutí. Já se rozhodla před měsícem a půl. A počítám tak za 14 dní budu mít spravený byt a můžu se odstěhovat do svobody...Je mi o 10 let víc než tobě a taky se těším. S miminkem to není jednoduché,budeš na dvě děti sama,ale půjde to,uvidíš. Teprve teď zjistíš,co všechno v tobě je a co dokážeš...Drž se.
říjen 03, 2008 17:33
Prima život : Magdaléna
Marti,

diagnozu znáš přesně - chtěl tě trápit a byl sám žárlivej, což promítal pak i do tebe. Navíc asi dost nevyzrálý a nespolehlivý, to je vztahu ak důležité..Naprosto smekám nad tvou odhodlaností. Říkáš, žes mu mnohokrát odpustila a přijala jej zpět. Tentokrát si počkej. Jaký bude jevit zájem o výživné třeba... Odpustit je jedna věc, nechat se citově ničit druhá. Prima život ti teprve začne, uvidíš, jsi ještě tak mladá. S miminkem máš krásný vztah a svoje štěstíčko si u něj nalezla, nedej se terorizovat člověkem který si tě nezaslouží. Když si budeš chtít postěžovat nebo zaplakat, přijď raději sem nebo ke kamarádce, neublíží ti.
říjen 03, 2008 17:55
... : KK
I když to může být všechno jen pohled jedné strany a i když si myslím, že chyby byly na obou stranách, musím Ti Martino napsat, že první, co mě napadlo při čtení, že ten tvůj je prostě zlý člověk. Protože může se stát, že láska jde odejde, že se chlap zamiluje do jiné nebo se ve vztahu jen nudí, ale slušnému člověku s kouskou cti v těle by nic nedovolilo svou parnerku/manželku takhle zbytečně trápit a ponižovat. Dokonce si myslím, že tvůj manžel má nějaký vnitřní problém sám se sebou, možná nízké sebevědomí a pocit vlastní nedostatečnosti, který takhle maskuje. Rozchod i rozvod bolí, osobně si myslím, že je to jedna z nejtěžších životních zkoušek, ale zrovna v tomto případě si troufám tvrdit, že nemáš čeho litovat. A palce Ti držet určitě budu!!!
říjen 05, 2008 15:53
Marti, : mimozemšťan
hlavně ho už neber zpátky,já odpouštěla vlastně od narození dcery,pořád jsem nechtěla zůstat sama a jak to dopadlo?Nakonec jsem ho vyhodila až po 20 letech,všechny ty roky trápení jsem si mohla ušetřit.Takoví lidé se nemění.Ale neboj, nejsou jen takoví,mám už 3 roky přítele a připadám si jako v nebi,říkám,že je za odměnu. Tak vydrž a ušetři si další trápení,zpátky ho neber.
říjen 06, 2008 08:42
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]